Na Broumovsku žije rekordních až 27 vlků, potvrdilo letošní sčítání ochranářů
24.2.2026 09:40 | BROUMOV
(ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
Loni v lednu při monitoringu vlků na Broumovsku a okolí ochranáři zaznamenali minimálně 11 těchto zvířat, což byl druhý nejnižší zjištěný počet od prvního ročníku mapování vlka obecného v oblasti.
"Za vzrůstem jejich počtu stojí potvrzená reprodukce všech tří smeček v loňském roce, minimálně sedm vlčat u každé z nich, ale také výborné podmínky pro stopování a pokrytí všech navržených tras," uvedl zoolog správy chráněné krajinné oblasti Broumovsko Petr Kafka z AOPK.
Za tři dny ochranáři prošli 30 tras o celkové délce 443 kilometrů, nejvíce od začátku mapování. Zaznamenali 89 věrohodných pobytových znaků vlků a potvrdili jejich výskyt ve všech třech známých teritoriích zasahujících do Broumovské vrchoviny.
V teritoriu smečky zasahující do Vraních a Jestřebích hor, na Hraniční hřbet a do Adršpašsko-teplických skal pozorovatelé zaznamenali stopy nejvýše devíti vlků. V teritoriu druhé smečky, která zasahuje do Javořích hor, bylo nejméně osm stopních drah. V teritoriu třetí smečky zasahující Broumovské stěny a polské Góry Stolowe byli na české straně zaznamenáni čtyři vlci a na polské straně až šest jedinců.
"Záznamy z fotopastí v NP Góry Stolowe však potvrzují v této zimě opakovaně smečku devíti jedinců," sdělil koordinátor Vlčích a Rysích hlídek na Broumovsku Jan Koranda. Podle něj v okolí Nového Města nad Metují nebyl letos výskyt vlků při mapování potvrzen. Záznam z fotopasti ze začátku února však prokázal výskyt dvou vlků.
V době mapování byli další dva vlci zaznamenáni v Rýchorách na Trutnovsku a dva u Královce. Pravděpodobně spadají do teritoria východokrkonošské smečky, uvedli ochranáři.
Trvalý výskyt vlka obecného byl v Královéhradeckém kraji po dlouhé době zaznamenán v roce 2015 u Adršpachu na Broumovsku v okrese Náchod. V současnosti jsou stabilní populace vlků v kraji kromě Broumovska také v Orlických horách a Krkonoších. Z letošního sčítání vlka obecného v Orlických horách vyplynulo, že v tomto regionu se pohybuje ve dvou přeshraničních smečkách 13 až 18 vlků. Těžiště výskytu vlka obecného v Orlických horách je v sousedním Polsku.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
V okolí Nového Boru se objevili vlci, majitelé by měli mít své psy na vodítku
Policie nezjistila, kdo loni v Brništi na Českolipsku zastřelil vlka
V Orlických horách žije nejméně 13 vlků ze dvou smečekOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (70)
ss
su
24.2.2026 10:11 Reaguje na smějící se bestie
No tak šup, honem vemte flintu a jděte na to!
Odpovědět
ss
smějící se bestie
24.2.2026 10:35 Reaguje naTo nechám na zelených, kteří by měli platit případné odškodné za vlky zabitá zvířata a k tomu i za psychickou újmu,
což jsou násobky těch za maso.
Odpovědět
což jsou násobky těch za maso.
su
24.2.2026 10:58 Reaguje na smějící se bestie
Ale to na nich nemůžete nechta, vážená bestie, oni k tomu nejsou kompetentní a ani to není jejich fylozofie...takže ti musíte udělat vy.
Odpovědět
su
su
ss
su
JS
Jarek Schindler
24.2.2026 14:46 Reaguje naKdyž jeden chytrák počital škody zvěří aby mu to vyšlo na těch 6 miliard, tak tam mimo jiné počítal i se ztrátou ceny dřeva v průběhu dalších let od poškození do mýtního věku. Proč by se potom pastevcům nemohlo stejně tak počítat o co vše stržením jedné ovce přišli. Ovce má jehně a to bude mít zase jehně. Co to tak počítat alespoň po dobu 10 let?
Odpovědět
su
24.2.2026 15:20 Reaguje na Jarek Schindler
No, však proč ne, když to prosadíte, tak at se to tak počítá.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
24.2.2026 16:41 Reaguje na Jarek SchindlerPoužít vzor
USA,
to bude stačit.
Odpovědět
USA,
to bude stačit.
su
Karel Zvářal
24.2.2026 17:29 Reaguje naSem myslel, že budete skandovat jů esej, jů es ej!... dyť maj Yelloustoun - odkud pochází všechna moudra o "vlcích v krajině"-))
Odpovědět
Karel Zvářal
24.2.2026 17:58 Reaguje na Karel ZvářalA kojota, "který je tam původní", třílí každý, kdo má při ruce zbraň. Nemůžou se jich zbavit, neb se jim synantropizovali, jak v Londýně liška a jezevci... tak to dopadá, když kult predátora se dovede do extrému... Debí se raduje, společnost pláče.
Odpovědět
Karel Zvářal
24.2.2026 18:15 Reaguje na Karel ZvářalMěli špatně postavený plot, no!
https://www.novinky.cz/clanek/koktejl-lvice-preskocila-zed-zahrady-a-odnesla-si-mohutneho-rotvajlera-40473712
Odpovědět
https://www.novinky.cz/clanek/koktejl-lvice-preskocila-zed-zahrady-a-odnesla-si-mohutneho-rotvajlera-40473712
EB
Emil Bernardy
25.2.2026 18:14 Reaguje na Karel ZvářalPro vlka s rozběhem 3m vrata nejsou problém.Někde mám asi foto,s vlčicí jsme si takto hráli.
Odpovědět
Ra
Ra
ss
smějící se bestie
24.2.2026 18:23 Reaguje naTAM DOVEDOU
u soudu, posoudit psychickou újmu patřičně.
Odpovědět
u soudu, posoudit psychickou újmu patřičně.
MK
Majka Kletečková
24.2.2026 10:43Pro tamní přírodu je určitě dobře, že tam tento vrcholový predátor žije a zřejmě dobře prosperuje. Chovatelé ovcí si na jeho přítomnost, doufám, už zvykli a vhodně zabezpečili svá zvířata.
Odpovědět
Ra
Radek
24.2.2026 11:07 Reaguje na Majka KletečkováVlci na Broumovsku představují pro drobné chovatele značnou zátěž, která se projevuje následovně:
Ekonomické ztráty: I přes státní náhrady chovatelé nesou náklady na likvidaci kadáverů, veterinární ošetření přeživších kusů a administrativní čas spojený s hlášením škod
Psychický dopad: Přímý pohled na usmrcená či potrhaná zvířata vede k traumatizaci a často k úplnému ukončení chovatelské činnosti, což mění ráz místní krajiny.
Náklady na prevenci: Malochovatelé mají omezené kapacity na budování náročných pětidrátových ohradníků nebo pořízení a krmení pasteveckých psů, což je pro pár ovcí neekonomické.
Změna chování: Vlci se učí překonávat běžné zábrany, což nutí chovatele k zavírání stád na noc do ovčínů, čímž zaniká tradiční celoroční pastva. Nesmírný negativní dopad na místní biodiverzitu .
Odpovědět
Ekonomické ztráty: I přes státní náhrady chovatelé nesou náklady na likvidaci kadáverů, veterinární ošetření přeživších kusů a administrativní čas spojený s hlášením škod
Psychický dopad: Přímý pohled na usmrcená či potrhaná zvířata vede k traumatizaci a často k úplnému ukončení chovatelské činnosti, což mění ráz místní krajiny.
Náklady na prevenci: Malochovatelé mají omezené kapacity na budování náročných pětidrátových ohradníků nebo pořízení a krmení pasteveckých psů, což je pro pár ovcí neekonomické.
Změna chování: Vlci se učí překonávat běžné zábrany, což nutí chovatele k zavírání stád na noc do ovčínů, čímž zaniká tradiční celoroční pastva. Nesmírný negativní dopad na místní biodiverzitu .
Ra
Radek
24.2.2026 11:16 Reaguje na Radekškody na Broumovsku nejsou definovány jen počtem usmrcených zvířat, ale také jejich chovnou hodnotou a dopadem na konkrétní hospodářství. Historicky nejvýraznější případy se soustředí do let 2019–2021, kdy se populace vlků stabilizovala a chovatelé začali důsledněji nárokovat náhrady.
zaznamenané škody
útok na jedno stádo (2019): Dosud nejvyšší vyplacené odškodné (co jsem dohledal ) za jednu událost činilo 884 000 Kč. Vlci tehdy na jedné farmě usmrtili 41 jehňat. Vysoká částka byla dána tím, že šlo o plemenná zvířata s vysokou hodnotou
Kumulativní ztráty velkochovů (Farma Šonov): Manželé Menčíkovi patří k nejvíce zasaženým. V roce 2019 přišli o více než 70 ovcí. V roce 2021 pak během pouhého měsíce a půl ztratili dalších 43 kusů. Celková finanční škoda na této farmě (včetně sekundárních ztrát, jako je zastavení laktace u dojených ovcí) přesáhla v jednom roce 750 000 Kč.
Útoky na hovězí dobytek: Přestože ovce tvoří většinu obětí, finančně nejcitlivější jsou útoky na telata. V roce 2020 bylo jen za první pololetí na Broumovsku evidováno 26 usmrcených telat. Jelikož je náhrada za tele výrazně vyšší než za ovci (cca 15–24 tisíc Kč za kus), tyto útoky výrazně zvyšují celkový objem vyplácených náhrad.
Statistické extrémy a trendy , tabulka z čísli nejde vložit ,pokud máte zájem lehko si ji dohledáte .
Nutno dodat že další drobní chovatelé škodu nehlásí , je to pro ně prostě ztráta času .
Odpovědět
zaznamenané škody
útok na jedno stádo (2019): Dosud nejvyšší vyplacené odškodné (co jsem dohledal ) za jednu událost činilo 884 000 Kč. Vlci tehdy na jedné farmě usmrtili 41 jehňat. Vysoká částka byla dána tím, že šlo o plemenná zvířata s vysokou hodnotou
Kumulativní ztráty velkochovů (Farma Šonov): Manželé Menčíkovi patří k nejvíce zasaženým. V roce 2019 přišli o více než 70 ovcí. V roce 2021 pak během pouhého měsíce a půl ztratili dalších 43 kusů. Celková finanční škoda na této farmě (včetně sekundárních ztrát, jako je zastavení laktace u dojených ovcí) přesáhla v jednom roce 750 000 Kč.
Útoky na hovězí dobytek: Přestože ovce tvoří většinu obětí, finančně nejcitlivější jsou útoky na telata. V roce 2020 bylo jen za první pololetí na Broumovsku evidováno 26 usmrcených telat. Jelikož je náhrada za tele výrazně vyšší než za ovci (cca 15–24 tisíc Kč za kus), tyto útoky výrazně zvyšují celkový objem vyplácených náhrad.
Statistické extrémy a trendy , tabulka z čísli nejde vložit ,pokud máte zájem lehko si ji dohledáte .
Nutno dodat že další drobní chovatelé škodu nehlásí , je to pro ně prostě ztráta času .
Ra
Radek
24.2.2026 11:18 Reaguje na RadekLikvidační dopad na malé chovatele
Zatímco velké farmy se snaží situaci řešit profesionálními hlídači a sofistikovanými ohradníky, pro drobné chovatele jsou největší škodou případy, kdy přijdou o celé své stádo najednou.
Příklad z Božanova
Chovatel po 50 letech ukončil činnost poté, co mu vlci během opakovaných útoků zadávili poslední 3 ovce. Pro malochovatele je právě tato "totální škoda" a pocit bezmoci nejčastějším důvodem k zániku chovu.
Odpovědět
Zatímco velké farmy se snaží situaci řešit profesionálními hlídači a sofistikovanými ohradníky, pro drobné chovatele jsou největší škodou případy, kdy přijdou o celé své stádo najednou.
Příklad z Božanova
Chovatel po 50 letech ukončil činnost poté, co mu vlci během opakovaných útoků zadávili poslední 3 ovce. Pro malochovatele je právě tato "totální škoda" a pocit bezmoci nejčastějším důvodem k zániku chovu.
MU
Michal Uhrovič
24.2.2026 11:34 Reaguje na RadekProsím Vás, jak to dělali chovatelé v minulém a předminulém století, kdy u nás žilo vlků ještě více?
Nebo chovatelé na Broumovsku začali chovat dobytek až byli vlci vyhubeni?
Odpovědět
Nebo chovatelé na Broumovsku začali chovat dobytek až byli vlci vyhubeni?
Ra
Radek
24.2.2026 11:47 Reaguje na Michal UhrovičZa konec původní populace vlků v českých zemích se obvykle považuje 18. století.
Je to vcelku jednoduché , v té době to bylo tak že jak někdo spatřil vlka poblíž stáda tak ho zabil . Vlk je inteligentní a učí svoje potomky jak se mají chovat , v té době co zmiňujete věděl každý jeden kus ve smečce že je člověk nebezpečný . Dnes je to opačně .
Odpovědět
Je to vcelku jednoduché , v té době to bylo tak že jak někdo spatřil vlka poblíž stáda tak ho zabil . Vlk je inteligentní a učí svoje potomky jak se mají chovat , v té době co zmiňujete věděl každý jeden kus ve smečce že je člověk nebezpečný . Dnes je to opačně .
MU
Michal Uhrovič
24.2.2026 12:28 Reaguje na RadekTakže chovatele ze střední evropy 2 století vlky neřešili a niní neví jak se k tomu postavit.
Je to problém a chápu chovatele. Stát by se měl k problému postavit jinak a namísto odškodnění by se měl podílet na regulaci problémových vlků a pomáhat finančně i materiálně k ochraně stát.
Odpovědět
Je to problém a chápu chovatele. Stát by se měl k problému postavit jinak a namísto odškodnění by se měl podílet na regulaci problémových vlků a pomáhat finančně i materiálně k ochraně stát.
MU
Michal Uhrovič
24.2.2026 13:49 Reaguje na RadekTakže jste proto, abychom se vrátili ke stejnému řešení jako v minulých století, tedy k vyhubení vlka ve volné krajině?
Není společnost ve 21. století dál?
Odpovědět
Není společnost ve 21. století dál?
Ra
Radek
24.2.2026 14:04 Reaguje na Michal UhrovičJsem proto aby se začali zabíjet vlci kteří se opakovaně přibližují ke stádům nebo lidem .Podobně k tomu přistupují již 4 rokem spolkové země v Rakousku .
Vlci žijící v divočině mI nevadí , po pravdě řečeno je vidím rád . Vlk je v přírodě druhem stabilním jeho populace vzrůstá , to nakonec dokazují data která zveřejňuje opakovaně hnutí duha . V našich podmínkách se rodí vlci kterým je předáváno že od člověka jim nehrozí nebezpečí a to je špatně .
společnost v 21 století je dál, zaleží na jakou oblast se při posuzování zaměříme .
Odpovědět
Vlci žijící v divočině mI nevadí , po pravdě řečeno je vidím rád . Vlk je v přírodě druhem stabilním jeho populace vzrůstá , to nakonec dokazují data která zveřejňuje opakovaně hnutí duha . V našich podmínkách se rodí vlci kterým je předáváno že od člověka jim nehrozí nebezpečí a to je špatně .
společnost v 21 století je dál, zaleží na jakou oblast se při posuzování zaměříme .
MU
Michal Uhrovič
24.2.2026 14:08 Reaguje na Radeksouhlas
Stát by se měl k problému postavit jinak a namísto odškodnění by se měl podílet na regulaci problémových vlků a pomáhat finančně i materiálně k ochraně stád.
Odpovědět
Stát by se měl k problému postavit jinak a namísto odškodnění by se měl podílet na regulaci problémových vlků a pomáhat finančně i materiálně k ochraně stád.
JS
Jarek Schindler
24.2.2026 14:51 Reaguje na Michal UhrovičToto není o společnosti ale o přírodních zákonech a zakonitostech a ty jsou pořád stejné. Vlk přežil tam kde k tomu měl podmínky. V rámci areálu svého rozšíření nebyl nikdy kriticky ohrožen. Do hustě obydlené krajiny nepatří.
Odpovědět
Miloš Lesák
24.2.2026 17:40 Reaguje na Michal UhrovičAno společnost je dál a žije tu o 2/3 více lidí než když tu naposled žili vlci, krajina je dnes tak urbanizovaná že je tu v podstatě jedno velké město a vlci do města jednoduše nepatří jak jednoduché ...
Odpovědět
AL
Alena Lyskova
24.2.2026 16:54 Reaguje na Michal UhrovičKdyž se vlk přiblížil ke stadu bylo po něm.
Když chtěl přežít stáhkl se hlouběji do lesa.
Odpovědět
Když chtěl přežít stáhkl se hlouběji do lesa.
Ra
Radek
24.2.2026 11:36 Reaguje na RadekOchrana přírody se tu dostává do vlastního vnitřního konfliktu
Na jedné straně chráníme vrcholového predátora vlk.
Na druhé straně kvůli němu přicházíme o cenné biotopy louky, které jsou domovem pro stovky kriticky ohrožených druhů rostlin a bezobratlých.
Pokud stát a ochrana přírody nedokážou zajistit takové podmínky, aby pastva zůstala v krajině atraktivní i s vlkem (masivní dotace na lidi – pasáčky, ne jen na pletivo), pak je čistý přínos vlka pro celkovou biodiverzitu české krajiny přinejmenším sporný.
Vlk v našich podmínkách není jen „tvůrce“, ale pro určité typy vzácných stanovišť i nepřímý „likvidátor“.
Odpovědět
Na jedné straně chráníme vrcholového predátora vlk.
Na druhé straně kvůli němu přicházíme o cenné biotopy louky, které jsou domovem pro stovky kriticky ohrožených druhů rostlin a bezobratlých.
Pokud stát a ochrana přírody nedokážou zajistit takové podmínky, aby pastva zůstala v krajině atraktivní i s vlkem (masivní dotace na lidi – pasáčky, ne jen na pletivo), pak je čistý přínos vlka pro celkovou biodiverzitu české krajiny přinejmenším sporný.
Vlk v našich podmínkách není jen „tvůrce“, ale pro určité typy vzácných stanovišť i nepřímý „likvidátor“.
ss
su
24.2.2026 12:11 Reaguje na Radek
Ok, chápu, A ted mi uveďte příklad, jaká konkrétní lokalita s vysokou biodiverzitou kvůli vlkům zanikla.
Odpovědět
Ra
Radek
24.2.2026 13:08 Reaguje naNechápete , OK .
Vzhledem k faktu že máte všechny odkazy na weby (ve kterých lze vše dohledat ) v minulých diskuzích , kde tvrdíte že jste učitel/ komisař který zkouší myslivce a další žáky v oborech týkajících se ochrany přírody , profesionál který umí dohledat fakta . Považuji vaši otázku pouze účelovou provokaci z cílem udělat z diskuze frašku . Podobní lidé , teoretici jako jste vy by se měli více pohybovat v terénu , v oblastech kde jsou dopady ochrany vlka vidět na první pohled a nedělat tady ze sebe něco co nejste .
Odpovědět
Vzhledem k faktu že máte všechny odkazy na weby (ve kterých lze vše dohledat ) v minulých diskuzích , kde tvrdíte že jste učitel/ komisař který zkouší myslivce a další žáky v oborech týkajících se ochrany přírody , profesionál který umí dohledat fakta . Považuji vaši otázku pouze účelovou provokaci z cílem udělat z diskuze frašku . Podobní lidé , teoretici jako jste vy by se měli více pohybovat v terénu , v oblastech kde jsou dopady ochrany vlka vidět na první pohled a nedělat tady ze sebe něco co nejste .
su
su
24.2.2026 14:45 Reaguje na Radek
Chápu, že vlk je třaskavé téma. Jenže člověk v naší krajině ničil a ničí biodiverzitu mnohem úspěšněji jinými prostředky než vlkem a i když vlka z přírody odstraníte, úbytku biodiverzity tím určitě nezamezíte. A obávám se, že ani poklesu chovu ovcí, i když lokálně v tomto směru mohou velké šelmy roli hrát (ale určitě nejsou hlavním důvodem) - https://naschov.cz/ma-chovu-ovci-a-koz-v-eu-budoucnost/.
Pak je tu ta opěvovaná pastva. Většinou biodiverzitě nic nepřináší, protože se jedná o nadměrné spásání (viz odkaz výše - kdo chová ovce pro zisk, tak se snaží samozřejmě z toho vytřískat co nejvíc), takže rozhodně nelze dát rovnítko mezi "pastva ovcí = vyšší biodiverzita".
Odpovědět
Pak je tu ta opěvovaná pastva. Většinou biodiverzitě nic nepřináší, protože se jedná o nadměrné spásání (viz odkaz výše - kdo chová ovce pro zisk, tak se snaží samozřejmě z toho vytřískat co nejvíc), takže rozhodně nelze dát rovnítko mezi "pastva ovcí = vyšší biodiverzita".
JO
Jarka O.
24.2.2026 19:13 Reaguje naČástečně to tak i je, ale pro udržení pastvin jsou i jiné důvody než biodiverzita. Pastevectví pro obživu je přece taky diverzita. Kdyby všichni odešli pracovat na 3 směny někam do Drážďan a krajina zpustla, kdo by si koupil ty opuštěné zarostlé levné pozemky?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
24.2.2026 14:56 Reaguje naNo asi nechápete. Promiňte ale jak dlouho tady ten vlk je, že by již dnes díky němu mělo něco zanikat? Můžete uvést druh který někdy někde zanikl po +-8 letech likvidačního tlaku? Pokud nemůžete tak se sám tak hloupě neptejte.
Odpovědět
Ra
su
24.2.2026 20:29 Reaguje na Jarek Schindler
No...asi nerozumím. Tím chcete říci, že až tady bude vlk dostatečně dlouho, tak teprve pak se projeví to, že nějaká biodiverzita díky němu zanikne (či nějaký druh vyhyne)?
A co znamená 8+- let? Vlk se přeci u nás množí už min. 12 let (od r. 2014).
Jestli je to tak, pak potvrzujete, že zatím žádná biodiverzita díky němu nezanikla. Tak až ta situace nastane a budete mít skutečné důkazy, tak je můžete předložit :).
Odpovědět
A co znamená 8+- let? Vlk se přeci u nás množí už min. 12 let (od r. 2014).
Jestli je to tak, pak potvrzujete, že zatím žádná biodiverzita díky němu nezanikla. Tak až ta situace nastane a budete mít skutečné důkazy, tak je můžete předložit :).
AM
Anežka M
24.2.2026 15:54 Reaguje na RadekS potřebou regulace vlka odstřelem nelze nesouhlasit, za pár let to bude jasné i největším ekologistům. Odstřel u pastviny/obydlí je o to lepší, protože má kromě regulační funkce i tu edukativní - udržuje u vlků plachost.
Zas tu ale nedělejte z pastvy nějakou svátost. Většinu pastvin malochovatelů co jsem v podhůří Orliček i jinde viděla představuje zdupaná blátivá (po dešti) nebo prašná (v suchu) plocha přesycená dusíkem, že na ní po opuštění pastviny rostou akorát kopřivy. K idylické krajině plné biodiverzity to má daleko. Jde o zájmovou činnost která může být pro krajinu přínosná i škodlivá, záleží jak se vykonává.
Odpovědět
Zas tu ale nedělejte z pastvy nějakou svátost. Většinu pastvin malochovatelů co jsem v podhůří Orliček i jinde viděla představuje zdupaná blátivá (po dešti) nebo prašná (v suchu) plocha přesycená dusíkem, že na ní po opuštění pastviny rostou akorát kopřivy. K idylické krajině plné biodiverzity to má daleko. Jde o zájmovou činnost která může být pro krajinu přínosná i škodlivá, záleží jak se vykonává.
su
Karel Zvářal
24.2.2026 16:57 Reaguje na Anežka MPastva je jen část/"polovina" významu chovu hosp. zvířat. Na zimní krmení je potřeba seno, takže je dobré se dívat v 1.řadě na louky, ze kterých se seno sklízí. Např. malokarpatské louky mají díky pravidelnému sečení jednu z největších - ne-li vůbec největší diverzitu bylin. A on i ten N a kopřivy jsou dobré pro život, např babočka.k je na nich životně závislá. A chtít motýle a nemít květnaté louky... trochu xmíchu, trochu k pláči...
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
24.2.2026 17:03 Reaguje na Anežka MS vašim prvým odstavcem souhlasím, ale
u druhého je třeba dodat, že na to
má vliv koncentrace zvířat v některých místech z různých důvodů. Jedním je
nocování v zabezpečené ohradě a nebo
třeba krmeliště a napajedlo. Prostě ta
zvířata jsou stádoví tvoři a zdržují
se pohromadě i s těmi následky. Ono
ideálem bývalo kdysi obecní pasení,
kdy si na jaře malochovatelé označili
svá zvířata, která převzal obecní pasák
a staral se o ně na horských pastvinách do podzimu. Jeho výsadou bylo je dojit
a vyrábět sýry jako součást mzdy. Ta mu
byla vyplacena buď v penězích za pasení
a nebo v naturáliích(dostal jehně). Měl
ale za úkol zvířata ochránit a za ty co
ztratil byl hmotně zodpovědný. Později
se ale přestalo v horách pást a začaly
se spásat louky kdysi kosené na seno
a zatravněná pole, kde se nevyplácelo
už nic pěstovat. Tím se pastva přesunula
na malé pastviny pro pár kusů a už se
z nich nesestavovala stáda na spásání
obecních pastvin, které už leckde dávno
zarostly lesem. S tím nastal problém
hlídat třeba 10 ovcí na pastvě, ale
při absenci vlků to problém nebyl.
Spíše se stávalo, že spadlý strom
narušil ohradu a ovce se šly kouknout
do okolí. To přesycení půdy dusíkem
je buď místní při té koncentraci a nebo
plošné při dokrmování dodanou potravou,
kdy pastvina slouží jako výběh a nikoliv
jako zdroj potravy, kde naopak dochází
k ochuzování půdy o živiny končící v
masu a mléku, případně hnoji hromaděném
v zimě v salaši(chlévě). Tak dopadl můj
další kamarád, že chová deset ovcí v
rozbahněné před vlky zabezpečené ohradě, kde nastýlá slámu a chvojí a naváží jim
z pastvin trávu a seno. Efektivita je
ale mizerná a teskně vzpomíná na dobu
bez vlků, kdy chodil jednou denně ovce
zkontrolovat na pastvinu a jinak nic.
Výběhu říká vlčí koncentrák, kam ty
ovce zavřeli ochranáři pomocí vlků!
Odpovědět
u druhého je třeba dodat, že na to
má vliv koncentrace zvířat v některých místech z různých důvodů. Jedním je
nocování v zabezpečené ohradě a nebo
třeba krmeliště a napajedlo. Prostě ta
zvířata jsou stádoví tvoři a zdržují
se pohromadě i s těmi následky. Ono
ideálem bývalo kdysi obecní pasení,
kdy si na jaře malochovatelé označili
svá zvířata, která převzal obecní pasák
a staral se o ně na horských pastvinách do podzimu. Jeho výsadou bylo je dojit
a vyrábět sýry jako součást mzdy. Ta mu
byla vyplacena buď v penězích za pasení
a nebo v naturáliích(dostal jehně). Měl
ale za úkol zvířata ochránit a za ty co
ztratil byl hmotně zodpovědný. Později
se ale přestalo v horách pást a začaly
se spásat louky kdysi kosené na seno
a zatravněná pole, kde se nevyplácelo
už nic pěstovat. Tím se pastva přesunula
na malé pastviny pro pár kusů a už se
z nich nesestavovala stáda na spásání
obecních pastvin, které už leckde dávno
zarostly lesem. S tím nastal problém
hlídat třeba 10 ovcí na pastvě, ale
při absenci vlků to problém nebyl.
Spíše se stávalo, že spadlý strom
narušil ohradu a ovce se šly kouknout
do okolí. To přesycení půdy dusíkem
je buď místní při té koncentraci a nebo
plošné při dokrmování dodanou potravou,
kdy pastvina slouží jako výběh a nikoliv
jako zdroj potravy, kde naopak dochází
k ochuzování půdy o živiny končící v
masu a mléku, případně hnoji hromaděném
v zimě v salaši(chlévě). Tak dopadl můj
další kamarád, že chová deset ovcí v
rozbahněné před vlky zabezpečené ohradě, kde nastýlá slámu a chvojí a naváží jim
z pastvin trávu a seno. Efektivita je
ale mizerná a teskně vzpomíná na dobu
bez vlků, kdy chodil jednou denně ovce
zkontrolovat na pastvinu a jinak nic.
Výběhu říká vlčí koncentrák, kam ty
ovce zavřeli ochranáři pomocí vlků!
JO
Jarka O.
24.2.2026 19:08 Reaguje na Anežka MTaky jsem viděla a bylo mi zvířat v ohradách líto, ale co s tím, mě nenapadlo nic jiného než ustájení a družstva (osvícená) jako cesta k větším pastvinám a toulavé pastvě. Dám příklad z Alp, kde krizi nevidíte: Sedlák vlastní půlku kopce, přehání stáda z jedné pastvy na druhou, 2x ročně hnojí pastviny hnojem a močkou, rozhodl se spolu s ostatními místními furianty, že ta oblast bude vlkuprostá, protože jinak by žádný nemohl provozovat biochov, to jest i pastvu na neoplocených stráních, vydiskutoval si smluvní ochranu ptáků, tj.vydra nemá šanci, a pobírá velmi pěkné dotace. V rodině je myslivec, který loví kamzíky, legálně samozřejmě, a turistické apartmány, které opravdu vydělávají :).
Odpovědět
ss
BM
Břetislav Machaček
24.2.2026 16:15 Reaguje na Majka KletečkováUž víte jak chránit deset ovcí malochovatele, kterého neživí ovce,
ale práce v továrně? Nevíte, tak se nedělejte směšná opakováním
nesmyslů z příruček vlkomilů!
Odpovědět
ale práce v továrně? Nevíte, tak se nedělejte směšná opakováním
nesmyslů z příruček vlkomilů!
DA
DAG
24.2.2026 14:30Vlk není celosvětově ani v Evropě již ohroženým druhem. Nevidím důvod, proč by se měl v ČR vyskytovat jinde než v hraničních oblastech. Škody jsou vysoké a platíme je z našich daní.
Odpovědět
DA
DAG
24.2.2026 14:30Vlk není celosvětově ani v Evropě již ohroženým druhem. Nevidím důvod, proč by se měl v ČR vyskytovat jinde než v hraničních oblastech. Škody jsou vysoké a platíme je z našich daní.
Odpovědět
DA
DAG
24.2.2026 14:30Vlk není celosvětově ani v Evropě již ohroženým druhem. Nevidím důvod, proč by se měl v ČR vyskytovat jinde než v hraničních oblastech. Škody jsou vysoké a platíme je z našich daní.
Odpovědět
Miloš Lesák
24.2.2026 17:47 Reaguje na DAGPřesně tak navíc jich tu na plochu máme už 7x více než ve Švédsku, kde je střílí, u nás se přitom neregulují připadá to snad někomu normální ???
Odpovědět
ss
su
25.2.2026 06:53 Reaguje na Miloš Lesák
Normální to je, protože temperátní zóna kde je ČR je mnohem úživnější než severská švédská a uživí vlků mnohem víc. Ale nebojte se, taky se té regulace dočkáte.
Odpovědět
Miloš Lesák
25.2.2026 10:05 Reaguje naJo, ale ČR má také 7x větší hustotu obyvatelstva a ve Švédsku by vlků mohli mít klidně daleko více ale regulují je úmyslně aby jim nezpůsobovali škody protože je to jednoduše "škodná" .
Odpovědět
su
25.2.2026 13:51 Reaguje na Miloš Lesák
Švédové byli vždycky na vlky vysazení. To ale neznamená, že se chovají správně. Je mi jasné, že všichni kdo chtějí vlky hubit si je vybírají za příklad. Ale existují i jiné příklady, a to dobré koexistence se šelmami, ovšem na ty nikdo nepoukazuje, protože hold se nehodí.
Jinak největší škodná je samozřejmě člověk.
Odpovědět
Jinak největší škodná je samozřejmě člověk.
Ra
Radek
25.2.2026 14:26 Reaguje naKrom toho že by byli švédové vysazení na vlky s vámi tentokrát souhlasím .
Ano máte pravdu tady je škodná člověk a to takový jako vy . Odtržený od reality běžného života , ochranář žijící v pohodlí města myslící si že ty vymoženosti co tam každodenně rád využívá se tam zrodilo z ničeho nic , jen tak to spadlo z nebe .
Odpovědět
Ano máte pravdu tady je škodná člověk a to takový jako vy . Odtržený od reality běžného života , ochranář žijící v pohodlí města myslící si že ty vymoženosti co tam každodenně rád využívá se tam zrodilo z ničeho nic , jen tak to spadlo z nebe .
su
DM
Dalibor Motl
25.2.2026 15:12 Reaguje naVětšina diskutérů nechce vlky nebo vydry vyhubit ale regulovat jejich stavy, stejně jako se to děje třeba u lišek. Pokud je dle Vás "největší škodná člověk" asi by jste se měl zaměřit na sebepřijetí. To že člověk, jako jakýkoliv druh, přetváří své prostředí je fakt. Výjimečný je jistě rozsah změn (i když jak nám tady na planetě onehdá sinice uvolnily do atmosféry kyslík, už nic nebude jako dřív...). Máme schopnost reflektovat své chování, prosazovat změny, hodnotit dopady, korigovat atp. Nevím co Švédové ale v naší přírodě se ztrácí pestrost. Malí záhumenkáři, zahrádkáři a drobnochovatelé tyto změny spíš brzdili. Hospodaří možná z pohledu agronomů mnohdy "nevhodně". Sečou louky v "nevhodných" termínech. Možná je málo hnojí. Nestříkají a málo obnovují staré sady. Jejich pastviny jsou často nevhodné pro mechanizované sečení nedopasků nebo podmáčené. A právě tyto nedokonalosti, odlišnosti a podivnosti tvoří v krajině ostrůvky pozitivní nebo negativní "deviace", ekotonová společenstva, refugia, zanedbané kouty, zarostlé divočící sady, sešlapem erodované svahy, štusy dříví. Oproti produkčním sadům, polím spravovaným holdingovým agronomem a loukám s ideální směskou vysoceprodukčních travin to jsou oázy. Vlčí útoky na chovy těch 8 oveček na záhumenku prostě přispívají k likvidaci této mozaiky. Mikro chovatelé se o to rychleji na svou činnost vykašlou a pozemky shrábne agroholding nebo pohltí les. a obojí není dobře.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
24.2.2026 14:34To SU:
No on vývoj biotopů má docela spoždění. Přestalo se pást a sekat tak před 80 lety. Než byly vidět změny a přišlo se na to, že je to chyba, tak to trvalo asi 50 let. Posledních 15-20 let se znovu začalo s péčí o lokality pastvou. Takže devastace blokací pastvy se objeví tak za 10-20 let. No ale pak může být už pozdě.
Odpovědět
No on vývoj biotopů má docela spoždění. Přestalo se pást a sekat tak před 80 lety. Než byly vidět změny a přišlo se na to, že je to chyba, tak to trvalo asi 50 let. Posledních 15-20 let se znovu začalo s péčí o lokality pastvou. Takže devastace blokací pastvy se objeví tak za 10-20 let. No ale pak může být už pozdě.
AL
Alena Lyskova
24.2.2026 17:03 Reaguje na Slavomil VinklerMy jsme už zredukovali stádo koz také na polovinu. Před pěti lety jsme měli přes 70 ks koz. V současné době máme už jen 28 ks. stejně je práce se zajištěním stáda v horské oblasti s výskytem vlka tak náročné, že uvažujeme, že přejdem jen na skot. Na podzim loňského roku nám vlci zautočili na stádo býčku do jednoho roku. Odneslo to jen oplocení a drobná poranění těch nejmladšich ale teď musíme stavět ohrady dvojmo z venčí sítě, zevnitř drát. Na ohrady pro kozy nezbývají sítě ani čas. Takže asi tak.
Odpovědět
AL
PN
Petr Novotný
24.2.2026 18:57Měli by jich 1/3 přestěhovat jinam, třeba do Kunratického lesa. Alespoň by si je užili ti co jim tak chybí.
Odpovědět
Hu
Hunter
25.2.2026 01:57Ach jo, zatímco v Evropě už řada států vystřízlivěla a přistupuje pravidelně k regulačním odlovům vlka a snaží se jeho populaci udržet na nějaké rozumné výši, tak u nás budou pořád zelení teoretičtí fanatici pořád omílat ty svoje mantry.
Švýcarsko - uloveno bylo 89 vlků, viz odkaz: https://www.pirsch.de/news/nur-89-woelfe-geschossen-wolfsjagd-bleibt-erwartungen-zurueck-42684
Finsko - kvota odstřelu vlka byla stanovena na 100 ks, k 25.1. uloveno 81 vlků, z toho 3 hybridi: https://yle.fi/a/74-20206264
Slovensko - uloveno 68 ks: https://spravy.pravda.sk/domace/clanok/782978-konecna-bilancia-sezony-polovnici-zastrelili-68-vlkov/
Španělsko - plánováno snížení populace vlka o 20%: https://www.pirsch.de/news/20-der-woelfe-zum-abschuss-freigegeben-was-steckt-hinter-dem-beschluss-40905
Zato tady u nás budeme zcela zbytečně udržovat populaci vlka v počtu 400+, tedy víc než má Švédsko, a to za cenu obrovských škod a ztrát. To je postavené na hlavu.
Odpovědět
Švýcarsko - uloveno bylo 89 vlků, viz odkaz: https://www.pirsch.de/news/nur-89-woelfe-geschossen-wolfsjagd-bleibt-erwartungen-zurueck-42684
Finsko - kvota odstřelu vlka byla stanovena na 100 ks, k 25.1. uloveno 81 vlků, z toho 3 hybridi: https://yle.fi/a/74-20206264
Slovensko - uloveno 68 ks: https://spravy.pravda.sk/domace/clanok/782978-konecna-bilancia-sezony-polovnici-zastrelili-68-vlkov/
Španělsko - plánováno snížení populace vlka o 20%: https://www.pirsch.de/news/20-der-woelfe-zum-abschuss-freigegeben-was-steckt-hinter-dem-beschluss-40905
Zato tady u nás budeme zcela zbytečně udržovat populaci vlka v počtu 400+, tedy víc než má Švédsko, a to za cenu obrovských škod a ztrát. To je postavené na hlavu.
Karel Zvářal
25.2.2026 06:06 Reaguje na HunterNení to až tak dávno, co jsme se pošklebovali "národným špecifikám". Zatímco tam ze svých zásad nepolevili, u nás to vypadá na: S vlkem obecným na věčné časy, s vlkem obecným na věčné časy! (Totalita, hej hej!, totalita, ó hóó!-)
Odpovědět
su
Hu
Hunter
25.2.2026 15:50 Reaguje naA proč bych měl já ve svém volném čase a za svoje těžce vydělané peníze řešit průser, který zapříčinili lidé vašeho ražení? Je potřeba změnit legislativu tak, abyste nesli odpovědnost, hlavně tu finanční. Až budete jako zelení fanatici mít povinnou účast na náhradě škod, tak vás ta vaše arogance a drzost rychle přejde. Fakt nevím, jak jste přišel na to, že myslivci a lovci jsou nějací poskokové zeleného talibanu a na vaše písknutí honem honem naběhnou řešit průsery, které vyrábíte jak na běžícím pásu. S kormoránem to byla úplně stejná situace, všichni normální vás upozorňovali, že to skončí průserem.
Odpovědí z vaší strany byla jen kupa arogantních vyjádření a dehonestace názorových odpůrců. Teď s vlkem se ta situace opakuje jako přes kopírák, opět vás všichni upozorňovali na možná rizika nekontrolovaného nárustu populace, škod atd. Reakce opět stejná a naprosto dokonale jí tu předvádíte vy coby reprezentant zelených fanatiků, jen drzost, arogance a absolutní nekompetence ty problémy řešit. A opravdu nevidím jediný důvod, proč bych jako PH měl lovit nějaké zablešené potvory zkřížené s kdejakým čoklem, tenhle průser si laskavě vyřešte vy a ta vaše tlupa zelených fanatiků. Do ČR se vracím pravidelně na pitt stop a abych tu vyřeši0l ně0jaké svoje ma00jetkové a byznysové záležitosti, ale vidím že ze strany zelené0ho talibanu se tady nic nezměnilo. Kupte si kulovnici, nejlepší pojistka proti škodám je pojistka na flintě.
Odpovědět
Odpovědí z vaší strany byla jen kupa arogantních vyjádření a dehonestace názorových odpůrců. Teď s vlkem se ta situace opakuje jako přes kopírák, opět vás všichni upozorňovali na možná rizika nekontrolovaného nárustu populace, škod atd. Reakce opět stejná a naprosto dokonale jí tu předvádíte vy coby reprezentant zelených fanatiků, jen drzost, arogance a absolutní nekompetence ty problémy řešit. A opravdu nevidím jediný důvod, proč bych jako PH měl lovit nějaké zablešené potvory zkřížené s kdejakým čoklem, tenhle průser si laskavě vyřešte vy a ta vaše tlupa zelených fanatiků. Do ČR se vracím pravidelně na pitt stop a abych tu vyřeši0l ně0jaké svoje ma00jetkové a byznysové záležitosti, ale vidím že ze strany zelené0ho talibanu se tady nic nezměnilo. Kupte si kulovnici, nejlepší pojistka proti škodám je pojistka na flintě.
su
