https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/PR-petr-hladik-u-piva-to-funguje-proc-by-nemelo-u-pet-lahvi-bez-zalohovani-zustaneme-ostrovem
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

PR článek

Petr Hladík: U piva to funguje, proč by nemělo u PET lahví? Bez zálohování zůstaneme ostrovem

25.11.2024 15:08 (MŽP)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | MŽP
V posledních měsících se diskuse, jestli zálohovat, nebo nezálohovat PET lahve a plechovky, rozhořela ve všech větších médiích v zemi. Objevuje se bohužel spoustu nepravd. Jsem ale rád, že se o problému intenzivně mluví. Doteď se mnoho let nic nedělalo a přicházeli jsme tak každý rok o obrovské množství materiálu a energie, nechávali jsme petky a plechovky, aby se povalovaly v přírodě a ve městech a neustále jsme opakovali, jak jsme jako Češi dobří v třídění. Ale nikdo už neupozornil na to, jak moc pokulháváme v následné recyklaci. Rád bych tak představil pár argumentů a čísel, proč má zálohování smysl.
 
V Česku se na trh uvede zhruba 1,8 miliard PET lahví a 0,8 miliard plechovek. Přestože jsme světovou elitou v třídění (hlavně plastu), tak plných 900 milionů z nich skončí každý rok v přírodě, na skládce nebo ve spalovně. To je 90 lahví na každého z nás, tedy téměř dvě plechovky nebo PET lahve za týden. Podle odhadů až 10 z nich skončí v přírodě, kde se budou rozkládat ještě za sto let. PET, který se zrecykluje, tedy ta velmi cenná surovina, se vyváží do zahraničí nebo se z něj vyrábí fleecová mikina či kobereček do auta.

Ročně se u nás vytřídí přibližně 75 % PET lahví a jen 27 % plechovek. Jenže třídění není recyklace. O mnoho materiálu přijdeme i během recyklace. PET lahve jsou velmi často pošpiněné olejem či zbytky od drogerie a nesplňují tak potravinářskou kvalitu. Není tedy možné je použít na výrobu nových PET lahví. To ale díky zálohování možné bude. My chceme, aby se ze staré petky stala nová petka, stejně tak u plechovek.

S pivem to funguje, proč by nemělo s PET lahví?

Zálohovací systém bude fungovat totožně jako u pivních lahví. Lidé si koupí PET lahev či plechovku v obchodě a zaplatí zálohu pravděpodobně čtyři koruny. Při příštím nákupu přivezou vypité lahve zpět, dají je do stejného automatu jako na pivní lahve a dostane svou zálohu. A není to žádný neodzkoušený experiment. Zhruba před týdnem jsem byl v Brně-Líšni, kde již jeden obchodní řetězec zálohomat do své prodejny instaloval. V rámci běžného provozu prodejny zde přišlo během půl hodiny vrátit plastové lahve nebo plechovky několik lidí. Když ostatní návštěvníci obchodu viděli, že u zálohomatu natáčíme videa, zastavovali se u mě a ptali se, kdy konečně to zálohování bude fungovat všude, že jsou rádi, že zrovna u nich v prodejně zálohomat je a že lahve berou vždy cestou na nákupy. Většina lidí, se kterými jsem mluvil, byla seniorského věku. Nikdo z nich nechápe, proč je kolem toho taková diskuse, přijde jim to naprosto přirozené a nevidí důvod, proč by to nemělo už dávno fungovat. Je důležité říct, že zálohování nezdraží cenu nápojů, není pro to důvod a nápojáři by byli sami proti sobě. Zároveň bych chtěl také vyvrátit nepravdu, že auta budou vozit vzduch, jelikož PET lahve a plechovky je nutné odevzdat nezdeformované kvůli načtení EAN kódu, ale v momentě, kdy je zákazník vrátí do automatu, dojde k jejich slisování a auta tak budou převážet co nejmenší množství.

Se zálohováním obce nepřijdou o příjmy, právě naopak

Často se také objevuje argument, proč nepřidáme více žlutých a šedých popelnic, ale zavádíme nový drahý systém, když máme ten stávající. Bohužel toto by problém nevyřešilo. I přes to, že Češi poctivě třídí, je tu část obyvatelstva, která netřídí a třídit nebude. Nepomohlo by tomu ani to, kdyby měl každý popelnici na plasty přímo před domem. Navíc, jak jsem už zmiňoval, když vhodíme petku či plechovku do tříděných popelnic, smísí se s ostatním odpadem a kvůli nedostatečné potravinářské kvalitě tak není možné z ní vyrobit petku novou. A k té finanční části – zahustit síť kontejnerů by stálo miliardy korun ročně, zálohovací systém ale zaplatí operátor. Bude financovaný z poplatků výrobců, výnosů z prodeje druhotných surovin a nevyplacených záloh. Neprodělají na tom ani obce či malí podnikatelé. Právě obce získají finance z nevyplacených záloh a ušetří také na svozu žlutých a šedých popelnic. Průměrně si tak rozpočty obcí přilepší o 39 korun na občana. Malí podnikatelé pak dostanou zase finanční příspěvek od operátora.

Aby to neměl s taškou ‚petek‘ nikdo daleko

Lidé se zároveň nemusejí bát, že by museli PET lahve a plechovky vozit do automatů přes celé město. Sběr bude povinný pro obchody a benzínové stanice nad 50 metrů čtverečních, dohromady tedy přibližně 11 000 míst v ČR. Ve vesnicích nad 300 obyvatel, kde nebude dostupná možnost, zřídí odběrné místo operátor. Lahve budou vybírat i online prodejci a počítá se s dobrovolným zapojením menších prodejen či obcí a dalších institucí.

Současným systémem sběru nedosáhneme na evropské cíle

V neposlední řadě je pro nás zavedení zálohování nevyhnutelné i kvůli evropské legislativě. Evropa počítá s tím, že po roce 2026 bude zálohovat každá členská země, ale pod přísnějšími evropskými pravidly. Z toho plyne, že zavedení našeho českého zákona, tedy tak, jak jsme jej vypracovali, aby byl win-win pro všechny – to znamená pro obce, obchodníky i přírodu - je nyní výhodné.

Rád bych ujistil občany, že se nemají čeho bát. Systém funguje už v 16 evropských zemích a od ledna příštího roku přibudou další. Zkušenosti ze Slovenska nám ukazují, že díky zavedení zálohového systému zmizely volně pohozené PET lahve a obaly od nápojů v přírodě a zvýšila se míra třídění. Za dva roky z 60 % vytříděných PET lahví stoupl počet na 92 %. Zároveň už v polovině prvního roku kleslo množství pohozených plechovek v přírodě o 17 % a o 13 % u PET lahví. Systém bude fungovat stejně jako u pivních lahví, na který jsme všichni zvyklí.

Aby z ‚petky‘ byla zase ‚petka‘ – šetříme tak přírodu i energie

Abychom si tedy ještě shrnuli výhody zálohování. Za zaprvé, z PETky bude opět PETka a to díky separaci a dodržení potravinářské kvality. Kromě materiálu ušetříme i velké množství energie. Při výrobě PET lahve z recyklovaného materiálu ušetříme 79 % energie a při výrobě plechovky z recyklátu dokonce až 95 % energie než při výrobě plechovky z původní suroviny. Navíc plechovka i PET lahev z recyklátu mají až o 80 % nižší uhlíkovou stopu. Pokud bychom zrecyklovali všechny plechovky uvedené na trh v ČR každý rok, tak ušetříme emise, které odpovídají spálení 70 000 tun uhlí. Kdybyste všechno tohle uhlí naložili do železničních vagónů, máte vlak dlouhý 18 kilometrů.

Za druhé, konec povalování PET lahví a plechovek v přírodě a ve městech. 900 milionů petek a plechovek skončí každý rok v přírodě, na skládce nebo ve spalovně. A tomu já chci zabránit. A za třetí, splníme povinné cíle EU ohledně recyklovaného obsahu. Za nesplnění bychom každý rok platili nemalé pokuty. Již letos je to přibližně 275 milionů korun za nedostatečnou recyklaci a výše částky by každý rok rostla.

Zálohování hlavně nechtějí jen nápojové firmy, jak se také dost často skloňuje. Zálohování podporuje i Česká potravinářská komora nebo také Škoda Auto, protože právě Škodovka chce omezit drahé využívání primárních surovin a nechce draze nakupovat přebytečný recyklát v zahraničí. I proto rozeslali dopis na všechny poslance, aby se k podpoře zálohování přidali. Dává to totiž ekonomický smysl nejen jejich firmě, ale celé České republice.

Pokud tedy chceme změnit, co se děje s PETem, který dnes lidé pracně třídí a nosí do kontejneru, tak zálohování je jedinou alternativou. Pokud už nechceme vyhazovat tolik cenný hliník na skládky a nacházet plechovky a lahve v lesích či v příkopech podél silnic, tak zálohování je jedinou alternativou.


reklama

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist