Biden musel vysvětlovat výrok o ropném sektoru ze čtvrteční debaty s Trumpem
"Ano, snažil bych se o přechod od ropného průmyslu, protože přispívá značným způsobem ke znečištění," odpověděl Biden.
Bidenův volební tým byl nucen tento výrok vysvětlovat. Ujistil, že kandidát mluvil o tom, že chce ukončit subvence tomuto odvětví, nikoli zavřít celý sektor. Podle analytiků Biden mohl tímto výrokem přijít o voliče ve státech závislých na ropných provozech.
Trump se tématu drží v naději, že tak Bidena, který zatím vede v průzkumech, oslabí. Na setkání s příznivci na Floridě řekl, že si myslí, že Biden "přišel tímto výrokem o pět nebo šest států". "Jste rádi, že platíte za galon benzinu dva dolary a méně?" volal na shromážděné. Republikánský senátor Lindsey Graham hned po debatě řekl, že Biden prohlášením o ropě právě ztratil (voliče v) Pensylvánii. Texaský guvernér Greg Abbott zase uvedl, že Biden právě škrtl výplatní pásky "těžce pracujících texaských rodin".
Jak poznamenal analytik zpravodajské stanice BBC, Trump si myslí, že se mu podaří získat velkou podporu ve státech jako Texas nebo Pensylvánie, kde sídlí velké petrochemické provozy.
Biden ve čtvrteční debatě k tématu ekologie řekl, že by fosilní paliva měla být nahrazena obnovitelnými zdroji energie a že by USA měly postupně dokázat omezit emise na nulu. Většina demokratů sice vítá omezení závislosti na ropě a plynu v rámci boje proti klimatické změně, ale zároveň je jasné, že je toto téma politicky citlivé v průmyslových státech jako Pensylvánie, Texas nebo Ohio.
Bidenovi poradci proto rychle začali vysvětlovat, že měl bývalý viceprezident na mysli postupné ukončení podpory podniků vyrábějících fosilní paliva, nikoli celý sektor. K věci se na jedné akci kampaně v pátek vyjádřila i Kamala Harrisová, která kandiduje na post Bidenovy viceprezidentky. "Abychom si udělali jasno. Joe Biden nezakáže frakování, bude řešit pomoc ropným podnikům. Víte dobře, že prezident (Trump) s oblibou věci vytrhává z kontextu," řekla s poukazem na ekology značně kritizovaný způsob těžby ropy a plynu. V USA ale právě frakování zvýšilo ropnou produkci a pomohlo snížit ceny benzinu.
Aktivisté za boj proti klimatické změně považují postupné vysazování ropných podniků za logický důsledek Bidenova klimatického plánu, který počítá s tím, že USA by měly do 15 let využívat "čistou" energii. Vědci prosazují ukončení emisí takzvaných skleníkových plynů na celé planetě do roku 2050, má-li se zabránit ohromné klimatické krizi, která by znamenala i masové přesuny lidí prchajících před horkem, záplavami a lesními požáry.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (24)
Pavel Hanzl
24.10.2020 17:23Normální ropné koncerny už dnes investují závratné částky do OZE, protože je jim jasné, že tam je budoucnost.
Jan Šimůnek
24.10.2020 17:59 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
24.10.2020 22:29 Reaguje na Jan ŠimůnekVedení nejúspějších světových koncernů (BP, Shell, Texaco, Chevron, atd. atd.) jsolou hlupáci a neví do čeho investují. Prostě ruský bot.
Jan Šimůnek
25.10.2020 08:33 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
25.10.2020 15:04 Reaguje na Jan ŠimůnekFašistický stát je pouze Rusko (a my to silně doháníme) a vy vůbec netušíte, jak fungují na OZE v Německu dotace. Energie se prodává normálně na burze, jako každá jiná komodita. U nás není fve z nových parků dotovaná vůbec, naopak je šikanovaná. Protože se s ní do budoucna vůbec nepočítá, což je zcela šílený postup.
Jan Šimůnek
25.10.2020 19:57 Reaguje na Pavel HanzlJinak vláda pomocí příkazů a zákazů podnikatelům (nad úroveň řešení potenciálních konfliktních situací) pochopitelně fašistická či fašisticko - socialistická, je.
To, že se do budoucna nepočítá s bezcennou technologií, která funguje jen v podmínkách masívního dotování a tím pokřiveného trhu, je naprosto správné.
Miroslav Vinkler
24.10.2020 18:39Sázky jsou na Trumpovo vítězství v rozmezí 65-75% , a to od USA přes Skandinávii i ČR.
Věřím, že tenhle chlapík Bidena roztrhne jak hada a dál bude prosazovat solidní opatření v sektoru energetiky.
Je to snad jediný americký prezident během padesáti let, který nevyvolal žádný válečný konflikt, donutil Araby a Izrael k podpisu smlouvy, Srbsko a Kosovo také. Rusy si drží od těla a z Německa stáhl tisíce vojáků.
Nobelova cena míru měla skončit u něho. Make Great America Again!
Jiří Daneš
24.10.2020 22:49 Reaguje na Miroslav VinklerPavel Hanzl
25.10.2020 07:12 Reaguje na Miroslav VinklerStahování armády má dost problematický dosah, nechat Kurdy na pospas Turkům byla skutečná sviňárna, vyklizením Afgánu se zase tam vrátil nejhorší islamistický radikalismus. Naopak byl dobrý tah s porážkou ISIL, jenže ten je proti tomu, co píšete vy.
Jaroslav Studnička
25.10.2020 08:25 Reaguje na Pavel HanzlVždycky mně pobaví magoři, kteří hystericky blábolí o spiknutích USA ve snaze změnit režim, přičemž je notoricky známo, že revoluce vznikají v zemích prožraných korupcí a postižených ekonomickým úpadkem. Arabské jaro bylo důsledkem toho (hlavně v Sýrii a Libyi), že lidi v těchto zemích neměli co žrát zatímco tamní papaláši mlaskají až jim omastek od huby teče (o hraní si na vojáčky nemluvě) a došla jim s touto situací trpělivost.
Jan Šimůnek
26.10.2020 08:33 Reaguje naOn jen drží u huby islamisty, bezcenné vraždící zločince, terorizující celou společnost (včetně jakž takž umírněných muslimů). A to se jinak než tvrdým násilím dělat nedá.
Po pádu Libanonu je Sýrie jediná islámská země, v níž mohou jakž takž žít nemuslimové.
Jaroslav Studnička
26.10.2020 11:16 Reaguje na Jan ŠimůnekKdyby v té době padnul režim Asada, tak tu máme území ovládané ISIL se svými středověkými vymoženostmi.
Jan Šimůnek
26.10.2020 16:55 Reaguje na Jaroslav StudničkaSouhlas i s druhým odstavcem, navíc by ten ISIL co nejusilovněji expandoval do civilizovaných zemí (on se o to před svou porážkou opravdu hodně snažil).
Pavel Hanzl
25.10.2020 14:44 Reaguje na Jaroslav StudničkaJaroslav Studnička
26.10.2020 11:12 Reaguje na Pavel HanzlPěkně to zanalyzoval Andor Šándor.
Jan Šimůnek
28.10.2020 07:42 Reaguje na Jaroslav StudničkaPavel Hanzl
25.10.2020 14:49 Reaguje na Jaroslav StudničkaJan Šimůnek
25.10.2020 19:57 Reaguje na Jaroslav StudničkaJan Šimůnek
25.10.2020 08:34 Reaguje na Miroslav VinklerPavel Hanzl
25.10.2020 14:55 Reaguje na Miroslav VinklerA byl bych zvědavý, jak by Evropa řešila, kdyby Vladimir Vladimirovič zase nějaký stát napadl (jako naprosled Ukrajinu).