Konference: Dotace na likvidaci autovraků zůstávají nevyužity

Jak se likvidují autovraky a je možné použít je jako zdroj druhotných surovin? Jaké je staří českého vozového parku a jak se to projevuje na životním prostředí? Na tato témata diskutovali odborníci v rámci konference, kterou uspořádal na konci listopadu B.I.D Services.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) i ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) se shodují, že autovrak je zdrojem cenných druhotných surovin. František Pelech z odboru odpadů na MŽP uvedl, že ministerstvo plánuje nechat zpracovat analýzu odbytu složek vzniklých při zpracování autovraků. Záměrem je, aby nedocházelo k jejich obyčejnému odstranění, ale k opětovnému využití. „Tato analýza by měla zmapovat situaci v ČR a v příhraničních oblastech. V autovraku je spousta věcí, které jsou znovu využitelné,“ říká Pelech. „Pokud by se nám podařilo dostat druhotné suroviny z autovraků znovu do výroby, uspořilo by se 43 % nového skla, 61 % oceli, 95 % zinku a dokonce 97 % hliníku,“ dodává Miroslava Tomiková z MPO.

„Nejde o to, že by nebyli zpracovatelé skel nebo molitanu ze sedaček. Jsou tu, ale je jich málo a my k nim musíme najít distribuční cesty,“ řekl Pelech a pokračoval: „Chtěl bych, abychom měli demontážní středisko, které bude dostávat patřičné finanční ohodnocení, aby se pokryly náklady. Měla by to řešit dotace na zpracování. Dát na skládku tunu pneumatik je méně finančně náročné, než je dovézt do Ostravy, kde je zrecyklují.“ Kapacity a technologie v ČR jsou, potvrdila Tomiková.

Odevzdání je zdarma

„Pro koncového uživatele v ČR stejně jako v celé Evropě platí bezplatné odevzdání autovraku, pokud mu neschází podstatné části,“ říká František Pelech. Pokud autovrak nemá třeba motor, musí zpracování autovraku vlastník zaplatit, jinak nedostane potvrzení o ekologické likvidaci. „Přísun financí pro autovrakoviště na ekologickou likvidaci by měl být stálý. Bylo alokováno 200 milionů a vyčerpala se jen část,“ říká Pelech.

Pokud vrakoviště zažádalo o podporu na kompletní zpracování autovraků na rok 2010, získalo podporu 400 Kč za jeden zlikvidovaný autovrak, informoval Petr Langmajer ze Státního fondu životního prostředí (SFŽP). Za první pololetí přišlo do tohoto programu 154 žádostí. Následně byla podle Langmajera vyplacena podpora 18 414 200 Kč za likvidaci 45 353 autovraků kategorie M1 a N1 (motorová vozidla, která mají nejméně čtyři kola a používají se pro dopravu osob, nebo nákladů do 3,5 tuny). Celkem bylo za půl roku zlikvidováno 75 331 autovraků a je tak zřejmé, že se poměrně hodně vrakovišť do programu nepřihlásilo. Pokud obec předá autovrak, který nemá majitele, do autovrakoviště přihlášeného do Programu na podporu systému pro nakládání s autovraky, získá podporu 2 100 Kč. Podle Langmajera je program schválený na roky 2011 – 2012 a vrakoviště se musí opět přihlásit nejpozději do konce března 2011.

Auta v ČR jsou stará

Antonín Šípek ze Sdružení automobilového průmyslu uvedl, že v současnosti je v ČR více než 7,2 milionů vozidel a přibližně 62 % z toho počtu tvoří osobní auta. V tomto počtu jsou i vozidla, která už nejsou provozována a výrazně zvyšují průměrné stáří všech osobních aut. Průměrný věk vozidel u nás se od roku 1999 drží mezi 13 a 14 lety a v posledních letech mírně klesá. Nejvyšší průměrný věk drží již nevyráběné vozy značek Wartburg, Moskvič a Trabant. Z dosud existujících značek je Škoda mezi nejstaršími. Obliba „tisícovek“ a „stovek“ je značná. Například v Německu je průměrný věk osobních aut 8 let, v Rakousku 7,7 a v USA 8,8 let. ČR je mezi Srbskem (16,8 let) a Rumunskem (13 let). „Je to poněkud tristní vzhledem k tomu, jakou jsme velmocí ve výrobě automobilů,“ říká k tomuto stavu Šípek.

Dopady provozování starších vozů na životní prostředí jsou známé, jsou to vysoké emise škodlivých látek (CO, HC a NO, malé prachové částice, oxidy síry atd.). Při mnohem nižším proběhu kilometrů vypustí podle Šípka starší vozidla bez katalyzátoru tolik škodlivin, kolik všechna ostatní dohromady. Šípek uvedl, že emise z výroby a provozu osobních automobilů se na celosvětových emisích CO2 podílí asi 1,25 %. „Není to základním klimatickým problémem světa. Pro nás jsou škodlivější jiné emise,“ uvedl Šípek.

„Systémová obnova vozového parku osobních automobilů, autobusů a nákladních vozidel v ČR by výrazným způsobem přispěla ke snížení dopadů daných provozem motorových vozidel na životní prostředí,“ myslí si Šípek a připomněl, že „účinná ochrana ovzduší a zdraví obyvatel před znečišťováním vlivem dopravy“ je jedním z bodů programového prohlášení vlády. Hospodárné vozy podporuje 22 zemí EU, ale ČR podle něho mezi nimi není.

---

reklama

---