https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/kulaty-stul-k-becve-spor-o-chlor-v-rece-zatajovani-informaci-i-a-selhani-pri-hledani-vinika-havarie
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Kulatý stůl k Bečvě: spor o chlor v řece, zatajování informací a selhání při hledání viníka havárie

14.12.2020 12:56 | PRAHA (Ekolist.cz)
Páteční debata na půdě poslaneckého výboru pro životní prostředí se věnovala otrávené řece Bečvě. Původní záměr, totiž vést debatu o tom, jaké ponaučení si můžeme z havárie odnést, se zcela naplnit nepodařilo. Místo toho se řešily jiné otázky. Například zda byl bezprostředně po otravě řeky cítit chlor. Podle Lukáše Kůse z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) jeho úřad informace o chloru neměl. Další účastníci panelu dosvědčovali opak. Debata se vedla také o tom, zda ČIŽP skutečně nemůže kvůli probíhajícímu vyšetřování sdělovat veřejnosti žádné detaily. Podle právníka Petra Svobody se inspekce za trestní zákoník jen schovává. Během kulatého stolu se zástupci zúčastněných institucí shodli, že postupovali správně. Podle odborníka na podobné havárie však selhali, neboť nezjistili, odkud toxická látka do řeky vnikla.
 

Dotaz, zda ČIŽP zaznamenala, že někteří lidé v řece cítili chlor, vznesl na inspekci poslanec František Elfmark. Ptal se, zda tato varianta byla prošetřena a zda se ví, kde se chlor v řece vzal a zda byl jeho výskyt v řece potvrzen.

Za Českou inspekci životního prostředí se vyjádřil ředitel odboru technické ochrany a integrované prevence ČIŽP Lukáš Kůs. „Mluvil jsem s inspektory, prostudoval jsem si záznamy, které mám k dispozici, a nikde jsem nezaznamenal zmínku o chloru,“ tvrdí Kůs. „Pokud tam v té době byl cítit chlor, je škoda, že se to neobjevilo v nějakém záznamu z koordinačních jednání,“ dodal. „Naši inspektoři nic takového neidentifikovali. Jinak by to zcela jistě předali laboratořím,“ říká Kůs s tím, že na místě kromě inspektorů byli i pracovníci vodoprávního úřadu, povodí, hasiči. „A předpokládám, že kdyby tam byl tak intenzivní zápach chloru, tak by se někdo z nich ozval.“

„Musím se ohradit proti nehorázné lži pana Kůse,“ reagoval na jeho slova Stanislav Pernický, předseda Českého rybářského svazu v Hustopečích nad Bečvou. „To, že byl cítit chlor nebo Savo, potvrdí padesát lidí, kteří se v řece pohybovali, potvrdí to pracovníci Povodí Moravy. Potvrdí to starostové obcí Milotice a Hustopeče, kteří byli přítomni přímo u řeky,“ vyjmenovával Stanislav Pernický.

K Pernickému se přidal další člen Českého rybářského svaz Rostislav Trybuček. „V pondělí (pozn. red.: zřejmě 21. 9.2020) byla koordinační schůzka na oseckém jezu, kde jsem vyzval paní z vodoprávního úřadu, aby se z jednání pořídila zápis, to ale bylo striktně odmítnuto. A tam informace o chloru zazněly. I inženýrka Burtíková z Povodí Moravy avizovala ukrutný zápach sava. A byl u toho ředitel inspekce Radek Pallós. Informaci o zápachu chloru ČIŽP jednoznačně měla,“ tvrdí Rostislav Trybuček.

Informační ticho

Téma, které se neslo v lehce konfrontačním tónu, se týkalo zveřejňování informací. Reportérka Deníku Referendum Zuzana Vlasatá zmínila, že vzápětí po oznámení havárie si její redakce na základě zákona o svobodném přístupu k informacím dala žádost na oblastní inspektoráty České inspekci životního prostředí, Povodí Moravy a vodoprávní úřad ve Valašském Meziříčí s dotazem, kdy a kde se odebíraly vzorky. „Je to informace, kterou inspekce tají. Všechny žádosti byly zamítnuty,“ říká Vlasatá.

Stanovisko inspekce životního prostředí k informování o detailech havárie je takové, že inspekce nechce ohrozit vyšetřování. „Jsem přesvědčen, že ČIŽP jedná podle zákona a od počátku se snaží v maximální možné míře řešit a komunikovat,“ tvrdí ředitel České inspekce životního prostředí Erik Geuss a vypočítává, že jen k Bečvě jeho úřad odpovídal 50 médiím a řešil přes 200 telefonátů. Detaily ale jeho úřad sdělovat prý nesmí. „Jsme vázáni mlčenlivostí podle paragrafu osm trestního řádu a paragrafu 20 kontrolního řádu. Nemůžeme z živých spisů informovat,“ vysvětluje Erik Geuss, podle kterého inspekci k mlčenlivosti vyzvali i vyšetřovatelé při zahájení vyšetřování.

Toto vidění světa odmítl Petr Svoboda z katedry správního práva a správní vědy Právnické fakulty UK. Podle jeho slov se inspekce za paragraf osm trestního řádu jen schovává a na vlastní kontrolní zjištění inspekce se tento paragraf nevztahuje. Podle něho informace o tom, jaké vzorky, kdy a kde byly odebrány, nemohou ohrozit vyšetřování. „Myslím, že je neobhajitelné, že některé tyto informace ČIŽP neposkytla. Považuju to za nezákonné,“ míní Petr Svoboda. Podle něho je kauza Bečva složitá a podivná i kvůli tomu, že veřejnost nemá klíčové informace o klíčových vzorcích. „Stát, v prvé řadě inspekce, v druhé řadě policie, tak u veřejnosti promrhává svou důvěryhodnost,“ myslí si Svoboda.

„My se za trestní řád neschováváme. Vzorky jsou součástí vyšetřovacího spisu, ten má policie a ČIŽP informace poskytnout nemůže, tečka. Jestli si někdo myslí opak, ať nás zažaluje,“ reagoval podrážděně Erik Geuss.

Jeho slova doplnil Lukáš Kůs tím, že právě informace o tom, kde přesně se vzorky odebraly, je informace, která by ho „nenechala klidně spát“. Podle něho by s takovou informací mohl viník pracovat. Jak přesně? „To já nevím, ale je tam nejistota a mým hlavním zájmem je, aby se hlavní viník zjistil,“ komentoval to Kůs.

S tím, že je kolem Bečvy nezvyklé informační ticho, souhlasila Jitka Straková z ekologické organizace Arnika. „Hlavním rysem Běčvy je netransparentnost,“ míní Straková. „Alfa a omega u podobných havárií přitom je přístup k informacím.

„Míra zatajování informací, které nemohou ovlivnit vyšetřování, je nebývalá,“ přidala se ke kritice Jana Moravcová, poradkyně předsedkyně Výboru pro životní prostředí PSP ČR a bývalá vedoucí pracovnice České inspekce životního prostředí. Hovořila pak o praxi, která byla během jejího působení. „Vždycky jsme se snažili veřejnost transparentně informovat. Ale to je dnes jinak,“ říká Moravcová. „Spousta lidí se mě ptá, co si o vyšetřování myslím. A já nevím, protože nikdo nemá informace. A to ani ty, které nemohou ovlivnit vyšetřování.“ Nevíme tak, kdy a kde byly odebrány vzorky, zda a kde byly kontroly. Kdy třeba inspekce spustila kontrolu v Deze. To jsou informace, které se dřív běžně zveřejňovaly,“ uvedla Moravcová.

Co do budoucna?

Během dvou a půl hodinového jednání se probrala řada dalších věcí, z nichž některé se týkaly i zamýšleného poučení do budoucna. Jednou z věcí, která v budoucnu mohla při podobné havárii pomoci, je podle Jitky Strakové z Arniky snížení ohlašovacích prahu pro Integrovaný registr znečišťování. „Snížení ohlašovacích prahů může být důležité pro prvotní informaci, kdo teoreticky může být původcem havárie,“ říká Straková. „Ne vždy je to ten největší podnik, může to být i podnik malý. A na něj se může přijít díky snížení ohlašovacích prahů.“

Jak zmínil hydrobiolog a toxilog Radovan Kopp z Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Mendelovy univerzity, zákon předpokládá, že viník nahlásí havárii tak, jak mu velí ohlašovací povinnost. Ale v řadě případů se to neděje. „A pokud legislativci budou přemýšlet, jaké by mohly být budoucí legislativní úpravy, pak se jednoznačně přikláním k tomu, že není nutné pokutovat samotné havárie. Havárie se stát může. Ať jsou náhrady škody. Ale je potřeba vypsat naprosto likvidační pokuty za to, že havárii podnik nenahlásí. To musí být tak likvidační, že nenahlášení havárie nesmí nikoho ani napadnout,“ radí Radovan Kopp.

Radovan Kopp coby odborník na havárie na řekách dále komentoval to, jak se v předchozích příspěvcích ČIŽP, Povodí Moravy a další řečníci shodli na tom, jak postupovali správně a všechno šlo podle předpisů. „Pro mě je s podivem, že se nezjistilo, odkud unikla toxická látka do Bečvy. To je po oznámení havárie alfa a omega,“ řekl Radovan Kopp. Podle něho nebyla na Bečvě žádná praktická překážka, aby to nemohlo být zjištěno. „Při havárii tohoto charakteru sledujete výskyt uhynulých ryb v toku. Když dorazíte k místu, kde už se uhynulé ryby přestanou vyskytovat, jste přibližně na místě, kde úhyn nastal. Pak přichází ke slovu elektrický agregát, který prokáže přítomnost nebo nepřítomnost ryb. Vzhledem k průtokům v době havárie nepředpokládám, že by ten inkriminovaný úsek byl delší než půl kilometru. A podle výskytu ryb teprve hledám výpustě, odkud mohl toxikant přitéct,“ popsal postup Kopp.

„A pokud to patřičné orgány nezjistily nejpozději v pondělí, tak podle mě selhaly,“ tvrdí Kopp. „Všichni se tu chlubí, že všechno udělali správně, ale pokud to nezjistili, tak je to selhání. Nedovedu si představit, jak to, že se to nepodařilo zjistit.“

Zvukový záznam kulatého stolu si můžete stáhnout zde.


reklama

 
foto - Mach Ondřej Martin
Martin Mach Ondřej
Autor je šéfredaktorem serveru Ekolist.cz
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

14.12.2020 10:08
Se zatajováním informací ze strany ČIŽP mám stejné zkušenosti, inspekce se staví do role vrchnosti, která plebsu určí co milostivě sdělí nebo nesdělí.
Naprosto souhlasím s JUDr. Svobodou, že si inspekce plete své postavení.

Je to orgán státní správy a musí být pod veřejnou kontrolou . Má povinnost sdělit relevantní informace o stavu ŽP a nesmí se schovávat za kecy o "ohrožení vyšetřování."
Ostatně havárie na Bečvě by měla otevřít diskuzi o postavení ČIŽP také jako službu veřejnosti /každý má ústavní právo na příznivé životní prostředí/ a systémové změně její činnosti . To co předvádí je trapné a neakceptovatelné.
Odpovědět
Mz

Miluna z Hor

14.12.2020 10:28
predstava ze Babisova marketingova masinerie tohle vsechno podstupuje kuli nekomu jinemu nez Deze je směšná.... a my se nechame proměnit v zemi kterou oligarchove zcela ovládli...a dobre nam tak, jako jejich otrokum nam bude moc hezky
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.12.2020 15:39 Reaguje na Miluna z Hor
Je neskutečný, že jsme se za 30 let prakticky ideálních podmínek k budování moderního státu dostali k naprosto nefunkční a totálně zkorumpované taškařici, kdy státní orgánové jsou už naprosto neschopní vyšetřit ani tak primitivní záležitost.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

15.12.2020 07:53 Reaguje na Pavel Hanzl
Pozor... to není neschopnost, ale naopak schopnost. A to taková, které si premiér velice cení...
Odpovědět
JV

Jaroslav Vyhňák

15.12.2020 16:46 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Velmi přesně napsáno.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

14.12.2020 11:46
Také to ve mně budí velké podezření, že se ČIŽP za paragraf 8 trestního řádu jen schovává. Minimálně vědci a odborníci přes danou problematiku měli dostat informace, jaké vzorky, kdy a kde byly odebrány. A určitě je dost lidí, které zajímá, kdy spustila inspekce kontrolu v Deze, zveřejnění tohohle přece měla být samozřejmost. Pochybuji, že by tyto údaje mohly (nyní po skoro třech měsících) ovlivnit vyšetřování.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

14.12.2020 14:26
Pevně věřím panu Kúsovi, že nad výpustěmi z Dezy chlor ani fenol diagnostikován nebyl. DEZA se nevyšetřuje. Vyšetřovala se výpusť z Tesly jak bylo zadáno.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

14.12.2020 14:31
Zapomněl jsem dodat, že všechny vzorky odebrané rybáři a povodím byly odborně ekologicky zlikvidovány. Takže práce ČIŽP byly prováděny zcela odborně podle směrnic Lovochemie.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

15.12.2020 07:48
Takto to dopadá, když má ČR premiéra v totálním střetu zájmů a státní aparát korumpuje ve prospěch jeho firem.... zemský ráj to napohled.....
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

15.12.2020 07:56 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Jinak pokud má pan Svoboda s tím paragrafem 8 pravdu, tak by bylo opravdu nejlepší podat žalobu... jak si o ní sám říká zkorumpovaný Geuss.....
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.12.2020 09:23
Myslím, že k odtajnění je už pomalu čas. Co bylo kde odebráno a co v tom bylo naměřeno. Co se nevyšetřilo doteď, se už nejspíš nevyšetří. Pokud někdo nepromluví. Je tedy třeba zinventurovat, co se zjistilo, co se doteď vyšetřilo, kdo a jestli udělal nějaké chyby nebo neudělal to, co měl.
Ale stále se nemůžu zbavit dojmu, že přístup neprofesionálních organizací, ve smyslu znečištění vody, a lidí, hlavně rybářů byl absolutně diletanský. Například třeba včelaři mají pro případ otravy včelstev jednoduchý a pochopitelný návod. Zhruba řečeno odebrat vzorky , zabalit je, nevystavovat teplu a odvézt je na analýzu do příslušné laboratoře. A to se musí stihnout do 36 hodin od zjištění otravy. Pokud to trvá déle, některé jedovaté látky se mohou rozložit. Analýza sice něco stojí, pár tisíc Kč, ale včelařiv případě otravy toto, za pomoci místní organizacxe včelařů, toto běžně dělají. Mají na to podrobně zpracovaný návod a funcionáři včelařů jsou na to, jestli se nepletu, i školeni.
Proč toto nemohli taky udělat i rybáři? Proč do těch 36 hodin od oznámení otravy Bečvy nepřislo do laboratoří 5 - 10 vzorků * 5 - 10 základních rybářských organizací či kolik ZO rybářských organizací na těch 40 kilometrech vytrávěné Bečvy funguje?
Proč místo toho rybáři jen diletansky sbírali mrtvé ryby a bečeli do sdělovacích prostředků, že to Bečvu vytráví na 10 let ( už dnes je ten úsek Bečvy rybami zase obsazen). Možná Proto, že když takhle rybáři bečí, stát jim zaplatí nové ryby a rybáře to nebude nic stát. To například včelaři v ČSV to mají naopak. Včelaři mají svépomocný fonf)´d a platí si do něho povinně příspěvky. Jakožto obdobu jakéhosi hmotného i úrazového pojištění včelaření. Proto včelaři automaticky, jakmile jim někdo včely otráví, jednají a aktivně zjišťují proč. Protože pokud nejednají, svépomocný fond jim škodu nemusí proplatit. Rybáři nic takového nemají. Proto nejednali, jen bečeli, aby Bečvu zarybnil stát.
A nevidím důvod, proč by analýzy otrávené vody, řekněme do 24 - 36 hodin od odebrání vzorku, nemohly dělat i jiné organizace, kterým na Bečvě záleží nebo i jednotlivci.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

15.12.2020 09:24
Neuvěřitelné a neomluvitelné selhání všech, co se tak hezky pochválili, jak se jim zadařilo. Jeden se vymlouvá na druhého a všichni dohromady to v jednom akordu systematicky podělávali, až se z nich kouřilo.
Mně ve výčtu neschopnosti tady chybí Povodí Moravy - s výbornými laboratořemi i specialisty na chemii i biologii vody - a ti se na místo dostali prvně až ve středu, a to ještě protože to měli dlouho naplánováno. To je zcela zásadní propadák na straně správce vodního toku. Oni se sice hájí, že je nejdřív musí o pomoc požádat podle zákona buď inspekce nebo vodoprávní úřad (tedy odbor žp radnice Valmezu vedené starostou za ANO). Jenže to je čistá lež a alibismus. Žádný zákon nikomu nezakazuje pracovat a chovat se líp, než musí! A povodí to vědělo od neděle po poledni.
Závěr je jednoduchý:
1/ Buď je vedení těchle účastníků katastrofy nekompetentní a neschopné => nemá tam co dělat, a nebo
2/ se nechali ohnout Burešovou mašinérií a hanebně přisluhovali na účet nás všech => nemají tam co dělat a měli by se poroučet!
No, jenom na okraj...
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist