Chlad a déšť zabíjí mláďata volně žijících živočichů
Počasí znesnadňuje ptákům obstarávání potravy. "Hmyz nelétá, lovit hraboše ve vysoké a mokré trávě je rovněž problém a dostat se k potravě v kalné vodě rozvodněných řek či rybníků je čím dál náročnější," uvedl Makoň. Kvůli nedostatku potravy snížili jiřičky, vlaštovky a rorýsi počty vajec i mláďat v hnízdě, nezřídka hynou i dospělí ptáci. Jen vyčerpaných rorýsů ochránci přírody zajistili za dva dny přes 30, přežil jen jeden.
V hnízdech v dutinách stromů hynou datlové, velký problém s hnízděním mají čápi, dravci i sovy. Oproti předchozím rokům nemají ochránci přírody na Plzeňsku potvrzené ani jedno mládě výra nebo kalouse. "Chladné a extrémně mokré počasí nezvládají už ani mláďata divokých kachen, husí či labutí. Podobně jsou na tom koroptve, bažanti, čejky, skřivani a vše, co hnízdí na zemi," vyjmenoval Makoň.
O prochladlá mláďata, vyčerpané ptáky a vodní živočichy vyplavené na cestách a zatopených loukách se v těchto dnech stará také Záchranná stanice pro živočichy ČSOP Vlašim.
„Za tento víkend jsme přijali řadu promočených ptáků, kteří nemohli létat. Některé z nich postačilo osušit a nakrmit, ale druhy velikosti sýkory a prochladlá ptáčata byla až příliš vyčerpaná. Také chladem vysílená srnčata se nepodařilo zachránit,“ popisuje situaci ve vlašimské záchranné stanici pro volně žijící zvířata její ošetřovatel Petr Vach.
Ve vlašimském parku pomalu ustupující voda odhaluje vyplavené škeble. Od pondělí je ochránci přírody přenášejí zpět do klidnější vody. Dnes ve sběru pokračují ve spolupráci s žáky vlašimského gymnázia.
Zvířata, která se do péče ochránců dostanou, jsou však jen špičkou ledovce. Mnoho zvířat utonulo, mláďata byla odplavena a hnízda vodních a polních ptáků zalila voda. Před pohromou nejsou uchráněni ani živočichové, kterým je vodní prostředí vlastní.
Pokud naleznete promočené vysílené zvíře můžete je nahlásit záchranné stanici ve svém okolí. Její pracovníci poradí, jak se zachovat anebo přímo zakročí.
reklama