Nápad, který nevoní: ekocihly vyrobené z kanalizačních odpadů
Nejprve malé stavitelské okénko: globálně se v roce 2017 vyrobilo 1,27 bilionů cihel. A tenhle ohromující počet má spíše vzestupující tendenci. Jejich výroba je sice procesně snadná, na udané množství potřebujete jen něco kolem 3,13 miliard kubíků vhodného jílu neboli cihlářské hlíny. Samozřejmě se přitom neobejdete bez nezbytné energie, potřebné k jejich vypálení. Což už je trochu problém. Takové množství materiálu, který není ve své dostupnosti neomezený, a současně spotřeba energie, která produkuje emise, činí výrobu cihel v globálním měřítku dost neekonomickou a neekologickou.
Udělat cihlu z hlíny umí každý
Australští inženýři z týmu univerzity RMIT proto navrhují alternativní přístup. Doplnit část materiálu pro výrobu cihel jiným, globálně dostupným substrátem, a tím snížit aktuální spotřebu cihlářské hlíny. A mimo jiné tak snížit spotřebu energie pro vypálení. Že to zní slibně? Kde ale najít takový náhradní materiál, který by neohrozil integritu budoucích cihel a zachoval jim jejich kvality? Abbas Mohajerani, šéf týmu RMIT, má jasno. V kanalizaci. Tuhé odpady a pevné čistírenské kaly, tzv. biosolids, mají podle něj ten nejlepší potenciál stát se stavivem budoucnosti. Že vám to zrovna nevoní?
Zmíněná složka tuhých odpadů je podle něj efektivně promrhaným materiálem: po přesušení je můžete nechat spálit ve speciálně upravené spalovně, můžete je nechat uzrát na nepříliš využitelné hnojivo, můžete z nich extrahovat obsahové látky (a ty využít jako hnojivo), anebo je prostě odložíte na skládce. Což se děje zhruba ve 30 % případů. Jinými slovy, buď s nimi neděláme nic, nebo do nich investujeme další energii, abychom se jich zbavili. Do výroby cihel investujeme energii rovněž, ale pokud bychom tyto postupy a materiály, tedy tuhé odpadní kaly a výrobu cihel funkčně propojili, dojde tu k jisté úspoře.
Tak trochu jiná cihla
Cihla, která obsahuje 10-25 procentní podíl těch podivných věcí z kanalizace, potřebuje jen 48,6 % energie na své vypálení. V technologických laboratořích v Melbourne se očividně nenudili. Zjistili, že cihly z nevábného odpadu dokáží v hotové stavbě snížit o 25 % spotřebu energie na vytápění. Může za to nižší tepelná vodivost produktu, který odvádí méně tepla z interiéru do vnějšího prostředí než konvenční cihla. Bojíte se kontaminace? Až 99 % závadných látek, včetně těžkých kovů, je v cihlách s příměsí kalů a tuhých odpadů spolehlivě vázáno po celou dobu jejich existence. Minimálně tedy do demolice budovy. A to není všechno.
Hlavním kladem tuhých čistírenských kalů je fakt, že jsou k dostání takříkajíc „na místě stavby“, v každém městě s kanalizací nebo čistírnou odpadních vod. Evropská unie jich loni vyprodukovala 9 milionů tun (a USA 7,1 milionů tun), a zmíněný návrh na jejich funkčnímu zužitkování tak otevírá další nové cesty. „Je to praktický, udržitelný a neustále se obnovující zdroj stavebního materiálu,“ říká Mohajerani. „Můžeme tu efektivně snížit emise produkované výrobou cihel a zbavit se i části komplikovaného odpadu.
reklama