https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/mycky-nadobi-nezustava-myci-prostredek-na-nadobi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Myčky nádobí - nezůstává mycí prostředek na nádobí?

6.3.2009 23:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Jedna čtenářka se Zelené domácnosti svěřila se svou obavou, že u myček nádobí nemá možnost – na rozdíl od ručního mytí – ovlivnit kvalitu oplachu. A že mycí prostředky tak zůstávají na umytém nádobí a jsou pak pojídány spolu s potravinami v nich připravenými. „Zajímalo by mne, které prostředky jsou z tohoto pohledu nejméně rizikové a zda existují myčky nádobí, které disponují funkcemi nebo technologiemi, které se s tímto problémem dokážou vypořádat?“ ptá se čtenářka. Zelená domácnost přináší odpověď.
 

Plnění myčky nádobí
Nebudu to potom mít na talíři?
Foto: Martin Mach Ondřej/Ekolist.cz
Zjistit, kdo se zabývá zdravotními vlivy prostředků do myček nádobí, nebylo jednoduché. Od Dagmar Jírové ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) jsme se dozvěděli, že dozor nad čistícími prostředky, které spadají do působnosti zákona o chemických látkách, nevykonává SZÚ, ale Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP).

„ČIŽP jako kontrolní orgán v oblasti životního prostředí nesleduje dopady působení detergentů, například v případě nedokonalého oplachu nádobí, na zdraví lidí ani nemá k dispozici studie zabývající se touto problematikou,“ odpověděla zase Ivana Svobodová z ČIŽP. „Tuto problematiku dřív řešila Státní zemědělská a potravinářská inspekce, v dnešní době však kvalitu těchto výrobků nedozoruje žádný orgán státní správy,“ sdělila Ekolistu dál Ivana Svobodová a doporučila se ve věci dohledu nad zdravotní nezávadností těchto výrobků a případných dopadů na zdraví lidí obracet na orgány hygienické služby nebo na Státní zdravotní ústav.

Podle Dagmar Jírové ze SZÚ nicméně při dodržení výrobcem předepsaného dávkování nejsou případná zanedbatelná množství zbytků mycích prostředků toxikologicky významná.

Opláchne myčka dobře?

Ještě přesvědčeněji mluví o neškodnosti myček jejich výrobci nebo prodejci. „Účinnost mycího a následně oplachovacího procesu je jedním z hlavních zkušebních kritérií, ve zkušebním procesu je exaktně nastavena metodika pro sledování reziduálních nečistot, tedy i zbytků jídla a mycích a oplachovacích prostředků,“ říká Martin Sailer z CECED CZ (Conseil Europeen de la Construction d'Appareils Domestiques, tj. Sdružení evropských výrobců domácích spotřebičů). Schválené výrobky podle něj musejí splnit požadavky této zkoušky a na testovacím nádobí nesmějí zůstat látky, které by mohly mít jakýkoliv vliv na zdraví. „Pro testy jsou používány tzv. referenční mycí a oplachové prostředky, které odpovídají svým složením předpisům a normám pro tyto chemikálie,“ říká Sailer. Podle jeho slov je na trhu řada myček nádobí, které mají čidla kontrolující stupeň znečištění a množství pěny v odtokové vodě. Myčka případně upraví mycí proces tak, aby byl výsledek optimální. „Tyto funkce jsou většinou doplňkem tzv. eko a auto programu, které by měly přinést maximální výsledek s minimálními nároky na energii a vodu,“ říká Martin Sailer.

Myslete na fosfáty

Při výběru mycího prostředku dávejte přednost výrobkům, které neobsahují fosfáty (tuto informaci najdete v nápisu o složení výrobku, který musí být uvedený na obalu). Fosfáty se podílejí na nežádoucím ozeleňování (eutrofizaci) vodních toků a ploch.

Pokud někoho neuspokojuje tvrzení o zdravotní nezávadnosti zbytků z běžných detergentů, může na trhu hledat výrobky na přírodní bázi. Jak tvrdí Dagmar Koutná z obchodní společnosti Pro-bio, například u „eko“ výrobku Sodasan je hlavní účinnou látkou přírodně získaná kyselina citronová. Ta se přirozeně vyskytuje v rostlinách a používá se v potravinářském průmyslu. Kyselina citronová je spolu s etanolem základ i jiného „eko“ výrobku, Ecoveru. Další výrobek, Sonett, je založen na sodě, silikátech a cukrových tenzidech. Případné zbytky těchto mycích prostředků by podle výrobců díky přírodnímu původu uživateli uškodit neměly. Jde ale jen o tvrzení výrobců, výsledky nezávislého testu nebo studie k dispozici nemáme. Je dobré mít na paměti, že škodlivé můžou být i látky zcela přírodní - záleží na jejich charakteru a použitém množství.

„Aby si výrobek po dobu své životnosti udržel všechny parametry výkonu včetně mycí účinnosti, je nutné dodržet požadavky návodu na běžnou údržbu a pravidelné čistění myčky nádobí a zcela jistě i užívání správných a kvalitních mycích a dalších prostředků určených pro domácí myčky nádobí,“ přidává Martin Sailer. Podle něj nelze ručním mytím nádobí dosáhnout srovnatelných hygienických výsledků.

Může však kvalitu oplachu myčky ovlivnit samotný spotřebitel? „Výsledky mytí a oplachu může zákazník ovlivnit poměrně razantně,“ říká Lukáš Šritr ze společnosti Baumatic, „a to správnou instalací spotřebiče, použitím kvalitních mycích a leštících prostředků, např. značky Somat nebo Calgonit, správným dávkováním podle doporučení výrobce, dodržením hygienických pravidel, jako je například pravidelné a důkladné čištění odpadních filtrů spotřebiče.“

Michael Hedbávný z Gorenje doporučuje používat tzv. eko program, který má nejdelší program mytí až kolem 300 minut, a to způsobí dokonalejší mytí a opláchnutí od mycích prostředků.

Podle paní Kávové z Whirlpoolu souvisí kvalita umytí s použitým typem detergentu. „Pokud si přeje čtenářka mít jistotu, že na nádobí nebudou zbytky prášku nebo leštidla, doporučujeme použít sypký mycí prášek s leštidlem, a ne tablety. Pokud použijete prášky světových výrobců, postačí pouze dvě kávové lžičky. Tak budete mít jistotu, že nádobí bude čisté a bez zbytku detergentu. Tablety vhodné nejsou, protože jejich čas rozpustnosti je vždy jiný a nehodí se pro krátké programy,“ říká Kávová.

Pokud tedy budete dodržovat návod k obsluze a používat kvalitní mycí prostředky, nemělo by se stát, že si na talíři z myčky dáte nechtěně knedlo vepřo saponáto.



reklama

Martin Mach Ondřej, Kamila Pletánková
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist