Hlavní město Praha je přírodně velmi pestrá, druhů ale trvale ubývá
Výhodou je podle něj i dlouhé nepřetržité osídlení města, díky kterému území nikdy nebylo zalesněno a zachovala se v něm stepní místa s historií sahající do poslední doby ledové. To se týká například oblastí v kaňonu Vltavy, Prokopského údolí či Divoké Šárky. "To jsou všechno místa, která nám historicky nezarostla a nezarostla díky vlivu člověka," řekl specialista.
Právě lidská činnost při údržbě krajiny je klíčová a vedla k zachování původních druhů. "V momentě, kdy nějaká místa opustíme nebo omezíme hospodaření, tak nám druhová pestrost klesá," vysvětlil Rom. Kromě stepních oblastí se podle něj v metropoli nachází také další, méně známá skupina cenných biotopů, a to vlhké až podmáčené louky, které jsou relativně chudé na živiny a hostí širokou paletu vzácných rostlin, jako jsou prstnatce či kosatce. Nacházejí se u Klánovického lesa nebo mezi Hrnčířemi a Šeberovem.
Na rostliny jsou navázané i druhy hmyzu, například vzácných motýlů. Druhů však podle Roma kontinuálně ubývá, a to nepřetržitě zhruba od druhé světové války. Například v přírodní rezervaci Šance na jihu Prahy podle něj od roku 2000 poklesl počet druhů denních motýlů o 50 a nočních o 40 procent.
Jedním z důvodů je zvyšující se množství dusíku, který se do půdy dostává z emisí v ovzduší, ale v rekreačních oblastech i třeba z psích výkalů. To favorizuje několik druhů rostlin, které větší koncentraci dusíku preferují, a ty pak vytlačují ostatní druhy. Magistrát se to podle specialisty v chráněných územích snaží řešit například odstraňováním horní vrstvy půdy.
Problémem jsou podle Roma také změny v hospodaření, které v době před druhou světovou válkou i v Praze zahrnovalo pastvu hospodářských zvířat či odlišný způsob lesnictví, při kterém byly lesy řidší a rostly v nich i rostliny dnes označované jako luční. Problémem jsou také seče, které se dnes často dělají buď úplně, nebo vůbec, což je obojí pro druhovou pestrost škodlivé.
Magistrát se snaží rozmanitost druhů chránit různými způsoby. U půdy, kterou město pronajímá zemědělcům, například pachty podmiňuje ekologickým hospodařením bez pesticidů, herbicidů a umělých hnojiv a jednotlivé menší plochy rozděluje mezemi a stromořadími. Na loukách a stepích využívá ovce a kozy ke spásání trávy a seče nedělá plošně, ale nechává část ploch neposečených.
Dlouhodobá je pak snaha bojovat s invazním původně severoamerickým akátem, který byl v minulosti cíleně vysazován, ale časem se ukázalo, že vede k úbytku druhové rozmanitosti. Dřevina rychle vytváří husté porosty, které vytlačují původní stepní a lesostepní druhy. Město proto akáty cíleně likviduje jak v místech, kde se šíří mimo les, tak i v lesních porostech, kde je nahrazuje jinou výsadbou. Podobně postupuje i u dalších invazivních dřevin, jako je střemcha pozdní nebo pajasan žláznatý.
Přečtěte si také |
Kvete to, hučí to
I přes zmíněná opatření je však Rom ohledně možnosti zastavit dlouhodobý trend poklesu druhů spíše skeptický. "Možná jsme schopni zpomalit úbytek druhů, ale podle mě ho nezvrátíme," řekl.
reklama




Poloparazitická rostlina kokrhel luštinec vrací pražským trávníkům biodiverzitu
Praha plánuje v Karlíně zkušebně nasadit autonomní úklidové roboty
Sběrné dvory Prahy loni přijaly 59 296 tun odpadu, meziročně téměř stejně