https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/nyt-jak-mohou-farmy-na-vanocni-stromky-pomahat-volne-zijicim-zivocichum
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

NYT: Jak mohou farmy na vánoční stromky pomáhat volně žijícím živočichům

25.12.2023 02:00 (ČTK)
Nathan Donley, ředitel Centra pro biologickou rozmanitost, který se zabývá ochranou životního prostředí, řekl, že skutečný stromek je mnohem lepší než plastový. Farmy na pěstování vánočních stromků jsou podle něj z ekologického hlediska lepší než golfová hřiště nebo sportoviště.
Nathan Donley, ředitel Centra pro biologickou rozmanitost, který se zabývá ochranou životního prostředí, řekl, že skutečný stromek je mnohem lepší než plastový. Farmy na pěstování vánočních stromků jsou podle něj z ekologického hlediska lepší než golfová hřiště nebo sportoviště.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Podporovat každoroční kácení stromků na Vánoce se může zdát jako něco, co je v rozporu s ochranou přírody. Ekologové ale tvrdí, že farmy na jejich pěstování mají ekologický přínos. O výhodách přírodních stromků oproti umělým napsal list The New York Times (NYT).
 

Několik let poté, co nezisková organizace Society for the Protection of New Hampshire Forests zaměřená na udržitelné lesnictví založila farmu na pěstování vánočních stromků, si Nigel Manley začal všímat zajímavého vývoje mezi řadami jedlí Fraserových.

Na jaře se v okolí mladších stromů objevovali na zemi hnízdící ptáci jako bobolinkové američtí - pěvci, kteří migrují do Jižní Ameriky a zpět - kulíci rezavoocasí a sluky, které využívaly otevřená místa k námluvám a odchovu ptáčat. Jeleni zase ukrývali svá mláďata v travinách. Brkoslavové a drozdi hnízdili na starších stromech a jejich mladí odlétali mnoho měsíců před sklizní. Myši a hraboši žijící na pozemcích přitahovali lišky a stěhovavé dravce, jako jsou poštolky a motáci, kteří hodovali po každém sekání trávy.

V dnešní klimaticky nebezpečné době, kdy jsou stromy a jejich ochlazující a okysličující vlastnosti obzvlášť cenné, se zdá podpora jejich kácení jako něco, co jde proti zdravému rozumu. Přesto jsou výhody pravých vánočních stromků důvodem, proč je mnozí ekologové podporují místo falešných, z ropy vyrobených variací, které se dovážejí přes půlku světa.

"Čistí vzduch a v mnoha případech i pitnou vodu. Udržují krajinu nezastavěnou, zabraňují vzniku nepropustných povrchů tím, že poskytují vlastníkům půdy ekonomické pobídky," říká lesní ekolog Andy Finton z massachusettské pobočky neziskové organizace The Nature Conservancy (TNC).

Vzhledem k intenzivnímu tlaku na zástavbu a zrychlujícímu se úbytku přirozených lesů mohou podle něj farmy na stromky poskytovat stanoviště volně žijícím živočichům, zejména ptákům a savcům, kteří dávají přednost otevřeným prostorům.

Německá studie publikovaná v loňském roce zjistila, že jehličnaté plantáže mohou poskytnout důležitá útočiště čtyřem ohroženým druhům ptáků zemědělské krajiny: konopce obecné, lindušce lesní, skřivanovi lesnímu a strnadovi obecnému.

Podpora farem není všeobecná. Nathan Donley, ředitel Centra pro biologickou rozmanitost, který se zabývá ochranou životního prostředí, řekl, že skutečný stromek je mnohem lepší než plastový. Farmy na pěstování vánočních stromků jsou podle něj z ekologického hlediska lepší než golfová hřiště nebo sportoviště.

Dodal však, že velké stromkové farmy, zejména ty v severozápadní části Spojených států, jsou většinou natěsnané plantáže s jednou plodinou. Zatímco potravinářské plodiny se obvykle stříkají vícekrát ročně, delší růstový cyklus vánočních stromků by podle něj mohl znamenat větší kumulativní zátěž pesticidy, které by mohly skončit v blízkých řekách nebo potocích. "Opravdu se chytáte stébla, abyste našli druhy, pro které jsou prospěšné," řekl Donley. "V zájmu efektivity jde udržitelnost stranou," dodal.

Přesto Bert Cregg, profesor zahradnictví a lesnictví na Michiganské státní univerzitě, uvedl, že ačkoli se používání pesticidů liší podle druhu a regionu, pěstitelé vánočních stromků obecně chtějí používání chemikálií minimalizovat. Pesticidy jsou podle něj drahé a mnoho pěstitelů žije v místě a nechce být vystaveno jejich působení. Uvedl také, že zvýšené používání půdního krytu, jako je jetel, snižuje teplotu půdy a nasává dusík, čímž snižuje potřebu hnojiv.

Odborníci se shodují, že v době, kdy se stromky dostanou ke spotřebitelům, v nich zůstává minimum zbytkových pesticidů. Existují také ekologičtí pěstitelé, kteří nabízejí neošetřené stromky.

K otázce, zda je vhodné nebo etické kácet stromky, David Mizejewski, přírodovědec z neziskové orgaizace National Wildlife Federation, řekl, že na vánoční stromky by se mělo pohlížet jako na zemědělskou komoditu.

"Vyrostl jsem ve stejném názoru: 'Ale ne, zabíjení stromků je špatné'," řekl Mizejewski. Ale tento "městský ekologický" postoj se podle něj rovná zjednodušenému pohledu na složitost života a smrti na planetě. "Stejně, jako když jíte brokolici, zabijete i rostlinu brokolice, ne?" vysvětlil.

"Nic z toho neznamená, že by farma na vánoční stromky nahradila nedotčenou přírodu," řekl Mizejewski. "Doporučuji lidem, aby o věcech přemýšleli ekologickou optikou, kde má všechno svůj životní cyklus. A ještě důležitější je, že když to žije, tak to skutečně přispívá k tomuto ekosystému," dodal.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

HH

Honza Honza

25.12.2023 08:09
Ano, každá činnost podporující produkci přírodních produktů je potřebná. Lidem se musí vyplácet něco pěstovat, jinak to nebudou dělat. Není možné vše dotovat ze státních příspěvků nebo z charity, jak si představují přírodovědci. Proto i produkce dřeva na palivo (=neekologický špinavý produkt) je podpora přírody. Naopak elektroauto se špatně recyklovatelnou neekologickou baterií na 5let (zvl. bez možnosti efektivní výměny baterie) je extrémní zátěž přírody (i když nekouří).
Stromy nemají hlavní prospěch z čištění vody a ochrany živočichů, hlavní funkce je zastiňování, ochlazování a zadržování vody. Bez toho se dnes neobejdeme.
Naopak (místo extrémní podpory elektroaut) ekologové by měli tlačit na to, aby se nepoužívaly žádné pesticidy a chemikálie. Měl by se změnit názor lidí- ne krásné jablko bez poskrvnky plné chemikálií, rovná mrkev plná insekticidů, krásný rovný stromek s pesticidy v půdě. Lepší nedokonalé čistě přírodní produkty. Omezit odpady, plasty, obaly, chemikálie apod.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

25.12.2023 08:42 Reaguje na Honza Honza
1*
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

25.12.2023 10:16 Reaguje na Honza Honza
Ještě by to chtělo kontrolu porodnosti, aby populace nekontrolovaně nerostla. V souvislosti s tím mě napadá že největší ekolog byl Čingischán.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

25.12.2023 10:21 Reaguje na Honza Honza
Asi bych doplnil či korigoval.

Dřevo by mělo být hlavně považováno za cenný obnovitelný konstrukční materiál nahrazující ocel, beton, plasty a cihly. Tak se ekologický přínos lesů zmnohonásobí.

Les vodu sice zadržuje, ale také ji spoustu odpaří. Tam kde prší nedostatečně, les se neudrží.

Odpovědět
Pe

Petr

25.12.2023 13:54 Reaguje na Jiří Svoboda
Les odpaří méně vody, než kolik jí zadrží (kdyby to bylo obráceně, lesy by neexistovaly). Les tedy může existovat i na místech zdánlivě nedostatečně zásobených srážkami, s lesem tam vody postupně přibývá (na mnoha dnes vyprahlých místech lesy v minulosti byly. Vyprahly až následkem vykácení a likvidace lesů). Les tedy jednoznačně krajinu utváří. Svojí existencí vytváří zavodněnou krajinu, svojí neexistencí vytváří vyprahlou pouštní krajinu.
Samozřejmě platí, že kde je skutečný nedostatek vody, tam les neporoste, to nikdo nepopírá. Ale takových míst není mnoho a u nás nejsou žádná.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

25.12.2023 16:35 Reaguje na Petr
Jasně, takže když někde vznikne les, začne tam i více pršet. Koruny stromů zamávají mrakům a ty spustí déšť. Teď to ještě zfilmovat a je další pohádka pro děti na Vánoce.
Odpovědět
Pe

Petr

25.12.2023 17:20 Reaguje na Jiří Svoboda
Nevím co nechápete. Když někde naroste les, začne zadržovat vodu, která naprší. A protože zadrží víc než odpaří, krajina se stává vlhčí a chladnější. Tím je i vzduch vlhčí, vzniká víc oblačnosti a víc srážek. Nikdy jste neviděl nad lesem mlhu? To vzniká oblačnost.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

25.12.2023 17:37 Reaguje na Jiří Svoboda
To, že pan Petr věří na malý vodní cyklus ještě neznamená, že je vše co píše špatně. Určitě rozčlenění lánů pásy stromků, může vytvořit další niku. Ale stromky budou dost pod herbicidy, na trávu bude roundup. Takže všeho s mírou a nic není všespásné.
Odpovědět
Pe

Petr

25.12.2023 20:00 Reaguje na Slavomil Vinkler
To že v něco nevěříte, případně neznáte, neznamená, že to neexistuje. Malý vodní cyklus je lidskou činností velmi zdevastovaný a téměř nefunkční. Ale je tu a lze ho obnovit do původní úrovně.
Stejná otázka: Nikdy jste neviděl nad lesem mlhu? To je právě ten malý vodní cyklus a jeden z mála okamžiků, kdy ho lze spatřit.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

26.12.2023 08:41
Článek nepřináší nic nového, stačí používat zdravý rozum.
Každá místní změna krajiny, která je využívána těmi správnými živočichy a rostlinami, podporuje diverzitu krajiny a zvyšuje její kvalitu. Neboli nemáme jen krajinu "pole využívána k intenzívnímu zemědělství a plochy osázené dřevinami, aby se z nich stal lesy". Úprav krajiny je obrovské množství a pokud tam jsou správné detaily, třeba rozumné využívání pesticidů nebo rozumná přítomnost lidí v té krajině, přináší takhle "člověkem zpracovaný" kousek krajiny další přírodní biotopy, často unikátní s unikátními obyvateli a rostlinami.
Dříve toto lidi dělali v krajině mimoděk, například každý malý majitel pozemku, malý nebo střední zemědělec používal k získávání živobytí z té krajiny do určité míry své originální postupy, které, aby byly dlouhodobě udržitelné, musely být automaticky v souladu s tehdejší přírodou. Protože prostě neměl, ať už z technických důvodů - nebyly tehdy potřebné stroje nebo z finančních důvodů - neměl dost peněz k takzvanému radikálnímu zůrodňování svých pozemků nějakými velkými změnami. To měli pouze velcí bohatí majitelé.
Krajina tak v předkomunistické době byla velmi diverzifikovaná, byly tam radikální změny velkých majitelů, první z nich realizované už v době středověku a byly tam odlišnosti na svých kouscích pozemků jednotlivých majitelů. Oddělením lidí od půdy se to zuniformovalo jen na ty dva typy, intenzívně zemědělsky obdělávaná půda a ostatní půda, zalesňovaná z důvodu užitku majiteli a z duvodu ideologie zelenými aktivisty. Tudíž krajina dost jednostranná a ochuzená s velmi malou diverzitou. Zaváděním plantáží vánočních stromků se ta diverzita může úspěšně zvyšovat.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist