Pylová sezona se bude zhoršovat, píše National Geographic
Ze studie publikované v odborném časopise Nature Communications vyplývá, že do roku 2100 by množství pylu, který rostliny produkují v období kvetení, mohlo vzrůst až o 40 procent. Ačkoli sucho a teplo škodí lesům a loukám, některým alergenním travám a stromům vzrůstající teploty a vyšší koncentrace oxidu uhličitého svědčí, takže rostou listnatější a více do výšky. Dřívější studie mapující historické trendy odhadují, že pylová sezona v Severní Americe začíná o 20 dní dříve, je o osm dní delší a do ovzduší se během ní dostane o 20 procent více pylu než před 30 lety.
Nový výzkum tato data projektuje ke konci 21. století a dochází k závěru, že rostliny v roce 2100 do ovzduší uvolní až o 40 procent více pylu, sezona začne o 40 dní dříve a bude o 19 dní delší. "Pyl má ohromný dopad na veřejné zdraví," říká Alisson Steinerová, odbornice na atmosféru z Michiganské univerzity a vedoucí autorka studie. "(Současné) prediktivní modely pro množství pylu ve vzduchu nejsou příliš kvalitní, přitom sezonní alergie postihují spoustu lidí," dodává.
Tým Steinerové tyto nedostatky vyrovnává; vědci vyvinuli modely založené na historických datech, které předpovídají produkci pylu pod vlivem faktorů jako teplota a srážky u 15 rostlin, jež nejčastěji způsobují alergie. Modely také počítají s vyššími hodnotami oxidu uhličitého v atmosféře i proměňujícím se výskytem rostlin v průběhu času.
Například některé trávy a stromy v Severní Americe se rozšíří na úkor rostlin z rodu ambrozie. Tyto významné alergeny by na východě USA měly ustoupit až o 80 procent. Dařit se kvůli zvýšeným hodnotám oxidu uhličitého v ovzduší nebude příliš dobře ani břízám.
Steinerová a její kolegové do nových modelů zasadili data o emisích pylu ve Spojených státech mezi lety 1995 a 2014 a propojili je s dvěma klimatickými vyhlídkami pro období 2081 až 2100: s takzvanou střední variantou skleníkových plynů, která počítá s oteplením planety o dva až tři stupně Celsia, a extrémnější variantou s využíváním fosilních paliv a oteplením o čtyři až šest stupňů Celsia. V horším scénáři, v němž hodnoty oxidu uhličitého v atmosféře dosahují více než dvaapůlnásobku současných hodnot, výsledky předpovídají vleklou a intenzivnější pylovou sezonu s čísly až dvojnásobnými oproti uplynulým 30 letům.
Pravděpodobně důležitější jsou ale předpovědi v mírnějším scénáři, říká William Anderegg, výzkumník z Utažské univerzity, který se na výzkumu nepodílel. "Hodnoty pylu jsou v něm oproti extrémnímu scénáři asi o polovinu nižší. Od vědců je to další potvrzení toho, jak moc zvládání klimatické změny ovlivní naše dýchání a zdraví," poznamenává Anderegg, který studuje dopady klimatické změny na lesní ekosystémy.
Výsledky nové studie jsou v souladu s pozorováními alergologa Johna Jamese. Ten před 25 lety začal pracovat v americkém státě Colorado, kde pylová sezona obvykle trvala od března do dubna. To se ale v průběhu let změnilo: "Pacienti začali chodit dříve a ptali se, proč jejich symptomy trvají tak dlouho, a že si od nich sotva odpočinou," říká James, který pracuje pro Americkou nadaci pro alergie a astma. Intenzivnější pylové sezony jsou podle několika studií globální zdravotní hrozbou. Studenti s alergiemi podávají ve škole slabší výkony než jejich spolužáci, a stejně tak trpí produktivita dospělých v práci při atakách senné rýmy. Současně ve dnech, kdy jsou koncentrace pylu v ovzduší nejvyšší, přijímají pohotovosti vyšší počet lidí s astmatickými záchvaty, s čímž souvisí vyšší výdaje jak jednotlivců, tak zdravotnických systémů.
Světová zdravotnická organizace odhaduje, že v roce 2050 bude polovina obyvatel planety trpět nějakým alergickým onemocněním. Alergie v současnosti postihují deset až 30 procent dospělých a až 40 procent dětí. Navýšení nezpůsobují jen vyšší koncentrace pylu, ale také chemické reakce škodlivin v ovzduší s pyly. Škodliviny ničí buněčné stěny pylů a "štěpí poměrně velká zrnka pylu na submikronové částice, které se dostanou hlouběji do plic a jsou nebezpečnější pro pacienty", vysvětluje Isabella Annesiová-Maesanová, environmentální epidemioložka z univerzity ve francouzském Montpellieru. Laboratorní studie ukazují, že nárůst oxidu uhličitého v atmosféře znamená, že pyly obsahují více alergenních proteinů, které u lidí způsobují tvorbu protilátek zodpovědných za fyzické příznaky alergie.
Podle Steinerové je nová studie "prvním krokem k vývinu pokročilejších nástrojů, které nám pomohou pochopit, jak se bude pyl v budoucnu měnit, a lidem tak dají možnost lépe se připravit na zdravotní dopady".
reklama
Vědci našli v minerální vodě v několika evropských zemích "věčné chemikálie"
Spotřeba veterinárních léčiv v Česku klesla od roku 2008 o dvě třetiny
Odborníci od začátku měsíce řešili 230 podezření na otravu houbami, jednu vážnou
