https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/na-slovensku-i-20-let-po-smrsti-pretrvavaji-rozdilne-nazory-na-zasahy-v-lesich
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Na Slovensku i 20 let po smršti přetrvávají rozdílné názory na zásahy v lesích

19.11.2024 11:45 | BRATISLAVA (ČTK)
Tichá dolina ve Vysokých Tatrách.
Tichá dolina ve Vysokých Tatrách.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | Slavo Haladej / Wikimedia Commons
Slovenští ekologové a úřady nejsou ani 20 let od větrné smršti ve Vysokých Tatrách zajedno v otázce dopadů ponechání přirozené obnovy lesa na poničeném území místo těžby popadaného dřeva a zásahu do lesních porostů. Vyplývá to z jejich vyjádření. Už po kalamitě z roku 2004 odlišné názory vyústily v protesty občanských aktivistů, kteří bránili lesníkům těžit dřevo v chráněném území Tatranského národního parku (TANAP), v Tiché a Kôprové dolině.
 
"Blokáda byla úspěšná, a dnes, 20 let od kalamity, jsou tyto dvě doliny největším souvislým divokým územím na Slovensku. Jasně potvrdily, že ponechání volné ruky přírodě bylo dobrým rozhodnutím, byť byl režim bez zásahů v lesích označován za nezodpovědný experiment," napsala dnes v prohlášení občanská ekologická iniciativa My jsme les. Dodala, že nové stromy tam vyrostly díky popadanému dřevu. Poukázala na dřívější studii, že těžba dřeva nesnižuje množství odumřelých stromů, ale ničí biotopy.

Správa TANAP, do které se předloni začlenili místní lesníci, zase uvedla, že nezpracované kalamitní dřevo v Tatrách se stalo základnou pro podkorní hmyz. Důsledkem podle ní bylo, že do roku 2014 tam odumřel les na ploše více než 4200 hektarů, z toho téměř polovina připadla na území bez zásahu lesníků. Silný vítr před 20 lety poničil v Tatrách 12 600 hektarů lesa, což odpovídá více než pětině rozlohy tamního národního parku.

Podle Správy TANAP lesníci od větrné smršti vysadili přes 8,2 milionu sazenic stromů a přibližně stejnou plochu lesa obnovila sama příroda. Úřad má za to, že les může plnohodnotně plnit své funkce jen při aktivním zásahu člověka.

Dřívější spory lesníků a ochranářů vyústily v roce 2007 v protesty, během kterých slovenští ochránci přírody spolu s českými kolegy bránili lesníkům těžit dřevo v Tiché a Kôprové dolině. Slovenské ministerstvo životního prostředí později dalo za pravdu ekologům a potvrdilo rozhodnutí, kterým lesníci nedostali výjimku na těžbu dřeva v dolinách Vysokých Tater s nejvyšším stupněm ochrany. Kácení stromů napadených kůrovcem letos obhajoval současný slovenský ministr životního prostředí Tomáš Taraba, který se kvůli různým rozhodnutím svého úřadu dostal do sporu s ekology.


reklama

 
Adrian Bobok
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (14)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.11.2024 12:07
Bylo, je a bude. Tedy početná skupina s názorem, že život se do krajiny vrátí i po požáru, povodní, vichřici... Jen na podílu při placení škod už nebudou tak aktivní, jako při prosazování bezzásahu.
Odpovědět
Pe

Petr

19.11.2024 12:35 Reaguje na Karel Zvářal
Náklady na trvalou a celoplošnou předběžnou opatrnost budou často mnohonásobně vyšší, než případné škody (které třeba v případě vichřice půjde sotva nějak ovlivnit).
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

20.11.2024 01:21 Reaguje na Karel Zvářal
No, TANAP je přece z principu věci bezzásahový, nemýlím-li se.
Ale pamatuji reakci nějakého pracovníka správy NP Šumava, který se k tamnímu polomu vyjádřil v tisku: "Občané si platí správu parku, tak mají nárok vidět ho hezký."
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.11.2024 05:55 Reaguje na Jaroslav Pokorný
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/premnozeny-kurovec-muze-v-krkonosich-ohrozit-tisice-hektaru-lesa

Já třeba z principu mám s bordeláři problém. Něco málo nechat přírodě ("na ukázku") - budiž, ale většinu zpracovat.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

20.11.2024 09:55 Reaguje na Karel Zvářal

No KRNAP dělá rozhodně více, než NP Šumava, aby se to "lidem líbilo, když si to platí".
Odpovědět
Peter Sládek

Peter Sládek

20.11.2024 11:57 Reaguje na Jaroslav Pokorný
TANAP z princípu nie je bezzásahový. Nespracovaná kalamita mala za následok zničenie ďalších 4240 ha lesa lykožrútom.
https://www.tanap.sk/od-vetrovej-kalamity-v-tatrach-uplynulo-dvadsat-rokov/
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

21.11.2024 00:31 Reaguje na Peter Sládek
A co se stalo?? Ten les byl v TANAPu, nebo hospodářský? Když před léty vyhořelo 80% Yellowstounu, tak se tam s tím také srovnali, že to je přírodní fenomén.
Problémem člověka je, že je krátkověký. A když je zvyklý na "krásný, čistý, přehledný smrkový les", těžko akceptuje, že místo něho je pláň, plná souší, vývratů, zarůstající trávou a buření a že nový les se tam začne zvedat až po nějakých 50 letech, a stejně to budou hlavně "plevelné" stromy.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.11.2024 09:43 Reaguje na Jaroslav Pokorný
K čemu se chcete prohádat? Nestačil vám příklad z krnapu, a naproti tomu kůrovcová kalamita v npš a čš (+ požár)? Divíte se, že jinde po těchto aktivistických experimentech další blamáž nechtějí?
Odpovědět
Peter Sládek

Peter Sládek

21.11.2024 10:08 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Stalo sa to, čo som písal.
Ak nerozumiete písanému textu, tu je to aj s obrazom: https://youtu.be/OyqF1mFQARs
Trochu iný pohľad na Tichú dolinu, než dal do titulky admin, že?
Odpovědět
JO

Jarka O.

21.11.2024 14:55 Reaguje na Peter Sládek
To je šok a tohle je ta „změna klimatu“, já bych plakala, oni zdecimovali les, základ života a ekonomiky :/! Stal se zločin a neposkytnutí 1.pomoci, studijních míst je dost, ale oni chtějí další území. Na těch tocích je vidět role mrtvého lesa, mrtvé kořeny stromů = vyschlá zemina = eroze, sesuvy, povodně, bahno i sucho, takže né “rovné toky a meliorace nám berou vodu a musíme mít místo polí meandry“, ale zlikvidovaný porosty na horních tocích působí výkyvy a katastrofy. Fotka tetřeva bez domova tam taky je. Mi tu nadával bezzásahovec, když jsem napsala, že tetřev Šumavu opustil, protože mu teroristi zničili biotopy. A zákazy vstupů... tohle by měli shlédnout Křivoklátci a Krušnohorci.
Odpovědět
Peter Sládek

Peter Sládek

21.11.2024 15:32 Reaguje na Jarka O.
30 metrový suchár v extrémnom svahu na plytkej pôde pôsobí ako obrovská páka, ktorá po vývrate obanží skalný podklad a pôda aj so sutinou je spláchnutá. Lykožrút zožral 300 ročné limby...
Sú aj horšie videá z lietadla, natáčané samotnými Štátnymi lesmi TANAP-u. To je organizácia, ktorá celý TANAP od počiatku vypiplala a ktorú vládnúca junta v r. 2022 úplne zlikvidovala:
https://www.lesytanap.sk/sk/tlacove-spravy/sprava/statne-lesy-tanap-u-dnes-koncia-1470/

Odpovědět
JO

Jarka O.

21.11.2024 15:49 Reaguje na Peter Sládek
Ano, stačí trochu větru… ale i ty živé kořeny živých stromů umí hned na několik způsobů chránit sebe a okolí. To jsou šílené rozlohy. Otázka je, co s tím. Dovolit místním brát si co nejvíc dříví z lesa na otop a za to pomoct se zalesňováním? Zkáza Vysočiny se tomu podobá, jen ty svahy nejsou tak prudké.
Odpovědět
Peter Sládek

Peter Sládek

21.11.2024 16:30 Reaguje na Jarka O.
To už teraz nik miestny na palivo nevyťaží, to sú lanovkové terény. Tam sa lykožrút rozšíril vďaka bezzásahu. Celé desaťročia Lesy TANAPu vyhľadávali a likvidovali jednotlivé chrobačiare a lykožrút nemal šancu. V najvyššom stupni ochrany, kde sa muselo nechať drevo ležať, tam ich odkôrnili. Aj v tom im bolo zabránené...
Takto vyzerá Tichá dolina z titulky v skutočnosti:
https://www.lesmedium.sk/media/k2/items/cache/bf6c11414b7edb549aa3f529d3b540c5_XL.jpg?t=-62169984000
Odpovědět
JO

Jarka O.

21.11.2024 21:31 Reaguje na Peter Sládek
Bez prevence to nejde. Odkorňování je ta 1.pomoc a na neposkytnutí je paragraf, jenže... Z takových míst odejdou i vlci a medvědi blíže k člověku, ekosystémy jsou na dlouho změněné kvůli bezzásahovcům. Lesy se v těch drsných podmínkách budou samy obnovovat 100 a víc let. Ale aspoň kolem cest se dá uklízet a zalesňovat. Třeba to chce změny zákona,ten český už není dobrý vzor.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist