Kaskádové zahrady a interiérové rostlinné fasády. Pusťte si zeleň do práce

Zelená barva uklidňuje, dopomáhá zaměstnancům k vyšší výkonnosti a živoucí rostliny, potřebující péči, nás léčí z pocitu marnosti. Současný moderní trend směřuje k tomu, aby se pracovní prostory kanceláří, open-space administrativních robotáren a zasedaček zbavily svého sterilního pláště a zahalily se příkrovem zeleně. Důvody pro takový krok nejsou jen estetické. Vertikální interiérové zahrady, nebo jejich pokročilejší dimenze - kaskádové zahrady - výrazně zvyšují kvalitu života lidí. A vzhledem k tomu, kolik hodin pracovního času řada z nás tráví uvnitř budov, je to rozhodně krok správným směrem. Kontakt s přírodou nám totiž niterně schází a jeho deficit má na naše zdraví negativní dopady.

Jak tedy kaskádové zahrady fungují? V zásadě se jedná o velmi jednoduchý systém linií propojených samozavlažovacích plastových truhlíků, většinou uchycených k rámu zapevněné dřevěné stěny. Do nich jsou pak zasazeny květináče se vzrostlými květinami, kterých se na jeden metr čtvereční plochy podaří vtěsnat kolem třiceti. Jaké například? Bezpochyby vedou „spící panny“, pokojovky Aglaonema, kterých se dnes pěstuje bezpočet barevných a žíhaných verzí. Osvěžit je můžete s pomocí exotické tichomořské alokázie, ostrého listoví ananasů, asparágu, toulcovité toulitky (Anthurium), nebo pokojových kapradin. V závislosti na tom, jak kompozici kaskádové stěny pojmete, můžete zapojit ještě dracény a fíkusy, křovitý žumen, nebo tradiční filodendron. Experimentovat můžete i s diefenbachií, okrasným břečťanem nebo marantou trojbarevnou.

Sympatické je, že takovou zelenou stěnu není zapotřebí zavlažovat s pomocí nějakého speciálního elektronického dávkovače vody. Díky příznivému mikroklimatu si udrží rostliny svou vlhkost po dobu dvou až tří týdnů, po kterých vodu jen manuálně dopustíte. Při takové nenáročné údržbě vydrží celý systém v provozu a plné kráse přibližně deset let. Je tu samozřejmě jistá nevýhoda: pořizovací cena. Metr čtvereční takového zázraku přijde našince přibližně na 10 000 Kč, což není právě málo. I proto se o pořízení kaskádových zahrad zajímají spíše společnosti a firmy, než soukromé osoby. Manažeři totiž spatřují v zelených stěnách důležitý signál, že jim na jejich zaměstnancích záleží. Být v zeleni je dnes prostě „in“, ale z tohoto trendu těží naštěstí i sami zaměstnanci.

A co takové kaskádové zahrady dokáží? Prakticky to samé, co volně rozložené rostliny na pracovišti. Jejich efekt je v tomto případě silně soustředěný. Snižují koncentraci oxidu uhličitého v ovzduší. Jeho vyšší koncentrace nás uspávají a ve vydýchané kanceláři jsme pak často malátní. A to už před obědem. Rostliny také filtrují prachové částice a zvlhčují vzduch. Udržují nás fit a v relativní kondici, zatímco sedíme za stolem. Snižují nemocnost na pracovišti, a výrazně zvyšují subjektivní pocit klidu a pohody. To v době, kdy hoří termíny odevzdání projektů, jistě není na škodu. Zeleň také přirozeně tlumí hluk, a údajně i stimulují naši schopnost kreativně myslet. Rozhodně se na ně dívá lépe, než na motivační citáty nebo nabručeného šéfa.

Rostliny na pracovišti v číslech

Každá zelená rostlina by měla být teoreticky schopna snížit koncentraci CO2 na pracovišti o 20 %. Na tři zaměstnance v jedné kanceláři by tak měla připadat minimálně jedna. Existuje prý i statisticky propočítaný vztah mezi přítomností rostlin na pracovišti a produktivitou. Měly by jí údajně zvyšovat až o 15 %. Podobně se na uklidňující zeleň dívají psychologové: snižuje prý úzkost a napětí o 37 %, pocit sklíčenosti o 58 %, únavu o 38 % a agresivitu až o 44 %.

---

reklama

---