Jaro se prosazuje pomalu, první vlaštovky letos přiletěly se zpožděním

Letošní mrazivé počasí zpomalilo příchod jara, stejně jako jeho poslů z ptačí říše. Navzdory tomu, že noční teploty padají hluboko pod nulu, podle ornitologů ptačí symboly jara dorazily už i do Česka. Pověstnou první vlaštovku, ve skutečnosti prý byly dvě, objevil v sobotu člen České společnosti ornitologické (ČSO) Ivan Průša v nad rybníkem Řežabincem na Písecku.

Současné spíše zimní počasí výrazně zpomalilo návrat stěhovavých ptáků. Letos tedy dvojnásob platí přísloví, že jedna vlaštovka jaro nedělá. „V minulých letech jsme první vlaštovku měli zaznamenanou i o deset dní dříve," říká Lucie Lucie Hošková z ČSO. Například loni oznámili pozorovatelé ptáků výskyt vlaštovek 16. března, tedy o týden dříve než letos.

Současné zimní počasí znamená pro ptačí navrátilce veliký problém. Po dlouhé cestě nemají téměř žádné tukové zásoby. Navíc u nás hmyzožraví ptáci v tomto počasí nenajdou dostatek potravy. Pozorované vlaštovky budou podle ornitologů tedy spíše výjimkou a na jejich hlavní přílet si musíme počkat, až se oteplí.

Ze stěhovavých ptáků zatím do České republiky přiletěli například skřivani, čejky, konipasi, drozdi, rehci, budníčci i první čápi bílí.

Vlaštovka je také jedním z pěti druhů, jejichž přílet sledují v Evropě statisíce lidí pomocí projektu Jaro ožívá. „Díky projektu například víme, že vlaštovky nyní čekají na jižní straně Alp, až se ve střední Evropě oteplí — z Itálie je totiž hlášeno velké množství pozorování,“ vysvětluje Hošková.

Spolu s vlaštovkami však do jižní Evropy dorazily už i jejich příbuzné jiřičky. Ty k nám většinou přilétají později než vlaštovky. „Až se oteplí, můžeme být svědky neobvyklého úkazu, kdy se k nám vrátí mnoho druhů stěhovavých ptáků zároveň,“ říká Hošková.

Vlaštovky obecné jsou drobní pěvci, kteří hnízdí ve většině případů v blízkosti člověka. Jsou rozšířené po celé Evropě, ale i v Africe, Asii, i obou Amerikách. Miskovité hnízdo slepené z kuliček bláta si staví nejraději uvnitř hospodářských budov jako jsou chlévy, stodoly, maštale nebo v průjezdech a chodbách domů.

Samice snáší tři až šest vajec a hnízdí dvakrát do roka od května do srpna. Živí se hmyzem, který obratně chytá za letu. Vlaštovka je výborný dálkový letec, táhne rychlostí až 300 km za den. A létá skutečně daleko – zimovištěm našich ptáků je jižní část afrického kontinentu. Vůbec nejvzdálenější nález české vlaštovky pochází z Jihoafrické republiky, ze vzdálenosti 8503 kilometrů.

Do České republiky přilétá již v druhé půli března, jarní přílet pak vrcholí v dubnu. Hlavním obdobím odletu je první polovina září, ale opozdilci se objevují až do konce října.

---

reklama

---