Mezi bedýnkovými e-shopy a vlastní zahradou: Komunitou podporované zemědělství má v ČR stále více příznivců
V Česku funguje komunit propojujících skupinu zákazníků s konkrétním drobným zemědělcem už téměř dvacet. Zakládají je aktivní lidé z velkých měst i samotní farmáři. Nejvíce KPZ funguje v Praze a okolí. Právě pražští podporovatelé diskutovali na podzim v Toulcově dvoře o svých zkušenostech s touto formou pořizování nejen zeleniny.
Základ všech KPZ je stejný: několik desítek domácností si u spřáteleného zemědělce předplatí pravidelnou dodávku jím vypěstované zeleniny nebo ovoce. Získají na tom obě strany. Zákazník dostane čerstvé sezónní potraviny od místního zemědělce za dobré ceny, zemědělec stálé zákazníky, peníze předem a zpětnou vazbu od kupujících. Je to šance zejména pro ty nejmenší farmáře, kteří si nemohou dovolit trávit čas na farmářských trzích. Každý zákazník zaplatí za jednu sezónu zemědělci od 2500 do 9500 v závislosti na velikosti a počtu objednaných bedýnek.
Už šestou sezónu letos začne komunita fungující u Toulcova dvora v Praze. Loni se do ní zapojilo přes 60 odběratelů a 3 sedláci, dodávající jednou za týden či čtrnáct dní zeleninu, mléko a vajíčka v bio kvalitě. O rozdělování a výdej dovezených potravin se starají dobrovolníci z řady odběratelů, předem objednanou bedýnku nelze odmítnout, lze se ale podělit s ostatními.
Podobně funguje i komunita, která vznikla kolem Komunitní zahrady Kuchyňka na Praze 8 i její odnož v Bohnicích. Zatím nejmladší fungující KPZka v Modřanech se od nich liší tím, že bedýnku nepředává v daný čas na daném místě, ale nechává ji k vyzvednutí ve sklípku místního kina.
Pár rad do začátku
Pokud byste se tedy chtěli do založení podobné komunity pustit, potřebujete především spolehlivého farmáře a skupinu pravidelných zákazníků. Tu můžete domluvit třeba ve firmě, při mateřských nebo ekologických centrech nebo dalších místních spolcích. Někteří ze zapojených spotřebitelů vám pak mohou během sezóny pomáhat s distribucí a komunikací s ostatními. Bude to více než třeba, shodují se zkušení "kápézetkáři". Právě u nich můžete nasbírat nejvíce užitečných rad. Základní informace najdete na stránkách sdružující všechny fungující KPZ v Česku http://www.kpzinfo.cz.
I přesto, že na sebe berou odběratelé riziko, že při neúrodě o své předem zaplacené peníze přijdou, podle zkušeností k nejčernějšímu scénáři ještě nikdy nedošlo. „Ve skutečnosti se stává spíš to, že se něčeho urodí míň a něčeho víc,“ dodávají. Pokud zásilky některé žádané plodiny váznou, je na obou partnerech, jak se dohodnou. Zda zemědělec plodinu nahradí jinou, nebo ji sežene u svého kolegy.
Právě úplně odkázání se na českou přírodu může být to, co městskému člověku nakupujícímu doposud v celoročně dobře zásobenému supermarketu, ze začátku překazí nejeden kuchařský plán. „Musela jsem se naučit nevařit podle chuti, ale podle ledničky a spíže, stejně jako naši předci,“ popisuje novou zkušenost jedna z odebírajících.
Stát se zemědělcem
Zatímco většina komunit se se sedlákem setkává jen při předávkách zboží nebo předem domluvených návštěvách či brigádách na statku, sdružení KomPot šlo ještě dál. K dispozici má vlastní půlhektarovou produkční zahradu ve Středoklukách a samo si organizuje i její obhospodařování. Pokud by někoho lákal tento model, doporučuje její zakladatelka Míla Hilgertová z vlastní zkušenosti začít s menším množstvím druhů zeleniny a ze začátku vsadit hlavně na nenáročné plodiny, jako jsou brambory nebo dýně.
Myšlenka komunitou podporovaného zemědělství k nám přišla ze zahraničí. Vůbec první skupiny vznikly v 60. letech v Japonsku po problémech s kontaminací potravin průmyslovými látkami. V USA začali komunity podporující zemědělství vznikat od 80. let, dnes jich tam existuje více než 5000. V posledních letech vznikly stovky komunit i ve Francii a Velké Británii.
reklama