Brdy se stanou novým domovem zachráněné samice rysa z Šumavy
Osiřelé rysí mládě bylo nalezeno loni na podzim v západní části národního parku Šumava. "Nejprve bylo umístěno do záchranné stanice Správy národního parku Šumava v Klášterci u Vimperka a následně do specializovaného zařízení v areálu zvířecích výběhů Neuschönau v národním parku Bavorský les," říká Jan Mokrý, vedoucí zoolog Správy NP Šumava.
Hlavním cílem bylo, aby si mladá rysice nezvykla na přítomnost člověka. Od loňského listopadu byla v izolovaném výběhu, kde téměř nepřišla do kontaktu s lidmi. Zachovala si tak přirozené instinkty lovce a plachost, aby se mohla vrátit do volné přírody. Podle Šůlové jde o první případ v Česku, kdy se podařilo zachránit osiřelé rysí kotě, úspěšně je téměř bez kontaktu s lidmi rehabilitovat a připravit na samostatný život v přírodě.
Z dosavadních zkušeností z jiných části Evropy vyplývá, že navrácení rehabilitovaného rysího sirotka do volné přírody je nejúspěšnější, pokud proběhne v oblasti s občasným výskytem rysa, kde si mladé zvíře snáze najde volné teritorium. "V případě samic, které bývají opatrnější a hůře překonávají bariéry při dálkových přesunech, by takový krok mohl prospět i celé populaci. Proto byly Brdy vybrány jako ideální místo," doplňuje Elisa Belotti, zooložka Správy NP Šumava.
Navzdory vhodným podmínkám byli v Brdech v posledních letech zaznamenáváni jen migrující rysí samci ze Šumavy. Kvůli chybějícím samicím se tam toto zvíře zatím nerozmnožovalo.
„Pro AP Lesnická je velmi dobrou zprávou možnost trvalého návratu rysa ostrovida. Na přibližně 4000 hektarech brdských lesů, kde dlouhodobě šetrně hospodaříme, vnímáme přítomnost této vzácné šelmy jako důležitý znak zdravého a fungujícího lesního ekosystému," uvedl Josef Hrdina z AP Lesnická. Stabilní populace rysa může být podle něj zároveň přínosem pro adaptaci brdských lesů na klimatickou změnu, protože pomáhá udržovat přirozenou rovnováhu zvěře a snižovat tlak na obnovu lesa. "Díky tomu mohou lépe přirozeně vyrůstat druhově pestřejší a odolnější lesy," dodal Hrdina.
Přečtěte si také |
Šumavský rys Bardi přešel do Krušných hor. Jedná se o nejdelší zmapovaný přesun rysa u nás
Před samotným vypuštěním bude samici, která byla pojmenována Jane na počest slavné primatoložky Jane Goodallové, nasazen telemetrický obojek. Ten umožní vědcům a ochráncům přírody sledovat její pohyb v terénu, úspěšnost lovu a to, jak se v novém prostředí adaptuje.
Rys ostrovid je silně ohroženým druhem, který dosud v ČR stabilně obývá pouze Šumavu, Český les a Novohradské hory a na východě Beskydy. Celková početnost v česko-bavorsko-rakouském pomezí nečítá více než 120 až 140 jedinců.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (11)
Karel Zvářal
20.5.2026 14:22 Reaguje na Slavomil VinklerEmil Bernardy
20.5.2026 14:30 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
20.5.2026 14:35 Reaguje na Emil BernardyEmil Bernardy
20.5.2026 22:13 Reaguje na Karel ZvářalRadek
20.5.2026 15:17 Reaguje na Emil BernardyBřetislav Machaček
21.5.2026 09:18bez obého to nikdy nebude pro přírodu cenný jedinec. Návraty "zachráněných"
zvířat navyklých na lidi s předkládáním potravy nemají smysl a jsou pouze
naivní představou ochranářů, že nouze je sama lovit naučí. Mám ale navíc
obavu, že spoléhat se na náhodné setkání se samcem, kde zatím není jejich
výskyt četný, je poněkud zcestné. Je lépe, když se zvíře vysadí tam, kde
potká příslušníky svého druhu a nemusí na ně někde čekat, až se tam objeví.
Je to jako s trosečníkem na ostrově, který bude vyhlížet každé ráno, zda
tam neztroskotal někdo jiný. Je lépe být vytlačen příslušníky svého druhu
mimo teritorium běžného výskytu a mít s teritoriem kontakt, než se tomu vyhnout a čekat v izolaci, že se tam nějaký samec náhodou objeví. Naši
kulturní krajinu už netvoří souvislé lesní celky, ale pouhé fragmenty
rozptýlené v krajině a spoléhat se na migraci z potravní nouze už nelze.
Potrava by totiž i byla, ale schází potřebný klid a prostupnost krajiny.
Emil Bernardy
22.5.2026 07:38 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
22.5.2026 09:12 Reaguje na Emil Bernardyco jim mohou dát. Kosí pár na mé zahradě nyní odchovává dva
mladé kosy právě tím příkladem, jak se v přírodě uživit a
vyhnout predaci. V hnízdě a bezprostředně po výletu je jen
krmili ulovenou potravou, ale nyní je nutí ji lovit sami.
Za dospělými kosy mladí poletují a poskakují po zemi při
hledání potravy starými a zprvu pouze žadonili o potravu.
Včera jim kosák názorně ukazoval jak ulovit žížalu a večer
se to jednomu z mladých už podařilo. Takhle vypadá v praxi
výchova k samostatnosti včetně ostražitosti před predátory.
Ukazuje jim, že i při lovu musí dávat neustále pozor na
okolí a oblohu a při pouhém přeletu hřivnáče jim ukázal,
že je lépe se ukrýt v keřovém tisu, protože si nebyl jistý,
zda to není krahujec. Mne se ale staří kosi nebojí a totéž
učí ty mladé a totéž s rehky, kteří mi hnízdí na vchodem do domu metr a půl na mojí hlavou, když vycházím ven. Mohu na
zápraží sedět a oni tam krmí potomky bez obav, že jim lidé
ublíží. Prostě rodičovská výchova je nenahraditelná, ale to
mnozí dodnes nechápou ani u lidí. Vzory jsou nenahraditelné
a je pouze problém, když nejsou takové, jaké mají být.


Auto srazilo na Chrudimsku začátkem května vlka
Dva vlci na Broumovsku sledovaní telemetrickými obojky vykazují běžné chování