Co by se stalo, kdyby všichni obyvatelé Barcelony pili jen balenou vodu?
"Že se kvalita kohoutkové vody v Barceloně v posledních letech výrazně zvýšila se bohužel stále nepromítlo do její zvýšené konzumace. Chceme proto lidem ukázat, jak velký rozdíl mezi balenou a kohoutkovou vodou je co se týče dopadů na životní prostředí," vysvětluje vedoucí studie Cristina Villanueva.
Vědci se pokusili kvantifikovat, jak velkou zátěž by pro planetu znamenal přechod všech Barceloňanů (1,35 milionu lidí) na balenou vodu. Použitím metody posuzování životního cyklu (life cycle assessment, LCA) dospěli k tomu, že by ročně došlo ke ztrátě 1,43 živočišného druhu, finanční náklady by byly téměř 84 milionů dolarů a že celková zátěž balené vody na životní prostředí je 1400 – 3500 x vyšší než zátěž, kterou s sebou nese kohoutková voda.
"Pravdou je, že jak balená, tak kohoutková voda může obsahovat nežádoucí chemické látky. Zdravotní riziko, které v současnosti hrozí při konzumaci kohoutkové vody, je ale mnohem nižší," komentuje Villanueva.
U balené vody hrozí, že v ní v důsledku nevhodného nakládání mohou vzniknout a růst mikrobi. Také podle vědců může obsahovat mikroplasty a případně látky, které mohou narušit náš endokrinní systém.
"A potom je tu samotná produkce plastového obalu. Ta má na svědomí další vyčerpávání neobnovitelných zdrojů a vznik emisí, které se dostávají do prostředí - ať už jde o skleníkové plyny nebo pevné částice. Na úpravu kohoutkové vody se využívá technologie, která sice spotřebovává hodně energie, ale v porovnání s balenou vodou je její dopad na životní prostředí opravdu výrazně nižší," uzavírá Villanueva.
reklama