Mohou obce omezit chov zvířat ve svém katastru? Rozhodne Ústavní soud

Zároveň obec určila maximální počty zvířat v chovu, například krav či ovcí nesmí být víc než 20, slepic a králíků víc než 100. Obec si také vyhradila právo "předběžně zakázat chov" a ukládat chovatelům sankce.
Podobnou pravomoc ale obce podle vnitra nemají. "Samotný chov zvířat o určitém počtu kusů ve standardní obci sám o sobě veřejný pořádek narušit nemůže. Nejde o a priori společensky škodlivou činnost," stojí v návrhu. Hospodářský chov zvířat i kontrolní mechanismy upravují celostátně platné předpisy.
"Ministerstvo vnitra nedisponuje žádnými poznatky, z nichž by vyplývalo, že obec Cebiv je oproti jiným obcím 'venkovského charakteru' čímkoliv zvláštní či výjimečná, a že by právě její (zcela specifické) místní podmínky mohly regulaci chovu zvířat v daném rozsahu z hlediska proporcionality odůvodňovat," napsali právníci vnitra.
Ministerstvo poukázalo také na to, že Cebiv paradoxně má v územním plánu vymezené plochy určené farmám a chovu. Je prý stěží představitelné, aby obec v územním plánu určitou činnost umožnila, zatímco vyhláškou ji zakázala, případně i pokutovala. Protože obec při jednání s ministerstvem nechtěla ustoupit, vnitro platnost vyhlášky koncem minulého roku pozastavilo a obrátilo se na ÚS.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (38)
Marcela Jezberová
25.4.2025 11:03smějící se bestie
25.4.2025 14:58 Reaguje na Marcela Jezberovápřestěhování městské honorace na vesnici !
Michal Uhrovič
25.4.2025 11:19Je to příznak přestárlé společnosti?
Jiří Svoboda
25.4.2025 11:34 Reaguje na Michal UhrovičMichal Uhrovič
25.4.2025 11:38 Reaguje na Jiří SvobodaTím, že žijeme v přestárlé společnosti takový lidé budou mít za chvíli většinu a díky demokracii naše společnost začně upadat.
Je třeba více propojit mládí se stářím, ale lidé se tomu brání
Jiří Svoboda
25.4.2025 14:29 Reaguje na Michal UhrovičRadim Polášek
27.4.2025 21:58 Reaguje na Michal UhrovičMoje babička měla přes 80 a ještě chodila přes kilometr daleko na záhumenek pracovat na našem poli, okopávat brambory a řepu. Matka taky po osumdesátce ještě chodila na brigády do místního JZD na mrkev, co se tam tehdy pokoušeli pěstovat.
Petr Brok
25.4.2025 11:23Emil Bernardy
25.4.2025 13:12 Reaguje na Petr BrokPetr Brok
26.4.2025 12:29 Reaguje na Emil BernardyEmil Bernardy
27.4.2025 09:00 Reaguje na Petr BrokPetr Brok
28.4.2025 11:22 Reaguje na Emil BernardyJaroslav Pokorný
25.4.2025 11:35Michal Uhrovič
25.4.2025 11:39 Reaguje na Jaroslav PokornýEmil Bernardy
25.4.2025 13:14 Reaguje na Michal UhrovičJiří Svoboda
25.4.2025 14:34 Reaguje na Emil Bernardy
Zejména Zájmena
25.4.2025 23:31smějící se bestie
26.4.2025 04:58 Reaguje na Zejména Zájmenapřed " sametem ", byla ta JZD převážně solidní základ vesnice -
prací za slušné peníze počínaje a dvousměnný provoz fungoval,
takže boháči na vesnicích byli.
Co je tam dnes, když tam chybí fungující krám/prodejna a hospoda, no !
Emil Bernardy
26.4.2025 08:52 Reaguje na smějící se bestiePro soudruha výše.
Jaroslav Pokorný
27.4.2025 12:06 Reaguje na Zejména ZájmenaJo, k soukromému zemědělství musí být hodně velká láska.
Radim Polášek
27.4.2025 22:07 Reaguje na Jaroslav PokornýNa takové malé rozloze by prosperovali pouze kdyby našli mezeru, produkovali něco, co zatím velké zemědělské subjekty nedělají a nejsou na to velké stroje a malovýrobní technologické postupy by tak byly konkurenceschopné. A to chce velké zemědělské znalosti a přehled, aby něco takového našli a byli to schopní rozjet.
Jaroslav Pokorný
29.4.2025 14:16 Reaguje na Radim PolášekVe Švýcarsku jsem viděl horská hospodářství. Krásná, udržovaná, ke každému statku asfaltka, před domy 2 - 3 auta. Ve chlévech 10 - 30 krav. Ale jak píšete - celá rodina, od dětí po stařečky, sklízela seno na stráních, kde bych nechtěl chodit ani jako turista. A bylo mně jasné, že když potomek ten statek převezme, že se akorát tak někdy odpoledne podívá do města a na nějakou dovolenou může zapomenout. Dočetl jsem se ještě, že těm horským zemědělcům vláda dává až 70% dotaci jejich příjmů. Chápu - kdyby nedala a otevřela hranice pro dovoz potravin z Německa a Francie, měla by z těch zemědělců lumpenproletariát ve městech. A tak - co je lepší?

Zejména Zájmena
25.4.2025 23:31Slavomil Vinkler
26.4.2025 05:32 Reaguje na Zejména ZájmenaJaroslav Pokorný
27.4.2025 12:08 Reaguje na Slavomil VinklerHonza Honza
26.4.2025 08:07Břetislav Machaček
26.4.2025 10:59kamarádovi. Ten ale omarodil, rozvedl se a pozemek prodal zcela jinému
stavebníkovi. Ten postavil vilku blízko kamarádova chlévu a hnojiště a
zahloubený bazén s posuvnou střechou rovnou u plotu a pak nastaly muka.
Kamarád prý údajně očumuje mladou paní koupající se a slunící nahoře bez.
Tak kamarád svůj plot vybavil stínící tkaninou a totéž doporučil sousedovi. Ustoupil i v tom, že přemístil hnojiště na opačný konec pozemku a zazdil
okno z chléva směřující k sousedům. Stále málo a přišlo předvolání na
obecní úřad, který to moudře posoudil jako neopodstatněnou stížnost. Prý
stavebník věděl, že staví na vesnici s chovem zvířat a mohl orientovat
dům a bazén na jinou stranu pozemku. Dva roky byl klid a nyní dal soused
stížnost soudu a stěžuje si i na postup obecního úřadu. A poučení? Nic
nikomu neprodávat, dokud žiju a nechci se dožít toho, co kamarád. Ono
je to i v jiných případech i bez chovu zvířat. Realitka koupila RD od
dědiců, kteří se nebyli schopni dohodnout a vyplatila jim podíly. Pak
následně RD v horším technickém stavu prodala podnikateli jedné z menšin
a ten tam nastěhoval své soukmenovce. Sousedé v okolí zažívají doslova
peklo na zemi a ceny jejich nemovitostí s takovými sousedy rapidně klesly. Jednomu došla trpělivost a chtěl RD prodat, ale slušní kupci po zjištění
s kým by sousedili od koupě odstoupili. Dostal nabídku od toho podnikatele,
který tam ty své soukmenovce ubytoval, ale on mu to odmítl prodat. Zůstal
tam nakonec bydlet s tím, že vystavěl nový plot z betonových dílců vysoký
4 metry, u domu zazdil dvě okna směřující k sousedům a zřídil okna jiná.
Minimálně jednou týdně jezdí nájemníky umravňovat Městská policie a PČR.
Ti nájemníci jsou bohužel horší než dobytek a žít jim tam žádný zákon
nezakáže na rozdíl od chovu zvířat. Stěžovat si soused na chov zvířat,
tak dům prodám takovému etniku, ať si užije něčeho, na co stížnost nemá
smysl vůbec dávat. Ti lidé jsou nedotknutelní na rozdíl od zvířat, které
musí po stížnostech lidé mnohde odstranit.
Jaroslav Pokorný
27.4.2025 12:23 Reaguje na Břetislav MachačekNo a z jiné části města stížnost na podnikatele, že má na dvorku nepořádek. Skutečně - na dvorku hromada odpadků. Smutně nám ukazoval zničenou zídku kterou vystavěl vedle sousedního dvorku, v jehož domě žila "menšina", která mu tam ty odpadky házela. Když postavil tu zeď, do rána ji měl sbořenou. A ptal se nás, co má dělat, když ani policie nepomáhá. Soucítili jsme s ním, ale i my, úředníci, jsme byli oproti té hájené menšině bezmocní. Nakonec to město vyřešilo tak, že přes realitku zakoupilo staré domky v různých vesnicích a s menšinou dohodlo přestěhování.
Břetislav Machaček
28.4.2025 18:47 Reaguje na Jaroslav Pokornýmenšiny je pouhé přesunutí problému jinam. Možná vás tam
nyní proklínají, že jste to takto vyřešili a budou zkoušet
postupovat stejně, pokud budou mít na nákup domků jinde. Slováci jsou kvůli separaci menšin v osadách terčem
kritiky z EU a přitom totéž se děje i v zemích na západě.
Kamarád z nouze bydlel v takové čtvrti v jednom německém
městě a považuje to za hrůzný zážitek na celý život. Byl
tam svědkem násilí, loupeží a lépe se na to bylo koukat
pouze z okna třetího patra ukrytý za záclonou, protože
svědek bývá po výslechu další obětí pachatelů. Peníze z
prvé výplaty investoval do nájmu v jiné části města a byl
v práci hrdinou, že v té původní čtvrti přežil bez újmy
na zdraví měsíc a půl. Nejsem rasista, ale jak nazvat ty,
kteří se nesnaží žít jako většinová populace? Takže chov
zvířat je lépe řešitelný, než soužití s takovými lidmi.