Švédské tipy jak můžete snížit plýtvání potravinami u vás doma
Švédsko je zemí, kde je životní prostředí a ekologické otázky velmi diskutované. Také plýtvání potravinami je na programu vlády, která se snaží plýtvání snížit. Švédsko si zadává vlastní cíle, ale spolupracuje také na mezinárodní úrovni s EU i Organizací spojených národů, které tak mají pomoci zlepšit jak životní prostředí, ale také ušetřit peníze, vodu, lidskou práci, pohonné hmoty, půdu a další zdroje, které mohou být využité smysluplněji. Klíčovou roli v boji proti plýtvání potravinami hraje ve Švédsku Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zemědělství a Úřad pro potraviny.
Co švédský Úřad pro potraviny radí spotřebitelům?
- Sněz jídlo včas – kontroluj jídlo v ledničce a mrazáku a jejich datum spotřeby.
- Uchovávej jídlo správně – správná teplota v ledničce je + 4-5°C. Vlož potřebné potraviny do ledničky, co nejdříve je to možné! Především čerstvé maso, ryby či mléčné výrobky
- Většina ovoce a zeleniny vydrží nejdéle v ledničce. Pokud je chceš mít venku, sněz je co nejrychleji!
- Zamraz potraviny, které chceš uchovat na delší dobu, správná teplota v mrazáku je -18°C.
- Nevyhazuj jídlo, které je označené minimálním datem spotřeby – často vydrží mnohem déle. Pečlivě se podívej, nejprve ochutnej a dej na své smysly. Jídlo, které je správně uchováváno dle návodu, není nijak nebezpečné, pokud datum minimální spotřeby je prošlé.
- Postarej se o zbylé jídlo – použij je do nového jídla, zamraz je nebo z nich udělej trvanlivou variantu (např. z tvrdého chleba strouhanku apod.).
- Nekupuj ovoce a zeleninu podle vzhledu!
- Nedávej si na talíř příliš mnoho jídla, když víš, že to nesníš.
- Nech si nedojedené jídlo v restauraci zabalit.
I chytré plánování ti pomůže snížit plýtvání
- Předtím, než jdeš nakoupit – podívej se, co máš doma a co chybí- Nenakupuj více, než si myslíš, že sníš! To platí především pro ovoce a zeleninu, které se rychle kazí – nakupuj raději méně, ale častěji
- Nakupuj i potraviny s krátkou dobou spotřeby! Když víš, že budeš za krátkou dobu jíst, můžeš životnímu prostředí pomoci tím, že nakoupíš jídlo, které bude za krátkou dobu procházet. Také ovoce a zelenina, která začíná být trochu seschlá nebo s flíčky, je přesně to, co životnímu prostředí pomůže.
- Pokud koupíš velká balení – je dobré je rozdělit na menší a zamrazit je, pokud nemáš v plánu je v blízké době jíst.
- Kontroluj jídlo v lednici a mrazáku, které se může zkazit. Mnoho potravin, např. mléko, smetana, sýr, šunka a zbytky jídla se dají pohodlně zamrazit a jsou tak kdykoli po ruce.
- Pravidelně procházej potraviny, které máš v mrazáku a naplánuj je sníst. Označ je datem, kdy jsi je zamrazil.
- Když vaříš jídlo, mysli na to, kolik ho sníš a jestli chceš, aby ti zbylo také na později. Nebo uvař hodně a jednotlivé porce zamraz v plastových krabičkách.
Jednoduché tipy
- I malé množství jídla má cenu zamrazit! Vlož je do plastové krabičky.- Oschlé části sýra můžeš odkrojit, zamrazit a použít do nákypu, koláče nebo pizzy.
- Posbírej všechny malé zbytky, co doma máš a uspořádej si malou hostinu ze zbytků!
- Použij zbytky do omelety – můžeš toho použít hodně – od vařených brambor, těstovin nebo rýže, zbylého masa až po ingredience na obložený chléb či oschlou zeleninu.
- Oschlou zeleninu jako papriku, mrkev či brokolici můžeš použít do omáček, dušené zeleniny, nákypu, slaného koláče nebo polévky.
- Ze zbytků jídla můžeš udělat rizoto, pánev wok či další chutné pokrmy.
- Z ovoce, které začíná být staré, si udělej ovocný salát nebo je zamraz a použij do smoothie.
Jak dlouho jednotlivé potraviny vydrží?
Vzděláváním spotřebitelů se nevěnuje ale pouze Úřad pro potraviny, ale mnoho dalších organizací. Jednou z nich je pak Sdružení spotřebitelů Stockholm, který již od roku 2008 pracuje na snížení potravinového odpadu od výroby až po spotřebitele. Sdružení organizuje přednášky, produkuje filmovou kampaň, provádí průzkumy, a především vypracovává průvodce pro spotřebitele, které pomáhají snížit potravinový odpad. Zde je několik jeho doporučení.
Mléko
Mléko je poměrně citlivá potravina, kterou je potřeba udržovat v chladu. Doporučené uložení je do maximálně +8 °C. Trvanlivost můžeme prodloužit skladováním v chladnějším prostředí do +4 °C či i chladněji. Ve Švédsku byl proveden výzkum, který měl posoudit kvalitu mléka po skončení minimální trvanlivosti. Výzkum ukázal, že mléko, které bylo uchováváno ve +4 °C si udržuje stejnou mikrobiologickou kvalitu dokonce i týden po skončení minimální trvanlivosti, v dobré kvalitě pak vydrží další 4 dny. Mléko uložené při teplotě +8 °C mělo stejnou kvalitu i 4 dny po značeném datu. Další radou pro uživatele je, pokud mléko nesmrdí a chutná stejně, pak není důvod, proč ho nespotřebovat. Staré mléko smrdí nakysle a vytváří se v něm hrudky.
Mléko je také možné bez problémů zamrazit. Mléko pak vydrží v mrazáku až 3 měsíce, je dobré ho nechat roztát v ledničce, aby mléko nedosáhlo pokojové teploty, při které už by se mohlo zkazit.
Jogurt
Jogurt je mléčný produkt s relativně dlouhou trvanlivostí. Je-li uchováván v ledničce, vydrží čerstvý 7-10 dní po datu označení minimální trvanlivosti. Aby se snížilo riziko zplesnivění, je třeba balení uchovat zavřené a používat čistou lžíci. Pokud nalezneme v jogurtu plíseň, pak je celý produkt na vyhození, neboť plíseň se lehce šíří celým produktem. Že není jogurt v pořádku, poznáme lehce podle vůně, smrdí nakysle.
Jogurt můžeme i zamrazit, kde vydrží bez problémů nejméně dva měsíce. Stejně jako mléko, je dobré ho rozmrazit v lednici, aby teplota nedosáhla pokojové teplotě, při které by se již mohl jogurt zkazit.
Vejce
Vejce jsou výživná potravina plná proteinů, vitaminů, minerálů a antioxidantů, která mají dlouhou životnost. Na obalu od vajec je často označení minimální spotřeba do 28 dní po snesení. Vejce mají však dlouhou životnost, v lednici vydrží 2 až 3 měsíce. Označení vajec však plní nařízení směrnic EU. Ve většině zemích EU se uchovávají vejce v pokojové teplotě a hygiena je často horší než ve Švédsku. Kromě toho je cca. 30% vajec od nosnic v EU nakaženy salmonelózou. Také proto je uvedena minimální trvanlivost relativně krátkou dobu. Pokud je vejce zkažené, pozná to spotřebitel podle vůně. Zkažené vejce zapáchá, a dokud nesmrdí, je možné ho beze strachu zkonzumovat. Čerstvost vejce je možné si také ověřit jednoduchým testem – ponořením do vody. Čerstvé vejce se ponoří na dno, týden staré vejce se pohybuje více nahoru a starší vyplave na povrch. To však neznamená, že je zkažené a že je nutné ho vyhodit! Je dobré nejprve vejce rozvít a ujistit se, zda zapáchá. Pokud ne, je stále k snědku.
Vařená vejce vydrží v lednici nejméně týden. Do lednice je vložíme během dvou hodin po uvaření a vejce uchováváme i se skořápkou, aby vejce nenačichlo jiným jídlem, které máme v lednici.
Sýr
Tvrdý sýr má dlouhou trvanlivost. Pokud najdeme na sýru plíseň, stačí ji odkrojit i s centimetrem okolo. Zbytek pak můžeme bez problémů sníst. Sýr je dobré uchovávat v plastu, vydrží pak déle. Pokud máme přebytky, které v blízké době nesníme, je dobré sýr zamrazit.
Vařené těstoviny
Vařené těstoviny uchovávej ve vzduchotěsném balení a aby déle vydržely, je vhodné je vložit do lednice do dvou hodin po uvaření. Při teplotě +4-5 °C vydrží čerstvé nejméně pět dní. Předtím, než je budeš chtít vyhodit, je ochutnej, pokud nezapáchají a vypadají dobře, není důvod proč je vyhazovat. Těstoviny můžeš také zamrazit, je však dobré je zamrazit i s omáčkou. Pokud je totiž zamrazíš samostatně, může se při rozmrazování stát, že budou mírně kašovité. V mrazáku uchováš těstoviny několik měsíců.
Vařená rýže
U rýže je to velmi podobné jako u těstovin. Je dobré je vložit do lednice do dvou hodin od uvaření a ve vzduchotěsném balení vydrží při teplotě +4-5 °C čerstvá nejméně 5 dní. Pokud uvaříš příliš mnoho rýže, trvá to déle, než rýže v pokojové teplotě vychladne. Právě v této době se mohou v rýži rozmnožit bakterie, ze kterých můžeš mít žaludeční problémy. Proto je dobré rýži zchladit ve vodní lázni nebo venku, pokud je venku chladněji. To platí, pokud rýže uvaříš opravdu mnoho. Pokud ti zbyde 4-6 porcí navíc, rýže zchladne bez problémů, aniž by se bakterie stačily rozmnožit. Rýže můžeme také dobře zamrazit až několik měsíců.
Brambory
Brambory jsou trvanlivá potravina, která při správném skladování vydrží čerstvá až 8 měsíců. Optimální skladování je mimo dosah slunečního záření a v teplotách mezi + 4-6 °C. Pokud jsou brambory skladovány v teple, scvrknou se, neboť se z nich vypaří voda. Teplo vede také k tomu, že brambory začnou klíčit. To se může stát i přesto, že jsou brambory doma uchovávány v chladu a tmě, neboť obchodech jsou skladovány právě na světle a v teple. Proto je dobré zkontrolovat datum, kdy byly brambory balené a zkonzumovat je cirka 14 dní po zabalení. Pokud se brambory uchovávají při nižších teplotách, začne se škrob cukernatět a brambory jsou pak více sladké a vodnaté.
Brambory jsou citlivé na ethylen, které uvolňují některé ovoce a zelenina jako např. banány, jablka, hrušky či rajčata. Je proto vhodné tyto potraviny skladovat odděleně. Také není dobré skladovat brambory dohromady s cibulí, neboť i mladé brambory pak začnou klíčit.
Vařené brambory uchováváme v lednici, kde vydrží čerstvé nejméně 5 dní. Vařené brambory jsou po rozmrazení příliš vodnaté, což ale nevadí, pokud je zapečeme nebo z nich uděláme bramborovou kaši.
Rajče a okurka
Uchovat rajčata a okurky ve správné teplotě není jednoduché. Nejvhodnější teplotou je cca. +11-14 °C, proto je nejlepší možnou variantou spíš s ventilátorem, což však není příliš k dispozici. Rajčata nemají ráda ani chladno, kde jsou náchylné ke zplesnivění, ani přílišné teplo. Rajčata tedy skladujeme v lednici dole, kde je nejtepleji. Pokud jsou rajčata ještě nezralá, můžeme je nechat dozrát při pokojové teplotě.
Okurka je ještě více citlivější na teplo než rajčata a právě proto se okurka prodává zabalená v plastu. Obsahuje 96 procent vody a plast zabraňuje tomu, aby se z okurky vypařila voda a proto je dobré, plast nesundávat dřív, než okurek sníme. Plast také chrání okurku před ethylenem, na který je citlivá. Okurek proto neskladujeme společně s producenty ethylenu, jako jsou jablka, hrušky, avokádo či rajčata.
Trochu starší rajčata můžeme použít jako rajčatovou omáčku do těstovin, na pizzu nebo z nich udělat rajčatovou polévku. Z okurky si pak můžeme připravit čerstvé tzatziki.
Jaká je správná teplota pro uchování ovoce a zeleniny?
Ovoce a zelenina patří k potravinám, které se nejvíce vyhazují. Je to proto, že to jsou potraviny, které se rychleji kazí. Abychom prodloužili jejich čerstvost, je potřeba vědět, jaká je vhodná teplota skladování. Některému ovoci a zelenině se totiž daří více v lednici, jiné naopak v teplejším prostředí.
Lednice +5 °C
Ovoce: Broskve, datle, fíky, hroznové víno, jablka, jahody, hrušky, kiwi, kokosový ořech, lesní plody, meruňky, nektarinky, pomeranče, švestky
Zelenina: Artyčoky, brambory, brokolice, bylinky, cibule, celer, cuketa, červené zelí, čínské zelí, česnek, fazolky, hrášek, houby, chřest, jarní cibulka, kapusta, křen, květák, mangold, mrkev, pastinák, petržel, pórek, ředkev, ředkvičky, řepa, salát, špenát, tuřín
Spíž +6-14 °C
Ovoce: Ananas, citron, granátové jablko, mandarinka, maracuja, mochyně
12-14 °C
Ovoce: Banán, grep, limetka, mango, meloun
Zelenina: Avokádo, čili, galgán, paprika, dýně, lilek, okurka, rajčata, sladké brambory, zázvor
Plýtvání potravin je jedním z nepříznivých fenoménů naší doby. Jsme to však právě my, spotřebitelé, kteří to můžeme ovlivnit. Správné návyky ušetří nejen životní prostředí, ale i naší peněžence. Stačí se jen zamyslet a než nějaké potraviny vyhodíme, zkusme se podívat třeba na www.zachranjidlo.cz, kde najdeme mnoho receptů, jak naložit se zbytky a jak z potravin, které bychom normálně vyhodili, vykouzlit další vynikající pokrm.
reklama
