Nová pravidla štítkování spotřebičů přinášejí třikrát plus
 |
|
|
„Energetické štítky vedly k dynamické proměně průmyslu. Dnes mají skoro všichni výrobci ledniček a praček Áčko,“ říká Martin Sailer, ředitel Sdružení evropských výrobců domácích spotřebičů CECED CZ
|
|
| Foto: Hugo Charvát/Ekolist.cz |
Jinak zůstane štítkování stejné, jako ho známe dnes. Znovu by měl být celý systém přehodnocen v roce 2014, přestože je dnešní označování založeno na patnáct let starém systému a právě od letošní debaty se čekala zásadní změna. Ještě bude publikován přesný mechanismus, kdy bude třída A+++ zavedena pro jednotlivé kategorie. To by mohlo nastat například v situaci, kdy třídy A+ a A++ budou mít víc než 15% podíl na trhu.
Nově by se měly štítků dočkat také všechny výrobky, které „mají co do činění se spotřebou“, nikoli jen s elektřinou. Což jsou například vodovodní baterie, sprchové hlavice, okna a stavební materiály. „Tato směrnice pomůže zákazníkům v EU k tomu, aby se mohli rozhodovat podle šetrnosti (výrobku) k životnímu prostředí a ochraně klimatu,“ citovala agentura Reuters švédskou ministryni energetiky Maud Olofssonovou. Dohoda vznikla v polovině listopadu a je zatím jen provizorním výsledkem jednání za zavřenými dveřmi mezi představiteli Evropského parlamentu, Evropské komise a zemí sedmadvacítky.
Podle evropských nevládních organizací je výsledek mnohaměsíčního jednání pozitivní jen v jediné věci – že se nakonec k nějaké dohodě došlo. „Podle nás není nic pozitivního na přidání třetího plus ke kategorii A,“ říká Mariangiola Fabbriová ze Světového fondu na ochranu přírody (WWF). Podle ní by cílem nové legislativy měl být jednoduchý systém značení, který povede k větší energetické účinnosti a bude srozumitelný pro spotřebitele. „Namísto toho si zákonodárci a výrobci kupují čas až do další revize v roce 2014,“ prohlásila Fabrriová.
„Energetické štítky vedly k dynamické proměně průmyslu. Dnes mají skoro všichni výrobci ledniček a praček „Áčko“. Zaspal ale proces štítkování, který má zpoždění pět let za stavem technologií,“ říká ke štítkování Martin Sailer, ředitel Sdružení evropských výrobců domácích spotřebičů CECED CZ. Podle něho dnes u některých výrobků chybí nástroj, jak rozlišit, že některé spotřebiče jsou dál než jiné výrobky. Mezi výrobci to prý nenavozuje dobré prostředí. Řešení přidávání dalších plus ke kategorii A výrobci nevnímají jako šťastné řešení a doufají, že se v roce 2014 při další revizi štítkování situace změní.
Sailer ovšem také upozorňuje, že neustálé vylepšování spotřebičů má své technologické hranice, za které není možné jít. „Například spotřeba vody při praní a mytí už na takové hranici je. Nejlepší myčky dnes mají spotřebu 10 litrů, pračky 6 litrů, tady jsme na konci,“ tvrdí Sailer.
„První pokus o jakési štítkování se uskutečnil už v roce 1979, kdy se objevily oranžové štítky na elektrických troubách. Informace na nich byly velmi strohé a pokus se neujal. Je zajímavé, že energetický štítek, jak jej známe dnes, dostaly trouby až skoro jako poslední spotřebiče v roce 2004,“ uzavírá o historii štítkování Martin Sailer.
„Energetický štítek jako takový je rozhodně velmi dobrý nástroj pro úspory energie – nastavuje pro všechny výrobce a prodejce stejné podmínky, není ekonomicky a organizačně nákladný, pro spotřebitele je jednoduše pochopitelný,“ říká Juraj Krivošík z organizace SEVEn. Podle něj je důležité, aby pro jednotlivé spotřebiče existovalo jednotné značení. U výrobků, které mají významný vliv na spotřebu energie a které mají mezi sebou rozdíl ve spotřebě energie, nestačí prý jen uvádět spotřebu elektřiny. „Pouze vlastní deklarace o provozní spotřebě energie nemusí být založeny na stejných provozních podmínkách, a nemusí proto být vzájemně srovnatelné,“ říká Krivošík. Podle typu spotřebiče jde především o počet hodin provozu, spínací cykly, teploty, ale také způsob použití, spotřebu vody, typ nečistot, u televizorů barevnost obrazu a tak dále.
O tom, jak značit spotřebu elektřiny u nových výrobků, se od jara tohoto roku dohadoval Evropský parlament s Evropskou komisí. Ta navrhla změnu formátu energetických štítků pro ledničky a myčky tak, aby se rozdělila nejvyšší energetická třídu A přidáním nových podtříd. Tím ovšem prakticky vzniká jediná kategorie, protože by se měly úplně přestat prodávat výrobky s energetickou třídou B a horší. Podle výrobců měla „Áčka“ naopak narůst o kategorie A-20%, A-40%, A-60% a dál. Ty by ukazovaly, že konkrétní spotřebič je o 20, 40, 60 % účinnější než základní kategorie A. Později prodejci a výrobci navrhovali u bílé techniky alespoň zavést kategorii čtyř A, tedy A++++. Nakonec se dohodli na kompromisu tří stupňů A. Nicméně podle rozhodnutí EU nebude od 1. července 2010 možné prodávat lednice a mrazáky třídy B, C či horší. Od 1. července 2012 pak bude omezen i prodej spotřebičů třídy A, z nichž zůstanou v prodeji jen ty nejúčinnější. Od poloviny roku 2014 pak budou na trhu EU dostupná jen chladící zařízení současné energetické třídy A+.
Evropská komise se snažila stejný systém prosadit i u televizorů, které se budou také nově značit. Zatímco u bílého zboží návrh na superkategorii A prošel, u televizí poslanci systém jedné kategorie odmítli. Podle usnesení kvůli tomu, že by mohl vést k nejasnému výkladu, zda třída A představuje energeticky účinný, nebo neúčinný produkt. Místo toho měla komise do konce září aktualizovat stávající energetické třídy A–G tak, aby byl stupeň označení A vyhrazen pouze pro nejlepších 10–20 % zařízení s nejnižší náročností. Podle poslanců navíc systém značení A–G přijaly za vzor různé země po celém světě jako Brazílie, Čína, Argentina, Chile, Írán, Izrael a Jižní Afrika. Europoslanci také chtějí, aby bylo stávající označení aktualizováno a znovu vypočteno každých pět let, nebo pokud si to vyžádá vývoj nových technologií na základě studií o environmentálních konstrukčních zásadách.
 |
|
|
V červenci letošního roku přijala Evropská komise nová pravidla pro elektrické motory, čerpadla, mrazáky a chladničky a také pro televizory
|
|
| Foto: Hugo Charvát/Ekolist.cz |
Vedle informačních štítků, které zákazníkům říkají, jak moc šetrný je nabízený spotřebič, ještě Evropská unie výrobcům nařizuje, jaké mají být minimální požadavky na spotřebu výrobků. Typickým příkladem jsou klasické žárovky, které pomalu mizí z prodeje. „Nejedná se o zákaz stowattových svítidel, ale o normu, že výrobky horší než třída C se nesmějí prodávat,“ tvrdí Juraj Krivošík. Žárovky se žhavicím vláknem tak v určité podkategorii nesplňují minimální požadavky na světelné zdroje. V červenci letošního roku přijala Evropská komise nová pravidla pro elektrické motory, čerpadla, mrazáky a chladničky a také pro televizory. Komise si slibuje, že balíček opatření ušetří ročně 190 TWh, což představuje spotřebu Rakouska se Švédskem dohromady.
Podle směrnice začnou platit nová pravidla pro televizory od 20. srpna 2010. Ty rozlišují kategorii televizí s vysokým (HD) rozlišením (tedy nejméně 1920 x 1080 pixelů) a všech ostatních. Od příštího roku by se tak neměly dostat na trh žádné přístroje s horší spotřebou, než je ta současná. Na televize s nižším rozlišením obrazových bodů se spotřeba vypočítává podle vzorce 20 wattů + 4,3224 wattů na každý dm2 plochy obrazovky. Na HDčka se ještě násobí konstantou 1,12. Podle informací ministerstva průmyslu se nemusí minimální požadavky zavádět zvlášť do českého práva, protože jako nařízení Evropské unie platí přímo.
To znamená, že přijímač s menším rozlišením a velikostí úhlopříčky 65 centimetrů (26 palců) by měl mít maximální spotřebu zhruba 148 wattů. Přitom dnešní přístroje podle výrobců vykazují spotřebu nižší – kolem 100 wattů, některé dokonce 88 wattů. Také televizory s velkým rozlišením, které se vyrábějí obvykle ve větších rozměrech, mají obvyklou spotřebu nižší, než bude požadovat evropská legislativa. U televizoru s HD rozlišením a s úhlopříčkou obrazovky 102 cm (40 palců) by podle výpočtu mohla spotřeba dosahovat až 357 wattů, podle výrobce dosahuje jen 130 wattů. Najdou se ale i spotřebiče úspornější se spotřebou lehce nad 70 wattů. Přitom podle Evropské komise se mají díky těmto požadavkům dostat v roce 2010 na trh jen výrobky „se spotřebou elektrické energie nižší, než je současný průměr“. Od roku 2012 by měl být standardní televizor o 20 % účinnější a „full HD“ o 30 % účinnější než současný průměr. Tedy jen spotřebiče se známkou C a vyšší podle současného systému značení. Zároveň má už platit jednotný systém výpočtu pro všechny druhy rozlišení. To by znamenalo pro stejný příklad, tedy televizi s úhlopříčkou 102 cm, spotřebu energie 257 wattů.
Protože se štítky mají týkat všech výrobků, které „mají co do činění se spotřebou“, měly by se postupně od roku 2012 dočkat přísnějších požadavků na design také kancelářské a veřejné osvětlení. Jednoduché set top boxy by zase měly mít od roku 2010 příkon v režimu zapnuto maximálně 5 wattů a ve standby a v režimu vypnuto 1 W. Po roce 2012 by standby a režim vypnuto měl vykazovat maximálně 0,5 W. Externí zdroje napájení by měly od roku 2010 spotřebovávat ve stavu bez zátěže nejvýše 0,5 W a od dubna 2011 maximálně 0,5 nebo 0,3 W.
Na konci listopadu požehnal Evropský parlament také značkování všech nových pneumatik, a to od listopadu roku 2012. Nové štítky budou využívat zavedené značení v kategoriích A–G, nejlepší výrobky dostanou označení A. Štítek by měl zákazníky informovat nejen o vlivu pneumatik na spotřebu paliva, ale i o tom, jak drží pneumatika na mokré silnici nebo o hlučnosti v decibelech.
reklama
Posviťte si na zelenou elektřinu
