WWOOFing jako ekologická forma cestování

Obecná pravidla jsou taková, že wwoofer pracuje 6 až 7 hodin 5 dní v týdnu. Zbytek může věnovat cestování. Vše ale prý záleží na vzájemné domluvě farmáře s dobrovolníkem. Licence: K volnému použití
Ilustrační foto: Tim & Annette/www.sxc.hu

WWOOF (World Wide Opportunities on Organic Farms) znamená v překladu „celosvětové příležitosti na ekologických farmách". Jde o celosvětovou výměnnou síť, která organizuje výpomoc dobrovolníků na ekologických farmách za poskytnutí ubytování a stravy ze strany farmářů. Délka pobytu a pracovní nasazení záleží na dohodě mezi farmou a dobrovolníkem – WWOOFerem. Řídí se nejčastěji ročním obdobím a momentální potřebou farem.

„Jde o druh cestování, který nemá tak výrazný vliv na životní prostředí. Nemusí se například budovat parkoviště, hotely a podobně. V Dánsku například vůbec nepřijímají wwoofery, kteří přiletí letadlem,“ komentuje situaci Vojtěch Veselý ze Sdružení pro ekologii a zemědělství AREA viva, které organizuje aktivity WWOOF pro Českou republiku.

Zatímco Anglie se na této činnosti podílí od roku 1971, Česká republika se zapojila až s rokem 2003. „Idea je taková, že se wwoofer díky společnému životu s rodinou stává takřka její součástí. Když pak potřebuje rodina například postavit ohradu pro koně, wwoofer se na práci podílí, ale neměl by ji dělat sám. Žádné písemné smlouvy mezi dobrovolníkem a farmářem nevznikají, tedy vše záleží na domluvě, dobré vůli a slušném chování obou stran. Nejde o brigádu, proto dobrovolníci nemají nárok na odměnu a farmáři po nich zase nemohou chtít finance za ubytování. Wwoofer by však rozhodně neměl zastupovat běžnou placenou pracovní sílu na farmě,“ vysvětlila Lenka Navrátilová z AREA viva.

Zájemci o takovéto výpravy do ciziny mohou po celou dobu zůstat na jedné farmě, nebo jich vystřídat hned několik. Požadovaná délka pobytu je od několika týdnů po několik měsíců, ale vše prý záleží na domluvě. Díky tomu, že neexistuje písemná smlouva mezi oběma stranami, není dobrovolník k místu pobytu nikterak vázán a v nutných případech může odjet. „Předpokládáme slušné chování obou stran. Rozhodně by se nemělo stát, že se wwoofer během tří dnů na farmě nají a vyspí, a když po něm někdo bude chtít čtvrtý den práci, sbalí se a odjede. Takhle to nefunguje,“ zdůraznila Navrátilová. Obecná pravidla jsou taková, že wwoofer pracuje 6 až 7 hodin 5 dní v týdnu. Zbytek může věnovat cestování.

Pokud chce někdo vyrazit na českou ekologickou farmu, může si vybrat na internetových stránkách www.wwoof.cz zhruba ze 44 farem, které splňují podmínky pro zařazení do české databáze, kterou provozuje AREA viva. Majitele farmy by měl dobrovolník kontaktovat sám, na požádání ale prý AREA s komunikací ráda pomůže. Nejprve je však potřeba se na internetových stránkách zaregistrovat a uhradit poplatek 250 korun na jednotlivce a rok, po kterém bude dobrovolník zaveden do databáze. „Sdružení AREA si tak může vést záznamy, jak byl který farmář s daným wwooferem spokojený. Dobrovolníky, se kterými měli farmáři problémy, lze z databáze vyřadit,“ uvedla Navrátilová.

„Nepožadujeme ekologickou certifikaci farmy pro to, aby byla zařazena do databáze. Stačí nám, když farmář dodržuje principy ekologického zemědělství. V databázi se uvádí například velikost pozemku jednotlivých farem, druh očekávaných prací, požadovaná délka pobytu, informace, zda je farmář vegetarián nebo zda je vhodné s sebou vzít děti,“ upřesnil Veselý. Častokrát prý nejde ani tak o klasické farmáře, ale o usedlosti se zahradou a zvířaty, kde se majitelé živí jinou činností, ale snaží se o určitou soběstačnost ohledně surovin. Taková hospodářství jsou podle slov Navrátilové často oživením lokality a nezřídka se prezentují jako ekocentra, která mají svůj kulturní program a dobře komunikují s okolím.

Rozhodne-li se někdo vyrazit za dobrodružstvím za hranice, vhodnou farmu si vybere na stránkách www.wwoof.org. Zatímco třeba do Anglie je prý třeba domluva s farmářem až půl roku dopředu, v České republice by mělo stačit pár týdnů. „V naší zemi jsou wwoofeři nejčastěji jedinci do 30 let. V cizině jde kupodivu převážně o rodinky s dětmi nebo penzisty,“ informovala Navrátilová.

Návštěvnost českých ekologických farem je podle informací sdružení AREA viva zatím malá. V současnosti prý probíhá dotazníkové šetření ohledně jejich vytíženosti.