https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/nejlepsi-voda-na-koupani-na-jihu-cech-je-u-lipenske-prehrady
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Nejlepší voda na koupání na jihu Čech je u lipenské přehrady

28.5.2022 01:11 (ČTK)
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | pxhere
Nejlepší voda na koupání v jihočeských sledovaných lokalitách je u lipenské přehrady. V Lipně nad Vltavou a v Černé v Pošumaví má voda nejvyšší možnou kvalitu, což je stupeň číslo jedna. ČTK to řekla ředitelka jihočeské hygienické stanice Kvetoslava Kotrbová. Nejvyššího stupně dosahuje také voda na Orlíku u autokempu Radava a v rekreačním rybníku Hejtman na Jindřichohradecku. Naopak nejnižší kvalitu vykazuje voda ve Staňkovském rybníku.
 

"Dvojku dostala třetí lipenská lokalita u Horní Plané. Podle aktuálního rozboru je zde voda vhodná ke koupání, ale podle platné metodiky je s ohledem na vyhodnocení mikrobiologických ukazatelů za uplynulé koupací sezony voda v této lokalitě souhrnně hodnocena jako voda vhodná ke koupání s mírně zhoršenými vlastnostmi," řekla Kotrbová.

Zhoršená kvalita vody je v Podolsku u orlické přehrady. Znamená to, že lokalita na pětistupňové škále má hodnocení tři. Nejnižší kvalitu vykazuje voda ve Staňkovském rybníku. "Podle aktuálního rozboru je voda nevhodná ke koupání. Je zde překročena hodnota ukazatele intestinální enterokoky (ukazující na fekální znečištění). Voda neodpovídá hygienickým požadavkům a pro uživatele představuje zdravotní riziko. Koupání a provozování vodních sportů zde nelze doporučit zejména pro děti, těhotné ženy, osoby trpící alergií a osoby s oslabeným imunitním systém,“ uvedla Kamila Márová z krajské hygienické stanice.

Oficiálně koupací sezona začíná 1. června a trvá do konce srpna. Hygienici během ní odebírají vzorky vody jednou za dva týdny. "Pokud je ale její kvalita špatná, tak ten interval zkrátíme na jeden týden," řekla Kotrbová.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (14)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

28.5.2022 05:19
Jak jenom jsme to koupání mohli přežít v dobách, kdy se žádné rozbory nedělaly.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

28.5.2022 06:11 Reaguje na smějící se bestie
Ono to je logické, čím více se postupuje od pramene řek a potoků tak tím více stoupá znečištění, tím jak protéká městy a obcemi a jak míjí čističky, které k dokonalosti mají velmi daleko.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

28.5.2022 08:25 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Aby neměly, když té chemie, z kuchyní, WC + léky, atd., je pod tlakem reklamy čím dál více.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

28.5.2022 14:15 Reaguje na smějící se bestie
to je o přístupu...a o zvyku, jar na nádobí kupují jen proto, že na něj byli zvyklí, že je to šit pro přírodu a ještě si v tom máchají ruce bez rukavic už nikoho nenapadne...a tak by se dalo pokračovat.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

29.5.2022 09:47 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Ono to nejsou pouze domácnosti, ale ve firmách
a hlavně v gastronomii to nikdo neřeší. Na odmaštění a očištění od jiných nečistot se používají daleko horší sajrajty než Jar a prací prášky. Jsou to často takové žíraviny, že vám
popálí pokožku a dráždí oči. No a běžná čistička
vody je bez neutralizačních látek nevyčistí, ale
pouze naředí. Výsledkem je pak koncetrace dál po
proudu, kde se takové špinavé "vyčištěné" vody sejdou z celého povodí a tam už je to pak přímo
jedovatý koktejl, ale senzoricky průzračný. Ano
průzračný, ale bez života a nebo pouze s velmi
odolnými organizmy to vše přežít. Je to bohužel
nešvar společných čističek a absence kontrolních
nádrží na výtoku z nich a podniků. Pokud by byly
povinností, tak bude každému na pohled jasné,
jakou vodu vypouští( viz Bečva s nádržemi Dezy
a z Energoaqy bez nich). V nich pak rybí a jiná obsádka a její stav. Otázkou pak může být ale
i utajená výpusť a nebo vylití koncentrovaných
jedů někde ve vrbičkách z cisterny. S cenou
energií, kdy se bude snižovat teplota vody na
odmaštění a praní se naopak zvedne poptávka po
agresivnějších odmašťovacích prostředcích a bude
asi ještě hůře. Kdysi jsme myli nádobí pouze v
horké vodě a vodu použili jako základ pro krmení
čuníka(pomeje). Nikomu nevadil jemný mastný
povlak na nádobí kvůli nedokonalému umytí a tím
odpadem bylo krmivo a jediným pracím prostředkem
bylo jádrové mýdlo. Mytí součástek spalovacích
motorů se dělo v Hydromatu parou a horkou vodou
a stačil na vysrážené nečistoty lapol a pískový
filtr. Nyní se myjí vodou studenou s agresivní chemii a oddělit emulzi zpět na vodu a maziva
je nadlidský výkon. V minulosti vše vycházelo z přírody a když v ní skončilo, tak ji neškodilo
tak, jako chemické sloučeniny přírodě velmi vzdálené. Návrat je ale utopií a tak nezbývá než hledat náhradní řešení a nebo si dál hrát na neustálé zlepšování stavu našich vod.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

29.5.2022 13:16 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Jar už je v pohodě, celkem. Detergenty už nejsou, co bývaly, do vod se skoro nedostávají - narozdíl od zbytků léčiv a dalších...
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

29.5.2022 13:15 Reaguje na smějící se bestie
Byla to tehdá prostě honička :-)!
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

28.5.2022 06:15
Ono by to bylo možný i v rybnících mít takovou vodu, kdyby rybáři z nich nedělali biologicky mrtvé močky narvaný fosforem
Odpovědět
ss

smějící se bestie

28.5.2022 08:27 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Ono je to také tím, že většina rybníků nebyla čištěna/odbahněna minimálně 50let. Takže je v nich tak 1/3vody, proti tehdejší době.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

29.5.2022 13:18 Reaguje na smějící se bestie
Aaale jo, odbahňování celkem běží a to bahno zas takový objem rybníka nezabírá...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

29.5.2022 10:16 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Jak asi přidávají rybáři do vody fosfor? Naopak v rybách se
fosfor ukládá a tak ho z vody ubývá. Ten fosfor tam přichází
splachy do přítoků a viditelný zákal vody je dán pohybem a rytím
ryb v bahně při hledání potravy. Mrtvá voda je průzračná a ta
plná ryb zakalená. Řasy a sinice jsou o množství živin, které
do vody přicházejí odjinud a krmivo hraje minimální roli, pokud
ji ryby zkonzumují a nezahnívá na dně. Kdysi byly rybníky na
živiny tak chudé, že se musely přihnojovat statkovým hnojem
a dokonce kejdou. Nyní všechny živiny přinese voda z přítoku
a naopak se jich rybáři snaží zbavit, protože podporují růst
řas a sinic, které ubírají vodě kyslík. Sleduji, že vám vadí
všichni, kteří hospodaří v přírodě a přitom o tom víte pramálo.
Na kritiku vám stačí povrchní znalosti z internetu a vybíjíte
si munici nesprávným směrem. Hledejte příčiny jinde, které se
tváří jako EKO a naopak nás ženou do nových malérů. Při velké
ceně umělých hnojiv klesnou jejich splachy do vod, ale sníží se efektivita zemědělské produkce. Na litr spálené nafty v traktoru
se vyrobí méně potravin a organika skončí jako biopalivo. Je to zhovadilost největšího kalibru pěstovat biomasu a biopaliva a
je to návrat o sto let zpět, kdy jiné paliva lidé nepoužívali.
To ale v zemědělství pracovalo 80% lidí a ne jako dnes procent 5!
Takže vzhůru do ekologie s motyčkou na pole zavrhnout chemii
a těžkou techniku. V rybnících ryby nekrmit a ryby dovážet,
protože bez krmení jich bude třetina a nebudou růst tři roky,
ale pět a více. Hladová voda ještě nikdy nikoho nevykrmila !
Stačí si přečíst díla starých rybníkářů o hnojení a letnění
rybníků a o tehdejší výtěžnosti. Je to jako zemědělství kdysi
a dnes, kdy byla výtěžnost taková, že by nikdo nemudroval o
využití orné půdy na využití k pěstování biomasy a osel by i
ty zbývající meze pšenicí.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

29.5.2022 13:22 Reaguje na Břetislav Machaček
Rybáři přidávají do vody fosfor hnojem a krmivy, tedy hlavně zrním. Je to různé případ od případu. Někde je přes 90% fosforu v rybníce z rukou rybářů, někde, kde je silný přítok znečištěné vody, je tomu naopak. Každopádně nikde moc nevidím, že by se rybáři snažili fosforu zbavit :-). Někde se snaží vylepšit si fosforovou bilanci odsáváním části bahna z loviště před výlovem, což je určitě velmi dobře.
No, rybníky to chce posuzovat opatrně případ od případu :-).
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

29.5.2022 13:24 Reaguje na Břetislav Machaček
A ještě něco: dnes se cca 80% produkce ryb z rybníků vyváží. Možná by byla fajn ta produkce poloviční, zato mít pro vnitřní trh kvalitní nepřetučnělou rybu. Nejde vnímat jen množství, ale také spolupráci s celou krajinou a tak. Ale to určitě víte.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

29.5.2022 15:47 Reaguje na Jindřich Duras
Nerad se zbytečně přu, ale s těmi 80% vývozu jste
to přepískl. Z mnou dostupných statistik to není
ani polovina a dovoz ryb naopak překračuje vývoz
přibližně dvakrát. Pstruhů dovážíme třeba 90 % a
a větinu tvoří mořské, ale i sladkovodní ryby jako
pangasy atd. Každopádně máte pravdu, že s obsádkou
to nelze přehánět a taky se to většinou nepřehání.
Ono tím krmivem se zbytečně neplýtvá a dobrý
hospodář sleduje spotřebu krmiva v závislosti na
teplotě vody a trávení ryb. Jinak vhodných rybníků
na skutečně intenzivní výkrm ryb ubývá i díky tomu,
že se zhoršuje stav přitékající vody a hlavně pak
výdatnost přítoků. On takový rybník bez obměny
vody neumožňuje intenzivní výkrm a hlavně pak v
době letních veder při kyslíkových deficitech.
To ryba potravu nepřijímá a krmení je zbytečné.
No a tučnost ryby je pro rybu předpokladem pro
přežití zimy a mít ve vodě "libové" ryby, tak
se jara nedožijí. Toto bývá příčinou úhynu těch
vánočních kaprů zbavených zásob v sádkách, kterým
magoři "darují" pár dnů života vypuštěním do řeky.
Takže tržní ryba musí po tři roky být náležitě taky
tučná, aby přežila zimu a tuku ji zbaví na sádkách,
ale to asi jako odborník víte, ale pouze jste to
opomněl napsat.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist