S farmářem na jedné lodi: manuál radí, jak začít s komunitou podporovaným zemědělstvím
„Skupina lidí dá zemědělci na začátku sezony peníze a ten jim pak v průběhu celého roku dodává, co mu na statku vyroste. Nemusí se znát, ale dohodnou se, že si budou navzájem věřit," tak popsala systém komunitou podporovaného zemědělství Kateřina Čapounová z České technologické platformy pro ekologické zemědělství.
Iniciativy založené na myšlence KPZ mohou mít různou podobu. Nejrozšířenější je právě navázání spolupráce mezi skupinou spotřebitelů a jedním nebo více už fungujících statků. Jindy si sami spotřebitelé založí vlastní malé hospodářství. Další z forem KPZ je i stále populárnější komunitní zahradničení. Vznik komunity KPZ může být iniciován zemědělci i spotřebiteli.
Komunitou podporované zemědělství je podle autorů příručky výhodné pro obě dvě strany. Pro zemědělce znamená KPZ stabilní celosezónní odbyt produkce za férovou odměnu, kterou navíc dostane obvykle předem, což mu usnadňuje plánování investic a administrativu v průběhu roku.
Spotřebitel zase dostane pravidelnou dodávku čerstvých a lokálních potravin s jasným původem. Navíc má často také příležitost zapojit se do činností na statku. Především lidem z města pak může vnést zájem o hospodaření na spřízněném statku do života zcela nový rozměr. Třeba starost o počasí. Déšť přestává být jen nutné zlo a jistý ničitel výletů, ale i životodárnou zálivkou pro očekávanou a předem zaplacenou zeleninu. Společně se zemědělci totiž sdílejí na základě dlouhodobé dohody nejen všechny dary přírody, ale i rizika související s jejich produkcí
Podle zkušených lidí z fungujících „kápézetek“ začnou lidé po zapojení do pravidelného odběru také více vařit. Navíc zdravěji a ekologičtěji, protože suroviny jsou místní a sezónní. Objeví-li se dosud neznámé nebo nepoužívané plodiny, přijde čas i na sdílení receptů.
Krok za krokem ke komunitou podporovanému zemědělství
V příručce Zapoj se do KPZ najdou zájemci z řad zemědělců i spotřebitelů podrobný návod, jak takovou KPZ založit a úspěšně provozovat. Krok za krokem v ní autoři radí, jak oslovit a vytvořit odběratelskou komunitu, najít zemědělce nebo vybrat nejvhodnější odběrové místo. Dávají i doporučení, jakým způsobem nejlépe nastavit povinnosti a práva jednotlivých členů nebo jak stanovit cenu pravidelných dodávek zeleniny a ovoce. Nechybí ani tipy, jak do systému zapojit kupující s omezenými finančními prostředky a jak řešit nejčastější problémy v komunikaci nebo organizaci dodávek.
V České republice funguje podle PRO-BIO LIGY asi 30 iniciativ KPZ zaměřených převážně na produkci zeleniny a ovoce. Nejvíce jich běží v Praze a Moravskoslezském kraji. Do jejich aktivit se zapojilo už okolo 1,4 tisíce lidí. Oblíbené je komunitou podporované zemědělství ve Francii, kde oslovilo až 320 tisíc lidí. Ve Švýcarsku se zapojuje 26 tisíc lidí a v Nizozemí 25,5 tisíc lidí.
Manuál Zapoj se do KPZ je možné stáhnout v elektronické podobě na webových stránkách kpz.info. Tištěná verze je k dispozici na vyžádání na e-mailu info@biospotrebitel.cz.
Jak může vypadat spolupráce se statkem?
V Brně existují hned dvě komunity, které navázaly partnerství s ekologickým statkem rodiny Pospíšilových. Jedna ze skupin KPZ má 34 členů a druhá 20. Členové si předplácejí zeleninu na půl roku dopředu, od května do prosince, a každý týden si mohou v kavárně v centru města vyzvednout 7,5 nebo 3,5 kg zeleniny. Na začátku každého roku se členové sejdou se zemědělcem a společně sezónu naplánují. Občas členové pomáhají i s prácemi na statku.
Co když si KPZ založí spotřebitelé sami?
První farmou v duchu KPZ, která v Česku vznikla, je půlhektarová zahrada KomPot. Výjimečná je i tím, že se o ní starají dva ze 40 spolupracujících spotřebitelů. I ostatní členové jsou ale zapojeni ve velkém: financují chod, pomáhají na poli a s budováním zahrady.
reklama