https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/kam-se-podelo-99-99-procent-plastu-ktere-jsme-vyhodili-do-more
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Kam se podělo 99,99 procent plastů, které jsme vyhodili do moře?

27.9.2018 01:30 | PRAHA (Ekolist.cz)
Plasty, které plavou na povrchu moře, jsou jen špičkou ledovce. Mnohem víc jich je pod hladinou.
Plasty, které plavou na povrchu moře, jsou jen špičkou ledovce. Mnohem víc jich je pod hladinou.
Jak velkou část problému s plasty v oceánech vlastně řešíme, když se teď tak mohutně věnujeme úklidu odpadu plovoucímu na hladině? Výzkumníci z univerzity v Newcastle znají odpověď, která nepotěší. To, co vidíme na povrchu, je totiž jen pouhá setina jediného procenta. A kde je zbytek, tedy 99,99 %? O tom píší SkyNews.
 

Vlastně je to velmi prosté. Plastové odpadky, ať už je do moře vyklopila nákladní loď nebo je spláchla voda z pobřeží, se po nějaké době stanou příliš těžké na to, aby plavaly na hladině. Záleží na tom, jak jsou velké a také, jaké řasy se na jejich povrchu usadí. Menší velikost plastových fragmentů a výraznější porost řas pak znamená jediné: odpad rychle klesá ke dnu. Což vysvětluje, proč na hladině oceánů neplyne 393 milionů tun plastů, které jsme tam za dlouhá léta naházeli, ale jen nějakých 246 000 tun. Zmíněné statisíce tun plovoucího odpadu sice každoročně obohatíme o dalších 36 milionů tun nových odpadků, ale i ty klesnou záhy ke dnu.

Řekni, kde ty plasty jsou

Krátce řečeno, to, co vidíme na hladině, je jedna desetina procenta z celkového objemu plastů v mořích. Navíc rozdělená do pěti různých škraloupů v Atlantiku, Pacifiku a Středozemním moři. „A nejspíš ještě do dvou dalších, dosud nepopsaných odpadkových krust,“ tvrdí výzkumnice Alethea Mountfordová z univerzity v Newcastle. „Konkrétně pak podél Nigérie, která je vymezena Guinejským zálivem, a druhá na východní výspě pobřeží Sibiře.“ Mountfordová je totiž součástí týmu mořských biologů, kteří řeší „záhadu zmizelých plastů“. Proč?

„Množství odpadů, které se do oceánů za léta dostalo, totiž vůbec neodpovídá množství, které vidíme na hladině,“ vysvětluje Erik van Sebille, jeden z předních expertů na problematiku mikroplastů ve vodním prostředí a také přední kritik mediálně tolik vděčného projektu Ocean Cleanup. „Nás zajímá, kam se ta masa plastů poděla. Mapujeme oceánské proudy, bouře, pohyb plastů a sledujeme, kde nejspíš dochází k hladinovým akumulacím a depozicím na dně. Také se snažíme nějak zjistit, co se tam na dně vlastně děje.“

Co se děje na dně? To právě nevíme

„Když plasty klesnou na dno, nezmizí ze světa,“ dodává Moutfordová. „Žije tam totiž spousta organismů, kteří se mohou plastovými mikročásticemi živit, nebo je může masa odpadků zadusit, rozbít přirozené procesy. Z odpadů mohou unikat do životního prostředí chemikálie, narušující reprodukční procesy mikroorganismů. Mohou je vyhladovět nebo zahubit. Plasty prostě nepřestanou být problém, když se ztratí z dohledu.“

„Obrázky mořských želv zamotaných v rybářských sítích a velrybí žaludky přeplněné odpadky přitahují k tématu publicitu, stejně jako diskuze o povrchovém čištění hladiny v Pacifiku,“ přisazuje si van Sebille. „Skutečný problém ale leží pohřbený na dně a my zatím neznáme jeho rozsah.“ Pokud jde o snahu čistit oceány, vidí vcelku jasné řešení. „Sbírejte odpadky na plážích. Každý kousek, který seberete, si nevezmou vlny a nedostane se do mořského ekosystému.“

Vzhledem k tomu, že v příštích pěti letech lidstvo vyrobí více odpadů, než dohromady za celé dvacáté století, se to bude hodit.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (4)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JM

Josef Mozek

28.9.2018 20:02
Mikroplasty putují do rostlin a nižších živočichů, potravním řetězcem postupně až do žaludku člověka. Příroda je jeden velký koloběh. A tak to má byt.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

1.10.2018 10:03
“ Pokud jde o snahu čistit oceány, vidí vcelku jasné řešení. „Sbírejte odpadky na plážích. Každý kousek, který seberete, si nevezmou vlny a nedostane se do mořského ekosystému.“
Tato rada svědčí o mnohém, ale ne o racionalitě a nadhledu výzkumnice.
Odpovědět
LB

Lukas B.

1.10.2018 11:03
tak pardon, já si tak nějak nejsem vědom, že jsem kdy házel plastový odpad do oceánu. odpad, který produkuji, produkuji z 99,9% ve vnitrozemském státě, který nemá velké řeky (které jsou sice na první pohled bordelu plné, ale jak jsou maličké, tak je toho bordelu vlastně maličko). u nás nikdy nefungovalo, že by popelářské vozy sklápěly bordel z přístavního mola.
jo, a taky jsem nikdy nevlastnil žádného otroka. za všechno fakt nemůžu.
Odpovědět
Eco Hunter

Eco Hunter

14.12.2018 13:37 Reaguje na Lukas B.
Tady je zase někdo krátkozraký. Jen proto, že jsou ty řeky malé, neznamená, že se po nich odpad do oceánu nedostane. Ony totiž ústí do větších řek a ty ještě do větších, až dotečou do oceánu. Takže argument s vnitrozemským státem je opravdu mimo mísu.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist