Povodí Moravy zvýšilo přes noc odtok z Nových Mlýnů, pod nimiž uhynuly tuny ryb
1.7.2025 09:58
(ČTK)
Vodní nádrž Nové Mlýny
Foto | Rybioko / Wikimedia Commons
reklama
Kyslík, který ryby nezbytně potřebují, spotřebovávají v noci přemnožené sinice. Ty mají příznivé podmínky pro rozmnožení vlivem horkého počasí, nízkým průtokům a množství živin rozpuštěných ve vodě.
Dlouhodobě však více podle Kučerové upouštět nelze, jelikož přítoky do Novomlýnských nádrží jsou velmi nízké. "Otevřeli jsme i vrata na Nových Mlýnech a díky rozstřiku se voda okysličuje. Sinic je ale tolik, že je to asi marný boj," doplnila mluvčí. Zatím nemá informace o podobné situaci jinde v povodí, s ohledem na očekávané vysoké teploty se to však může změnit.
Vzhledem k tomu, že často jde o velmi rychlý pokles kyslíku, prosí vodohospodáři o spolupráci i veřejnost. Lidé by měli informovat dispečink, pokud si všimnou ryb, které lapají po dechu, případně zaznamenají úhyn.
Rybáři spolu s dobrovolníky odklidili v pondělí u Bulhar asi tři tuny ryb, nejčastěji šlo o tolstolobiky či cejny. "Budeme tady ještě dnes, patrně celý den. Odhaduji, že celkem odklidíme kolem šesti tun. Je to masivní úhyn, ale ne takový, jako před třemi lety," uvedl Grmela. Rybáři tehdy vylovili přes 40 tun ryb a odhadovali, že v řece zůstaly další desítky tun.
Úhynům lze podle Grmely zabránit zvýšením hladiny Nových Mlýnů, o což Povodí roky usiluje. Naráží však na soudní spor. "Bylo by dobré ekologickým aktivistům vysvětlit, že by se pak ryby nemusely udusit. Vyřešit sinice bude trvat roky, než se podaří zintenzivnit čištění odpadních vod. Do vody teče vše a v Nových Mlýnech je teplá, sinice tam budou každý rok," míní rybář.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Středočeský kraj letos rozdělí 21 milionů korun na obnovu tůní a rybníků
Povodí Moravy dokončilo studii vodního díla Skalička, má tři varianty hráze
Kvůli nádrži Vlachovice je vykoupeno 98 procent pozemků. Zbývá 60 malých pozemků
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (93)
MU
Michal Uhrovič
1.7.2025 11:54Ani navýšení hladiny přehrady nepomůže. Vode je tak znečištěná, že se to bude opakovat každý rok.
Největší paradox je ten, že mnoho černých staveb, co vypouští splašky do vody, jsou od rybářů ..
Odpovědět
Největší paradox je ten, že mnoho černých staveb, co vypouští splašky do vody, jsou od rybářů ..
SV
Slavomil Vinkler
1.7.2025 11:58 Reaguje na Michal UhrovičNo navýšení hladiny by vytvořilo aspoň zálohu k odpouštění.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
1.7.2025 12:32 Reaguje na Slavomil VinklerNa jak dlouho? Podle toho jak ta voda vypadá, si myslím, že by to úhynu nezabránilo.
Ale pokud by s navýšením hladiny udělali i kroky pro čištější vody, pak by to asi mělo smysl.
Ale lidi se v dnešní době jen tak nedomluví
Odpovědět
Ale pokud by s navýšením hladiny udělali i kroky pro čištější vody, pak by to asi mělo smysl.
Ale lidi se v dnešní době jen tak nedomluví
JD
Jindřich Duras
2.7.2025 08:57 Reaguje na Slavomil VinklerJenže budete zase odpouštět vodu chudou kyslíkem...
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
1.7.2025 12:10 Reaguje na Michal UhrovičNestačilo by řeku provzdušňovat nějakými vrtulemi?
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
1.7.2025 12:34 Reaguje na Pavel HanzlNejsem rybář, takže jen můj neodborný názor.
Má to smysl u rybníka, ale u tekoucí řeky by museli asi jezdit lodičky po řece. Jestli by to pomohlo a bylo by to ekonomicky udržitelné, nevím.
Odpovědět
Má to smysl u rybníka, ale u tekoucí řeky by museli asi jezdit lodičky po řece. Jestli by to pomohlo a bylo by to ekonomicky udržitelné, nevím.
SV
Slavomil Vinkler
1.7.2025 14:12 Reaguje na Michal UhrovičMusely by se postavi kyslíkévé stanice tak po kilometru od přehrady až po jez Bulhary. Ekonomicky to nikdo neudělá.
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
1.7.2025 15:25 Reaguje na Slavomil Vinkleraž do Břeclavi = na celém kanále (na st. hrn. 25 km). Nebylo by lepší obnovit řeku, aby příroda dělala sama co umí?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
1.7.2025 17:59 Reaguje na Daniel FialaVíte, pamatuji úhyny i na staré řece v 70. letech. Ono to teklo z rakouské citronády, z hrušovanského cukrovaru, z kafilerie pohořelice, z brna.... Akorát to nebylo tak vidět.
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
1.7.2025 23:21 Reaguje na Slavomil Vinklerasi jsem o +/- 1 generaci mladší, ale pamatuji dobře největší cukrovar, stavba mládeže na Novohradce, říčce, kterou šlo skoro přeskočit. A byla to jedna z prvních jízd na kajaku, kdy jsem pod sebou viděl desítky metrů dlouhý šedý povlak sirnatých baktérií napříč celým korytem, než se ten cukr prodýchal = mrtvá řeka. Ale "jenom" sezónně v kampani.
Laa an der Thaya, tam, jestli se nepletu byla ta kyselina, to bylo dlouholeté a trvalé.
Tomu se podobalo Labe, resp. olejové skvrny na slepých ramenech pod Rybitvím. Jednou stařenka vypalovala trávu a začala hořet hladina.
Ale to všechno je průmysl bez regulace, zatímco Nové Mlýny jsme my, civilizovaní lidé s běžnou dennodenní potřebou, malou a velkou. Elektrárna se dá odsířit, areál Dezy odkanalizovat. Ale předělat město?
Pokaždé je jeden problém "největší" a tomu daná generace musí čelit. Je to pokaždé do jisté míry nové kolo a nové rozdání nových karet.
Brno má největší odlehčovací komoru, asi evropský unikát, rakouská fabrika myslím OK a cukrovar, bohužel v propadlišti dějin
https://znojemsky.denik.cz/zpravy_region/cukrovar-hrusovany-nad-jevisovkou-uzavreni-agrana-moravskoslezske-cukrovary.html
P.S. Po tom hrochovotýneckém nezbyla ani původní základová deska, natož zcela nové silo.
Odpovědět
Laa an der Thaya, tam, jestli se nepletu byla ta kyselina, to bylo dlouholeté a trvalé.
Tomu se podobalo Labe, resp. olejové skvrny na slepých ramenech pod Rybitvím. Jednou stařenka vypalovala trávu a začala hořet hladina.
Ale to všechno je průmysl bez regulace, zatímco Nové Mlýny jsme my, civilizovaní lidé s běžnou dennodenní potřebou, malou a velkou. Elektrárna se dá odsířit, areál Dezy odkanalizovat. Ale předělat město?
Pokaždé je jeden problém "největší" a tomu daná generace musí čelit. Je to pokaždé do jisté míry nové kolo a nové rozdání nových karet.
Brno má největší odlehčovací komoru, asi evropský unikát, rakouská fabrika myslím OK a cukrovar, bohužel v propadlišti dějin
https://znojemsky.denik.cz/zpravy_region/cukrovar-hrusovany-nad-jevisovkou-uzavreni-agrana-moravskoslezske-cukrovary.html
P.S. Po tom hrochovotýneckém nezbyla ani původní základová deska, natož zcela nové silo.
SV
Slavomil Vinkler
4.7.2025 17:26 Reaguje na Daniel FialaMáte pravdu jen částečně. Ten fosfor je tam za 40 let naakumulovaný. A problém je Brno, velký jako Brno.
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
1.7.2025 15:28 Reaguje na Michal Uhrovičlodičky jsou úlet. Noční respiraci nezabrzdíte ničím. to je jako proti lavině se zapřít štaflema.
Odpovědět
ss
DF
Daniel Fiala
1.7.2025 15:21 Reaguje na smějící se bestieto byste musel vidět realitu, abyste nepsal takové ... když zničíte řeku a uděláte z ní kanál, tak jez nepomůže. Ale proč nemít názor, byť odporuje realitě.
Odpovědět
MK
Michal Krátký
1.7.2025 15:55 Reaguje na Daniel Fialaje zde spoustu odborníků na hydrochemii a hydrobiologii. Jejich řešením jsou jezy na celé řece a přehrady, které budou nadlepšovat od Šumavy po Břeclav. V tom všem brání ti zaslepení ekologové z paneláků :-)
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
1.7.2025 18:01 Reaguje na Michal KrátkýJezy nejsou dobrý nápad, musely by to být ploché skluzy s čeřením. Právě nad jezy to hyne nejvíc.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
2.7.2025 09:03 Reaguje na Michal KrátkýTo jste to dosti popletl. Opravdu si nemohu vzpomenout na žádné "odborníky na hydrochemii a hydrobiologii", kteří by doporučovali, co píšete :-)! To je pěkná blbost. Právě oni totiž vidí a chápou ty důsledky - narozdíl od vás a lidí z paneláků, víte?
Odpovědět
MK
JD
Jindřich Duras
2.7.2025 11:18 Reaguje na Michal KrátkýI to se mi ulepšilo :-)! On už tady ironii někdy jeden úplně nepozná :-D!
Odpovědět
Jakub Graňák
1.7.2025 17:15 Reaguje na Daniel FialaPane Fialo velice děkuji za vstup. Potvrzuje co už léta pozoruju, nejhúř na tom jsou zkanalizované napřímené vodoteče.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
2.7.2025 09:00 Reaguje na smějící se bestieJez s bídou doplní do vody část kyslíku, který se v nadjezí spotřeboval. Jenže v teplé letní vodě s vysokou spotřebou kyslíku je ta doplněná část nepatrná. Ne, jezem nic nevylepšíte.
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
1.7.2025 15:55 Reaguje na Pavel Hanzlv 2022 se dostavila nejmenovaná osoba na radnici, vynadala vrchnímu a doporučila, aby hasiči jezdili člunem po hladině. Starosta, rovněž bez vzdělání a porady s kýmkoli, zatlačil na šéfa a hasičů a ti kluci museli jak trotli jezdit po řece. Bylo 45°C, oni povinně v černých mundůrech a těžkých bagančatech.
Ta nevzdělanost je do nebe volající!!! Učivo ZŠ.
Odpovědět
Ta nevzdělanost je do nebe volající!!! Učivo ZŠ.
JP
Jaroslav Pokorný
1.7.2025 13:53 Reaguje na Michal UhrovičNejvětší paradox je ten, že mnoho černých staveb, co vypouští splašky do vody, jsou od rybářů .. ........
Je to takový paradox. Z polí se vyplavují dusíkatá hnojiva - i když teď už zemědělci šetří - a z domácností jde do vody fosfor, hlavně z pracích prášků. Sinice jásají. Většina čističek není schopna fosfor zachytit a tak jde vody. V malých vesnicích, jako je ta naše, čističky nejsou a odpadní vody se musí vozit do čističky ve městě, z níž jdou neodstraněné zbytky do řeky. Čističky účinně odstraní pevné části, ale ne ty rozpuštěné. A nejde jenom o fosfor, ale i o jiné rozpuštěné látky - léky, antikoncepce a j.
Dříve se o splaškové vody na vesnici postaralo místní ZD, rozstříkalo je po polích a zaoralo a v půdě se vše zachytilo a rozložilo. Nyní se to nesmí. A tak rozpuštěné látky o to více zatěžují vodní toky.
Odpovědět
Je to takový paradox. Z polí se vyplavují dusíkatá hnojiva - i když teď už zemědělci šetří - a z domácností jde do vody fosfor, hlavně z pracích prášků. Sinice jásají. Většina čističek není schopna fosfor zachytit a tak jde vody. V malých vesnicích, jako je ta naše, čističky nejsou a odpadní vody se musí vozit do čističky ve městě, z níž jdou neodstraněné zbytky do řeky. Čističky účinně odstraní pevné části, ale ne ty rozpuštěné. A nejde jenom o fosfor, ale i o jiné rozpuštěné látky - léky, antikoncepce a j.
Dříve se o splaškové vody na vesnici postaralo místní ZD, rozstříkalo je po polích a zaoralo a v půdě se vše zachytilo a rozložilo. Nyní se to nesmí. A tak rozpuštěné látky o to více zatěžují vodní toky.
MU
Michal Uhrovič
1.7.2025 13:56 Reaguje na Jaroslav Pokornýhttps://cs.wikipedia.org/wiki/Epidemie_%C5%BEloutenky_v_%C4%8Ceskoslovensku_1979
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
1.7.2025 15:32 Reaguje na Michal Uhrovičjak souvisí žloutenka se sinicemi? asi mimo
Odpovědět
MU
DF
Daniel Fiala
1.7.2025 18:40 Reaguje na Michal Uhrovičto tady (1979) je ovšem jen domněnka. V článku není evidence žádná, ani náznak vámi uvedené teze.
Šlo to přes nanuky! A protože je žloutenka nemoc "špinavých rukou" tak si nejspíš někdo nakažený ve výrobně nanuků holt nedal pozor na vlastní bezinfekčnost.
Odpovědět
Šlo to přes nanuky! A protože je žloutenka nemoc "špinavých rukou" tak si nejspíš někdo nakažený ve výrobně nanuků holt nedal pozor na vlastní bezinfekčnost.
ss
smějící se bestie
1.7.2025 15:22 Reaguje na Jaroslav PokornýDříve sa žádná chemie v domácnostech nepoužívala a nebo jenom minimálně -
už dlouhou dobu, jí přes reklamu v televizích, cpou márketama do lidí horem, dolem
a starejte se !
Odpovědět
už dlouhou dobu, jí přes reklamu v televizích, cpou márketama do lidí horem, dolem
a starejte se !
DF
Daniel Fiala
1.7.2025 15:31 Reaguje na smějící se bestiemýdlo s jelenem a pralo se v řekách a potocích, ale máte recht.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
1.7.2025 18:05 Reaguje na Daniel FialaTo je fakt, do začátku 70. let dokud nezačaly automatické pračky a sam, tak byly v potoce raci, pstruzi, mřenky, ...
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
1.7.2025 15:43 Reaguje na Jaroslav Pokornývětšina P jde stolicí a močí (1,6 g/os.d).
Ad malé obce: zcela chybí P-limit ve vyhlášce.
Ad septiky: máte recht, vyhrál hygienismus.
Ale u VN NM jsou tou "černou stavbou" města jako Brno. Jinak si pánové povšimněte, že celé dekády, než začalo chcípání, se veškeré znečištění "odbouralo" v Černém moři a sr..i jsem to vesele jak to nebyl náš problém. Dtto Severní moře a Balt. Všechna 3 moře měli masivní úhyny a komouši jenom tutlali.
Těď si musíme říct, jestli to chceme dál a tedy mít vodu za stávající ceny nebo si připlatit a nebejt pr..e.
Fosfor s novou UWWTD půjde povinně na limit 1000 EO. Jenže na Pracovní skupině P při MŽP se už předem ozvaly preventivně Svazek M+O a Asociace krajů, že si rozhodně nenecháme bruselem diktovat ... takže ...
Odpovědět
Ad malé obce: zcela chybí P-limit ve vyhlášce.
Ad septiky: máte recht, vyhrál hygienismus.
Ale u VN NM jsou tou "černou stavbou" města jako Brno. Jinak si pánové povšimněte, že celé dekády, než začalo chcípání, se veškeré znečištění "odbouralo" v Černém moři a sr..i jsem to vesele jak to nebyl náš problém. Dtto Severní moře a Balt. Všechna 3 moře měli masivní úhyny a komouši jenom tutlali.
Těď si musíme říct, jestli to chceme dál a tedy mít vodu za stávající ceny nebo si připlatit a nebejt pr..e.
Fosfor s novou UWWTD půjde povinně na limit 1000 EO. Jenže na Pracovní skupině P při MŽP se už předem ozvaly preventivně Svazek M+O a Asociace krajů, že si rozhodně nenecháme bruselem diktovat ... takže ...
JS
Jarek Schindler
6.7.2025 17:23 Reaguje na Daniel FialaTak hlavně to Severní moře. Na tom se tedy ti komouši opravdu vyřádili. Otázkou je, proč ti kapitalisti drželi s těmi komouši basu a také mlčeli? Takže pokud se něco tutlalo tak to netutlal pouze komouš.
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
1.7.2025 18:36 Reaguje na Jaroslav PokornýPane Pokorný,
myslel jsem si mezi 15-16h, že jde o váš názor (ty černé stavby), ale nyní po přečtení paskvilu na seznam.cz se mi shoda mezi vaším příspěvkem a tím rádoby článkem zdá nepřiměřeně vysoká. Není tam kus "inspirace"?
S názorem se dá pracovat, s proudem (streamem) blbosti odmítám. Pohybuji se běžně po řekách a potocích v ČR s měřáky a vzorkovnicemi, asi 30 let. Jestli chcete, mohu vám i něco objasnit. Ale jen z "vaší" hlavy.
S úctou DF
Odpovědět
myslel jsem si mezi 15-16h, že jde o váš názor (ty černé stavby), ale nyní po přečtení paskvilu na seznam.cz se mi shoda mezi vaším příspěvkem a tím rádoby článkem zdá nepřiměřeně vysoká. Není tam kus "inspirace"?
S názorem se dá pracovat, s proudem (streamem) blbosti odmítám. Pohybuji se běžně po řekách a potocích v ČR s měřáky a vzorkovnicemi, asi 30 let. Jestli chcete, mohu vám i něco objasnit. Ale jen z "vaší" hlavy.
S úctou DF
DF
Daniel Fiala
1.7.2025 15:46když jsem zástupci hejtmana řekl v 2022, že je to důsledek jejich dlouhodobé politiky odmítání přísnějších limitů P na Povolení k vypouštění OV, tedy proti návrhům Povodí Moravy, tak na mě zařval a prásklnul telefonem.
Mají co dlouhodobě budovali. Je mi líto těch ryb, nemůžou za lidi.
Odpovědět
Mají co dlouhodobě budovali. Je mi líto těch ryb, nemůžou za lidi.
JD
Jindřich Duras
2.7.2025 09:08 Reaguje na Daniel FialaJojo. Kdo chce, aby se odpadní vody víc čistily, vodní toky revitalizovaly a tak podobně, tak je ekoterorista bruselštější než sám Brusel. Pak následuje údiv, jak se to mohlo stát.
Stále stejné schéma s hlupáky, co odmítají chápat... a ti v politice vyhazují prostředky za nepodstatné věci, co se líbí hloupým, místo aby řešili méně populární, ale užitečné záležitosti.
Odpovědět
Stále stejné schéma s hlupáky, co odmítají chápat... a ti v politice vyhazují prostředky za nepodstatné věci, co se líbí hloupým, místo aby řešili méně populární, ale užitečné záležitosti.
DF
Daniel Fiala
1.7.2025 15:51Ad odklízení: v 2022 se nad první vlnou do Břeclavi dorazivších mrtvol usnesla nejmenovaná osoba z odboru ŽP: "to necháme přírodě" a poslala hnijící maso po proudu. Naštěstí se našla statečná a evidentně vzdělanější níže postavené osoba a "udělal bugr" a vynutila odklízení = zabránila sekundárnímu propadu O2 = další domino-efekt.
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
1.7.2025 16:18Ad výroky pohlavárů: absolutně tomu nerozumí! Takové návrhy jsou dětské povídačky. Horší než dumlátko na dobrou noc! Po prezentaci ve věřejných sdělovadlech totiž hrozí intoxikace = je to prachsprostý oblbovák.
Stručně jsem to shrnul pro CNN Prima ve čtvrtek po prvním úhynu. Ani pes neštěkl.
Nové Mlýny se z té gigantomachie nevzpamatují. Na to je, soudruzi, pozdě.
Přiznat vinu!!! A pak se podle toho začít chovat.
Jenže se závěry PČR, které sumarizovalpo dílčí pochybení na několika úrovních, si všichni dotyční vytř..i.
Taková je kultura v naší milované vlasti.
Povodí Moravy má nového GŘ: dokáže se vzepřít mentalitě 50=ti let? Držím pěsti. Doposud byly revitalizace fíkovým listem nad tvrdou regulací koryt řek. Bojovat proti Přírodě znamená nejen prohrát, ale draze platit a ztrácet čas.
Odpovědět
Stručně jsem to shrnul pro CNN Prima ve čtvrtek po prvním úhynu. Ani pes neštěkl.
Nové Mlýny se z té gigantomachie nevzpamatují. Na to je, soudruzi, pozdě.
Přiznat vinu!!! A pak se podle toho začít chovat.
Jenže se závěry PČR, které sumarizovalpo dílčí pochybení na několika úrovních, si všichni dotyční vytř..i.
Taková je kultura v naší milované vlasti.
Povodí Moravy má nového GŘ: dokáže se vzepřít mentalitě 50=ti let? Držím pěsti. Doposud byly revitalizace fíkovým listem nad tvrdou regulací koryt řek. Bojovat proti Přírodě znamená nejen prohrát, ale draze platit a ztrácet čas.
Jakub Graňák
1.7.2025 17:50 Reaguje na Daniel FialaPane Fialo, mohl by jste se prosím ještě vyjádřit k jedné teorii jednoho místního ... spočívající v tvrzení, že v přirozeně meandrujícím toku nedochází k čeření vody? Jsem sice v této věci laik, ale z toho co mám vypozorováno si troufám tvrdit, že je tomu přesně opačně... voda teče jinak rychle v meandru tam kde mele, než tam kde usazuje, vznikají tůně, prahy... a tam se čeří voda. V regulované řece přece nemůže jeden jez na x kilometrech zastat funkci výše uvedeného. Děkuji za odpověď
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
1.7.2025 18:09 Reaguje na Jakub GraňákJe rozdíl mezi meandrující podhorskou řekou a meandrující
řekou nížinnou. Každé zpomalení toku brzdí čeření v proudech
a na překážkách ve vodě. Navíc zásaky vody pomalému toku ubírají další vodu, která pak toku schází. Dyje je pod N. Mlýny typická nížinná řeka, která bývala bez nadlepšení
vody z přehrad za sucha plytká, až vysychající stejně,
jako kdysi Moravice a nebo Vltava v Praze. Tu nazývali
předci smrdutou stokou a v Moravici se pravidelně dusili
pstruzi. To čeká letos patrně více toků bez možnosti
dotováním z přehrad a možnost naředit vodu z ČOV.
Odpovědět
řekou nížinnou. Každé zpomalení toku brzdí čeření v proudech
a na překážkách ve vodě. Navíc zásaky vody pomalému toku ubírají další vodu, která pak toku schází. Dyje je pod N. Mlýny typická nížinná řeka, která bývala bez nadlepšení
vody z přehrad za sucha plytká, až vysychající stejně,
jako kdysi Moravice a nebo Vltava v Praze. Tu nazývali
předci smrdutou stokou a v Moravici se pravidelně dusili
pstruzi. To čeká letos patrně více toků bez možnosti
dotováním z přehrad a možnost naředit vodu z ČOV.
BM
Břetislav Machaček
1.7.2025 18:12 Reaguje na Jakub GraňákPouze dodám, že Povodí Odry už dotuje řeky ve své správě
vodou z přehrad a to vodou spodní a chladnou. Jsem zvědav
na toky bez přehrad. Ten rozdíl bude bohužel tragický.
Odpovědět
vodou z přehrad a to vodou spodní a chladnou. Jsem zvědav
na toky bez přehrad. Ten rozdíl bude bohužel tragický.
MK
Michal Krátký
1.7.2025 18:36 Reaguje na Břetislav MachačekAno, vodou spodní a chladnou. To je dle vás správně?
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
1.7.2025 18:52 Reaguje na Břetislav Machačekčlověče, vezměte si někdy v životě kyslíkovou sondu a jděte si s ní stoupnout třeba pod Vranov. Tam je nade dnem (v nádrži) několik metrů nejtvrdší anoxie! Na výtoku se sráží mangan!!!
VN NM jsou polymiktické, takže tam ani ten chlad není, jenom teplá anoxická a se sinicemi.
Prostě naši "moudří" předkové vybudovali smrtící monstrum a my teď sklízíme, co zaseli. A to ještě nedošlo z úplnému zanešení. Třeba VN Březová už má skoro 1/2 sedimenty a přál bych vám vidět ten vzorek na vlastní oči. Trnávka se bagruje pravidelně, protože na Švihově se šetřit nesmí (pije 1,5 mil obyv.).
Takže ano, ale jen u dimiktických nádrží a jen u oligo až mezosaprobních. A těch máme málo a na dolním toku je z povahy osídlení ČR nikdy mít nebudeme. Tam naopak hypolimnion bude vždy bez kyslíku. Navíc trendy teploty a srážek to zhoršují i u těch podhorských a horských.
Odpovědět
VN NM jsou polymiktické, takže tam ani ten chlad není, jenom teplá anoxická a se sinicemi.
Prostě naši "moudří" předkové vybudovali smrtící monstrum a my teď sklízíme, co zaseli. A to ještě nedošlo z úplnému zanešení. Třeba VN Březová už má skoro 1/2 sedimenty a přál bych vám vidět ten vzorek na vlastní oči. Trnávka se bagruje pravidelně, protože na Švihově se šetřit nesmí (pije 1,5 mil obyv.).
Takže ano, ale jen u dimiktických nádrží a jen u oligo až mezosaprobních. A těch máme málo a na dolním toku je z povahy osídlení ČR nikdy mít nebudeme. Tam naopak hypolimnion bude vždy bez kyslíku. Navíc trendy teploty a srážek to zhoršují i u těch podhorských a horských.
BM
Břetislav Machaček
2.7.2025 09:31 Reaguje na Daniel FialaMnožství kyslíku pod nádrží je dáno vodou z jakého vodního sloupce v nádrži pochází a jakým způsobem
se z ní vypouští. Tu studenou bezkyslíkatou vodu
mohu vypouštět spodem bez převýšení umožňujícího
masivní sycení vody vzdušným kyslíkem (vodopády
a nebo rozstřik do plochy, aby se co nejvíce vody
dostalo do kontaktu se vzduchem). Bez převýšení
zůstane nadále bez kyslíku, ale v popisovaném
příkladu bude nasycena O2 o mnoho více. A jsme
opět u příkladu zahradního jezírka, kde se čerpá
voda ze dna a rozstřikuje fontánkou a nebo teče
zpět jako kaskádovitý vodopád. Proč se to dělá?
No proto, že se tak okysličuje bez potřeby ji
vzduchovat kompresorem. Pro laickou veřejnost
nemíním jako vy používat odborné výrazy, abych
je oslnil "odborností" a věřte mi nebo ne, tak
to není problém těmi odbornými pojmy okořenit
taky. Laikům to ale nic neřekne a je lépe jim
to podat polopaticky na úrovni běžného jazyka.
Chápu, že jste už z generace popírající vše
minulé, ale tak to bývá vždy u "střídání stráží"
ve školách a na univerzitách. Přicházejí jiní
vyučující s jinými názory a učí často pravý opak
co předchozí vyučující. Historie se ale ráda
opakuje a názory se revidují a nebo radikálně
mění. Z praxe vám ale mohu ukázat za horka celé
úseky plytké teplé řeky bez života, který se
stáhl a koncentroval do podjezí a do zbytku
silně proudící vody s čeřením o překážky v toku.
Naopak líné, byť i hluboké tůně a meandry jsou
v té době bez života a pokud ty zdroje čeření
schází zcela, tak nastává udušení ryb.
Odpovědět
se z ní vypouští. Tu studenou bezkyslíkatou vodu
mohu vypouštět spodem bez převýšení umožňujícího
masivní sycení vody vzdušným kyslíkem (vodopády
a nebo rozstřik do plochy, aby se co nejvíce vody
dostalo do kontaktu se vzduchem). Bez převýšení
zůstane nadále bez kyslíku, ale v popisovaném
příkladu bude nasycena O2 o mnoho více. A jsme
opět u příkladu zahradního jezírka, kde se čerpá
voda ze dna a rozstřikuje fontánkou a nebo teče
zpět jako kaskádovitý vodopád. Proč se to dělá?
No proto, že se tak okysličuje bez potřeby ji
vzduchovat kompresorem. Pro laickou veřejnost
nemíním jako vy používat odborné výrazy, abych
je oslnil "odborností" a věřte mi nebo ne, tak
to není problém těmi odbornými pojmy okořenit
taky. Laikům to ale nic neřekne a je lépe jim
to podat polopaticky na úrovni běžného jazyka.
Chápu, že jste už z generace popírající vše
minulé, ale tak to bývá vždy u "střídání stráží"
ve školách a na univerzitách. Přicházejí jiní
vyučující s jinými názory a učí často pravý opak
co předchozí vyučující. Historie se ale ráda
opakuje a názory se revidují a nebo radikálně
mění. Z praxe vám ale mohu ukázat za horka celé
úseky plytké teplé řeky bez života, který se
stáhl a koncentroval do podjezí a do zbytku
silně proudící vody s čeřením o překážky v toku.
Naopak líné, byť i hluboké tůně a meandry jsou
v té době bez života a pokud ty zdroje čeření
schází zcela, tak nastává udušení ryb.
DF
Daniel Fiala
1.7.2025 19:45 Reaguje na Jakub GraňákPane Machačku,
odpověď panu Graňákovi píšu i pro Vás.
Meandrování tj. říční vzor, je výslednicí průtoku, sklonu, geologické stavby povodí+ koryta a vegetace povodí i břehů. Wisła na stř. části do 15. stol. meandrovala, potom byly odlesněny severní svahy karpat. oblouku a vzor se změnil na anastomózující ř. Potom se opevnily břehy a i když je les zpět, řeka už nikoliv. Jako příklad.
Pojďme se bavit o Dyji pod NM III. Výstavbou tzv. protipovodňového koryta (hloubka+tvar) došlo k výraznému zkrácení (zakliknout start a cíl pro lodě a překliknout na historickou mapu) a při vysokých Q se ř. zahloubila i přes výstavbu 2 jezů. Prostě jsme energii koncentrovali a ona si nemůže najít cestu do stran, tak doluje. + absence sedimentů shora = tzv. hladová voda. Důsledkem mj. pokles hlad. podemní vody.
A protože kanálem neteče redestilovaná, ani strerilizovaná voda, tak prostě fotosyntéza ve dne a respirace vednevnoci běží naplno. Co přepadne přes segmenty nebo stříkne pootevřenými nebo proleze dolem přes MVE, to se realizuje v kanále.
A natruc přáním o genialitě předků má dvěma jezy zavzdutý kanál velmi omezenou turbulenci = kanalizace+jezy zásadně zintenzivňují teplotní stratifikaci a tím mění distribuci plynů ve vodním sloupci = vytvoří se anoxická vrstva nade dnem. A ty ryby v nadjezí (vzdutí sahá několik km nazpět) namísto, aby se řídili moudrými návody pana Machačka, tak si dovolily již počtvrté za 13 let prostě chcípnout.
A to se bavíme o finále smrtící pasti a nikoli o jejích příčinách = o gigantickém kultivátoru na sinice s názvem VN NM (I)+II(!!!)+III.
Čili kdyby existovalo jenom jedno anebo jenom druhé, byly by úhyny podstatně menší, jestli vůbec jaké.
Danou situaci tragicky zhoršují MVE Bulhary a MVE Břeclav. Teprve kdyby došlo k jejich odstávce, došlo by na kýženou poslední možnost záchrany, tj. na páně Machačkovo čiření. Sice by to vyřešilo deficit jen na jeden dva km, možná že při zvýšeném průtoku na 5, ale mezi jezy je 6 a 13 km, nepočítám-li jamborův práh. Ale v této lidmi = také vodohospodáři + politiky + obyvateli + rybáři způsobené tragické situaci je každý kousek a každý den jednoznačně PLUS.
Na co jsem zapomněl?
Odpovědět
odpověď panu Graňákovi píšu i pro Vás.
Meandrování tj. říční vzor, je výslednicí průtoku, sklonu, geologické stavby povodí+ koryta a vegetace povodí i břehů. Wisła na stř. části do 15. stol. meandrovala, potom byly odlesněny severní svahy karpat. oblouku a vzor se změnil na anastomózující ř. Potom se opevnily břehy a i když je les zpět, řeka už nikoliv. Jako příklad.
Pojďme se bavit o Dyji pod NM III. Výstavbou tzv. protipovodňového koryta (hloubka+tvar) došlo k výraznému zkrácení (zakliknout start a cíl pro lodě a překliknout na historickou mapu) a při vysokých Q se ř. zahloubila i přes výstavbu 2 jezů. Prostě jsme energii koncentrovali a ona si nemůže najít cestu do stran, tak doluje. + absence sedimentů shora = tzv. hladová voda. Důsledkem mj. pokles hlad. podemní vody.
A protože kanálem neteče redestilovaná, ani strerilizovaná voda, tak prostě fotosyntéza ve dne a respirace vednevnoci běží naplno. Co přepadne přes segmenty nebo stříkne pootevřenými nebo proleze dolem přes MVE, to se realizuje v kanále.
A natruc přáním o genialitě předků má dvěma jezy zavzdutý kanál velmi omezenou turbulenci = kanalizace+jezy zásadně zintenzivňují teplotní stratifikaci a tím mění distribuci plynů ve vodním sloupci = vytvoří se anoxická vrstva nade dnem. A ty ryby v nadjezí (vzdutí sahá několik km nazpět) namísto, aby se řídili moudrými návody pana Machačka, tak si dovolily již počtvrté za 13 let prostě chcípnout.
A to se bavíme o finále smrtící pasti a nikoli o jejích příčinách = o gigantickém kultivátoru na sinice s názvem VN NM (I)+II(!!!)+III.
Čili kdyby existovalo jenom jedno anebo jenom druhé, byly by úhyny podstatně menší, jestli vůbec jaké.
Danou situaci tragicky zhoršují MVE Bulhary a MVE Břeclav. Teprve kdyby došlo k jejich odstávce, došlo by na kýženou poslední možnost záchrany, tj. na páně Machačkovo čiření. Sice by to vyřešilo deficit jen na jeden dva km, možná že při zvýšeném průtoku na 5, ale mezi jezy je 6 a 13 km, nepočítám-li jamborův práh. Ale v této lidmi = také vodohospodáři + politiky + obyvateli + rybáři způsobené tragické situaci je každý kousek a každý den jednoznačně PLUS.
Na co jsem zapomněl?
DF
Daniel Fiala
1.7.2025 19:52 Reaguje na Daniel Fialazapomněl jsem na dva rybí přechody (Bul + Bře), které ani po předělávce na funkčnější neumožnily rybám únik po proudu. Desítky milionů a výsledek očekávatelný: ne, lidský výtvor řeku nenahradil a elektrárny nikdy tolik nevydělají, aby to bylo ekonomicky aspoň nula. Takže pak to definitivně zabijou ekofanatici koncentrovaní hlavně mezi Zelenými (v tom s p. Machačkem souhlasím) a vyhlásí "zelenou energii" nebo "obnovitelné zdroje" nebo, že je huba nebolí "ekologickou energii" a prostý lid si naivně ve slepé důvěře myslí, že teď už je to OK a že už se šetřit a uskromňovat nemusí.
Odpovědět
Jakub Graňák
2.7.2025 09:41 Reaguje na Daniel FialaDěkuji za vyčerpávající odpověď. Kdysi jsem tam nějakou dobu žil, na Dyji jsem se chodil koupat na jez v Lednici (35,5 km). Olej nad jezem sahal pár km proti proudu. Říkal jsem si, že v takové stoce bych rybou být nechtěl:-)
Kdysi jsem se tady snažil přesvědčit zmíněného, že zahloubení koryta řeky stojí i za zhoršujícím se stavem a prosycháním vrcholových partií tamních kapitálních dubů... bezvýsledně:-)
Odpovědět
Kdysi jsem se tady snažil přesvědčit zmíněného, že zahloubení koryta řeky stojí i za zhoršujícím se stavem a prosycháním vrcholových partií tamních kapitálních dubů... bezvýsledně:-)
MK
Michal Krátký
1.7.2025 20:08 Reaguje na Daniel Fialaskvěle a díky. Takhle by měla vypadat diskuse na ekolistu. Odborník vyvrací a oponuje dezinfo bláboly Machačků a spol., neboť to je jediná cesta, jak to zde udržet v trochu rozumné podobě. Jinak každý článek skončí naprostou snůškou lidové ekologie a vzýváním moudrosti předků. Redakce by se měla zamyslet nad podobou zdejší diskuse
Odpovědět
MK
Michal Krátký
1.7.2025 20:14 Reaguje na Michal Krátkýa teď se někde v šeru panelákového bytu rodí obsáhlá odpověď...
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
2.7.2025 09:06 Reaguje na Michal KrátkýPokud navádíte redakci k cenzuře příspěvků, tak budiž. Jinak odborník a "odborník" hájící svůj názor je rozdíl. Spodní vodu lze vypouštět nikoliv pouze v úrovni dna, ale jako u spojených nádob ji taky vypouštět z úrovně hladiny se značně velkým
převýšením jako u vodopádů s masivním sycením vody
vzdušným kyslíkem. K tomu slouží oddtokové věže na přehradách, které tím dokonce regulují teplotu
vody v nádrži a růst sinic a řas. Regulují tím i
zákaly po deštích a jiné extrémy. Svým názorem
zaujatý "odborník" u laiků napáchá obrovské
škody pouhou váhou svého vzdělání a záleží na
tom, zda má odborného oponenta. Bohužel každá
doba ve školství plodí určité teorie získané
názory vyučujících, kteří ovlivní často celou
generaci "odborníků", kteří jsou obrazem svých
profesorů. Ty názory se mění s vyučujícími a
mohou být často zcela opačné. To co učil jeden,
tak druhý zavrhl a učí pravý opak. Je věcí těch
absolventů mít svůj vlastní názor bez papouškování
názorů svých vzorů a vyučujících na univerzitách.
Převratné myšlenky vznikaly vždy pouze z odporu
vůči zažitým klišé a jediných "správných" názorů.
Jinak studená spodní voda doslova zastaví bujení
sinic a naopak teplá voda z hladiny nádrže se
samotnými sinicemi je podpoří v množení. V horku
se dá život v řece zastavit pouze studenou vodou
z přehrady a bez ní to bude pouze přihlížení zmaru.
Jaképak máte řešení bez možnosti vodu ochladit
a uměle okysličit čeřením z přehrad a na jezech?
Aha! Nemáte žádný názor mimo kritiky mého názoru.
Odpovědět
převýšením jako u vodopádů s masivním sycením vody
vzdušným kyslíkem. K tomu slouží oddtokové věže na přehradách, které tím dokonce regulují teplotu
vody v nádrži a růst sinic a řas. Regulují tím i
zákaly po deštích a jiné extrémy. Svým názorem
zaujatý "odborník" u laiků napáchá obrovské
škody pouhou váhou svého vzdělání a záleží na
tom, zda má odborného oponenta. Bohužel každá
doba ve školství plodí určité teorie získané
názory vyučujících, kteří ovlivní často celou
generaci "odborníků", kteří jsou obrazem svých
profesorů. Ty názory se mění s vyučujícími a
mohou být často zcela opačné. To co učil jeden,
tak druhý zavrhl a učí pravý opak. Je věcí těch
absolventů mít svůj vlastní názor bez papouškování
názorů svých vzorů a vyučujících na univerzitách.
Převratné myšlenky vznikaly vždy pouze z odporu
vůči zažitým klišé a jediných "správných" názorů.
Jinak studená spodní voda doslova zastaví bujení
sinic a naopak teplá voda z hladiny nádrže se
samotnými sinicemi je podpoří v množení. V horku
se dá život v řece zastavit pouze studenou vodou
z přehrady a bez ní to bude pouze přihlížení zmaru.
Jaképak máte řešení bez možnosti vodu ochladit
a uměle okysličit čeřením z přehrad a na jezech?
Aha! Nemáte žádný názor mimo kritiky mého názoru.
MK
Michal Krátký
2.7.2025 12:36 Reaguje na Břetislav MachačekCenzura? Vyvracení bludů není cenzura a pánům Fialovi a Durasovi za to patří veliký dík, jednak, že si dají práci oponovat tu vaši dojmologii, ale i že rozšíří vědomosti ostatním. Samozřejmě to stojí jejich čas, který patří (naštěstí) vědě a praxi. To vaše vypouštění je samozřejmě řešením, ale pouze vyhání čerta ďáblem. Teplotní změny řek (alpinizace), chemické procesy u dna (anoxie, vysoká konduktivita, redukční procesy), vliv na bentos a perifyton, to jsou vše jevy, které ta vaše opěvovaná spodní voda nese. Ale to vás nezajímá, vy žijete v tom, že jediný kyslík ve vodě vzniká přepadem vody přes jezové těleso.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
2.7.2025 14:17 Reaguje na Michal Krátký1*** souhlasím a děkuji panu Fialovi a Durasovi
Odpovědět
PZ
Petr Znachor
5.7.2025 08:23 Reaguje na Břetislav MachačekPane Machačku, co máte na mysli těmi
Odpovědět
PZ
Petr Znachor
5.7.2025 08:28 Reaguje na Petr Znachorodtokovými věžemi? Odběrové věže pro úpravny? Jinak Vaše představy o fungovani přehrad se ve většině případů míjí s realitou
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
2.7.2025 09:11 Reaguje na Jakub GraňákStudená voda ode dna je zdravá obvykle jen zdánlivě. V létě v ní totiž chybí kyslík, který sle všichni v řece potřebují. On se sice časem doplní, ale nejlépe tam, kde je vodní tok přirozený s mělčinami a peřejemi a tak.
Odpovědět
Jakub Graňák
2.7.2025 09:50 Reaguje na Jindřich DurasDěkuji, potvrzuje to mou (byť pouze laickou) domněnku.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
2.7.2025 10:20 Reaguje na Jindřich DurasTo máte pravdu, ale lze ji nasytit kyslíkem tak, že ji vypustím z nádrže v úrovni její hladiny(spojené nádoby) se značně vysokým výškovým rozdílem mezi
hladinou nádrže a hladinou řeky pod nádrží. To lze
pro větší účinnost sycení vzdušným kyslíkem udělat
dokonce rozstřikem do co největší plochy a nikoliv
pouze kompaktním proudem vody. Opět uvedu záchranu ryb na rybnících před udušením, kdy se voda pouze nepřečerpává, ale rozstřikuje zeširoka, aby se co nejvíce sytila vzdušným kyslíkem. U nás se hasiči
snažili takto zastavit úhyn ryb na staré pískovně
a po pár hodinách stříkáním čerpané vody vysoko
nad hladinu proudnicemi úhyn zastavili. Obsah O2
stoupal sice pomalu, ale stoupal, ryby přestaly
takzvaně "troubit" a klesly od hladiny hlouběji.
Bez tohoto zásahu by uhynuly a tak přečkaly horko
do ochlazení a větrného počasí s větrem čeřícím
hladinu pískovny. Dnes ale pochybuji, zda by to
dobrovolní hasiči udělali v rámci "výcviku"
a kdo by to zaplatil. Jinak píšete s "mělčinami
a peřejemi". O mělčinách více ohřívajících vodu
pochybuji jako o způsobu okysličení, ale peřeje
a nebo vodní stupně a překážky v toku vodu čeří.
Ono stačí, že naráží o kameny a větve o které se
rozstřikuje a váže vzdušný kyslík. Pokud ale teče
pomalu a líně , tak ji nemá co okysličit. Naopak
hluboké tůně v meandrech a nebo hloubky v nadjezí
hromadí organické kaly, které kyslík zahníváním
spotřebovávají. Záleží na spádu toku, zda může
disponovat těmi peřejemi a nebo je nemá kde mít,
když se tok natahuje a zpomaluje v meandrech.
On i přirozený nížinný meandrující tok může být
bez kyslíku, když ho nemá co čeřit a stínit před
přímým sluncem. Příliš pomalá meandrující řeka
bez peřejí a umělých vodních stupňů může být
pro život ryb za horka pohromou na rozdíl od té
regulované, zrychlené a vodními stupni dělené
řeky. Takto lze změnit například pod přehradou původně řeku cejnového pásma na pásmo pstruhové.
Známe to z mnoha toků pod přehradami, kde se
tok zrychlil a kde je více kyslíkatá voda, než
před výstavbou přehrady. Na Vltavě tak nově
vznikly nejlepší pstruhové revíry využívané i
při mezinárodních závodech muškařů s velkým
průtokem studené a kyslíkaté vody z přehrad.
To uvádím pouze jako praktický příklad přínosu
vypouštění studené vody z přehrad na život ryb
náročných na velmi chladnou a kyslíkatou vodu.
Co přehrada, tak i nový pstruhový revír i tam,
kde pstruzi nikdy nebyli. Znám to jako bývalý
pstruhař z praxe, kdy horský tok už v létě
vysychal a jistotou k lovu byly úseky pod
přehradami. Ať mi to zkusí někdo vyvrátit a
pošlu ho pod přehrady přesvědčit se osobně.
Mí oponenti to asi ani netuší, že přehrady
umožnily nížinné úseky řek změnit na pstruhové
s chladnou a kyslíkatou vodou. Píšou své kydy
od stolu bez náležité praxe v terénu.
Odpovědět
hladinou nádrže a hladinou řeky pod nádrží. To lze
pro větší účinnost sycení vzdušným kyslíkem udělat
dokonce rozstřikem do co největší plochy a nikoliv
pouze kompaktním proudem vody. Opět uvedu záchranu ryb na rybnících před udušením, kdy se voda pouze nepřečerpává, ale rozstřikuje zeširoka, aby se co nejvíce sytila vzdušným kyslíkem. U nás se hasiči
snažili takto zastavit úhyn ryb na staré pískovně
a po pár hodinách stříkáním čerpané vody vysoko
nad hladinu proudnicemi úhyn zastavili. Obsah O2
stoupal sice pomalu, ale stoupal, ryby přestaly
takzvaně "troubit" a klesly od hladiny hlouběji.
Bez tohoto zásahu by uhynuly a tak přečkaly horko
do ochlazení a větrného počasí s větrem čeřícím
hladinu pískovny. Dnes ale pochybuji, zda by to
dobrovolní hasiči udělali v rámci "výcviku"
a kdo by to zaplatil. Jinak píšete s "mělčinami
a peřejemi". O mělčinách více ohřívajících vodu
pochybuji jako o způsobu okysličení, ale peřeje
a nebo vodní stupně a překážky v toku vodu čeří.
Ono stačí, že naráží o kameny a větve o které se
rozstřikuje a váže vzdušný kyslík. Pokud ale teče
pomalu a líně , tak ji nemá co okysličit. Naopak
hluboké tůně v meandrech a nebo hloubky v nadjezí
hromadí organické kaly, které kyslík zahníváním
spotřebovávají. Záleží na spádu toku, zda může
disponovat těmi peřejemi a nebo je nemá kde mít,
když se tok natahuje a zpomaluje v meandrech.
On i přirozený nížinný meandrující tok může být
bez kyslíku, když ho nemá co čeřit a stínit před
přímým sluncem. Příliš pomalá meandrující řeka
bez peřejí a umělých vodních stupňů může být
pro život ryb za horka pohromou na rozdíl od té
regulované, zrychlené a vodními stupni dělené
řeky. Takto lze změnit například pod přehradou původně řeku cejnového pásma na pásmo pstruhové.
Známe to z mnoha toků pod přehradami, kde se
tok zrychlil a kde je více kyslíkatá voda, než
před výstavbou přehrady. Na Vltavě tak nově
vznikly nejlepší pstruhové revíry využívané i
při mezinárodních závodech muškařů s velkým
průtokem studené a kyslíkaté vody z přehrad.
To uvádím pouze jako praktický příklad přínosu
vypouštění studené vody z přehrad na život ryb
náročných na velmi chladnou a kyslíkatou vodu.
Co přehrada, tak i nový pstruhový revír i tam,
kde pstruzi nikdy nebyli. Znám to jako bývalý
pstruhař z praxe, kdy horský tok už v létě
vysychal a jistotou k lovu byly úseky pod
přehradami. Ať mi to zkusí někdo vyvrátit a
pošlu ho pod přehrady přesvědčit se osobně.
Mí oponenti to asi ani netuší, že přehrady
umožnily nížinné úseky řek změnit na pstruhové
s chladnou a kyslíkatou vodou. Píšou své kydy
od stolu bez náležité praxe v terénu.
JD
Jindřich Duras
2.7.2025 11:26 Reaguje na Břetislav MachačekNo, tu vodu "musíte" vypustit přes turbinu = někde z blízkosti dna, takže věc je jasná.
Ale, jo, říká se tomu montanizace toků, když se někde, kam ale přirozeně nepatří(!), pod přehradou vytvoří lipanové pásmo. Má to svá ALE:
1/ Je ta voda sice v létě studená, ale bacha, dochází tam k posunu teplotní křivky tak, že z přehrady odtéká o zhruba dva měsíce déle voda chladnější, než by v té řece přirozeně byla, jenže pak zase o měsíc až dva voda o kus teplejší, než by měla. V zimě pak teče voda o cca 1-2 stupně teplejší, To má vliv na metabolismus ryb, rozhození fotoperiody s teplotou atd.
2/ No, pak je tam ta migrační bariéra, která populaci izoluje také geneticky, což je dlouhodobě problém.
3/ Vytahují do tohohle falešného lipanového pásma ryby, co sem nepatří z různých nadjezí níže.
Víte, řeka má být přirozená, to je to kouzlo. A když někde na kousku udělám něco, co sice vypadá hezky, ale nefunguje to, nejedná se o žádnou zvláštní zásluhu.
Odpovědět
Ale, jo, říká se tomu montanizace toků, když se někde, kam ale přirozeně nepatří(!), pod přehradou vytvoří lipanové pásmo. Má to svá ALE:
1/ Je ta voda sice v létě studená, ale bacha, dochází tam k posunu teplotní křivky tak, že z přehrady odtéká o zhruba dva měsíce déle voda chladnější, než by v té řece přirozeně byla, jenže pak zase o měsíc až dva voda o kus teplejší, než by měla. V zimě pak teče voda o cca 1-2 stupně teplejší, To má vliv na metabolismus ryb, rozhození fotoperiody s teplotou atd.
2/ No, pak je tam ta migrační bariéra, která populaci izoluje také geneticky, což je dlouhodobě problém.
3/ Vytahují do tohohle falešného lipanového pásma ryby, co sem nepatří z různých nadjezí níže.
Víte, řeka má být přirozená, to je to kouzlo. A když někde na kousku udělám něco, co sice vypadá hezky, ale nefunguje to, nejedná se o žádnou zvláštní zásluhu.
BM
Břetislav Machaček
1.7.2025 16:39Když už nezvládáme čištění OV, tak alespoň vytvářejme zásobní objemy vody
k naředění OV a řeky doplňme o jezy k čeření vody. Nedělá se bohužel ani jedno a naopak tomu ekologisté brání. Jez je fuj stejně jako přehrada a čím je tok po "revitalizaci" delší, tak teče pomaleji a více vody zasakuje. Ta pak v toku chybí a zbytek se o to více zahřívá. Jen tak dál ekologisté a
vy vodohospodáři odpovědní za ty toky je pořád poslouchejte. Je to pouze
hrstka křiklounů, která terorizuje celý národ a ten se nechá oblbovat.
Předci dobře věděli k čemu stavějí na řekách vodní stupně a jaký mají
význam. Z nadjezí v kritických situacích ryby táhnou do podjezí, kde
je více kyslíku a ne nadarmo se tam dle rybářských předpisů nesmí v
dobách nízkých stavů vody lovit. Je to takzvané shromažďování ryb v
místě, kam se uchýlili ke své záchraně. Bez zčeřené vody v podjezí
se vzdušný kyslík v líně tekoucí nížinné řece do vody nedostane. To
prostě nelze okecat nějakými bláboly z ekologistických příruček.
Marné by nebyly i plovoucí MVE s koly, jako kdysi mlýny, čeřící tu
vodu taky. Možnosti jsou, ale je třeba přestat poslouchat idioty.
Pročpak asi vybavujeme zahradní jezírka čerpadly a fontánkami a
nebo alespoň akvaristickým vzduchováním? Pouze k naší potěše a
nebo jako zdroj vzdušného kyslíku pro vodu a ryby?
Odpovědět
k naředění OV a řeky doplňme o jezy k čeření vody. Nedělá se bohužel ani jedno a naopak tomu ekologisté brání. Jez je fuj stejně jako přehrada a čím je tok po "revitalizaci" delší, tak teče pomaleji a více vody zasakuje. Ta pak v toku chybí a zbytek se o to více zahřívá. Jen tak dál ekologisté a
vy vodohospodáři odpovědní za ty toky je pořád poslouchejte. Je to pouze
hrstka křiklounů, která terorizuje celý národ a ten se nechá oblbovat.
Předci dobře věděli k čemu stavějí na řekách vodní stupně a jaký mají
význam. Z nadjezí v kritických situacích ryby táhnou do podjezí, kde
je více kyslíku a ne nadarmo se tam dle rybářských předpisů nesmí v
dobách nízkých stavů vody lovit. Je to takzvané shromažďování ryb v
místě, kam se uchýlili ke své záchraně. Bez zčeřené vody v podjezí
se vzdušný kyslík v líně tekoucí nížinné řece do vody nedostane. To
prostě nelze okecat nějakými bláboly z ekologistických příruček.
Marné by nebyly i plovoucí MVE s koly, jako kdysi mlýny, čeřící tu
vodu taky. Možnosti jsou, ale je třeba přestat poslouchat idioty.
Pročpak asi vybavujeme zahradní jezírka čerpadly a fontánkami a
nebo alespoň akvaristickým vzduchováním? Pouze k naší potěše a
nebo jako zdroj vzdušného kyslíku pro vodu a ryby?
JD
Jindřich Duras
2.7.2025 09:25 Reaguje na Břetislav MachačekMyslíte to sice dobře, ale všechno špatně:
1/ Tu vodu vyčistit prostě musíme, protože další nařeďování v době postupujícího sucha atd. je cesta do kopru.
2/ Jezy vypadají turisticky fajn, ale v jejich nadjezí se spotřebovává kyslík, Navíc se zanášejí jemnými usazeninami a celý říční systém degraduje. Původní druhy ryb nemají potravu, trdliště...
3/ Tok po revitalizaci je zaplať Pámbu delší a voda teče pomaleji, tedy déle. Tím vzniká teprve dostatečný prostor jak pro samočistící procesy v toku samotném,, tak pro břehovou infiltraci, kdy se voda z řeky zasakuje do nivy a opět se z ní vrací zpátky. Právě délka toku je klíčová k dobrému fungování řek a potoků.
4/ Zbavte se už averze vůči ekologům. Fakt to nejsou blbci, jak se pravidelně snaží místní odmítači tvrdit.
5/ V nadjezí se právě kyslík spotřebovává a jez doplní při nejlepším jen to, co se v nadjezí spotřebovalo. Jenže to v létě a nížinné řece funguje jen nepatrně. Perpeetum mobile z řeky fakt neuděláme :-).
6/ Zahradní jezírko s fontánkou opravdu nejde srovnávat s řekou či dokonce s Novými Mlýny :-D! To jste už hodně přestřelil :-)! Obrovské množství vody s bahnem bohatým organickými látkami neuvzduchujete. Navíc bych rád viděl alespoň nástřel finanční kalkulace na investice a náklady na energii :-D! Nestačilo by prostě jen tu řeku pochopit a dát jí prostor k životu?
Vy všechno hbitě hodíte na ekology, kteří vám leží v žaludku, doplníte pár vlastních nápadů, co jsou v tomto případě mimo, a máte vystaráno :-).
Odpovědět
1/ Tu vodu vyčistit prostě musíme, protože další nařeďování v době postupujícího sucha atd. je cesta do kopru.
2/ Jezy vypadají turisticky fajn, ale v jejich nadjezí se spotřebovává kyslík, Navíc se zanášejí jemnými usazeninami a celý říční systém degraduje. Původní druhy ryb nemají potravu, trdliště...
3/ Tok po revitalizaci je zaplať Pámbu delší a voda teče pomaleji, tedy déle. Tím vzniká teprve dostatečný prostor jak pro samočistící procesy v toku samotném,, tak pro břehovou infiltraci, kdy se voda z řeky zasakuje do nivy a opět se z ní vrací zpátky. Právě délka toku je klíčová k dobrému fungování řek a potoků.
4/ Zbavte se už averze vůči ekologům. Fakt to nejsou blbci, jak se pravidelně snaží místní odmítači tvrdit.
5/ V nadjezí se právě kyslík spotřebovává a jez doplní při nejlepším jen to, co se v nadjezí spotřebovalo. Jenže to v létě a nížinné řece funguje jen nepatrně. Perpeetum mobile z řeky fakt neuděláme :-).
6/ Zahradní jezírko s fontánkou opravdu nejde srovnávat s řekou či dokonce s Novými Mlýny :-D! To jste už hodně přestřelil :-)! Obrovské množství vody s bahnem bohatým organickými látkami neuvzduchujete. Navíc bych rád viděl alespoň nástřel finanční kalkulace na investice a náklady na energii :-D! Nestačilo by prostě jen tu řeku pochopit a dát jí prostor k životu?
Vy všechno hbitě hodíte na ekology, kteří vám leží v žaludku, doplníte pár vlastních nápadů, co jsou v tomto případě mimo, a máte vystaráno :-).
BM
Břetislav Machaček
2.7.2025 10:48 Reaguje na Jindřich DurasNyní nemám čas vám to bod od bodu vyvracet, ale něco jsem už
napsal výše na vaši prvou reakci. Možná večer budu oponovat
a věřte mi, že moudří ekologové mi v žaludku neleží a těch
si i vážím. Kdysi jsem byl vždy kamarádem lesníkem hanlivě
označován za ekologa a dnes se stydím za to, kam až ekologie
došla odtržením od praxe a reality života. Píšete, že vodu
z ČOV MUSÍME vyčistit. S tím souhlasím , ale jak dalece to
je reálné? Pak je třeba zkusit, jak už jsem tu psal třeba
o jejím využitím k závlahám energetické biomasy a nebo pouze
zásaku ve zvodních řek, kde dojde ke zpomalení průsaků do
toku na rozdíl od okamžitého vypouštění. Nárazové splašky
tak ihned bez vyčištění tečou do toku a tak by se odtok
rozložil v záchytných nádržích a zásakem do delší doby.
Ze své odborné praxe to určitě znáte, co způsobí deště u
kombinované kanalizace, které vypláchnou z kanálů sedimenty
a ty ČOV nezpracuje a vypustí do řeky. Znáte i to, že je
nereálné odstranit z odpadních vod to i to a že to končí
stejně v řekách. Je to na dlouhou diskusi, když pak ty
kaly vyhnívají až v tůních meandrů, ale i v nadjezí a
v přehradách. Ano základ je vodu neznečistit, protože
vyčistit ji ještě dokonale neumíme. Co s tím? Popravdě
nevím, pokud jsou na vině i životně důležité léky, ale
taky ty zbytné a dokonce zcela zbytečné příměsi jídel
a jiných zdrojů znečištění. Víte mi už je to celkem fuk,
ale štve mne to, že se pouze hledá vina u předků, kteří
měli určitý stupeň poznatků a nevěděli to, co se ví dnes
a že dělali z dnešního hlediska chyby. Oni museli toky
napřímit a zbavit se bažin, aby měli více orné půdy na
které v té době bez chemie uměli vypěstovat pouze 1/4
toho co dnes. Kdyby to tehdy uměli, tak by pracně toky
nenapřimovali, nevysušovali bažiny a neklučili lesy.
Mudrovat nad činy předků je snadné a čeká to i tuto
generaci od generací budoucích.
Odpovědět
napsal výše na vaši prvou reakci. Možná večer budu oponovat
a věřte mi, že moudří ekologové mi v žaludku neleží a těch
si i vážím. Kdysi jsem byl vždy kamarádem lesníkem hanlivě
označován za ekologa a dnes se stydím za to, kam až ekologie
došla odtržením od praxe a reality života. Píšete, že vodu
z ČOV MUSÍME vyčistit. S tím souhlasím , ale jak dalece to
je reálné? Pak je třeba zkusit, jak už jsem tu psal třeba
o jejím využitím k závlahám energetické biomasy a nebo pouze
zásaku ve zvodních řek, kde dojde ke zpomalení průsaků do
toku na rozdíl od okamžitého vypouštění. Nárazové splašky
tak ihned bez vyčištění tečou do toku a tak by se odtok
rozložil v záchytných nádržích a zásakem do delší doby.
Ze své odborné praxe to určitě znáte, co způsobí deště u
kombinované kanalizace, které vypláchnou z kanálů sedimenty
a ty ČOV nezpracuje a vypustí do řeky. Znáte i to, že je
nereálné odstranit z odpadních vod to i to a že to končí
stejně v řekách. Je to na dlouhou diskusi, když pak ty
kaly vyhnívají až v tůních meandrů, ale i v nadjezí a
v přehradách. Ano základ je vodu neznečistit, protože
vyčistit ji ještě dokonale neumíme. Co s tím? Popravdě
nevím, pokud jsou na vině i životně důležité léky, ale
taky ty zbytné a dokonce zcela zbytečné příměsi jídel
a jiných zdrojů znečištění. Víte mi už je to celkem fuk,
ale štve mne to, že se pouze hledá vina u předků, kteří
měli určitý stupeň poznatků a nevěděli to, co se ví dnes
a že dělali z dnešního hlediska chyby. Oni museli toky
napřímit a zbavit se bažin, aby měli více orné půdy na
které v té době bez chemie uměli vypěstovat pouze 1/4
toho co dnes. Kdyby to tehdy uměli, tak by pracně toky
nenapřimovali, nevysušovali bažiny a neklučili lesy.
Mudrovat nad činy předků je snadné a čeká to i tuto
generaci od generací budoucích.
PZ
Petr Znachor
5.7.2025 08:39 Reaguje na Břetislav MachačekMoudrost předků ... asi jak kde. Ale zrovna komunisti moudrostí úplně nevynikali. A současný stav našich řek je toho dokladem.
Odpovědět
PZ
Petr Znachor
5.7.2025 08:39 Reaguje na Břetislav MachačekMoudrost předků ... asi jak kde. Ale zrovna komunisti moudrostí úplně nevynikali. A současný stav našich řek je toho dokladem.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
6.7.2025 18:56 Reaguje na Petr ZnachorOtázkou je co na našich řekách vzniklo za těch komoušů a co bylo vystavěno dávno před nimi.
Odpovědět
MK
Michal Krátký
2.7.2025 13:12 Reaguje na Jindřich DurasToto viz. níže napsal Machaček dnes ve vedlejší diskuzi...a dostal za to 1*
Ono v globále prší stále stejně, ale nikoliv podle hesla poručíme
větru a dešti. Bez větru není proud z OZE a bez deště není voda a
když prší mnoho, tak díky absenci přehrad ji neumíme nijak zadržet.
35 let se nic nového nepostavilo a kde jsou staré nádrže, tak ta
možnost dotovat toky vodou existuje a kde nejsou, tak mohly být
nebýt k nim nesmyslný odpor ekologistů. Z nich se stala partička
kazisvětů vyznávajících nicnedělání a přihlížení katastrofám od
sucha, přes povodně, kůrovcové kalamity a konče požáry. Vše je dle
nich dílo přírody a nemáme právo do přírodních dějů zasahovat. Je
na většinové společnosti je začít ignorovat a vrátit se k tomu,
co dělali naši moudří předci po celou dobu historie. Měnili vše
v přírodě k eliminaci extrémů a proto jsme tak úspěšným druhem
na této planetě. Už takový náhodný sběr rostlinné potravy a lov
jak lidé přeměnili na jistotu zemědělské výroby a chovu zvířat.
Naučili se zadržovat přívalové srážky, jako budoucí zásobu vody
při absenci srážek a nyní to už neplatí? Já si myslím, že právě
naopak musíme těch nádrží stavět více, než před 35 roky a mít
za sucha zásoby vody stejné, jakými jsou plné sýpky obilí a plné
chlévy se zvířaty. Zásoby jsou nutné pro přežití a nelze se jen
spoléhat na průměr ať srážek, tak i meziroční úrody plodin. Je
to prostě o zásobách na horší časy a nikoliv přihlížení suchu!
Odpovědět
Ono v globále prší stále stejně, ale nikoliv podle hesla poručíme
větru a dešti. Bez větru není proud z OZE a bez deště není voda a
když prší mnoho, tak díky absenci přehrad ji neumíme nijak zadržet.
35 let se nic nového nepostavilo a kde jsou staré nádrže, tak ta
možnost dotovat toky vodou existuje a kde nejsou, tak mohly být
nebýt k nim nesmyslný odpor ekologistů. Z nich se stala partička
kazisvětů vyznávajících nicnedělání a přihlížení katastrofám od
sucha, přes povodně, kůrovcové kalamity a konče požáry. Vše je dle
nich dílo přírody a nemáme právo do přírodních dějů zasahovat. Je
na většinové společnosti je začít ignorovat a vrátit se k tomu,
co dělali naši moudří předci po celou dobu historie. Měnili vše
v přírodě k eliminaci extrémů a proto jsme tak úspěšným druhem
na této planetě. Už takový náhodný sběr rostlinné potravy a lov
jak lidé přeměnili na jistotu zemědělské výroby a chovu zvířat.
Naučili se zadržovat přívalové srážky, jako budoucí zásobu vody
při absenci srážek a nyní to už neplatí? Já si myslím, že právě
naopak musíme těch nádrží stavět více, než před 35 roky a mít
za sucha zásoby vody stejné, jakými jsou plné sýpky obilí a plné
chlévy se zvířaty. Zásoby jsou nutné pro přežití a nelze se jen
spoléhat na průměr ať srážek, tak i meziroční úrody plodin. Je
to prostě o zásobách na horší časy a nikoliv přihlížení suchu!
JD
Jindřich Duras
2.7.2025 16:44 Reaguje na Michal KrátkýAha :-).
Významných vodních nádrží už máme 165, z toho asi 47 vodárenských.
Jasně každá vodní nádrž má spoustu funkcí a řada z nich je jednoznačně pozitivních. Kouzlo je v tom, že by ty pozitivní měly jednoznačně převážit nad těmi negativními...
Víc a víc nádrží... ale kde? Vhodných údolí je už po čertech málo: sídla, silnice, železnice, průmysl, stávající nádrže... a ta zbylá údolí jsou už obvykle poměrně cenná. Také máme už obrovské podíly řek a potoků regulovaných, zavzdutých jezy a nádržemi. Platíme za to ničením vodních ekosystémů, jakkoli to není vidět ve městě na chodníku.
Základní dogma zní: "Přehrada zadržuje vodu v krajině". Je to malinko jinak - zadržuje vodu, ale jen v té přehradě. Už pár výškových metrů nad hladinou schnou stromy a do studánek ta přehrada vodu nevrátí. Jenže právě tu vody v krajině potřebujeme primárně. => Do retence vody v krajině musíme investovat úsilí a prostředky.
Voda v krajině a v přehradách jsou pak i spojené nádoby a krajina může velmi podpořit přínos přehradních nádrží.
Každá přehrada kouskuje řeku na oddělené části, což je zničující zejména pro rybí společenstva. Pro pijavice třeba nikoli :-). Sportovní rybáři se sice snaží, ale dosazování ryb je dlouhodobě cesta do pekel, protože se likviduje pestrost genofondu.
Zásoby vody...primárně je musíme mít v krajině. A vejde se tam opravdu hodně.
No, to jen tak :-).
Odpovědět
Významných vodních nádrží už máme 165, z toho asi 47 vodárenských.
Jasně každá vodní nádrž má spoustu funkcí a řada z nich je jednoznačně pozitivních. Kouzlo je v tom, že by ty pozitivní měly jednoznačně převážit nad těmi negativními...
Víc a víc nádrží... ale kde? Vhodných údolí je už po čertech málo: sídla, silnice, železnice, průmysl, stávající nádrže... a ta zbylá údolí jsou už obvykle poměrně cenná. Také máme už obrovské podíly řek a potoků regulovaných, zavzdutých jezy a nádržemi. Platíme za to ničením vodních ekosystémů, jakkoli to není vidět ve městě na chodníku.
Základní dogma zní: "Přehrada zadržuje vodu v krajině". Je to malinko jinak - zadržuje vodu, ale jen v té přehradě. Už pár výškových metrů nad hladinou schnou stromy a do studánek ta přehrada vodu nevrátí. Jenže právě tu vody v krajině potřebujeme primárně. => Do retence vody v krajině musíme investovat úsilí a prostředky.
Voda v krajině a v přehradách jsou pak i spojené nádoby a krajina může velmi podpořit přínos přehradních nádrží.
Každá přehrada kouskuje řeku na oddělené části, což je zničující zejména pro rybí společenstva. Pro pijavice třeba nikoli :-). Sportovní rybáři se sice snaží, ale dosazování ryb je dlouhodobě cesta do pekel, protože se likviduje pestrost genofondu.
Zásoby vody...primárně je musíme mít v krajině. A vejde se tam opravdu hodně.
No, to jen tak :-).
Jakub Graňák
2.7.2025 18:01 Reaguje na Jindřich DurasTvrzení, že přehrada vodu koncentruje a okolí bez skutečného zadržování vody v krajině vyschne jsem zde přednesl již několikrát a vždycky jsem za to dostal těžkou bídu... těm lidem je krajina u řiťky, je zajímá jenom voda ve vlastním kohoutku, příp bazéně...
Zde holt neplatí: "Chytrému napověz a hloupého... postihni vysvětlující brožurkou" :-)
Odpovědět
Zde holt neplatí: "Chytrému napověz a hloupého... postihni vysvětlující brožurkou" :-)
JD
Jindřich Duras
3.7.2025 08:47 Reaguje na Jakub Graňák:-)
Mám za to, že jedna z největších výzev v dnešním dynamicky se měnícím světě, je dokázat i myslet v širších souvislostech a i mimo zaběhaný kontext. A to teda nevím, jak dáme.
Často tu padají argunmenty že klimazměna není nic tak vážného, protože u nás ve vsi to vypadá fajn/nepršelo tolik/horko se dalo vydržet :-).
Odpovědět
Mám za to, že jedna z největších výzev v dnešním dynamicky se měnícím světě, je dokázat i myslet v širších souvislostech a i mimo zaběhaný kontext. A to teda nevím, jak dáme.
Často tu padají argunmenty že klimazměna není nic tak vážného, protože u nás ve vsi to vypadá fajn/nepršelo tolik/horko se dalo vydržet :-).
Jakub Graňák
3.7.2025 14:00 Reaguje na Jindřich DurasTo nepochybně, nicméně jistě sám víte, že jedinci vnímající věc v širším kontextu jsou dnes tuze biti. Lidé schopní syntézy a hledání kompromisů to schytávají ze všech stran.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
6.7.2025 19:51 Reaguje na Jindřich DurasPřečetl jsem si tuto diskuzi pozdě ale stejně musím reagovat.
1- Ano, čistá voda je čistá voda.
2- Podle vás se "v nadjezí spotřebovává kyslík a nadjezí se zanáší usazeninami a celý říční systém degraduje". Co se tedy primárně děje v tom nadjezí.? Hlavně se zpomalí tok vody.
3- "Po revitalizeci je zaplať Pámbu delší a voda teče pomaleji, tedy déle". No a tady je ten problém. V nadjezí teče pomaleji, je to problém. Tok po revitalizaci, teče pomaleji a problém to není. Tam se snad neukládají usazeniny? Samočistící vlastnost má hlavně "rychlá proudící voda", nebo snad ne? Jinak i přirozeně meandrující řeky se snad zanášejí, mění koryto, ale také se narovnávají a vytvářejí slepá ramena aby po pár desítkách let se zase vrátili k podobě meandrující řeky, atd. problém bude kde na to u nás chcete vzít místo.
V nadjezí se spotřebovává kyslík. V pomalu tekoucí vodě snad ne? No a hlavně proč ten úhyn ryb byl pod NM a ne v nádržích. Tam ta " stojící" voda snad spotřebovává toho kyslíku nejvíc. Proč by v nadjezí měla chybět pro ryby potrava a trdliště? To snad je již přes čáru. Co jde ještě vymyslet?
Odpovědět
1- Ano, čistá voda je čistá voda.
2- Podle vás se "v nadjezí spotřebovává kyslík a nadjezí se zanáší usazeninami a celý říční systém degraduje". Co se tedy primárně děje v tom nadjezí.? Hlavně se zpomalí tok vody.
3- "Po revitalizeci je zaplať Pámbu delší a voda teče pomaleji, tedy déle". No a tady je ten problém. V nadjezí teče pomaleji, je to problém. Tok po revitalizaci, teče pomaleji a problém to není. Tam se snad neukládají usazeniny? Samočistící vlastnost má hlavně "rychlá proudící voda", nebo snad ne? Jinak i přirozeně meandrující řeky se snad zanášejí, mění koryto, ale také se narovnávají a vytvářejí slepá ramena aby po pár desítkách let se zase vrátili k podobě meandrující řeky, atd. problém bude kde na to u nás chcete vzít místo.
V nadjezí se spotřebovává kyslík. V pomalu tekoucí vodě snad ne? No a hlavně proč ten úhyn ryb byl pod NM a ne v nádržích. Tam ta " stojící" voda snad spotřebovává toho kyslíku nejvíc. Proč by v nadjezí měla chybět pro ryby potrava a trdliště? To snad je již přes čáru. Co jde ještě vymyslet?
JD
Jindřich Duras
2.7.2025 08:57Klimazměna jen nechává vyniknout starým chybám a dávno a trestuhodně neřešeným záležitostem, nic jiného.
Že budou rozsáhlé mělké nádrže náchylné na masový výskyt sinic, to bylo jasné už před výstavbou, Že s odpadními vodami přichází do vod řádově víc klíčové živiny, tedy FOSFORU (dusík ve vodě pro sinice nic nepřináší), než je přípustné, to je také známo desítky let. Že za deště tečou z měst a vesnic sračky, i to se vždycky vědělo.
Takže údiv nad tím, co se děje, považuji za jaksi alibistický.
Zvýšení hladiny tam nepomůže ničemu.
Aerace (provzdušňování) neutáhne ani bezkyslíkatý menší rybník, natož takovouhle obrovskou nádrž.
Co dělat? Spoustu věcí proti příčinám, bude to trvat desítky let a bude to stát spoustu peněz. Ale to dlouhodobě zanedbaně věci tak prostě mají.
Odpovědět
Že budou rozsáhlé mělké nádrže náchylné na masový výskyt sinic, to bylo jasné už před výstavbou, Že s odpadními vodami přichází do vod řádově víc klíčové živiny, tedy FOSFORU (dusík ve vodě pro sinice nic nepřináší), než je přípustné, to je také známo desítky let. Že za deště tečou z měst a vesnic sračky, i to se vždycky vědělo.
Takže údiv nad tím, co se děje, považuji za jaksi alibistický.
Zvýšení hladiny tam nepomůže ničemu.
Aerace (provzdušňování) neutáhne ani bezkyslíkatý menší rybník, natož takovouhle obrovskou nádrž.
Co dělat? Spoustu věcí proti příčinám, bude to trvat desítky let a bude to stát spoustu peněz. Ale to dlouhodobě zanedbaně věci tak prostě mají.
BM
Břetislav Machaček
2.7.2025 11:05 Reaguje na Jindřich DurasPokud je v plánu postavit mělkou nádrž určenou k závlahám a záchytu přívalových vod s prohřátou vodou plnou živin, tak není moje chyba,
že se po revoluci k závlahám ve změněných ekonomických podmínkách
nevyužívá. Dnes je jedna nádrž rezervací a dvě k rekreaci. Ani
jedna neslouží primárně ke kdysi plánovaným závlahám. Dnes by o
ty závlahy a návrat živin z vody do polí zájem byl, ale už se to
navýšení objemu kříží s provozovateli rekreace a ekologistů. Je
to jako s kritikou Slezské Harty těsně po revoluci, že ji pro
pitnou vodu není potřeba. A ona potřeba je, ale pro kvalitu pitné
vody v Kružberku, který už tak nekvete jako v minulosti a není za
sucha Kružberk doslova vypitý lidmi, které zásobuje vodou. Navíc Harta zachycuje kalné vody za povodní a tlumí množství vody v toku,
které by ohrozilo přehradní zeď Kružberku. Odtokem studené vody tlumí množení sinic v Kružberku a snižuje náklady na čištění
vody v úpravně vody ve Vítkově- Podhradí. Chrání ho tak násobně,
než si nějaký laik - ekologista myslí.
Odpovědět
že se po revoluci k závlahám ve změněných ekonomických podmínkách
nevyužívá. Dnes je jedna nádrž rezervací a dvě k rekreaci. Ani
jedna neslouží primárně ke kdysi plánovaným závlahám. Dnes by o
ty závlahy a návrat živin z vody do polí zájem byl, ale už se to
navýšení objemu kříží s provozovateli rekreace a ekologistů. Je
to jako s kritikou Slezské Harty těsně po revoluci, že ji pro
pitnou vodu není potřeba. A ona potřeba je, ale pro kvalitu pitné
vody v Kružberku, který už tak nekvete jako v minulosti a není za
sucha Kružberk doslova vypitý lidmi, které zásobuje vodou. Navíc Harta zachycuje kalné vody za povodní a tlumí množství vody v toku,
které by ohrozilo přehradní zeď Kružberku. Odtokem studené vody tlumí množení sinic v Kružberku a snižuje náklady na čištění
vody v úpravně vody ve Vítkově- Podhradí. Chrání ho tak násobně,
než si nějaký laik - ekologista myslí.
DF
Daniel Fiala
2.7.2025 12:27 Reaguje na Břetislav Machačekzájem (závlah NM) trvá pouze dokud nebudou muset platit reálnou cenu.
živiny na pole si v této formě (ani sinice ani sedimenty) nikdo zadarmo nenechá navalit.
Proč argumentujete Kružberkem, který není v povodí?
Aha, ale černoši zase žerou děti ... no to je úroveň debaty pod psa.
Odpovědět
živiny na pole si v této formě (ani sinice ani sedimenty) nikdo zadarmo nenechá navalit.
Proč argumentujete Kružberkem, který není v povodí?
Aha, ale černoši zase žerou děti ... no to je úroveň debaty pod psa.
JO
Jarka O.
2.7.2025 14:03 Reaguje na Břetislav Machaček1*.Takhle to dopadá, když se do dobrého záměru za výstavby začali plést teroristé. Držím Povodí Moravy palce, aby se podařilo zvýšit zásobní prostory VD NM pro potřeby letních such, záplav, výrobu energie, zaplavování luhů, závlahy, turistiku, rybáře. A určitě jsem na další eko a klima funkce nádrží v původně plánovaném objemu zapomněla.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
2.7.2025 16:32 Reaguje na Jarka O.Vy holt všechno hodíte na teroristy ekologisty a máte hotovo, co? Vážil bych líp slova, co vy na to?
No, zapomněla jste taky na řadu negativních eko a klima funkcí :-)
Odpovědět
No, zapomněla jste taky na řadu negativních eko a klima funkcí :-)
Jakub Graňák
2.7.2025 17:54 Reaguje na Jindřich DurasJarka především oceňuje, že má kde chytat bronz, vše ostatní je pod její rozlišovací schopnost
Odpovědět
MK
Michal Krátký
2.7.2025 18:00 Reaguje na Jarka O.zásoba vody, která splňuje takřka charakter vody odpadní. Vyražte na koupačku a obdivujte tu multifunkčnost, kterou jste popsala
Odpovědět
JO
Jarka O.
4.7.2025 15:20 Reaguje na Jarka O.3 pánové, narychlo mě napadla 3-4 řešení a není mezi nimi to vaše.
Odpovědět
PZ
Petr Znachor
5.7.2025 08:46 Reaguje na Jarka O.Jarko, smiřte se s tím, že Nové Mlýny jsou o samého počátku nešťastně navržené dílo, se kterým se v současné době nedá nic moc dělat. BTW jaká jsou ta Vaše řešení?
Odpovědět
JO
Jarka O.
5.7.2025 14:40 Reaguje na Petr ZnachorRybníků se sinicemi nebo nepovedených staveb existuje, NM jsou zatím nedodělek.
Podezřívám JČ rybníkáře ze žárlivosti na jiné rybníky velké jako Svět a pstruhy zvící velikosti sumce odjinud než z JČ:).
Odpovědět
Podezřívám JČ rybníkáře ze žárlivosti na jiné rybníky velké jako Svět a pstruhy zvící velikosti sumce odjinud než z JČ:).
DF
Daniel Fiala
2.7.2025 12:21Vážený pane Machačku (reakce na 2.7.2025 09:06),
Vy jste laik, já odborník. Vy jste laik s dlouholetým pozorováním, já odborník s dlouholetým měřením. To znamená, a je mi dost žinantní, že to musím psát otevřeně, že já mám na rozdíl od Vás ta pozorování doložená a někdy i vyvrácená měřeními. A v tom je mezi námi obrovský rozdíl.
Čísla urazit nemůžete, leda popřít, nebo hodit zaječí odbočku, jako s věžemi na hrázi.
Ta (volitelná) okna jsou jen na menšině a převážně vodárenských nádrží a byla vymyšlena a konstruována pro možnost výběru vrstvy pro odběr nejlepší surové vody. A někdy toho dokáží na vodárně využít mistrovsky i k převodu "zkratového proudění", které třeba po bouřkách a přívalech, protahuje silně zakalenou vodu. Jistě že by TEORETICKY ŠLO optimalizovat O2 režim pod hrází, ale to nebyl účel a tudíž se to ani nedělá. Obracíte příčinu a následek.
Nicméně to rozhodně není případ VN NM III, kterou každý větší vítr rozmíchá ke dnu. A v té ploché krajině je to překvapivě (pro mne) často.
Ad jezy: fungují tak, že dorovnávají saturaci kyslíkem směrem ke 100%. Obousměrně!!! I hypersaturaci i hyposaturaci. A záleží podstatně na tom, jak (odkud) voda na přelivovou hranu proudí, což je fce rychlosti proudící vody a tvaru + hrubosti tělesa jezu. Obecně tedy jezy ZINTENZIVŇUJÍ STRATIFIKACI.
Takže je to jako někomu zlomit nohu a přispěchat se skvělým řešením RTG+sádra. Ano, je to řešení zlomeniny, ale je to zároveň brutální pokrytectví. Stejným pokrytectvím je tč. budování jezu v Pohansku. Vždy to byli právě ty VH stavitelé, kteří zničením řeky způsobili problém poklesu hl. podz.v.! A teď jejich hesla o efektivitě jsou přesně tou sádrou a rentgenem. Změnu živinových poměrů nikdo nezmínil a psal jsem to opakovaně. Marnost.
Á propós: jezy se nestavěly za účelem prokysličování, ale aby vzdouvaly na náhony, odběry, popř. aby zabránily vysokým energiím způsobených těmi napřímeními. Opět obracíte příčinu a následek.
Fotosyntézu a respiraci neumíte posoudit a neznám člověka, který by to bez dlouhodobého měření dokázal. Ani já to neuměl. Proto jsem začal intenzivně měřit.
Mj. když jezem změníte sedimentační a tím kyslíkové poměry v nadjezí, způsobíte zároveň, že C nejde přes potravní řetězec „nahoru“ do ryb, ale „dolů“ přes bakterie do CH4 a CO2. Voda prostě „vyhnije“.
Jestli nerozumíte odborným termínům, klidně se doptejte. Je mojí povinností vysvětlovat a česky to jde také, byť to bude delší a ne tak přesné. Přesvědčovat ovšem nebudu.
DF
P.S. Když budete napínat anonymně moji trpělivost, tak prostě dojde. Nic jiného nezískáte. Co by Vás i diskusi tady posunulo, kdybyste si dokázal položit OTEVŘENĚ otázku. POTOM by vedla k prohloubení poznání.
Odpovědět
Vy jste laik, já odborník. Vy jste laik s dlouholetým pozorováním, já odborník s dlouholetým měřením. To znamená, a je mi dost žinantní, že to musím psát otevřeně, že já mám na rozdíl od Vás ta pozorování doložená a někdy i vyvrácená měřeními. A v tom je mezi námi obrovský rozdíl.
Čísla urazit nemůžete, leda popřít, nebo hodit zaječí odbočku, jako s věžemi na hrázi.
Ta (volitelná) okna jsou jen na menšině a převážně vodárenských nádrží a byla vymyšlena a konstruována pro možnost výběru vrstvy pro odběr nejlepší surové vody. A někdy toho dokáží na vodárně využít mistrovsky i k převodu "zkratového proudění", které třeba po bouřkách a přívalech, protahuje silně zakalenou vodu. Jistě že by TEORETICKY ŠLO optimalizovat O2 režim pod hrází, ale to nebyl účel a tudíž se to ani nedělá. Obracíte příčinu a následek.
Nicméně to rozhodně není případ VN NM III, kterou každý větší vítr rozmíchá ke dnu. A v té ploché krajině je to překvapivě (pro mne) často.
Ad jezy: fungují tak, že dorovnávají saturaci kyslíkem směrem ke 100%. Obousměrně!!! I hypersaturaci i hyposaturaci. A záleží podstatně na tom, jak (odkud) voda na přelivovou hranu proudí, což je fce rychlosti proudící vody a tvaru + hrubosti tělesa jezu. Obecně tedy jezy ZINTENZIVŇUJÍ STRATIFIKACI.
Takže je to jako někomu zlomit nohu a přispěchat se skvělým řešením RTG+sádra. Ano, je to řešení zlomeniny, ale je to zároveň brutální pokrytectví. Stejným pokrytectvím je tč. budování jezu v Pohansku. Vždy to byli právě ty VH stavitelé, kteří zničením řeky způsobili problém poklesu hl. podz.v.! A teď jejich hesla o efektivitě jsou přesně tou sádrou a rentgenem. Změnu živinových poměrů nikdo nezmínil a psal jsem to opakovaně. Marnost.
Á propós: jezy se nestavěly za účelem prokysličování, ale aby vzdouvaly na náhony, odběry, popř. aby zabránily vysokým energiím způsobených těmi napřímeními. Opět obracíte příčinu a následek.
Fotosyntézu a respiraci neumíte posoudit a neznám člověka, který by to bez dlouhodobého měření dokázal. Ani já to neuměl. Proto jsem začal intenzivně měřit.
Mj. když jezem změníte sedimentační a tím kyslíkové poměry v nadjezí, způsobíte zároveň, že C nejde přes potravní řetězec „nahoru“ do ryb, ale „dolů“ přes bakterie do CH4 a CO2. Voda prostě „vyhnije“.
Jestli nerozumíte odborným termínům, klidně se doptejte. Je mojí povinností vysvětlovat a česky to jde také, byť to bude delší a ne tak přesné. Přesvědčovat ovšem nebudu.
DF
P.S. Když budete napínat anonymně moji trpělivost, tak prostě dojde. Nic jiného nezískáte. Co by Vás i diskusi tady posunulo, kdybyste si dokázal položit OTEVŘENĚ otázku. POTOM by vedla k prohloubení poznání.
MK
Michal Krátký
2.7.2025 12:41 Reaguje na Daniel Fialajaký je odborný názor vodohospodářů na právě budovaný jez na Dyji? Zatím mediální pokrytí hovoří o jednoznačném dobru. Díky
Odpovědět
Jakub Graňák
2.7.2025 12:49 Reaguje na Daniel FialaOpět díky za skvělý příspěvek, obzvláště čtvrtý odstavec mi mluví z duše
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
2.7.2025 17:06 Reaguje na Daniel FialaBudiž! Položím vám otázku! Jak by jste řešil současný stav na Dyji
a nebo jiných řekách při současném suchu bez možnosti toky dotovat
vodou z přehrad. A prosím nefantazirujte o nereálném návratu do
doby dávno minulé ze které nevíme, zda se ryby nedusily taky, ač
už středověk pamatuje vyschlé řeky a udušené ryby v nich i rybnících( předchůdcích přehrad).
Odpovědět
a nebo jiných řekách při současném suchu bez možnosti toky dotovat
vodou z přehrad. A prosím nefantazirujte o nereálném návratu do
doby dávno minulé ze které nevíme, zda se ryby nedusily taky, ač
už středověk pamatuje vyschlé řeky a udušené ryby v nich i rybnících( předchůdcích přehrad).
DF
Daniel Fiala
2.7.2025 18:56 Reaguje na Břetislav Machačekjá jsem tu Zprávu za Ústav předložil na PČR v rámci vyšetřování a na PMo samozřejmě jako nabídku na řešení. Tím to zhaslo.
Veřejná přednáška na odborné konferenci mi byla zakázána jako bonus.
Obešel jsem tudíž s dokumentací další 3 pléna, poslední před 5 dny.
Jinak v rámci "řešení" byla následně 2022-3 zadána studie a též nainstalovány dvě kyslíková čidla, po dohodě s MRS 1+1. Das ist alles.
Musejí si šéfové rozmyslet, jestli poslouchat někoho, kdo je hladí po srsti nebo jestli chtějí znát pravdu a začít systémově řešit problém. A taky jestli věřit svým lidem nebo jim pořádně babišovsky šlapat na krk. Takhle blbě banální to je. A přestaňte mě urážet.
Takže zásadní změna 2025: když se blížila vlna veder prověřili přenos signálu a funkčnost O2 sond. Nikdo se nikdy nedozví, jestli tím zachránili 0-5-10-20 tun ryb. Ale víc z toho manšaftu asi vymáčknout nelze ... no, je tam nový GŘ, tož chovám malou naději ...
Odpovědět
Veřejná přednáška na odborné konferenci mi byla zakázána jako bonus.
Obešel jsem tudíž s dokumentací další 3 pléna, poslední před 5 dny.
Jinak v rámci "řešení" byla následně 2022-3 zadána studie a též nainstalovány dvě kyslíková čidla, po dohodě s MRS 1+1. Das ist alles.
Musejí si šéfové rozmyslet, jestli poslouchat někoho, kdo je hladí po srsti nebo jestli chtějí znát pravdu a začít systémově řešit problém. A taky jestli věřit svým lidem nebo jim pořádně babišovsky šlapat na krk. Takhle blbě banální to je. A přestaňte mě urážet.
Takže zásadní změna 2025: když se blížila vlna veder prověřili přenos signálu a funkčnost O2 sond. Nikdo se nikdy nedozví, jestli tím zachránili 0-5-10-20 tun ryb. Ale víc z toho manšaftu asi vymáčknout nelze ... no, je tam nový GŘ, tož chovám malou naději ...
BM
Břetislav Machaček
3.7.2025 10:20 Reaguje na Daniel FialaSamotná čidla kyslík vodě nedodají a nejsou řešením.
Ptám se nikoliv na diagnostiku, ale na řešení toho
nedostatku kyslíku, ochlazení vody v řece a taky eliminaci živin, které jsou příčinou bujení sinic.
Na to jsem se ptal a nikoliv na diagnostiku, která
pouze zjistí kyslíkový deficit dříve, než pouhé
oko rybáře vidícího příznaky jeho absence u ryb.
Já když vidím ryby "troubit", tak ihned zapínám vzduchování i bez čidel a to je řešení a nikoliv
čidlo bez nějakého způsobu okysličení vody. Co
mají udělat vodohospodáři, když čidla zareagují?
Mají potřebné nástroje k okysličení vody? Děkuji
za informaci, zda je mají a nebo nikoliv.
Odpovědět
Ptám se nikoliv na diagnostiku, ale na řešení toho
nedostatku kyslíku, ochlazení vody v řece a taky eliminaci živin, které jsou příčinou bujení sinic.
Na to jsem se ptal a nikoliv na diagnostiku, která
pouze zjistí kyslíkový deficit dříve, než pouhé
oko rybáře vidícího příznaky jeho absence u ryb.
Já když vidím ryby "troubit", tak ihned zapínám vzduchování i bez čidel a to je řešení a nikoliv
čidlo bez nějakého způsobu okysličení vody. Co
mají udělat vodohospodáři, když čidla zareagují?
Mají potřebné nástroje k okysličení vody? Děkuji
za informaci, zda je mají a nebo nikoliv.
DF
Daniel Fiala
3.7.2025 10:36 Reaguje na Břetislav Machačekvšechno je v mojí Zprávě a ve vyšetřovacím spisu.
Ten poslední odstaveček je hořká ironie = čidla nebyla nainstalována z mého/našeho popudu, ale jako jediný kompromis žalujícího a žalovaného (TrOznNeznPach).
Samozřejmě že to KUR.A nestačí!!! Automatické oznámení, že mi chcípou ryby je k h...u. Tak se seberte a jděte jim to vysvětlit. Tady můžete být chytrý jak rádio. Konec vysílání, trělivost jste vyčerpal.
Odpovědět
Ten poslední odstaveček je hořká ironie = čidla nebyla nainstalována z mého/našeho popudu, ale jako jediný kompromis žalujícího a žalovaného (TrOznNeznPach).
Samozřejmě že to KUR.A nestačí!!! Automatické oznámení, že mi chcípou ryby je k h...u. Tak se seberte a jděte jim to vysvětlit. Tady můžete být chytrý jak rádio. Konec vysílání, trělivost jste vyčerpal.
Jakub Graňák
3.7.2025 14:04 Reaguje na Daniel FialaDotyčný dlouhodobě opakovaně zaměňuje příčiny a následky, tím pádem vždy navrhuje jako řešení přidat ještě více na stranu příčin. Ať už jde o stav tuzemských "vodstev" nebo rozpad smrkových monokutur - tohle "nepřeformátujete":-)
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
4.7.2025 17:43 Reaguje na Daniel FialaPokud vím, tak se navíc říká, že alespoň jedno čidlo- pod hrází, bylo nefunkční a povodí měřilo ručně.
Povodí není majitelem ryb neb jsou věc ničí a tedy není zodpovědné. Konec konců ani MRS není majitelem ryb a soudit se nemůže.
Odpovědět
Povodí není majitelem ryb neb jsou věc ničí a tedy není zodpovědné. Konec konců ani MRS není majitelem ryb a soudit se nemůže.
EB
Emil Bernardy
6.7.2025 09:23 Reaguje na Daniel FialaPane Fialo,Váše příspěvky jsou na několik hodin studia... ten čas tomu věnovat budu,je to poučné a snad srozumitelné pro laika.Jako student pamatuji když se pod H.Věstonicema kácel lužní les.Domníváte se,že bylo možné dát si dohromady všechny informace,které máme po desítkách let po provozu tohoto vodního díla?Matně si pamatuji,že tehdy diskuze byly,ale je to dávno.A i v mém oboru většina projektů se musí dolaďovat během provozu,některé projekty zanikly a po letech se k nim vracíme,ale velký barák pro zvířata je nesrovnatelný s tímto vodním dílem.
Odpovědět
va
vaber
5.7.2025 11:02Všichni tu odborně diskutují o kyslíku a Nových Mlýnech ,ale já nevím proč nejsou Nové Mlýny mrtvé, když pouští vodu bez kyslíku a proč je mrtvá až řeka pod nimi a proč uhynuly hlavně ryby co žijí u dna řeky ,ne u dna Nových Mlýnů.
Viděl jsem před lety mrtvé amury, asi 100kusů ,v rybníku kterým protéká řeka. Veliké kusy, co rybáři nikdy nechytnou a kapři na které tam rybáři hlavně chodí, přežili všichni ,tedy nevyplaval žádný mrtvý. Co asi mohlo zabít amury a kapry ne. Já myslím,že nějaké svinstvo ,co se plazilo po dně řeky, těžší než voda, třeba močovina.
Odpovědět
Viděl jsem před lety mrtvé amury, asi 100kusů ,v rybníku kterým protéká řeka. Veliké kusy, co rybáři nikdy nechytnou a kapři na které tam rybáři hlavně chodí, přežili všichni ,tedy nevyplaval žádný mrtvý. Co asi mohlo zabít amury a kapry ne. Já myslím,že nějaké svinstvo ,co se plazilo po dně řeky, těžší než voda, třeba močovina.
JS
Jarek Schindler
6.7.2025 19:22 Reaguje na vaberTak toto by mě zajímalo také. Jak je možné že v nádržích nic nechcípe a "mrtvá voda" z těch nádrží zabíjí až pod nimi. Proč je takový problém tam zvýšit o ten půlmetr hladinu? Nyní se mohlo víc vypouštět.
Odpovědět
rl
rýpal lesní
6.7.2025 14:40Kyslíkový deficit, zvýšená teplota vody, nízká hloubka nádrže kde se neuplatní ve větším stratifikace, podélný profil toku, málo provzdušňovacích přehrážek, oslunění bez doprovodné zeleně, nížinné proudění, nižší průtok, dusíkaté znečištění ze zemědělských pozemků, snížení objemu fosforu, vyrovnání poměru, zbytkové BSK znečištění, reliéf dna nepodporující provzdušňování, kvalita vody tekoucí, kanalizovaný vodní tok, včetně nedostatku míst pro úkryt ryb a udržení teplot v hodnotách pro ryby bezpečných, siniční oživení spotřebovávající kyslík a bahenní úsady v nádrži které se teplem rozkládají a odnímají kyslík z profilu, vodní toky bez doprovodné zeleně (vykácené správci povodí), mám pokračovat ?
Řešení ? Smysluplná správa a organizace povodí, promyšlená péče o povodí a kontrola hospodaření, vztahů, podmínek a jejich tvorba, tlak na znečišťovatele a zlepšení kvality vody nejen v toku ale i v půdním prostředí, změna parametrů toku a objemů VN NM.
Když je ale podnik povodí spíše dojná kráva pro stát i politiky, dopady klimatu se projeví rázně.
A o způsobech nápravy se uvažovalo a řešilo před r. 1989, ale za 35 let poté nic moc výsledky, jen se dozvídáme o tom, jak je důležité zatlouct každého ekologa až po uši do země. Je nutné si uvědomit, že v čase výstavby a realizace podobné problémy s extrémními teplotami tak časté nebyly. Prohospodařil se čas reakce na změnu podmínek.
Zvýšené prázdnění anoxického objemu tomu mnoho nepomůže, ač se snaha cení.
<rýpal lesní>
Odpovědět
Řešení ? Smysluplná správa a organizace povodí, promyšlená péče o povodí a kontrola hospodaření, vztahů, podmínek a jejich tvorba, tlak na znečišťovatele a zlepšení kvality vody nejen v toku ale i v půdním prostředí, změna parametrů toku a objemů VN NM.
Když je ale podnik povodí spíše dojná kráva pro stát i politiky, dopady klimatu se projeví rázně.
A o způsobech nápravy se uvažovalo a řešilo před r. 1989, ale za 35 let poté nic moc výsledky, jen se dozvídáme o tom, jak je důležité zatlouct každého ekologa až po uši do země. Je nutné si uvědomit, že v čase výstavby a realizace podobné problémy s extrémními teplotami tak časté nebyly. Prohospodařil se čas reakce na změnu podmínek.
Zvýšené prázdnění anoxického objemu tomu mnoho nepomůže, ač se snaha cení.
<rýpal lesní>
JS
Jarek Schindler
7.7.2025 06:26 Reaguje na rýpal lesníZa 35let výsledky nic moc a jen snaha zatlouc do země každého kdo s tou zemí hospodaří. To je charakteristika dnešní ekologie. No a že by se blýskalo na lepší časy? Ani náhodou. Dnešním eko se v tomto dobře žije.
Odpovědět