Poloparazitická rostlina kokrhel luštinec vrací pražským trávníkům biodiverzitu

Porost se stává řidším a nižším. A plocha se stává atraktivnější pro celou řadu rostlin, které by tam dříve nemohly vyklíčit. A zároveň zajímavá i pro bezobratlé. „Kokrhel luštinec je velmi jednoduché, snadné, laciné a efektivní řešení podpory biodiverzity,“ pokračuje Jiří Rom.
V Praze 25 let zvyšují biologickou diverzitu travnatých porostů také pastvou. „Toho, abychom odstranili vegetaci, můžeme docílit prostou sečí a nemusíme kvůli tomu zavádět pastvu,“ uvádí Jiří Rom. Hlavní benefit pastvy je podle něj v tom, že rozbíjí uniformní biotop a narušuje nežádoucí porost.
Zvířata vytváří svými paznehty a kopyty obnažená místa nebo dávají vzniknout vyleželým ploškám. Trávníky se stávají rozvolněnějšími, obsahují holá místečka. „To jsou místa, která jsou osídlena konkurenčně slabšími druhy rostlin, které v tom původním zápoji nemají šanci,“ popisuje Jiří Rom.
Kozy, ovce i hovězí dobytek spásá různé svažité pozemky nebo podmáčené louky. A to nejen v okrajových částech města, ale i blíže sídlištím, například v Bohnicích nebo na Jižním Městě.
Větší druhová pestrost rostlin pomáhá i větší diverzitě bezobratlých v místě. Bezobratlí tu nacházejí prostor pro své hnízdní komůrky nebo solitérní druhy rostlin pro kladení vajíček.
O pastvě, kokrheli a dalších opatřeních pro zvýšení biodiverzity na travnatých lokalitách v Praze hovořil Jiří Rom na workshopu: „Biodiverzita okolo lidských sídel. Jak ji podporovat?“, který se konal na začátku roku 2025 na České zemědělské univerzitě v Praze.
Celou přednášku je možné zhlédnout na kanálu Týmu ekologie hmyzu FŽP ČZU v Praze na Youtube.
reklama
Dále čtěte |



Další články autora |


