Na Slovensku i 20 let po smršti přetrvávají rozdílné názory na zásahy v lesích
19.11.2024 11:45 | BRATISLAVA
( ČTK)
Tichá dolina ve Vysokých Tatrách. Licence | Volné dílo (public domain)
Slovenští ekologové a úřady nejsou ani 20 let od větrné smršti ve Vysokých Tatrách zajedno v otázce dopadů ponechání přirozené obnovy lesa na poničeném území místo těžby popadaného dřeva a zásahu do lesních porostů. Vyplývá to z jejich vyjádření. Už po kalamitě z roku 2004 odlišné názory vyústily v protesty občanských aktivistů, kteří bránili lesníkům těžit dřevo v chráněném území Tatranského národního parku (TANAP), v Tiché a Kôprové dolině.
"Blokáda byla úspěšná, a dnes, 20 let od kalamity, jsou tyto dvě doliny největším souvislým divokým územím na Slovensku. Jasně potvrdily, že ponechání volné ruky přírodě bylo dobrým rozhodnutím, byť byl režim bez zásahů v lesích označován za nezodpovědný experiment," napsala dnes v prohlášení občanská ekologická iniciativa My jsme les. Dodala, že nové stromy tam vyrostly díky popadanému dřevu. Poukázala na dřívější studii, že těžba dřeva nesnižuje množství odumřelých stromů, ale ničí biotopy.
Správa TANAP, do které se předloni začlenili místní lesníci, zase uvedla, že nezpracované kalamitní dřevo v Tatrách se stalo základnou pro podkorní hmyz. Důsledkem podle ní bylo, že do roku 2014 tam odumřel les na ploše více než 4200 hektarů, z toho téměř polovina připadla na území bez zásahu lesníků. Silný vítr před 20 lety poničil v Tatrách 12 600 hektarů lesa, což odpovídá více než pětině rozlohy tamního národního parku.
Podle Správy TANAP lesníci od větrné smršti vysadili přes 8,2 milionu sazenic stromů a přibližně stejnou plochu lesa obnovila sama příroda. Úřad má za to, že les může plnohodnotně plnit své funkce jen při aktivním zásahu člověka.
Dřívější spory lesníků a ochranářů vyústily v roce 2007 v protesty, během kterých slovenští ochránci přírody spolu s českými kolegy bránili lesníkům těžit dřevo v Tiché a Kôprové dolině. Slovenské ministerstvo životního prostředí později dalo za pravdu ekologům a potvrdilo rozhodnutí, kterým lesníci nedostali výjimku na těžbu dřeva v dolinách Vysokých Tater s nejvyšším stupněm ochrany. Kácení stromů napadených kůrovcem letos obhajoval současný slovenský ministr životního prostředí Tomáš Taraba, který se kvůli různým rozhodnutím svého úřadu dostal do sporu s ekology.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (14)
Bylo, je a bude. Tedy početná skupina s názorem, že život se do krajiny vrátí i po požáru, povodní, vichřici... Jen na podílu při placení škod už nebudou tak aktivní, jako při prosazování bezzásahu.
Odpovědět
Náklady na trvalou a celoplošnou předběžnou opatrnost budou často mnohonásobně vyšší, než případné škody (které třeba v případě vichřice půjde sotva nějak ovlivnit).
Odpovědět
No, TANAP je přece z principu věci bezzásahový, nemýlím-li se.
Ale pamatuji reakci nějakého pracovníka správy NP Šumava, který se k tamnímu polomu vyjádřil v tisku: "Občané si platí správu parku, tak mají nárok vidět ho hezký."
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/premnozeny-kurovec-muze-v-krkonosich-ohrozit-tisice-hektaru-lesa
Já třeba z principu mám s bordeláři problém. Něco málo nechat přírodě ("na ukázku") - budiž, ale většinu zpracovat.
Odpovědět
No KRNAP dělá rozhodně více, než NP Šumava, aby se to "lidem líbilo, když si to platí".
Odpovědět
TANAP z princípu nie je bezzásahový. Nespracovaná kalamita mala za následok zničenie ďalších 4240 ha lesa lykožrútom.
https://www.tanap.sk/od-vetrovej-kalamity-v-tatrach-uplynulo-dvadsat-rokov/
Odpovědět
A co se stalo?? Ten les byl v TANAPu, nebo hospodářský? Když před léty vyhořelo 80% Yellowstounu, tak se tam s tím také srovnali, že to je přírodní fenomén.
Problémem člověka je, že je krátkověký. A když je zvyklý na "krásný, čistý, přehledný smrkový les", těžko akceptuje, že místo něho je pláň, plná souší, vývratů, zarůstající trávou a buření a že nový les se tam začne zvedat až po nějakých 50 letech, a stejně to budou hlavně "plevelné" stromy.
Odpovědět
K čemu se chcete prohádat? Nestačil vám příklad z krnapu, a naproti tomu kůrovcová kalamita v npš a čš (+ požár)? Divíte se, že jinde po těchto aktivistických experimentech další blamáž nechtějí?
Odpovědět
Stalo sa to, čo som písal.
Ak nerozumiete písanému textu, tu je to aj s obrazom: https://youtu.be/OyqF1mFQARs
Trochu iný pohľad na Tichú dolinu, než dal do titulky admin, že?
Odpovědět
To je šok a tohle je ta „změna klimatu“, já bych plakala, oni zdecimovali les, základ života a ekonomiky :/! Stal se zločin a neposkytnutí 1.pomoci, studijních míst je dost, ale oni chtějí další území. Na těch tocích je vidět role mrtvého lesa, mrtvé kořeny stromů = vyschlá zemina = eroze, sesuvy, povodně, bahno i sucho, takže né “rovné toky a meliorace nám berou vodu a musíme mít místo polí meandry“, ale zlikvidovaný porosty na horních tocích působí výkyvy a katastrofy. Fotka tetřeva bez domova tam taky je. Mi tu nadával bezzásahovec, když jsem napsala, že tetřev Šumavu opustil, protože mu teroristi zničili biotopy. A zákazy vstupů... tohle by měli shlédnout Křivoklátci a Krušnohorci.
Odpovědět
30 metrový suchár v extrémnom svahu na plytkej pôde pôsobí ako obrovská páka, ktorá po vývrate obanží skalný podklad a pôda aj so sutinou je spláchnutá. Lykožrút zožral 300 ročné limby...
Sú aj horšie videá z lietadla, natáčané samotnými Štátnymi lesmi TANAP-u. To je organizácia, ktorá celý TANAP od počiatku vypiplala a ktorú vládnúca junta v r. 2022 úplne zlikvidovala:
https://www.lesytanap.sk/sk/tlacove-spravy/sprava/statne-lesy-tanap-u-dnes-koncia-1470/
Odpovědět
Ano, stačí trochu větru… ale i ty živé kořeny živých stromů umí hned na několik způsobů chránit sebe a okolí. To jsou šílené rozlohy. Otázka je, co s tím. Dovolit místním brát si co nejvíc dříví z lesa na otop a za to pomoct se zalesňováním? Zkáza Vysočiny se tomu podobá, jen ty svahy nejsou tak prudké.
Odpovědět
To už teraz nik miestny na palivo nevyťaží, to sú lanovkové terény. Tam sa lykožrút rozšíril vďaka bezzásahu. Celé desaťročia Lesy TANAPu vyhľadávali a likvidovali jednotlivé chrobačiare a lykožrút nemal šancu. V najvyššom stupni ochrany, kde sa muselo nechať drevo ležať, tam ich odkôrnili. Aj v tom im bolo zabránené...
Takto vyzerá Tichá dolina z titulky v skutočnosti:
https://www.lesmedium.sk/media/k2/items/cache/bf6c11414b7edb549aa3f529d3b540c5_XL.jpg?t=-62169984000
Odpovědět
Bez prevence to nejde. Odkorňování je ta 1.pomoc a na neposkytnutí je paragraf, jenže... Z takových míst odejdou i vlci a medvědi blíže k člověku, ekosystémy jsou na dlouho změněné kvůli bezzásahovcům. Lesy se v těch drsných podmínkách budou samy obnovovat 100 a víc let. Ale aspoň kolem cest se dá uklízet a zalesňovat. Třeba to chce změny zákona,ten český už není dobrý vzor.
Odpovědět
|
|