Polovina vypěstovaných potravin končí v koši

Třicet až padesát procent světové produkce potravin je vyhozena, aniž by přinesla užitek. Data to nejsou zcela přesná, protože jejich sběr stále probíhá, i tak jsou předběžné odhady vědců z chicagského Reuters Food and Agriculture Summit ohromující. A jako jednoduchý recept doporučují obyčejným lidem to, co říká snad každý rodič svým dětem: dojídejte svůj talíř.

Že se s jídlem neuvěřitelně plýtvá, potvrzují i data mezinárodní neziskové organizace Natural Resources Defense Council. Podle ní průměrný Američan vyhodí každý měsíc 15 kilogramů potravin v hodnotě 750 Kč. Za rok tak přijde vniveč na 180 kg potravin. Americké ministerstvo zemědělství odhaduje, že 23 procent vajec končí bez užitku v koši.

Problém není jen to, že se tak zbytečně zaplňují skládky a zatěžuje odpadové hospodářství. Je to i ohromné plýtvání přírodními zdroji. Nejvíce sladké vody se celosvětově spotřebuje právě pro zemědělství. To je odpovědné i za značný díl spotřeby energie, chemikálií a má významný podíl na emisích skleníkových plynů.

Odborníci přitom poukazují na to, že omezení objemu nespotřebovaných a bez užitku vyhozených potravin je nejjednodušší způsob, jak ulevit životnímu prostředí a zároveň pomoci zemědělcům obstát ve výzvě nakrmit narůstající lidskou populaci. Zatímco dnes je nás na planetě sedm miliard, v roce 2050 nás bude již miliard devět.

„Je jedno, o jak moc je naše zemědělství ekologické a udržitelné. Pokud se potraviny nesní, ale vyhodí, pak to prostě není udržitelné a rozhodně to není dobré z pohledu spotřebovávání přírodních zdrojů,“ varovala na summitu Dana Gunderová z organizace Narural Resources Defence Council.

Lépe zapečená pizza

V bohatých zemích končí na skládkách i stále poživatelné ovoce a zelenina. Prostě proto, že už nevypadá dostatečně svěže a nesplňuje požadavky prodejců na vzhled. Část potravin se také zkazí zapomenutá v lednici či ve spíži, řada vyhozených potravin pochází z restaurací.

V rozvojových zemích se velké množství zkazí dřív, než se kvůli špatným silnicím a chybějícímu chlazení dostane na trh. A někteří lidé si drahé jídlo prostě dovolit nemohou, takže se neprodá, říká Patrick Woodall, výzkumník z organizace Food and Water Watch. Podle něho je jídla celkově dostatek a není důvod masivně rozvíjet výrobu potravin. „Dokonce i v roce 2008, kdy byly po světě nepokoje kvůli hladu, bylo celkově potravin dostatek. Jen byly příliš drahé,“ vysvětluje Woodall.

Na summitu zaznívají i informace o pozitivních snahách. Americká společnost DuPont se snaží pomoci keňským farmářům s trvanlivostí jejich mléka. Jejich problém je, že než mléko dopraví na dvacet kilometrů vzdálený trh, je kvůli vysoké africké teplotě často už na vylití. „Lepší trvanlivost čerstvého mléka je využitelná kdekoliv na světě, my jsme se teď ale zaměřili na Afriku,“ říká Jim Borel za firmu DuPont.

Jiná americká společnost, General Mills, zlepšila ve své továrně výrobu pizzy tak, že zdokonalila zapékání na vrchu pizzy nasypaných přísad, takže pak lépe na polotovaru drží a neodpadávají. Firma si od opatření slibuje, že se tak ročně ušetří tisíce kilogramů sýra a dalších přísad, které cestou na stůl neodpadnou.

Americká Agentura ochrany přírody (EPA), evidovala za rok 2010 33 milionů tun vyhozených potravin, které zahltily americké skládky. EPA se pomocí osvěty snaží toto číslo srazit. Jednou z věcí je vysvětlit spotřebitelům, jaký je rozdíl mezi datem „spotřebujte do“ a „minimální trvanlivost do“. Zatímco potraviny označené datem „spotřebujte do“ je nutné do uvedeného data zkonzumovat, potraviny označené datem s „minimální trvanlivostí“ jsou poživatelné i po tomto datu. Podel EPA by právě lepší znalost těchto údajů mohla snížit množství potravin, které zbytečně putují z lednice do koše.

EPA také upozorňuje, že skládkám by se ulevilo, kdyby se lidé naučili vyhozené potraviny kompostovat. A to nejen do objemu, které musí pojmout, ale také by se snížily emise skleníkových plynů, vznikající při tlení odpadů. Kompostování by také pomohlo ke zlepšení kvality půdy.

Jak jsme na tom v EU?

Plýtváním s potravinami se nedávno zabýval také Evropský parlament, který v lednu tohoto roku přijal usnesení, v němž navrhuje opatření na omezení plýtvání a vyzývá Evropskou komisi a Radu EU, aby vyhlásily rok 2013 Evropským rokem boje proti plýtvání potravinami.

V Evropě se totiž vyhodí každý rok 89 milionů tun potravin. Odhady komise ale předpovídají, že v při současném trendu by to v roce 2020 mohlo být víc jak 120 milionů tun.

Komisi má proto navrhnout opatření, která sníží plýtvání potravinami na polovinu do roku 2025. Konkrétní cíle pro jednotlivé země by podle představ parlamentu měly být vypracovány do roku 2014.

Podle evropských zákonodárců je nutné omezit plýtvání v celém potravinovém řetězci od zemědělce až ke spotřebiteli. Příkladem by přitom podle poslanců měly jít unijní instituce, v nichž mají být přijata nutná opatření, aby se snížilo velké množství potravin, které se ve zdejších jídelnách každý den vyhazuje.

Výzkumníci tvrdí, že na plýtvání potravinami se podílejí lidé každého věku, zvláště pak děti, které často nedojí naložený talíř. Řešení je snadné: dát jim na talíř malou porci a přidat jim, když si řeknou.

---

reklama

---