Nemoc bílých vláken. Na co dát pozor při nákupu kuřecího masa v supermarketu?
15.4.2023 06:03 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Zdroj | OBRAZ – Obránci zvířat
„Supermarkety nabízí svým zákazníkům maso z přešlechtěných a nemocných kuřat. Tato plemena jsou vyšlechtěna k co největšímu a nejrychlejšímu růstu, až jim místo svalů roste tuk. Jejich život je krátký a plný utrpení. Nepřirozená rychlost růstu si vybírá krutou daň ve formě nejrůznějších zdravotních problémů a nemocí, včetně nemoci bílých vláken, se kterou se v supermarketech zákazníci setkávají naprosto běžně,“ vysvětluje Radim Trojan, koordinátor kampaně Rychlokuřata ze spolku OBRAZ.
Podle výsledků průzkumu se nemoc bílých vláken průměrně vyskytuje u téměř 96 procent balení kuřecích prsou privátních značek napříč obchodními řetězci. Nejhůře je na tom Kaufland se svými značkami Purland a K-Jarmark a Penny se svou značkou Dobré maso, u kterých se nemoc bílých vláken vyskytuje dokonce ve více než 97 procentech balení. Ale ani u ostatních řetězců to není o moc lepší – Billa 96,5 procenta, Lidl 96,4 procenta, Tesco 95,3 procenta. Z testovaných značek dopadlo nejlíp Sklizeno s výsledkem 83,3 procent pozitivních vzorků.
Zdroj | OBRAZ – Obránci zvířat
„Supermarkety v Česku nenabízejí kvalitní potraviny. Kuřecí maso rozhodně není výjimkou. Špatná kvalita je pak v tomto případě přímo spojena s utrpením zvířat,“ uvádí šéfkuchař pražské restaurace Spojka Karlín Ondřej Panoš.
„Zákazníci si zaslouží vědět, že reklamní slogany a obrázky šťastných a zdravých kuřátek jsou jen marketingový trik. Realita vypadá jinak. Supermarketům nezáleží na zvířatech ani na kvalitě nabízeného zboží. Mezi zákazníky jsme se setkali s pozitivními reakcemi na naši kampaň. Provedli jsme anketu, ve které zákazníci často zmiňují, že odteď budou více přemýšlet o tom, co kupují,“ hodnotí akci Trojan.
Průzkum byl proveden v 259 prodejnách devíti obchodních řetězců s pobočkami po celé republice. Celkem bylo vyhodnoceno 2255 balení kuřecích prsou, z nichž v 95,7 procentech případů byla odhalena nemoc bílých vláken. Podrobnější popis toho, jak průzkum probíhal, OBRAZ zveřejnil na webu www.nemocnataliri.cz.
Zveřejnění výsledků průzkumu kvality kuřecího masa nabízeného supermarkety je součástí kampaně Rychlokuřata, kterou spolek OBRAZ vede od léta minulého roku. Jejím cílem je, aby se obchodní řetězce, restaurace a další potravinářské firmy připojily k závazku European Chicken Commitment, který definuje nové standardy pro chov kuřat. Ve Francii, Německu i v Polsku firmy tento závazek přijímají. U nás tak zatím z obchodních řetězců učinily pouze Trefa, Terno a Konzum Ústí nad Orlicí nebo třeba restaurační síť Bageterie Boulevard.
reklama
Dále čtěte |
Lávové tunely
Jemná práce pinzetou. Ochránci přírody vypustili šest set housenek motýla okáče v Českém středohoří
V Novém Boru budou stěhovat velké lesní mravence z obytné čtvrti do lesaOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (35)
RV
Richard Vacek
15.4.2023 06:36Jedná se o blud, úmyslnou manipulaci, hloupost, nebo pravdu?
Předpokládám, že ta poslední varianta je téměř vyloučená a proto se nebudu ani pídit po dalších informacích, které by mi to potvrdily.
Odpovědět
Předpokládám, že ta poslední varianta je téměř vyloučená a proto se nebudu ani pídit po dalších informacích, které by mi to potvrdily.
Anyr
15.4.2023 20:53 Reaguje na Richard VacekJe velmi arogantní "myslet si pravdu" :)
Snad nemáš děti.
Odpovědět
Snad nemáš děti.
RP
Radim Polášek
15.4.2023 12:07Článek je blábol od a až do z. Je to propaganda zelených aktivistů zaměřená na poškozování lidí, konkrétně na zničení levné a prosazení drahé produkce potraviny, taky kuřecího masa.
A tuk do masa přináší jednak větší výživnou hodnotu, jednak výrazně zlepšuje chuť potraviny. Proto je potřeba, aby v mase nějaký tuk byl. Producenti masa se jinak snaží, aby v mase bylo tuku málo, protože obecně stejným množstvím krmiva se dosáhne mnohem většího hmotnostního přírůstku v mase než v tuku.
Odpovědět
A tuk do masa přináší jednak větší výživnou hodnotu, jednak výrazně zlepšuje chuť potraviny. Proto je potřeba, aby v mase nějaký tuk byl. Producenti masa se jinak snaží, aby v mase bylo tuku málo, protože obecně stejným množstvím krmiva se dosáhne mnohem většího hmotnostního přírůstku v mase než v tuku.
PK
Pavel Karel
15.4.2023 12:56 Reaguje na Radim PolášekPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Karel Zvářal
15.4.2023 16:43 Reaguje na Pavel KarelAno, pan Polášek má pravdu, je to o blbosti kritiků. Nechť založí firmu a produkují zdravě chovaná kuřata a jdou s nimi na trh. Je jisté, že v přírodě by tak rychle nerostla, neb jsou speciálně vyšlechtěná a ušetřena zbytečného pohybu. Ale ještě nikdo nedokáal, že přiměřenou konzumací došlo k nějakým zdravotním problémům. Ty pramení spíše z nedostatku pohybu lidí, přemíry sladkých, solených a tučných jídel, z kouření a alkoholu.
Odpovědět
RP
TS
Tonda Selektoda
15.4.2023 20:09Tak nevím, zda je redaktor tak tupý, že na stránkách Ekolistu, bez prověření skutečnosti zveřejní názor kdejakého aktivistického hňupa, který si hraje na ekologii a plete si nemoc s jakostí masa, jen když má Ekolist sledovanost a peníze za reklamu. A za šíření takových dezinformací, si Ekolist ještě dovolí žebrat o peníze čtenářů, vydávaných za dárek, nebo za příspěvek...
Odpovědět
TS
Tonda Selektoda
15.4.2023 20:38 Reaguje na Tonda SelektodaDodatečně ještě doplňuji:
V ČR je zřízena Státní veterinární správa, jejíž zásadní a dlouhodobou úlohou je zajištění stálého dozoru na jatkách a tím zdravotní nezávadnosti masa a dalších živočišných produktů na domácím trhu. To znamená, že všechna zvířata poražená na jatkách v ČR včetně kuřat musí být povinně prohlédnuta pracovníky Státní veterinární správy (úředním veterinárním lékařem a úředním veterinárním technikem). Každé zvíře je veterinárním dozorem prohlédnuto před porážkou i po porážce tak, aby se do obchodů či ke zpracování dostalo pouze maso ze zdravých zvířat. Závadné kusy či partie jsou vyřazovány, aby nedošlo k ohrožení zdraví konzumentů. (více viz: svscr.cz)
Žádní pochybní aktivisté a jejich spolky, nejsou oprávněni odborně maso v prodejnách kontrolovat a v rámci nějaké své kampaně strašit veřejnost vymyšlenými nemocemi poražených zvířat.
Odpovědět
V ČR je zřízena Státní veterinární správa, jejíž zásadní a dlouhodobou úlohou je zajištění stálého dozoru na jatkách a tím zdravotní nezávadnosti masa a dalších živočišných produktů na domácím trhu. To znamená, že všechna zvířata poražená na jatkách v ČR včetně kuřat musí být povinně prohlédnuta pracovníky Státní veterinární správy (úředním veterinárním lékařem a úředním veterinárním technikem). Každé zvíře je veterinárním dozorem prohlédnuto před porážkou i po porážce tak, aby se do obchodů či ke zpracování dostalo pouze maso ze zdravých zvířat. Závadné kusy či partie jsou vyřazovány, aby nedošlo k ohrožení zdraví konzumentů. (více viz: svscr.cz)
Žádní pochybní aktivisté a jejich spolky, nejsou oprávněni odborně maso v prodejnách kontrolovat a v rámci nějaké své kampaně strašit veřejnost vymyšlenými nemocemi poražených zvířat.
Karel Zvářal
16.4.2023 07:19 Reaguje na Tonda SelektodaŘekl bych, že je dobře, že to vyšlo, aspoň se v diskusi ukáže, co jsou tito aktivisti zač. To je názorná ukázka jejich působení: čím hůře, tím lépe. Ani se do diskuse nezapojí, natož aby sami začali chovat zdravá kuřata. Prostě: jenprudit.cz
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
16.4.2023 00:01Bílá vlákna tuku v kuřecím mase sice za vadu nepovažuji, ale utrpení přešlechtěných zvířat mi vadí hodně. Nepochybuji o tom, že nepřirozená rychlost růstu si vybírá krutou daň a způsobuje rychlokuřatům velké zdravotní problémy.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
16.4.2023 07:28 Reaguje na Majka KletečkováRychlokuřata jdou na porážku dříve, než by měla problémy. Pokud by měla problémy, projevilo by se to i na kvalitě masa. Kdo si takové kuře ponechá na chov, tak až později uvidí, že ty slepice se téměř neunesou a mají problémy dostat se přes překážku. Ale to mají i někteří naši nejlepší přátelé - psi.
Vyšlechtěná větší plemena trpí např. dysplazií a uvidíme, jestli aktivisté začnou proti jejich chovu protestovat.
Odpovědět
Vyšlechtěná větší plemena trpí např. dysplazií a uvidíme, jestli aktivisté začnou proti jejich chovu protestovat.
SV
Slavomil Vinkler
16.4.2023 07:54 Reaguje na Richard VacekJistě už protestují:
proti psům se zkráceným nosem
proti psům s krátkýma nohama
proti bojovým psům (to bych pochopil)
a proti psům...
Odpovědět
proti psům se zkráceným nosem
proti psům s krátkýma nohama
proti bojovým psům (to bych pochopil)
a proti psům...
RP
Radim Polášek
16.4.2023 15:26 Reaguje na Richard VacekV přírodě takoví jedinci, pokud náhodnou mutací vzniknou, jsou velice rychle eliminováni predátory. Je to vlastně geneticky založený chybný poměr nedostatečného růstu pohybového aparátu ku nadměrnému růstu osvalení.
U slepičích brojlerů je to ještě zdůrazněno tím, že je to generace F1 od málo příbuzných a nadměrně osvalených rodičovských ras. Dříve vyšlechtěných na maso nebo snad i na kohoutí turnaje.
Odpovědět
U slepičích brojlerů je to ještě zdůrazněno tím, že je to generace F1 od málo příbuzných a nadměrně osvalených rodičovských ras. Dříve vyšlechtěných na maso nebo snad i na kohoutí turnaje.
TS
Tonda Selektoda
16.4.2023 09:59 Reaguje na Majka KletečkováJenže, předmětem článku byla neověřená informace spolku OBRAZ – Obránci zvířat, o neexistující nemoci těch kuřat, jejichž maso si v marketech kupujeme pro svou výživu. Dále je v článku uveden návod, jak tuto údajnou nemoc kuřat při nákupu zabaleného masa poznáme. Uváděné supermarkety jsou pranýřovány za prodej zdravotně nezávadného a veterinárně kontrolovaného zboží. Vše s cílem podprahového ovlivnění zákazníků, aby po tomto varování o vymyšlené nemoci kuřat, takové maso již nekupovali.
Odpovědět
AI
Animoid II
16.4.2023 15:15Tuková vlákna? To jsem ještě neslyšel.
Že by nedostatek pohybu byla nemoc?
Podobně se projevuje třeba nedostatek selenu, nebo je to důsledek šlechtění, ale nemoc?
Je nedostek vzdělání taky nemoc?
Odpovědět
Že by nedostatek pohybu byla nemoc?
Podobně se projevuje třeba nedostatek selenu, nebo je to důsledek šlechtění, ale nemoc?
Je nedostek vzdělání taky nemoc?
RP
Radim Polášek
16.4.2023 15:19 Reaguje na Animoid IINedostatek vzdělání by ani tak nevadil. Vadí nedostatek inteligence.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
17.4.2023 10:10Většině konzumentů kuřecího masa z velkochovů bych přál ochutnat kuře doma
odchované v travnatém výběhu. Kvůli tuhosti masa by ho považovali za maso
ze starých nosnic a asi by jim ani nechutnalo. Jsou totiž zvyklí na křehké
maso rychle rostoucích kuřat a nikoliv na kuřata, která na dvoře rostou
půl roku i více. Ono i domácí chov je rozdíl, co se týče rasy, potravy a
velikosti výběhu. Nejsem fanda jakéhokoliv intenzivního chovu, ale chápu
ekonomiku chovu a hlavně požadavky zákazníků na jemné křehké maso těchto
průmyslově chovaných kuřat. Celý život chovám drůbež, ale taky už nebudu
nikdy chovat kuřata ke konzumu, protože doma vychované kuře by mne vyšlo
na minimálně 300 Kč/kg a nikomu mimo mne by asi nechutnalo.
Odpovědět
odchované v travnatém výběhu. Kvůli tuhosti masa by ho považovali za maso
ze starých nosnic a asi by jim ani nechutnalo. Jsou totiž zvyklí na křehké
maso rychle rostoucích kuřat a nikoliv na kuřata, která na dvoře rostou
půl roku i více. Ono i domácí chov je rozdíl, co se týče rasy, potravy a
velikosti výběhu. Nejsem fanda jakéhokoliv intenzivního chovu, ale chápu
ekonomiku chovu a hlavně požadavky zákazníků na jemné křehké maso těchto
průmyslově chovaných kuřat. Celý život chovám drůbež, ale taky už nebudu
nikdy chovat kuřata ke konzumu, protože doma vychované kuře by mne vyšlo
na minimálně 300 Kč/kg a nikomu mimo mne by asi nechutnalo.
RP
Radim Polášek
17.4.2023 21:16 Reaguje na Břetislav MachačekKdyž kuřeti dáte dostatek pohybu, tak to maso spíše bude mít charakter zvěřiny než charakter supermarketových kuřat. A to jejich maso, protože je z mladých kusů, by nemělo být nikdy tuhé. Pouze potřebuje výrazně delší tepelnou úpravu než to bílé měkké supermarketové maso a taky ty svaly jsou vyběhané, maso je výrazně pevnější a ve stejném podílu masa je mnohem víc materiálu, který to maso drží podromadě, kližek ze šlachových vláken a podobně.
Tuhé možná bude, to znamená, že nezměkne téměř žádnou kuchyňskou úpravou, když se to zvíře udělá špatně, například se při zabíjení vystaví velkému stresu. Třeba se dlouho honí než se chytne a když se předtím předchozí zvířata zabíjela stejným způsobem před očima těch ostatních zvířat, takže to zvíře ví přesně, že jak ho člověk chytne, ho zabije. Nebo možná když se zabíjí neobratně. Nebo drží neobratně tak, že se tomu zvířeti způsobuje bolest. Nevím, v tom nemám moc zkušenosti.
Potom přirozeně tuhé je zvíře, které je staré.
Odpovědět
Tuhé možná bude, to znamená, že nezměkne téměř žádnou kuchyňskou úpravou, když se to zvíře udělá špatně, například se při zabíjení vystaví velkému stresu. Třeba se dlouho honí než se chytne a když se předtím předchozí zvířata zabíjela stejným způsobem před očima těch ostatních zvířat, takže to zvíře ví přesně, že jak ho člověk chytne, ho zabije. Nebo možná když se zabíjí neobratně. Nebo drží neobratně tak, že se tomu zvířeti způsobuje bolest. Nevím, v tom nemám moc zkušenosti.
Potom přirozeně tuhé je zvíře, které je staré.
TS
Tonda Selektoda
18.4.2023 19:15 Reaguje na Břetislav MachačekAno pane Břetislave. A protože si kuře na maso sám nevychováte, můžete si ho koupit za třetinovou cenu v marketu, již připravené ke kuchyňské úpravě. Vidíte ten pokrok?
Odpovědět
RV
Richard Vacek
19.4.2023 19:49 Reaguje na Břetislav MachačekMy dávali vykrmené kohouty zdarma. Než se s tím zabíjet, škubat, kuchat, když výsledkem je vrána s téměř žádným masem, tak je lepší zajít do supermarketu.
Odpovědět
KŠ
Kýho Šlaka
19.4.2023 13:55Naskytne se příležitost projevit lidskost a soucit, vymezit se proti utrpení a systematickému trýznění zvířat, která to vše musí podstupovat jen proto, aby si nenažranost, která nepoznala hlad, umastila hubu a namísto toho se tady jede paralympiáda arogance, tuposti a negramotnosti. Uváděná choroba se nazývá myopatie, tedy neurologické onemocnění, jehož důsledkem je proximální svalová slabost - pro všechny, kteří si tady potřebovali zase zakřičet na mraky a nejsou schopni si k tomu alespoň něco zjistit. Otázkou pár vteřin je rovněž nalezení informace, že taková kuřata mají výrazně nižší obsah živin a bílkovin, vysoký obsah tuku a jsou tedy nekvalitními z hlediska výživy, když už tedy nedokážete vnímat zvířata jinak, než jako žrádlo. Hlavně si nenechat sahat na vlastní zasmrádlý pohodlíčko! Retardi.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
19.4.2023 16:37 Reaguje na Kýho ŠlakaAle kuřata netrpí myopatií. Akorát jim chutná a rychle rostou a přibírají. Proto je taky máme jako brojlery. A díky tomu, že přibírají rychle a dobře přeměňují potravu na maso, je kuřecí masíčko levné a může si ho dovolit každý. Na rozdíl od zvěřiny, která je jen pro zámožnější, popřípadě lanýžů, které jsou jen pro zámožné vegetariány.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
19.4.2023 21:31 Reaguje na Richard VacekPřibírají tak rychle, že je jejich nohy neunesou. Kvůli levnému kuřecímu masíčku se v průmyslových velkochovech chovají ptáci, u kterých je už před jejich narozením předurčeno, že VŠICHNI tito brojleři budou mrzáky.
Odpovědět
TS
Tonda Selektoda
20.4.2023 05:10 Reaguje na Majka KletečkováV prvé řadě, ptáci se nerodí, ale líhnou se z vajíček. A podruhé, o tom zda je mladý pták, dopravený na jatka zdravý, rozhoduje veterinář, nikoliv diskutující laik na tomto fóru. Když budete chtít, u každé potraviny pro lidskou výživu naleznete argumenty, jak se člověk k rostlinám, hmyzu, i vyšším živočichům chová špatně...
Odpovědět
RV
Richard Vacek
20.4.2023 05:52 Reaguje na Majka KletečkováKuřata skončí v supermarketu dříve, než by se u nich negativně projevila nerovnováha mezi růstem masa a kostí. To je vlastně jejich životní předurčení.
Alternativně si můžete koupit vyřazenou slepici z drůbežárny - ty jsou starší a jde o jiného křížence, takže tam budete mít více kostí a méně masa, které bude tužší.
Odpovědět
Alternativně si můžete koupit vyřazenou slepici z drůbežárny - ty jsou starší a jde o jiného křížence, takže tam budete mít více kostí a méně masa, které bude tužší.
KŠ
Kýho Šlaka
20.4.2023 16:27 Reaguje na Richard VacekIndikátorem té nerovnováhy jsou právě bílá vlákna. Doporučuji přečíst text článku, který tady usilovně komentujete.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
20.4.2023 18:33 Reaguje na Kýho ŠlakaJo a kdybychom neměli tepny, tak nebudeme trpět kornatěním tepen, které máme dáno už v okamžiku, kdy se narodíme.
Snad tolik ke struktuře masa, které je křehké a hodí se na přípravu spousty chutných pokrmů. Výborná je kuřecí kapsa plněná Nivou a šunkou.
Odpovědět
Snad tolik ke struktuře masa, které je křehké a hodí se na přípravu spousty chutných pokrmů. Výborná je kuřecí kapsa plněná Nivou a šunkou.
BM
Břetislav Machaček
20.4.2023 10:10 Reaguje na Majka KletečkováJedné vegánky jsem se ptal, zda ji nevadí zabít tu
rostlinu, když se chce najíst. Koukala na mne jako
péro z gauče a řekla, že je to normální, že jíme
rostliny. Na to jsem ji řekl, zda to mohou i zvířata
a my je za tu konzumaci rostlin potrestat snězením.
Měla v tom stejný guláš jako vy v tom týrání
zvířat. Co se některým lidem jeví jako týrání, tak
provozují to samé se svými miláčky, kteří na ně
čekají nevyčuraní v bytě, než přijdou z práce a
nebo doma sami vyjí steskem. Svého křečka "pobaví"
kolotočem, aby neběhal ze stresu kolem stěn terária a dají všem k jídlu pouze to, co uznají za vhodné. Čistě přírodní chov dnes neexistuje téměř nikde mimo divoké zvěře v divočině. Všude jsou zvířata i lidé něčím omezováni a záleží pouze na té míře omezení.
Já bych dobrovolně nežil v paneláku ve městě, tak jako umožním slepicím běhat celý den v travnatém výběhu s potokem a stromy. Jiným ale nic než byt
ve městě nezbývá a taktéž i ten intenzivní chov zvířat. Umožnit všem domácím zvířatům alespoň to,
co mají mé slepice je UTOPIE, pokud nás tu bude 8 miliard a více. Být tu divočina, tak se na Zemi uživí pouze pár desítek milionu a co s ostatními? Budeme se rozpočítávat 1.2.3.4....a střílet? Ti
utopisté jsou taky mrzáci, ale duševní, protože
neznají řešení, ale jsou ZÁSADNĚ PROTI velkochovům
a intenzivnímu pěstování potravin na polích.
Odpovědět
rostlinu, když se chce najíst. Koukala na mne jako
péro z gauče a řekla, že je to normální, že jíme
rostliny. Na to jsem ji řekl, zda to mohou i zvířata
a my je za tu konzumaci rostlin potrestat snězením.
Měla v tom stejný guláš jako vy v tom týrání
zvířat. Co se některým lidem jeví jako týrání, tak
provozují to samé se svými miláčky, kteří na ně
čekají nevyčuraní v bytě, než přijdou z práce a
nebo doma sami vyjí steskem. Svého křečka "pobaví"
kolotočem, aby neběhal ze stresu kolem stěn terária a dají všem k jídlu pouze to, co uznají za vhodné. Čistě přírodní chov dnes neexistuje téměř nikde mimo divoké zvěře v divočině. Všude jsou zvířata i lidé něčím omezováni a záleží pouze na té míře omezení.
Já bych dobrovolně nežil v paneláku ve městě, tak jako umožním slepicím běhat celý den v travnatém výběhu s potokem a stromy. Jiným ale nic než byt
ve městě nezbývá a taktéž i ten intenzivní chov zvířat. Umožnit všem domácím zvířatům alespoň to,
co mají mé slepice je UTOPIE, pokud nás tu bude 8 miliard a více. Být tu divočina, tak se na Zemi uživí pouze pár desítek milionu a co s ostatními? Budeme se rozpočítávat 1.2.3.4....a střílet? Ti
utopisté jsou taky mrzáci, ale duševní, protože
neznají řešení, ale jsou ZÁSADNĚ PROTI velkochovům
a intenzivnímu pěstování potravin na polích.
Karel Zvářal
20.4.2023 18:30 Reaguje na Majka KletečkováBrojlery nikdo ručně nekrmí, defektní jedinci (účelově focení) se vyřazují z chovu (nutričně ale nejsou závadní...). Takové tendenční manipulace vytváří rozežražní budižkničemové, kteří jsou schopni jen kritizovat. Založit farmu/y s konkurenčními idylickými chovy se ani ve snu neodváží. Ale druhé urážet, to jo. Říká se tomu "z choré hlavy na zdravou". Ať si jezdí nakupovat na venkov a napíší, kolik za zdravě chovaná kuřata zaplatili.
https://www.youtube.com/watch?v=2brAeeFqi2U
Odpovědět
https://www.youtube.com/watch?v=2brAeeFqi2U
MK
Majka Kletečková
21.4.2023 23:02 Reaguje na Karel ZvářalDěkuji za odkaz. Vaše video s brojlery starými 15 dnů ukazuje domácí odchov brojlerů zkušeného a citlivého farmáře Dalibora Pospěcha, ten dobu výkrmu počítá do 3 měsíců. Proti takovým chovům spolek OBRAZ rozhodně neprotestuje. Takový odchov by mohl snad každý ochránce a milovník zvířat dávat za vzor.
Není brojler jako brojler. V mnohých výkrmnách chovají hybridy vyšlechtěné tak, aby přibírali tak rychle, že je za několik týdnů jejich nohy neunesou nebo jen s velkými obtížemi; pravděpodobně mají i jiné zdravotní potíže, které nejsou vidět. Mně se tahle eugenika nelíbí, považuji to z etického hlediska za nesprávné.
Odpovědět
Není brojler jako brojler. V mnohých výkrmnách chovají hybridy vyšlechtěné tak, aby přibírali tak rychle, že je za několik týdnů jejich nohy neunesou nebo jen s velkými obtížemi; pravděpodobně mají i jiné zdravotní potíže, které nejsou vidět. Mně se tahle eugenika nelíbí, považuji to z etického hlediska za nesprávné.
Karel Zvářal
24.4.2023 17:19 Reaguje na Majka KletečkováTak za prvé: nejedná se o "české specifikum", velko/chov brojlerů je celosvětový trend. I v dřívějších chovech docházelo ke ztrátám vlivem různých faktorů, nejen přešlechtěním.
Viděno optikou "nemoci bílých vláken", bych mohl považovat dnešní chovy skotu za "nemoc velkých vemen", resp nemoc vysoké dojivosti. Osobně považuji optimum někde mezi 7-10 tis litrů, chtít více mi přijde už přes čáru. Jenže dnešní svět se neřídí představami polo/lajků, ale ekonomickými parametry.
Genetika dnes zasahuje do spousty oborů. Dovedete si představit, že bych bojoval proti "nemoci dlouhých uší" u psů, či "nemoci dlouhé vlny" u ovcí? Těm zvířatům to přináší útrapy, ale páníčkům/chovatelům to tak vyhovuje. Takže můžete pouze vyslovit svůj názor, případně chovat přirozeněji, ale to je tak asi všechno...
Odpovědět
Viděno optikou "nemoci bílých vláken", bych mohl považovat dnešní chovy skotu za "nemoc velkých vemen", resp nemoc vysoké dojivosti. Osobně považuji optimum někde mezi 7-10 tis litrů, chtít více mi přijde už přes čáru. Jenže dnešní svět se neřídí představami polo/lajků, ale ekonomickými parametry.
Genetika dnes zasahuje do spousty oborů. Dovedete si představit, že bych bojoval proti "nemoci dlouhých uší" u psů, či "nemoci dlouhé vlny" u ovcí? Těm zvířatům to přináší útrapy, ale páníčkům/chovatelům to tak vyhovuje. Takže můžete pouze vyslovit svůj názor, případně chovat přirozeněji, ale to je tak asi všechno...
TS
Tonda Selektoda
19.4.2023 21:24 Reaguje na Kýho ŠlakaCopak, pane Adame? Vy jste veterinář, nebo snad dietolog, který tu smyšlenou nemoc z názvu článku a dietetickou hodnotu masa v regálu hypermarketu, pozná i přes igelitový obal? A jaké má ta nemoc následky pro člověka – konzumenta masa?
Až budete jíst cvrčky a červy, vzpomeňte si, že to byli též živí tvorové, chovaní „nehumánně“, v zajetí uzavřených velkochovů, jen aby se snížila současná spotřeba masa a tím i produkce našeho společného nepřítele - kysličníku uhličitého!
Odpovědět
Až budete jíst cvrčky a červy, vzpomeňte si, že to byli též živí tvorové, chovaní „nehumánně“, v zajetí uzavřených velkochovů, jen aby se snížila současná spotřeba masa a tím i produkce našeho společného nepřítele - kysličníku uhličitého!
KŠ
Kýho Šlaka
20.4.2023 16:16 Reaguje na Tonda SelektodaČekal jsem, že nějaká stupidní reakce přijde, ale překvapený jsem stejně. Jak to můžu vědět? Jak můžu vědět, že existuje nějaká sluneční soustava? Jak můžu vědět, že jsme složeni z atomů? Jak můžu vědět, jaký tvar mají červené krvinky zvířat? Jak, proboha jak!? Surprise, surprise! Protože už to někdo zjistil! A jednoduše proto, že někdo vnímá internet jako zdroj informací a ne jako místo, kde je potřeba prezentovat vlastní hloupost a nadávat na svět. Čekal bych, že bylo z mého textu více, než evidentní, že se mi jedná o zvířata, ale opět se vracíme k elementárnímu nepochopení psaného. Následky pro člověka jsou mi naprosto ukradené, ale bohužel žádné, nicméně děkuji za esenciální doklad sobectví. Konzumace hmyzu je tupostí konzumní společnosti na stejné úrovni jako velkochovy, fakt silnej argument, Tondo.
Odpovědět
TS
Tonda Selektoda
22.4.2023 00:24 Reaguje na Kýho ŠlakaAdame, člověk je všežravec a potřebuje tzv. vyváženou stravu, včetně živočišných bílkovin. Nákup potravin pro svou výživu, včetně toho veterinárně kontrolovaného masa není sobectví, ale nutnost. Sobectvím může být, pokud se někdo, nebo nějaká vyvolená skupina lidí, snaží ostatním lidem ty potraviny omezit. Nebo je třeba přimět, aby místo masa baštili nějakou průmyslově zpracovanou náhražku. Třeba maso uměle vypěstované, nebo i ty cvrčky a červy. Bohužel, to je současný trend v údajném boji proti klimatické změně. Jatečná zvířata prý mají větší tzv. uhlíkovou stopu než hmyz, a proto je třeba chovy zvířat a spotřebu jejich masa omezit. Nahradit jejich maso tím hmyzem. Píšete, že konzumace hmyzu je tupostí konzumní společnosti. Ale konzumní společnost přece vůbec nevyžaduje, aby byla krmena hmyzem. To se té společnosti pokouší naordinovat ideologové, kteří se zaklínají globálním oteplováním, změnou klimatu, ekologií...
No, v současnosti vadí kuřecí maso. Příště můžou být nežádoucí třeba vajíčka… …a nakonec, možná, i lidé... Ušlechtilými úmysly lze zdůvodnit ledasco.
A co se týče toho internetu. Ano, právě z něj vím, že to co je v článku popsáno, není vůbec nemoc, člověka konzumace takového masa vůbec neohrožuje a v ČR existuje Státní veterinární správa...
Odpovědět
No, v současnosti vadí kuřecí maso. Příště můžou být nežádoucí třeba vajíčka… …a nakonec, možná, i lidé... Ušlechtilými úmysly lze zdůvodnit ledasco.
A co se týče toho internetu. Ano, právě z něj vím, že to co je v článku popsáno, není vůbec nemoc, člověka konzumace takového masa vůbec neohrožuje a v ČR existuje Státní veterinární správa...
BM
Břetislav Machaček
22.4.2023 10:29 Reaguje na Kýho ŠlakaKonzumace hmyzu je teprve v plenkách a zatím nikdo
nemá zkušenosti s generací, která by vyrostla na hmyzu místo masa. Abych do sebe dostal stejné množství bílkovin z hmyzu, jako z masa zvířat,
tak k tomu musím zkonzumovat téměř stejné množství
chitinu a taky různé hmyzí feromony. Zkoumá někdo dopad těchto látek na lidský organizmus? Ne? A nebo ano a mlčí? Nemíním být nedobrovolným pokusným králíkem vedení EU, která si zahrává s myšlenkou
nám ten hmyz vnutit jako součást mouky a pečiva.
Ať existuje možnost výběru, ale nikoliv vnucování.
Vynutit lze cokoliv cenově, změnou norem, ale i
zákazy chovu zvířat a dotováním chovu hmyzu. Pro
ryby a ptáky jsem se kdysi o chov hmyzu pokoušel
a není to nic jednoduchého a ani levného. Navíc
zápach feromonů dospělců potemníka moučného byl
v místnosti takový, že jsem ji po ukončení chovu
musel celé léto větrat a znovu vymalovat. Když
si představím, že bych měl něco tak "voňavého"
jíst v pečivu, tak předem říkám NIKDY !
Odpovědět
nemá zkušenosti s generací, která by vyrostla na hmyzu místo masa. Abych do sebe dostal stejné množství bílkovin z hmyzu, jako z masa zvířat,
tak k tomu musím zkonzumovat téměř stejné množství
chitinu a taky různé hmyzí feromony. Zkoumá někdo dopad těchto látek na lidský organizmus? Ne? A nebo ano a mlčí? Nemíním být nedobrovolným pokusným králíkem vedení EU, která si zahrává s myšlenkou
nám ten hmyz vnutit jako součást mouky a pečiva.
Ať existuje možnost výběru, ale nikoliv vnucování.
Vynutit lze cokoliv cenově, změnou norem, ale i
zákazy chovu zvířat a dotováním chovu hmyzu. Pro
ryby a ptáky jsem se kdysi o chov hmyzu pokoušel
a není to nic jednoduchého a ani levného. Navíc
zápach feromonů dospělců potemníka moučného byl
v místnosti takový, že jsem ji po ukončení chovu
musel celé léto větrat a znovu vymalovat. Když
si představím, že bych měl něco tak "voňavého"
jíst v pečivu, tak předem říkám NIKDY !
