Ekoturismus? Pro návštěvníky má větší hodnotu hezké selfie než poslání rezervace

Když někdo sdílí na sociálních sítích fotografie z návštěvy ekoturistické destinace, je pak přesvědčivě vnímám jako někdo, komu záleží na udržitelnosti. Jenže průzkum naznačuje, že tyto fotky a jejich společenský efekt v okruhu sdílejících a lajkujících má pro toho, kdo je pořídil a prezentoval, větší význam než ona návštěva ekoturistické destinace.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Artem Bali / Flickr

To, že si většina z nás pojem ekoturistiky nějak škatulkuje spolu s vyšší udržitelností a ochranou druhů, nemusí nutně odpovídat realitě. Upozorňují na to výzkumníci z Univerzity v Georgii, kteří fenomén účastníků ekoturistiky podrobili analýze. Povšimli si, že původní význam altruistické vzdělávací a ochranářské atrakce dnes nejspíš přehlušil osobní prospěch účastníků a ve své podstatě další fenomén doby: sociální sítě a sdílení fotografií z dovolené.

Nechci papírová brčka, jen hezkou fotku!

V krátkosti řečeno, stále větší část návštěvníků ekoturistických destinací se čerta starého zajímá o ochranu přírody, misi záchranné stanice, poslání terénních pracovníků ochrany přírody nebo reálné příčiny pohnutých osudů ohrožených druhů živočichů. Chtějí mít jen hezké fotky a spoustu lajků, být viděni a chváleni za to, že se vydali mimo vyjeté koleje dovolených, za ekoturistikou. I když její význam je jim ve své ryzí podobě ukradený.

„Naše studie háže do stroje ekoturistiky klíč, který zasekává jeho rozjeté soukolí,“ připouští Justin Beall, hlavní autor studie. „Protože poukazuje na to, že současní návštěvníci si už dávno necení ekoturistických destinacích jen pro jejich přímé environmentální hodnoty, ale stále výrazněji je vnímají jako zdroje líbivých fotografií, prostředků vlastní sebeprezentace.“

Pochvalte mě, že jsem v lese

Když někdo sdílí na sociálních sítích fotografie z návštěvy ekoturistické destinace, je pak přesvědčivě vnímám jako někdo, komu záleží na lokálních komunitách obyvatel, vzdělání a udržitelnosti. „Tedy vlastně na všech komponentech ekoturistiky,“ dodává Beall. „Jenže náš průzkum naznačuje, že tyto fotky a jejich společenský efekt v okruhu sdílejících a lajkujících má pro toho, kdo je pořídil a prezentoval, větší význam než ona návštěva ekoturistické destinace a její environmentální poselství.“

Není to prý zase až tak překvapivé. Lidé proto, aby uměle nadzvedli svůj společenský statut a sociální potenciál, aby ukázali, jak moc jsou cool, udělají ledacos. S masovostí ekoturistiky pochopitelně začala převládat podíl těch, kteří nejsou úplně „eko“. Komplikace z toho vybývají především pro správu ekoturistických destinací, které ne vždy mají kapacitu pro práci s takto jednostranně zacílenými návštěvníky.

„S dobře nastaveným ekoturismem to samozřejmě může fungovat dál, jako dvě oddělené formy, v podání nízko a vysocezájmové ekoturistiky,“ říká Beall. Někomu bude stačit hezké selfie, jiní si budou žádat víc. „Chce to ale pochopit, z jaké motivace vzniká potřeba výletníků k návštěvě ekoturistické destinace.“ Jen tak zůstanou turisté přínosem, který do lokality přináší peníze a přitom nesnižují její environmentální hodnotu.

Přečtěte si také |

Kůrovcová kalamita ukazuje, proč by národní parky neměly být financovány z prodeje dřeva