Studie: Prostředí a strava mají zásadní vliv na zdraví goril chovaných v zoo

Prostředí a strava mají zásadní vliv na zdraví goril chovaných v zoologických zahradách. Složení střevního mikrobiomu hraje důležitou roli u chovaných goril nížinných při rozvoji onemocnění srdce. Jedná se o jednu z hlavních příčin úmrtí goril v zoologických zahradách. Vyplývá to z nové studie, informovali vědci z České zemědělské univerzity v Praze a Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (AV ČR). Nová zjištění mohou přispět k lepší péči o tyto primáty. Střevní mikrobiom tvoří miliarda mikroorganismů. U lidí se narušená střevní rovnováha spojuje s kardiometabolickými nemocemi. Tuto souvislost zkoumal mezinárodní tým vědců na trustu goril chovaných v evropských a amerických zoo i od volně žijících zvířat v přírodní oblasti Dzanga-Sangha ve Středoafrické republice.

Výsledky odhalily významné rozdíly mezi jednotlivými zkoumanými skupinami goril. Divoké gorily měly méně rozmanité střevní bakterie, ale jejich mikroflóra byla dobře přizpůsobená stravě s vysokým obsahem vlákniny. Gorily v evropských zoo měly střevní bakterie podobnější těm divokým než gorily v amerických zoo. To nejspíš souvisí s tím, že v evropských zoo dostávají více vlákniny, například z rostlin bohatých na lignin a pektin, míní experti.

Vědci našli určité mikrobiální markery spojené s nemocemi, jako je cukrovka, vysoký tlak nebo obezita. Gorily s těmito problémy měly horší zpracování aminokyselin důležitých pro zdravé srdce. Také jim chyběly prospěšné mastné kyseliny, které snižují záněty a chrání cévy. Navíc měly v trávicím traktu více potenciálně škodlivých bakterií, například Campylobacter coli, které mohou způsobovat záněty a další zdravotní potíže.

"Naše výsledky ukazují, že prostředí a strava zásadně ovlivňují zdraví goril v zoologických zahradách. Střevní mikrobiom ovlivňuje nejen trávení, ale i celkový metabolismus, zdraví a kondici kardiovaskulárního systému, podobně jako u lidí," uvedla Klára Petrželková, vedoucí výzkumné skupiny ekologie symbiontů primátů z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, který sídlí v Brně.

Výzkum může podle odborníků přispět nejen ke zlepšení péče o gorily v lidské péči, ale také k ochraně jejich volně žijících populací. "Širší evoluční souvislosti o tom, jak se primáti přizpůsobují různým stravovacím režimům mohou být cenné i pro ochranu volně žijících populací goril a výzkum lidského zdraví," řekl Jaroslav Havlík z České zemědělské univerzity.

Veterinář ze Zoo Praha Roman Vodička uvedl, že pokud se podaří odhalit bakterie spojené s nemocemi, jako je cukrovka nebo vysoký tlak, veterináři by mohli včas zasáhnout a případně upravit léčbu.

Tým Kláry Petrželkové z Akademie věd ČR spolupracuje s vědci z Univerzity Karlovy a dál zkoumá střevní mikrobiom goril. Nově se zaměřují na virová bakteriofágovová společenstva.

---

reklama

---