Početnost syslí kolonie u Mohelna na Třebíčsku se loni snížila na polovinu
14.4.2026 01:07 | JIHLAVA
( ČTK)
Početnost syslů v Mohelenské hadcové stepi na Třebíčsku se po předchozím postupném nárůstu vloni snížila. Ze stovky syslů obecných zůstala odhadem polovina, uvedl kraj na webu. Podle ochránců přírody je to jediná známá kolonie tohoto kriticky ohroženého druhu na Vysočině.
Syslové teď začínají být po zimním spánku znovu aktivní. Při hledání potravy se často pohybují na účelové cestě mezi Mohelnem a hrází stejnojmenné vodní nádrže. Kvůli zpomalení provozu tam jsou retardéry. Na migrující sysly v sezoně řidiče od roku 2018 upozorňuje dopravní značka. Přes zimu je tato značka uložená v depozitáři, uvedla krajská radní Andrea Peňáz (nestranice zvolená na kandidátce SPD, Trikolora a PRO), která má na starost i životní prostředí.
V roce 2000 byly v území u Mohelna podle kraje zaznamenané dvě desítky syslů, postupně se počet díky různým opatřením na jejich ochranu zvýšil přibližně na 100.
Příčin loňského poklesu může být víc. "Určitě se tomu budeme intenzivně věnovat," řekl Václav Hlaváč, ředitel regionálního pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) na dotaz ČTK. Dopad na sysly může mít například průběh počasí a skladba plodin v okolí. Sysly tam také loví kočky. "Obecně je problém v tom, že ta populace je izolovaná, široko daleko sysli nejsou," uvedl. Při výkyvech, které v přírodě bývají, tak tuto syslí kolonii nemohou doplnit jedinci stejného druhu z okolí.
Národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step s cennými suchými stepními trávníky a bory na hadcovém podloží má rozlohu 109 hektarů. Území je chráněné od roku 1933.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (28)
Padesát je ještě dobrá cifra, hraboši po gradaci spadnou na jednotky/10 ha, a z tohoto stavu se dokáží vyhrabat opět do stovek až tisíců během pár let. V lesnaté krajině nežijí jen kočky (domácí), ale těch strávníků jdoucích po mase tam bude vícero.
Odpovědět
Hraboší populace se dokáže velmi rychle zase rozmnožit, ale syslí ne. Proč všude vymírají? Ví se to?
Odpovědět
Syslové vymírají?Jsem kdysi kousek od Mohelna a o syslech jsem tam opravdu nikdy neslyšel.A to hadcová step byla dávno nějakým způsobem chráněna.
Odpovědět
Sysel není na stepi, tam neudělá díru. Sysel je na pastvině u křížku.
https://mapy.com/cs/turisticka?x=16.1843636&y=49.1100934&z=18
Odpovědět
Kvůli zvýšenému kysličníku a "změně klimatu" to zcela jistě nebude. Jednak se mohli rozlézt po okolí, kde byli zapraveni do půdy, ale samotná kolonie je pod predačním tlakem, jako spousta jiné, mizející "drobné". To, co dříve tloukli lopatou jako škůdce, je dnes přísně chráněno. Chybí racionální manažerský přístup.
Odpovědět
Jak to asi tak mohlo v přírodě vypadat před příchodem člověka? Když se tu neustále omílá, jak člověk vyhubil megafaunu, a že tedy musí přírodu neustále "čistit" od zarůstání a regulovat predátory? Mozaikovitá krajina znamená například pro drobnou zvěř vyžadující rozsáhlé bezlesí jen omezený prostor. Zato pro predátory je mozaikovitá krajina ideální. Taková krajina se musela predátory jen hemžit, museli se tam vyskytovat predátoři všech typů i velikostí, takže prostor pro nějaké větší rozšíření nějakých druhů, jaké známe třeba z nedávné současnosti (hejna koroptví, nebo třeba těch syslů, zajíc a bažant na každém rohu...) nebyl. Prostě nebyl. To způsobil až člověk. Svými regulacemi. Příroda je rovnováha, potravní řetězec.
Odpovědět
Čeho je moc tak se hubí, čeho málo tak se chrání. Pozorovat sysly (dení živočich) na letišti je docela sranda. Proč ne.
Odpovědět
K té první větě: to hlásám, kudy chodím!-) Po orální vakcinaci je mnoho nejen lišky a kuny, ale chráněný (zbytečně) je i hrabáč-jezevec. Našel jsem jeho čerstvé stopy po dubnové sněhové nadílce v 850m - takže vyhubení mu opravdu nehrozí. Kdysi jsem chtěl natáhnout síť na kalousky na zatravněném vrchu na Dolňácku. Vysednu z auta - a jama na jamě. V přilehlém lesíku se vyvádí jezevci a po noční brigádě moc hraboších/syslích vrhů nezůstane. Pokud předkové chtěli mít (vidět, slyšet, lovit) koroptve, museli pro to něco udělat. Výsledkem byla vzácná škodná a hojná drobná. Aktivisti zařídili pravý opak. Prostě pokud chceme změnu, musíme aktivně konat - cedule se zákazy jsou jen prázdné gesto.
Odpovědět
Zcela zjevně nevěříte na blahodárný přínos bezzásahu a vlka.
Odpovědět
Jako dítě jsem věřil, že predátoři žerou jen "slabé a nemocné". Jako senior vím, že k moci se derou ulhaní a zákeřní.
Odpovědět
Situace kde je potrava, tam je i konzument (kde je kořist, tam je predátor) přece není nějakým výtvorem vašich aktivistů. To je obyčejná přírodní zákonitost. Potravní řetězec a zcela normální stav. Tak to v přírodě chodí. A jestli chceme přírodu a biodiverzitu, je to i toto.
Odpovědět
Ostatně, sám také podporujete některé predátory, takže jste také aktivista.
Odpovědět
Určitě nepodporuji přemnožené predátory, ale jen a pouze ubývající či bezproblémové.
Odpovědět
Asi i sám slyšíte jak komicky to zní.
Odpovědět
Nevím, co je manažerský přístup, ale sysel byl vždycky škůdce a bylo jich jak hrabošů, nebo křečků atd. atd. Dnes vymírají tak děsivě, že je nutno je vyloženě chránit. Čím to je, když třeba hrabošů je všude něurékom?
Odpovědět
Zapomněl jste na žížaly, těch je co do hmotnosti/ha ještě více:-) Manažerský přístup je, že musím zohlednit VŠECHNY nové faktory, v 1.řadě (vymýcenou) vzteklinu, a podle toho provádět regulaci, vlkem počínaje, zákazem příjmu vysláblých kání a poštolek do zachr.stanic ap konče.
Prostě nevidím sebemenší snahu přehodnodit kolabující eko/systém, jen nacházení nových a nových pseudo důvodů. Dokud se toto nezmění, bude zuřivá ochrana hraboše někomu pro zlost, jiným pro zábavu.
Odpovědět
Řešením pro kolabující ekosystém přece není vybíjení druhů, ale vytváření podmínek pro existenci a množení.
Odpovědět
Podmínky pro vybíjení druhů vytvořili aktivisti nastolením bezzásahu. Já se jen snažím o regulaci, vyváženost.
Odpovědět
Ano, kulhání řešíte zkrácením té druhé nohy.
Odpovědět
Jsem si jist, že "filozofové" jako vy stáli u zrodu "Nové doby". S bezmeznou ochranou vybraných predátorů - bez ohledu na vývoj reality. Bez sebemenších praktických zkušeností, stačilo jen popřít "dřívější nevědecký přístup".
Odpovědět
Naštěstí jste tu vy, praktik, vědec, doktor a podobně.
Odpovědět
Nehoním se za tituly před a za jménem, zato mám více času sledovat dění v přírodě, mediích i politice. Renesance neskončila:-)
Odpovědět
My samozřejmě víme že nejste nic z toho, za co se tu vydáváte.
Odpovědět
Jj, že zelená klika funguje a dehonestuje na počkání, o to se mj postaral sám velký Barbarosa. A nejsem ani herec, ale imitovat dovedu lépe, než většina z nich. A jeden z těch velkých pravil: Hádáte-li se s blbcem déle než půl minuty, hádají se potom blbci dva.
Já jen setrvával v souboji, neb nerad nulám ustupuji-) Tímto bych své účinkování pro dnešek zakončil.
Odpovědět
Stačí jedna liška-specialistka na sysly, jeden sysel denně a za 2 měsíce je
vymalováno. Totéž u dravých ptáků a nebo dokonce nějaká nemoc. Takové malé
izolované ostrůvky výskytu mají jepičí život a musíme se smířit s tím, že
tam mohou vymizet zcela. Co takové "rezervace" velkých kopytníků? To není
ideální místo pro život syslů a křečků? Já ještě pamatuji zlomené nohy
krav a koní kvůli norám těchto tvorů na pastvinách, což byl hlavní důvod
jejich likvidace. Kůň, či kráva živili rodinu a sysli a křečci ji škodili.
Dokonce si pamatuji smrtelný úraz mladé jezdkyně, když si její kůň zlomil
nohu v syslí noře a ona při pádu vaz. Tehdy tam koňaři vyhlásili syslům
válku a už tam za pár let nebyli.
Odpovědět
Ve starší literatuře se píše, že hlavní kořistí lišky je sysel a křeček, případně králík a zajíc. A že v době nouze přežívá liška i za cenu lovu hrabošů.
Odpovědět
Podle článku ochranářům dochází důvody proč , opatrně je předkládají veřejnosti . Pokud se chrání jedni bezmezně , obvykle ti druzí trpí .
Odpovědět
|
|