Oslavte Den ptactva a přivítejte navracející se tažné ptáky
Už nyní je slyšet zpívající kosy, pěnkavy a sýkory. Nejen jim byl věnován na Ekolistu listopadový článek Znáte z vlastního krmítka aneb Jak vypadají ptáčci zpěváčci. Od března se k nám navíc vrací špačci, skřivani, konipasi, drozdi nebo holubi hřivnáči. Na polích, kde vznikají kaluže z roztátého sněhu, se brzy objeví i čejky chocholaté - bahňáci, kteří u nás hnízdí na vlhkých loukách nebo na podmáčených polích.
Nejvíce ptáků bývá vidět kolem rybníků a vodních toků. "Zde totiž nacházejí nejvíce potravy v podobě vodního hmyzu a rostlin," vysvětluje Jiří Šafránek. Z vodních ptáků přilétají na hnízdiště jako první rackové chechtaví, poláci velcí a chocholatí, potápky roháči a husy velké. Naopak, k severu a severovýchodu se na jaře vydávají u nás zimují husy polní a běločelé, brkoslavi severní, havrani polní a kavky.
Špaček obecný (Sturnus vulgaris)
Špaček obecný je menší než kos, měří 20 až 22 cm. Hnízdí v dutinách stromů a v budkách, které mají vletový otvor o průměru nad 5 cm. Ihned po příletu obsazuje hnízdiště a intenzivně zpívá. Jeho zpěv je směsicí hvízdavých a vrzavých tónů. Často napodobuje zpěv i jiných druhů ptáků, vrzání vrat i mňoukání kočky. Občas plete i ornitology, když na jaře zpívá jako žluva hajní, která k nám přilétá až v květnu.
Špačka si můžete poslechnout na záznamu Českého rozhlasu nebo prohlédnout na videu Moravského ornitologického spolku
Špaček živí mláďata převážně hmyzem a bobulemi. V létě a na podzim vyhledává sady, zahrady a vinice, kde s oblibou konzumuje třešně, vinné hrozny, jablka i hrušky.
Skřivan polní (Alauda arvensis)
Skřivan polní je velký 18 cm a poznáte ho podle toho, že zpívá nad polem při třepotavém letu, takřka na jednom místě.
Od dubna do července hnízdí dvakrát až třikrát v polích. Hnízdo má vždy na zemi v zemědělských plodinách. Mladí skřivani opouštějí hnízdo ještě v době, kdy neumějí létat a ukrývají se porostu v okolí hnízda. Skřivani živí mláďata hmyzem a v dospělosti semeny různých plevelů.
Zvuková nahrávka Wikimedia Commons
Konipas bílý (Motacilla alba)
Konipas bílý je velký 18 cm, má dlouhý ocas, kterým stále kmitá nahoru a dolů. Žije převážně kolem vod a to i v blízkosti lidských obydlí. Na vesnicích se často objevuje na pastvinách a kolem hnojišť, kde je dostatek hmyzu. Hnízdí v různých polodutinách, pod mosty, na budovách i v polobudkách. Mláďata živí pouze hmyzem.
Konipas bílý na záznamu Českého rozhlasu a videu Moravského ornitologického spolku
Konipas horský (Motacilla cinerea)
Konipas horský je podobný konipasu bílému, ale na rozdíl od něj má žluté břicho a delší ocas. Hnízdí ve vyšších polohách u horských potoků, pod mostky a v různých polodutinách převážně nad vodou. Živí se především hmyzem a jeho larvami, které sbírá na kamenech v korytech horských bystřin.
Konipas horský na záznamu Českého rozhlasu.
Drozd zpěvný (Turdus philomelos)
Drozd zpěvný je drobnější než kos, je převážně hnědý s výrazně skvrnitým břichem. Ihned po příletu začínají samci zpívat daleko slyšitelným flétnovým zpěvem. Hnízdí na stromech a v keřích, v zahradách, parcích, polích i lesích. Hnízdo si na rozdíl od kosa nevystýlá, ale pouze do hladka vymaže směsí bláta a trouchnivého dřeva. Potravou drozdů jsou červy, housenky, slimáci, menší druhy hlemýžďů a bobule.
Zvuková nahrávka Wikimedia Commons
Video Moravského ornitologického spolku
Holub hřivnáč (Columba palumbus)
Holub hřivnáč byl donedávna pouze lesním druhem, ale v posledních letech hnízdí i v městských parcích, v zahradách a dokonce i v ulicích nejrušnějších měst. Živí se převážně rostlinnou potravou a semeny. Hnízdí na stromech, jeho hnízdo je velmi křehká stavba složená z drobných větviček. Snáší pouze dvě vejce a hnízdí dvakrát až třikrát ročně.
Holuba hřivnáče si můžete poslechnout na záznamu Českého rozhlasu nebo prohlédnout navideu Moravského ornitologického spolku
Čejka chocholatá (Vanellus vanellus)
Čejka chocholatá je našim nejhojnějším bahňákem, i přesto jich stále ubývá. Hnízdí na podmáčených loukách i polích. Živí se hmyzem a rostlinnou potravou. Hnízdo je důlkem vytlačeném v hlíně a většinou v něm má čtyři vejce. Při přiblížení dravce k hnízdu dokáže zaútočit i na větší živočichy než je ona.
Čejka chocholatá na záznamu Českého rozhlasu a na videu Moravského ornitologického spolku
Racek chechtavý (Chroicocephalus ridibundus)
Racek chechtavý je našim nejběžnějším rackem. Hnízdí ve velkých koloniích, které mohou čítat i několik tisíc jedinců. Hnízda si staví v porostu na ostrůvcích rybníků. Živí se převážně vodním hmyzem, červy a rostlinnou potravou. Rád má i ovoce, především třešně. V době výlovů loví drobné rybky. Ve městech se nechává přikrmovat od lidí.
Racek chechtavý na záznamu Českého rozhlasu a na videu Moravského ornitologického spolku
Polák velký (Aythya ferina)
Polák chocholatý (Aythya fuligula)
Polák velký a polák chocholatý patří mezi potápivé kachny. Nejčastěji se zdržují na hladině vodních toků a rybníků. Živí se převážně rostlinnou potravou a drobnými vodními živočichy. Hnízdí v okolí vod a jeho mláďata jsou ihned po narození schopná následovat samici a sama přijímat potravu.
Hlas poláka velkého na záznamu Českého rozhlasu a na videu Moravského ornitologického spolku
Potápka roháč (Podiceps cristatus)
Potápka roháč je naši největší potápkou. Hnízdí na větších rybnících, kde se živí drobnými rybkami a vodním hmyzem. Hnízdo si staví z částí rostlin a je většinou plovoucí, ukryté ve vodních rostlinách.
Potápka roháč na záznamu Českého rozhlasu a na videu Moravského ornitologického spolku
Husa velká (Anser anser)
Husa velká u nás hnízdí pouze na některých větších rybnících a to velmi skrytě v hustých porostech vodních rostlin. Živí se spásáním různých druhů rostlin a to i na polích v okolí rybníků.
Husa velká na záznamu Českého rozhlasu a na videu Moravského ornitologického spolku
V druhé polovině dubna nás svým příletem potěší také slavíci, kukačky, rorýsi, ťuhýci a sedmihlásci.
reklama
Znáte z vlastního krmítka aneb Jak vypadají ptáčci zpěváčci
Chraňte ptáky před nárazem do skel. Je to snadné
Myslete i na své létavé sousedy: pořiďte si budku pro netopýry
