Lidé mají sázet stromy, ale při kácení musí mlčet, upozorňují ochránci přírody
"Veřejnost byla před dvěma roky vyloučena z řízení, v nichž se rozhoduje o kácení stromů kvůli stavebním projektům, v současné době projednává parlament novelu zákona o drahách, která má umožnit kácet dřeviny v blízkosti tratí jen dle uvážení správce cesty a bez jakékoli konzultace s odbornými pracovišti veřejné správy," připomíná ředitel Zeleného kruhu Daniel Vondrouš.
„Pokud má mít program dlouhodobý pozitivní vliv na obce, města i krajinu, musí se stát znovu umožnit místním spolkům chránit stromy již vysazené. Konkrétně to znamená vrátit do stavebního zákona účast veřejnosti v řízeních, kde se o kácení rozhoduje," říká Vondrouš.
"Každý jeden strom má pro naše klima nezastupitelnou roli a zaslouží si ochranu. Důvody, proč se stromy kácejí, musí být pod kontrolou jak odborných pracovišť veřejné správy, tak veřejnosti,“ myslí si Daniel Vondrouš.
„Arnika iniciativu ministerstva podporuje. Pokud ale nebudou mít vysázené stromy dlouhodobě zajištěnou kvalitní péči a zejména právní ochranu, nemohou nám přinést požadované benefity a nepomůžou nám zmírnit dopady klimatické změny," říká Marcela Klemensová z Arniky, vedoucí kampaně Zachraňme stromy.
"Bavíme se tu o desítkách let, které malé sazenice potřebují, aby se z nich staly vzrostlé stromy. Jsme proto znepokojeni přístupem státních institucí, které si opakovaně vynucují zásahy do zákona o ochraně přírody a krajiny, usnadňující jim kácení vzrostlých stromů prakticky bez omezení,“ dodává Marcela Klemensová.
Spolky věnující se ochraně životního prostředí jsou vyloučeny z většiny územních a stavebních řízení od ledna 2018 s odůvodněním, že způsobují svými připomínkami průtahy v řízení. Praxe však podle Zeleného kruhu ukázala, že k žádnému zrychlení v povolovacích řízeních nedošlo. Zdržení způsobovalo a nadále způsobuje především nedodržování lhůt ze strany úřadů. Naopak lidé nesmějí připomínkovat mj. návrhy na kácení stromů, které – nově s podporou státu - sami vysazují.
reklama
V pískovně Křenek skončila rekultivace jezera po těžbě, žijí v něm obojživelníci
Hvožďanská louka v CHKO Český les je větší. Remíz ji chrání před splachy hnojiv
Vědec objevil u Mochova vzácnou škeblovku, ve středním Polabí je to první nález