K čemu jsou dobré termostatické ventily?

Možná jste také zaznamenali, že kohouty na radiátorech už nejsou jako bývaly. Jsou chytřejší a šikovnější a když se dobře používají, pak pomohou k tomu, aby v bytě bylo takové teplo, jaké zrovna chcete. A tím i šetří peníze a energii. Fakticky už to nejsou kohouty, ale v odborném jazyce se jim říká termostatický ventil. Jak přesně fungují a k čemu jsou přesně dobré?

Termostatický ventil na každém topném tělese je dnes vcelku běžnou součástí vytápěcího systému. Jeho smyslem je zabránit přetápění a tím plýtvání teplem i penězi. Technicky se skládá ze dvou částí. Tou první je kovová část - ventil, který je napevno osazen v potrubí. Jeho otevírání a zavírání má na starosti ovládací prvek. Ten může mít řadu podob – od obyčejného kolečka ovládaného ručně, přes termostatickou hlavici se stupnicí až po sofistikované dálkově ovládané digitální zařízení.

Jak zacházet s termostatickým ventilem?

Co tedy ventil dělá? Jeho základní funkcí je uzavřít přívod tepla do radiátoru v okamžiku, kdy je v místnosti dostatečně vysoká teplota. Tu nastavíme pomocí jednoduché stupnice přímo na termostatické hlavici. Stupnice je obvykle udána čísly 1 až 5, přičemž 1 odpovídá přibližně teplotě 14 °C a 5 teplotě 28 °C. Každý ventil, resp. termostatická hlavice, se chová trochu jinak, skutečné nastavení teploty je třeba vyčíst z návodu k použití, případně vypozorovat v praxi.

Pokud v domě není další regulace, může šetrný uživatel nastavit termostatický ventil na noc na nižší teplotu, stejně tak když opouští byt třeba na víkend. Některé hlavice mají stavěcí kolíčky, kterými si uživatel omezí nastavení mezní vysoké nebo nízké teploty.

Je-li radiátor pod oknem, je vhodné při delším otevření okna nastavit hlavici na číslo 0, kdy je ventil úplně zavřený. Jinak bude hlavice ochlazována venkovním vzduchem, radiátor poběží naplno, ale všechno teplo uteče oknem. Při delší nepřítomnosti je možné nastavit termostatický ventil na symbol hvězdičky, resp. vločky. Radiátor pak netopí vůbec, dokud teplota v místnosti neklesne pod asi 5 °C. Tím odpadne nebezpečí, že byt prochladne příliš a voda v potrubí zamrzne a roztrhne ho.

V případě, že máte obyčejné termostatické ventily, musíte případnou změnu nastavení na jednotlivém radiátoru udělat ručně. Je to sice operace na pár sekund, ale i tak to může být otrava. Nabízí se pořídit si termostatické ventily, které lze naprogramovat. Podle nastaveného časového režimu pak mění topný výkon tělesa automaticky, aniž by se o to musel člověk starat. Lze si pořídit i termostatické ventily s dálkovým ovládáním. Dlužno dodat, že čím větší pohodlí budete s obsluhou ventilů mít, tím dražší ovládací hlavice si budete muset pořídit.

Ať ventil spolupracuje s termostatem

V bytových domech je obvykle nastaven noční útlum teplot – z kotelny se do systému pouští chladnější voda, takže těleso samo od sebe topí méně, i když je termostatický ventil nastaven na vyšší teplotu. Není tedy nutné na noc obcházet každý radiátor a kroutit hlavicí. Podobně to funguje i v rodinných domech, kde je kotel řízen obvykle termostatem s časovým programem.

Termostat je umístěný např. v obývacím pokoji, takže pokud je zde dostatečná teplota, kotel je vypnutý a radiátory v ostatních místnostech netopí. Pokud máte doma pokojový termostat, pak radiátory v místnosti s termostatem by neměly být vybaveny termostatickým ventilem, stačí obyčejný ventil. A pokud už je tam máte, je potřeba je nechat nastavené na maximum. Jinak by mohla nastat situace, kdy bude termostatický ventil nastavený na nižší teplotu než pokojový termostat. To by pak vypadalo tak, že termostatický ventil „vypne“ radiátor, ale pokojový termostat dál posílá kotli signál, aby topil. V takovém případě byste protopili jmění.

Moderní možností jsou termostatické hlavice s dálkovým ovládáním, jejichž provozní režim lze nastavit na centrálním řídícím systému. Ten pak řídí i provoz kotle podle požadavků jednotlivých hlavic. Toto řešení se hodí spíš pro použití v hotelích, protože pro rodinný domek by to bylo zbytečně složité a drahé.

Samozřejmě jsou dostupné i jednodušší systémy, kdy je každá hlavice vybavena elektronikou a je možné na ní naprogramovat teploty na každý den v týdnu. Některé z nich dokonce poznají, že je otevřené okno a příslušný radiátor dočasně automaticky vypnou bez zásahu obsluhy.

Špičkové modely mohou i bezdrátově komunikovat s prostorovým termostatem, který ovládá kotel. Takto vybavená elektronická hlavice může sama dálkově sepnout kotel, pokud je v místnosti příliš chladno. Toto řešení má velkou výhodu, protože odstraňuje problém s často problematickou volbou referenční místnosti, v níž je instalovaný prostorový termostat a která pak řídí spínání kotle. Pokud prostorový termostat vyhodnotí, že je teplota v referenční místnosti dostatečná, vypne kotel, přesto že může být v dalších místnostech chladno. Toto se dá elegantně vyřešit právě použitím termostatických hlavic, které se s kotlem „domluví“ rovnou.

Jaké úspory přinese?

Tím, že termostatická hlavice udržuje nastavenou teplotu, nedochází k přetápění místnosti. Platí pak známé a jednoduché pravidlo úspory: každý °C navíc znamená zvýšení spotřeby asi o 6 %. Ventily také vypnou radiátor v případě, že v místnosti topí jiný zdroj (třeba žehlička, sporák), nebo když se do oken opře slunce.

Oproti stavu, kdy jsou na topných tělesech jen ruční ventily, může instalace termostatických ventilů přinést úsporu 5 až 15 % spotřebované energie. Takovýto stav by se ale správně vůbec neměl vyskytovat! Použití termostatických ventilů je v bytových domech v zásadě povinné (výjimkou je použití jiného, stejně úsporného systému regulace). V rodinných domech je v zájmu samotného majitele, aby si je instaloval. Většina topenářských firem je v nových nebo rekonstruovaných domech navrhuje už jako standardní řešení. Na trhu jsou i speciální termostatické ventily pro starší samotížné systémy, které se dají použít při rekonstrukci topného systému.

Na co si dát pozor?

Pokud jsou hlavice osazeny do staršího vytápěcího systému, změní se hydraulické poměry v potrubí. Projektant by měl celou soustavu přepočítat a po montáži by se měl celý systém nově vyregulovat. To se však často nedělá. V bytových domech pak dochází k tomu, že ventily klapou nebo cvakají, hluk se pak po potrubí šíří celým domem. Cvakání je způsobeno tím, že když se velká část ventilů uzavře, klesne průtok potrubím a oběhové čerpadlo zvýší tlak až na hranici, kdy silou „přetlačí“ pružinu v hlavici. Ventil pak na chviličku otevře, tlak prudce klesne a ventil se s klapnutím zase uzavře. Tím se opět zvýší tlak a tak pořád dokola. Cvak, cvak. Poměrně jednoduchým řešením je instalace nového oběhového čerpadla, které díky automatické změně otáček udržuje v potrubí stejný tlak při různém průtoku.

Při výběru je také dobré ptát se na životnost termostatické hlavice, běžná životnost je 10 až 15 let. Při výběru montážní firmy si ověřte její reference – kapající ventil nikomu radost nepřinese.

Při samotném používání si dejte pozor, aby hlavice nebyla zakrytá závěsem nebo schovaná pod krytem tělesa, kde je úplně jiná teplota než v samotné místnosti. Pokud je nutno těleso zakrytovat, je vhodné použít hlavici s odděleným teplotním čidlem, které se umístí tak, aby snímalo teplotu v místnosti. Stejné řešení se používá i u hlavic pro podlahové vytápění.

Během léta, kdy topení není v provozu, se může stát, že ventil zatuhne. Na začátku topné sezóny je pak třeba sejmout hlavici a ručně ventil rozhýbat.

Výše zmíněné elektronické hlavice toto často dělají automaticky. Preventivně v nastaveném intervalu ventil otevřou a uzavřou, aby nezatuhl.

---

reklama

---