https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/navrat-latkovych-plenek
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Návrat látkových plenek

5.8.2002 17:10 | BRNO (Sedmá generace)
I zázrak zrození je provázen bojem o zákazníka. V porodnicích jsou maminky obdarovávány vzorky jednorázových plenek, o jejichž přednostech jsou již dlouho předtím poučeny televizní reklamou. Chtějí však rodiče skutečně připravit pro svoje děti budoucnost v podobě rozkládajících se „pampersek“ ohrožujících životní prostředí methanem, dioxiny a dalšími nebezpečnými látkami? Rizikům používání jednorázových plenek a souvislostem britské kampaně Návrat látkových plenek se věnoval Rob Edwards v loňském dubnovém čísle časopisu The Ecologist.
 

Člověk se v životě zpravidla nepřipravuje na to, že jednou bude potřebovat někoho přebalit. Osobně si ani nemůže pamatovat, že kdysi nosil plenky. V průběhu oněch devíti měsíců tak moc myslí na průběh porodu a na zázrak zrození, že když miminko konečně přijde na svět, najednou zjistí, že nemá ani nejmenší tušení, jak o ně pečovat.

Život máte náhle vzhůru nohama. Nemůžete si odskočit do hospůdky, jít do kina nebo třeba vyrazit si na vycházku. Maličký a nevinný uzlík vřískajícího, blinkajícího, slintajícího, počůravajícího se a podělávajícího se človíčka poutá každým okamžikem, dnes a denně, veškeré vaše smysly. Vinou stále se prohlubujícího nedostatku spánku pocítíte únavu tak zoufalou jako nikdy předtím…

Většina rodičů dnes pravděpodobně dělá to, co jim připadá nejjednodušší, a nepřipouští si žádné pochybovačné otázky. Stěží koho překvapí, že se pramálo zajímají o ekologický dopad typu plenek, které používají.

Zranitelnosti novopečených rodičů také bezohledně využívají nadnárodní obchodní společnosti, které jednorázové plenky vyrábějí. Vzorky se zdarma rozdávají v porodnicích, soustavně je propaguje televizní reklama a brožury na křídovém papíře pak ubezpečují, že jednorázové plenky jsou k životnímu prostředí opravdu šetrné.

Je tomu skutečně tak? Jak vypadají nároky na životní prostředí, které klade výroba jednorázových plenek? Jaké jsou alternativy a jak je lze uplatnit? Jak vychází ze srovnání dopadů na životní prostředí jednotlivé možnosti? Prostě řečeno: co by měli rodiče udělat, chtějí-li se chovat zodpovědně a nechtějí-li se topit v moři dětského odpadu?

Kampaň Návrat látkových plen

Na tyto i další otázky se snažila nalézt odpověď organizace Women’s Environmental Network (WEN) na svém 2. týdnu skutečných plenek (Real Nappy Week), který pořádala v termínu 23. – 29. dubna 2001. Snahou organizátorek bylo povzbudit rodiče, aby přednostně používali látkové plenky, a přesvědčit nemocnice, místní samosprávy a organizace, aby jejich úsilí podpořily.

Od 1. týdne skutečných plenek, pořádaného v roce 2000, se podařilo dosáhnout řady úspěchů. Více než osmdesát místních úřadů propaguje látkové plenky, některé nemocnice, jako např. v Chichesteru a Listeru, teď používají látkové plenky na svých novorozeneckých, ženských a dětských odděleních a po celé zemi vznikla řada aktivních místních skupin.

Peníze na podporu kampaně se podařilo získat v rámci vládní iniciativy, jež využívá daně odváděné za svoz odpadů na skládky pro zformování systému, který by v prvé řadě snižoval množství vytvářeného odpadu. „Když jsem před šesti lety začínala, zněl můj hlas propagující výhody látkových plenek osamoceně a slabě,“ říká jedna ze zakladatelek Asociace za skutečné plenky (Real Nappy Association) Ginna Purrmannová. „Teď již máme dobře fungující organizaci.“

Výrobci se hájí

Vzrůstající úspěchy kampaně nemohly nevyvolat reakci výrobců jednorázových plenek, kteří se bojí o své zisky. Jednorázové plenky jsou totiž spolehlivým žroutem peněz, neboť rodiče jich musí kupovat velké množství každý týden po celé roky. (WEN uvádí průměrnou sumu 1000 liber na jedno dítě.) Tyto společnosti dělají vše pro to, aby lidé neměli pocit, že používáním jednorázových plen jednají nezodpovědně.

Kupříkladu Procter & Gamble (P&G), který vyrábí nejprodávanější jednorázové plenky – „pampersky“, vydal na první pohled velmi pěknou knížečku a nazval ji „Pečujeme o děti, rodinu i naše prostředí“. Na obálku umístil idylický obrázek maminky se dvěma dětmi, jak družně krmí kačenky.

„Uvedení pampersek do Velké Británie během 80. let,“ poučuje nás brožurka, „znamenalo revoluci v péči o dítě.“ Mámy mohly hodit veškeré starosti o látkové plenky za hlavu a mohly trávit více času se svými dětmi nebo „se věnovat svému životnímu stylu“.

A mámy se mohou „věnovat svému životnímu stylu“ skutečně bezstarostně, protože žádný pocit viny je nemusí sužovat dokonce ani vůči životnímu prostředí. „Chceme, aby naši zákazníci znali nejčerstvější fakta o ekologickém profilu našich výrobků a děláme vše pro to, abychom je v tomto směru dále zdokonalovali,“ ujišťuje nás brožurka.

Na několika zeleně laděných stranách čteme ódu na přátelství pampersek k životnímu prostředí. „Víte například, že zavedení ,supersorberu‘ – polymeru na olejové bázi, který pohlcuje tekutinu – snižuje průměrnou váhu jedné plenky o 30 %? Žádná všeobecná shoda v tom, zda jsou z hlediska životního prostředí lepší látkové či jednorázové plenky, neexistuje,“ tvrdí Procter & Gamble.

„V obou případech dochází ke spotřebě energie, vody a surovin, oba typy plenek znečišťují životní prostředí, ale když se to vezme kolem a kolem, mají jen relativně malý podíl na veškerých lidských aktivitách,“ prohlašuje sebevědomě brožurka. Jinými slovy, vše, co souvisí s plenkami, má nějaký dopad na životní prostředí, ale není to nic v porovnání s vojensko – průmyslovým komplexem, mezistátním obchodem či nadnárodními korporacemi. Takže, „když se to vezme kolem a kolem,“ naší jedinou možností je nedělat si s ničím hlavu, poněvadž v zásadě nemůžeme nic ovlivnit.

Poté knížečka konečně přechází ke konkrétním údajům. „Ačkoli jednorázové plenky produkují více pevného odpadu a spotřebovávají více surovin, látkové plenky, protože se musí prát, vedou k větší spotřebě vody a následně k jejímu znečištění.“ Fakt, že jednorázové plenky vytvářejí více odpadu, je neoddiskutovatelný – a čtenář si možná ani nevšimne, že je porovnáván s nevyčíslenými údaji o jiných dopadech látkových plenek.

„Skutečnost, že existují rozdíly v číselných údajích vyvolané metodologickými, praktickými, krajovými a regionálními zvláštnostmi (které všechny vstupují do vyhodnocení životního cyklu), principiálně podporuje obecný závěr, že ani jeden typ plenek není ve všech svých aspektech šetrnější k životnímu prostředí.“

Právě ona čtyři vyhýbavá slova „ve všech svých aspektech“ sama sebe usvědčují. Samozřejmě, že látkové plenky nemohou být lepší v každém jednotlivém aspektu, protože skutečně potřebují vyprat. Ale na klíčovou otázku – který typ plenek je celkově příznivější – se tu neodpovídá. A neodpovídá se proto, že ve firmě P&G takovou otázku nemají rádi.

V roce 1991 tato společnost zadala dvě studie porovnávající ekologický dopad látkových a jednorázových plenek. Obě dvě dospěly k závěru, že existují jen velice malé rozdíly v celkovém vlivu na životní prostředí. P&G využil jejich výsledky jako odrazový můstek pro svou reklamní kampaň postavenou na tvrzení, že jednorázové plenky neškodí životnímu prostředí více než látkové. V odpověď na to objednala WEN, jež se problémem zabývala již delší dobu, jinou studii u Landbank Consultancy. Ta ukázala, že obě studie P&G se soustředily pouze na fázi „užívání“, během níž mají látkové plenky největší dopady.

Jinými slovy, studie sponzorované průmyslem byly zkresleny ve prospěch jednorázových plenek. Landbank proto použila hrubá data z obou studií spolu s dalšími veřejně přístupnými informacemi, aby znovu spočítala dopady dvou rozdílných systémů. Rozdíly byly propastné.

Ukázalo se, že jednorázové plenky během procesu výroby, užívání a likvidace spotřebují 3,5krát více energie, 2,3krát více znečišťují vodu a spotřebují 8,3krát více neobnovitelných zdrojů v porovnání s látkovými plenkami. A co hůř, jednorázové plenky spotřebují 90krát více obnovitelných zdrojů, produkují 60krát více pevného odpadu a potřebují až 30krát větší rozlohu půdy. To je po všech stránkách jednoznačný obrázek. Jednorázové plenky poškozují životní prostředí daleko více než látkové.

WEN použila studii Landbank jako základ stížnosti k Radě pro reklamu kvůli tomu, co společnost P & G tvrdí o jednorázových plenkách. V roce 1992 Rada uznala ekologické argumenty vypracované organizací WEN, stížnost podpořila a vyzvala společnost P&G, aby stáhla své tvrzení, že výsledky její studie jsou obecně platné. Jsou to „prostě jen názory jedné strany sporu.“

V Británii se každodenně vyhodí osm milionů jednorázových plenek, špinavé plenky tvoří polovinu odpadu produkovaného domácností s jedním dítětem a 4 % veškerého odpadu z domácností – kolem 1 milionu tun ročně.

Asi 75 % použitých jednorázových plenek tvoří moč a stolice, zbývajících 25 % je papír spolu s plastovými a chemickými složkami, které potřebují až 500 let na to, aby se plně rozložily – slušné dědictví pro budoucí generace. Celková suma odváděná ročně britskému bernímu úřadu za sběr, odvoz a uložení jednorázových plenek na skládku je přibližně 40 milionů liber.

Skládkování je metoda nevzhledná, zapáchající, potenciálně nebezpečná, nákladná a zjevně dlouhodobě neudržitelná. Odpad zahnívá a uvolňuje plyny jako methan, který je vznětlivý a přispívá ke globálnímu oteplování. Hnilobný proces uvolňuje kyseliny, které rozpouštějí kovy, toxické kapaliny ze skládky prosakují a mohou otrávit podzemní vody či místní říční toky.

Průmysl může v odpověď na tyto argumenty říci jen málo, a pokud tak učiní, je to někdy k smíchu. „Moderní skládky mají plastové obaly, které brání průsakům. Na skládkách zabírají pampersky jen velmi malý prostor,“ začíná slibný argument společnosti P&G a pokračuje: „Je to proto, že plenky jsou snadno stlačitelné do minimálního objemu. Navíc laboratorní studie ukázaly, že zapadnou do dutin, které vznikají mezi objemnějšími kusy odpadu, a vyplňují je.“ Takže je všechno v nejlepším pořádku. Pampersky sice zahnívají, znečišťují prostředí a trvá to celé věky, než se rozloží, ale nepředstavují žádný problém, protože je můžeme vecpat mezi pohovku a staré kartotéky.

Alternativou ke skládkování, k níž se uchyluje stále více místních samospráv, je spalování odpadu. Spalování jednorázových plenek, stejně jako všech jiných plastů, ovšem obnáší riziko, že se do ovzduší dostanou rakovinotvorné dioxiny. Ani to není zrovna pěkná představa.

Nebezpečné chemikálie v plenkách

Jako by to všechno ještě nestačilo, současný vědecký výzkum začíná poukazovat na jiná potenciální nebezpečí spojená s jednorázovými plenkami. V roce 2000 objednala WEN odbornou analýzu pěti nejznámějších typů jednorázových plenek: Pampers, Huggies, Sainsburry’s, Boots a Benetton.

V každém z nich bylo nalezeno stopové množství tributylu cínu, toxické organokovové chemikálie. Ačkoli množství bylo nepatrné, děti mu mohou být vystaveny až 3,6krát déle, než doporučuje limit Světové zdravotnické organizace. Tributyl cínu se používá na lodích, kde zabraňuje přichytávání přílipek, při výrobě některých plastů a je znám jako látka, která poškozuje pohlavní hormony.

Zjistilo se, že tato chemikálie vyvolává změny v pohlavním chování korýšů, a panují obavy z toho, že by tomu tak mohlo být i u lidí. Proto se postupně po celém světě používání této látky zakazuje. Ačkoli Ann Linková, koordinátorka WENu, zdůrazňuje, že nikdo neví, nakolik se tato chemikálie vstřebává dětskou pokožkou v plenkách, má vážné obavy: „Jsme velmi znepokojeni tím, že se výrobek prodává a používá v péči o novorozence, přestože výrobce ví, že obsahuje látku, která i v nepatrném množství může narušit hormony. Tributyl cínu je chemikálie, která by se vůbec neměla vyrábět, natož aby se vyskytovala v dětských plenkách.“

Výrobci jednorázových plenek reagovali tím, že popřeli jakoukoli přítomnost této chemikálie nebo tvrzením, že tak malé množství nepředstavuje žádné riziko. „Jednorázové plenky jsou zcela bezpečné,“ říká Asociace výrobců absorpčních hygienických výrobků. „Všichni výrobci se shodují v tom, že tributyl cínu by se v dětských plenkách neměl vyskytovat, a pokud se nějaké stopové množství našlo, učiní vše proto, aby se ho podařilo odstranit.“

Mužská neplodnost

Jiná studie, publikovaná na podzim roku 2000, naznačuje, že jednorázové plenky by mohly být příčinou jiného problému – mužské neplodnosti. Existuje celá řada důkazů, které napovídají, že se v rozvinutém světě snižuje u mužů průměrné množství spermatu. Výzkum upozorňuje na to, že od konce 60. let pokleslo téměř o polovinu a dosud klesá každoročně asi o 2 %.

Tým pediatrů z univerzity v německém Kielu nedávno objevil, že uvnitř jednorázových plenek se chlapecká varlata přehřívají. Aby se varlata řádně vyvíjela, musí mít nižší teplotu, než je průměrná teplota lidského těla. Z toho důvodu také visí mezi nohama.

Lékaři měřili teplotu šourku u 48 zdravých chlapců ve věku do 55 měsíců. Zjistili, že pokud děti nosily jednorázové plenky, teplota byla vždy vyšší než v případě, kdy měly plenky látkové. „Fyziologické ochlazování varlat je v případě použití jednorázových plenek ztlumeno a často nefunguje vůbec,“ konstatují lékaři.

Lékaři ověřovali hypotézu, kdy „vystavení varlat vyšší teplotě po dlouhou dobu během raného dětství jako výsledek používání moderních jednorázových plenek s plastovým okrajem může hrát důležitou roli v poklesu kvality semene a ve stále častějším výskytu rakoviny varlat v dospělém věku.“ Ačkoli bude třeba tuto teorii ještě ověřit, počáteční výsledky jsou znepokojivé.

Průmysl vše opět zpochybňuje. „Neexistují žádné důkazy, které by potvrzovaly východiska této studie, jež se tak jeví jako nepravděpodobná,“ ujišťuje Peter Stephenson z Asociace výrobců hygienických absorpčních výrobků. „Bezpečnosti našich výrobků přikládáme mimořádnou důležitost.“

Takže mezi čím volíme, když jsme zvážili veškerá fakta? Na jedné straně stojí varianta nákladná, znečišťující, náročná na zdroje, produkující množství odpadů, potenciálně toxická a výhodná pro nadnárodní společnosti. Na straně druhé alternativa levnější, bavlněná, s málem odpadů, s rozumným nárokem na zdroje, ekologicky přijatelná a prospěšná malým firmám – vyžadující však obdobnou péči, jakou zahrnujeme své spodní prádlo.

Máme vůbec na vybranou?

Rob Edwards, přeložila Vanda Patočková
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama



Blíž přírodě

 

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist