NYT: Jak mohou farmy na vánoční stromky pomáhat volně žijícím živočichům
Několik let poté, co nezisková organizace Society for the Protection of New Hampshire Forests zaměřená na udržitelné lesnictví založila farmu na pěstování vánočních stromků, si Nigel Manley začal všímat zajímavého vývoje mezi řadami jedlí Fraserových.
Na jaře se v okolí mladších stromů objevovali na zemi hnízdící ptáci jako bobolinkové američtí - pěvci, kteří migrují do Jižní Ameriky a zpět - kulíci rezavoocasí a sluky, které využívaly otevřená místa k námluvám a odchovu ptáčat. Jeleni zase ukrývali svá mláďata v travinách. Brkoslavové a drozdi hnízdili na starších stromech a jejich mladí odlétali mnoho měsíců před sklizní. Myši a hraboši žijící na pozemcích přitahovali lišky a stěhovavé dravce, jako jsou poštolky a motáci, kteří hodovali po každém sekání trávy.
V dnešní klimaticky nebezpečné době, kdy jsou stromy a jejich ochlazující a okysličující vlastnosti obzvlášť cenné, se zdá podpora jejich kácení jako něco, co jde proti zdravému rozumu. Přesto jsou výhody pravých vánočních stromků důvodem, proč je mnozí ekologové podporují místo falešných, z ropy vyrobených variací, které se dovážejí přes půlku světa.
"Čistí vzduch a v mnoha případech i pitnou vodu. Udržují krajinu nezastavěnou, zabraňují vzniku nepropustných povrchů tím, že poskytují vlastníkům půdy ekonomické pobídky," říká lesní ekolog Andy Finton z massachusettské pobočky neziskové organizace The Nature Conservancy (TNC).
Vzhledem k intenzivnímu tlaku na zástavbu a zrychlujícímu se úbytku přirozených lesů mohou podle něj farmy na stromky poskytovat stanoviště volně žijícím živočichům, zejména ptákům a savcům, kteří dávají přednost otevřeným prostorům.
Německá studie publikovaná v loňském roce zjistila, že jehličnaté plantáže mohou poskytnout důležitá útočiště čtyřem ohroženým druhům ptáků zemědělské krajiny: konopce obecné, lindušce lesní, skřivanovi lesnímu a strnadovi obecnému.
Podpora farem není všeobecná. Nathan Donley, ředitel Centra pro biologickou rozmanitost, který se zabývá ochranou životního prostředí, řekl, že skutečný stromek je mnohem lepší než plastový. Farmy na pěstování vánočních stromků jsou podle něj z ekologického hlediska lepší než golfová hřiště nebo sportoviště.
Dodal však, že velké stromkové farmy, zejména ty v severozápadní části Spojených států, jsou většinou natěsnané plantáže s jednou plodinou. Zatímco potravinářské plodiny se obvykle stříkají vícekrát ročně, delší růstový cyklus vánočních stromků by podle něj mohl znamenat větší kumulativní zátěž pesticidy, které by mohly skončit v blízkých řekách nebo potocích. "Opravdu se chytáte stébla, abyste našli druhy, pro které jsou prospěšné," řekl Donley. "V zájmu efektivity jde udržitelnost stranou," dodal.
Přesto Bert Cregg, profesor zahradnictví a lesnictví na Michiganské státní univerzitě, uvedl, že ačkoli se používání pesticidů liší podle druhu a regionu, pěstitelé vánočních stromků obecně chtějí používání chemikálií minimalizovat. Pesticidy jsou podle něj drahé a mnoho pěstitelů žije v místě a nechce být vystaveno jejich působení. Uvedl také, že zvýšené používání půdního krytu, jako je jetel, snižuje teplotu půdy a nasává dusík, čímž snižuje potřebu hnojiv.
Odborníci se shodují, že v době, kdy se stromky dostanou ke spotřebitelům, v nich zůstává minimum zbytkových pesticidů. Existují také ekologičtí pěstitelé, kteří nabízejí neošetřené stromky.
K otázce, zda je vhodné nebo etické kácet stromky, David Mizejewski, přírodovědec z neziskové orgaizace National Wildlife Federation, řekl, že na vánoční stromky by se mělo pohlížet jako na zemědělskou komoditu.
"Vyrostl jsem ve stejném názoru: 'Ale ne, zabíjení stromků je špatné'," řekl Mizejewski. Ale tento "městský ekologický" postoj se podle něj rovná zjednodušenému pohledu na složitost života a smrti na planetě. "Stejně, jako když jíte brokolici, zabijete i rostlinu brokolice, ne?" vysvětlil.
"Nic z toho neznamená, že by farma na vánoční stromky nahradila nedotčenou přírodu," řekl Mizejewski. "Doporučuji lidem, aby o věcech přemýšleli ekologickou optikou, kde má všechno svůj životní cyklus. A ještě důležitější je, že když to žije, tak to skutečně přispívá k tomuto ekosystému," dodal.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (10)
Honza Honza
25.12.2023 08:09Stromy nemají hlavní prospěch z čištění vody a ochrany živočichů, hlavní funkce je zastiňování, ochlazování a zadržování vody. Bez toho se dnes neobejdeme.
Naopak (místo extrémní podpory elektroaut) ekologové by měli tlačit na to, aby se nepoužívaly žádné pesticidy a chemikálie. Měl by se změnit názor lidí- ne krásné jablko bez poskrvnky plné chemikálií, rovná mrkev plná insekticidů, krásný rovný stromek s pesticidy v půdě. Lepší nedokonalé čistě přírodní produkty. Omezit odpady, plasty, obaly, chemikálie apod.
Zbyněk Šeděnka
25.12.2023 10:16 Reaguje na Honza HonzaJiří Svoboda
25.12.2023 10:21 Reaguje na Honza HonzaDřevo by mělo být hlavně považováno za cenný obnovitelný konstrukční materiál nahrazující ocel, beton, plasty a cihly. Tak se ekologický přínos lesů zmnohonásobí.
Les vodu sice zadržuje, ale také ji spoustu odpaří. Tam kde prší nedostatečně, les se neudrží.
Petr
25.12.2023 13:54 Reaguje na Jiří SvobodaSamozřejmě platí, že kde je skutečný nedostatek vody, tam les neporoste, to nikdo nepopírá. Ale takových míst není mnoho a u nás nejsou žádná.
Jiří Svoboda
25.12.2023 16:35 Reaguje na PetrPetr
25.12.2023 17:20 Reaguje na Jiří SvobodaSlavomil Vinkler
25.12.2023 17:37 Reaguje na Jiří SvobodaPetr
25.12.2023 20:00 Reaguje na Slavomil VinklerStejná otázka: Nikdy jste neviděl nad lesem mlhu? To je právě ten malý vodní cyklus a jeden z mála okamžiků, kdy ho lze spatřit.
Radim Polášek
26.12.2023 08:41Každá místní změna krajiny, která je využívána těmi správnými živočichy a rostlinami, podporuje diverzitu krajiny a zvyšuje její kvalitu. Neboli nemáme jen krajinu "pole využívána k intenzívnímu zemědělství a plochy osázené dřevinami, aby se z nich stal lesy". Úprav krajiny je obrovské množství a pokud tam jsou správné detaily, třeba rozumné využívání pesticidů nebo rozumná přítomnost lidí v té krajině, přináší takhle "člověkem zpracovaný" kousek krajiny další přírodní biotopy, často unikátní s unikátními obyvateli a rostlinami.
Dříve toto lidi dělali v krajině mimoděk, například každý malý majitel pozemku, malý nebo střední zemědělec používal k získávání živobytí z té krajiny do určité míry své originální postupy, které, aby byly dlouhodobě udržitelné, musely být automaticky v souladu s tehdejší přírodou. Protože prostě neměl, ať už z technických důvodů - nebyly tehdy potřebné stroje nebo z finančních důvodů - neměl dost peněz k takzvanému radikálnímu zůrodňování svých pozemků nějakými velkými změnami. To měli pouze velcí bohatí majitelé.
Krajina tak v předkomunistické době byla velmi diverzifikovaná, byly tam radikální změny velkých majitelů, první z nich realizované už v době středověku a byly tam odlišnosti na svých kouscích pozemků jednotlivých majitelů. Oddělením lidí od půdy se to zuniformovalo jen na ty dva typy, intenzívně zemědělsky obdělávaná půda a ostatní půda, zalesňovaná z důvodu užitku majiteli a z duvodu ideologie zelenými aktivisty. Tudíž krajina dost jednostranná a ochuzená s velmi malou diverzitou. Zaváděním plantáží vánočních stromků se ta diverzita může úspěšně zvyšovat.