https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/jak-drony-vysazuji-stromy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak drony vysazují stromy? Efektivněji než lidé Video

26.4.2019 01:10 | PRAHA (Ekolist.cz)
V příbřežních močálech se ale mangrovy dost špatně vysazují pěšky. A tak to tu zkouší s pomocí dronů. / Ilustrační foto
V příbřežních močálech se ale mangrovy dost špatně vysazují pěšky. A tak to tu zkouší s pomocí dronů. / Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | courtesy BioCarbon Engineering
Padesátimilionový Myanmar (dříve Barma) má problém. Vlastně jich má celou řadu, ale ten nejpalčivější souvisí s masivním odlesněním pobřeží, které se stává o dost náchylnější k ničivým záplavám. V příbřežních močálech se ale mangrovy dost špatně vysazují pěšky. A tak to tu zkouší s pomocí dronů. Jak píše web FastCompany, jde jim to moc dobře.
 

Tři svazové státy Myanmaru po dlouhá léta ekonomicky těžily z blízkosti moře. Vlastně jim stačilo vymýtit pořádný kus nevzhledných, částečně zatopených mangrovových porostů a získaly ideální prostor. Pro překrásné písčité pláže, zbožňované turisty, nebo pro výnosné rybochovné či korýší farmy.

Záhy se ukázalo, že ekosystém zdejších mangrovů je vlastně dost citlivý. Po likvidaci zhruba 350 000 hektarů porostů se totiž začaly „hroutit“ a mizet ve vlnách i ty zbývající. Což by nebyl až takový problém pro ekonomiku, kdyby nepřišly povodně a záplavy. Holé a mělké pobřeží, vystavené rozbouřenému příboji, už nechránila bariéra mangrovů. Když v roce 2008 zasáhl pobřeží ničivý cyklon Nargis, mrtvých bylo 100 000. A zhruba tehdy si tu uvědomili, že by se mangrovy měly vrátit.

Technika, která funguje

Samozřejmě, že tu už dlouho existovala myšlenka na záchranu a zachování mangrovů. V jejich spleti se dalo slušně rybařit. Sice ne až tak výnosně, jako v intenzivních akvakulturách. Ale aspoň částečně udržitelně. Tahle bahnitá a zatopená džungle byla proslulá svou biodiverzitou, kterou zisk plynoucí z laciného dřevěného uhlí (získávaného spalováním mangrovů) prostě nedokázal vynahradit. Mangrovy také chránily pobřeží před odpadky a znečištěním.

Jenže až do zlomového roku 2008 tyhle přidružené efekty nehrály v uvažování místních velkou roli. Cyklon Nargis to dost razantně změnil. Nápad znovu začít oživovat a obnovovat mangrovy ale narážel na technickou bariéru. Něco jiného je sázet stromky v lese a na pravidelně mořskou vodou omývaných mělčinách.

Vysazování „holýma rukama“, tedy ze člunu, kdy s každou sazeničkou musíte po pás do vody a bahna, často jen proto, abyste se dívali, jak další příliv odnáší hodiny vaší práce do moře, nebyl zrovna efektivní. Je tu ale tým organizace Biocarbon Engineering, který to pojal trochu jinak. V praxi otestovali vysazování mangrovů s pomocí létajících dronů, které „bombardují“ vybrané plochy sazenicemi. A teď už se dá říct, že to byl dobrý nápad. Stromky, které tu vysázely loni, už mají na výšku 50 centimetrů a drží.

Není to přitom úplně prostý příběh o tom, jak šikovná technika napravuje to, co lidé na přírodě napáchali. „Mangrovové lesy nezmizely jen tak, vykáceli je lidé,“ říká Irina Fedorenko, vedoucí kampaně Biocarbon Engineering. „Proto jsou místní do celé akce zapojeni.“

Oživit mangrovy nestačí, je třeba dát novou šanci lidem

Fedorenko učí místní kouzla pilotáže dronů i praxe vysazování, tak, aby byli schopni ji realizovat sami. I díky nim se podařilo správně stanovit, do jakých přírodních podmínek patří konkrétní druhy stromů a keřů. Vysazování není nějaké rozhazování semen, ale vysoce organizované manévry. Letka dronů při nich nejprve dokonale zmapuje terén, sušší i hlubší místa, ta spíše s bahnitým či písčitým substrátem.

Tuhle monitorovanou cestu si pak uloží do záznamu a podle toho naberou munici: různé druhy malých semenáčků v biologicky rozložitelných balech. A pak let zopakují po známé trase a sází v nastavených odstupech. Systém práce je do značné míry automatizovaný a dva operátoři s letkou desíti strojů zvládnou vysadit až 400 000 stromů za den. Tedy asi tolik, kolik by se „holýma rukama“ podařilo jedné vesnici za rok.

Pochvalu si zaslouží i sponzor kampaně, organizace Worldview Foundation. Ta se původně rozhodla zafinancovat výsadbu 6 milionů sazeniček v následujících sedmi letech. Díky dronům se podařilo tenhle závazek už naplnit a do konce roku 2019 nejspíš i o 4 miliony kusů překonat. Technika totiž dělá vysazování rychlejší a efektivnější. Vzniklé úspory pak nadace zainvestovala do tréninku místních obyvatel.

„Přiznejme si, že nikdo moc nestojí o to, být sazečem stromů za dolar na den,“ říká Fedorenko. „Lidé z myanmarského pobřeží chtějí pracovat v IT sféře, být operátory dronů, programátory, mít profesionální semenné banky stromů. A tohle jim bylo umožněno.“

Pobřeží Myanmaru prý potřebuje okolo jedné miliardy stromů. Což by bez dronů šlo hodně pomalu. A díky technologii i logicky vedenému financování se z téhle země možná brzy stanou průkopníci z oživování zničených mangrovových porostů, kteří budou moci pomáhat i jinde ve světě.

 

reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist