Rokem 2013 začíná nová éra v energetické náročnosti budov. Jak se vás dotkne?
Co je nového z pohledu majitelů bytů
Od ledna 2013 bude při prodeji bytu potřeba průkaz energetické náročnosti budovy. Pro majitele bytu to znamená, že si musí u společenství vlastníků bytových jednotek písemně vyžádat průkaz energetické náročnosti budovy či jeho ověřenou kopii. Důležité je, že nejde o průkaz na konkrétní byt, ale průkaz celého domu. Výhodu mají lidé, kteří vlastní podíl v bytovém družstvu. Při prodeji družstevního bytu se totiž neprodává byt, ale fakticky jde o převod družstevního vlastnického práva, a v takovém případě není průkaz nutný.
Zákon myslí i na to, že majitel bytu narazí na neschopné nebo neochotné vedení společenství vlastníků. Pokud se majiteli bytu nepodaří získat průkaz energetické náročnosti budovy, může zájemci o byt předložit vyúčtování všech energií daného bytu za poslední tři roky.
Pokud bude majitel bytu prodej inzerovat veřejně, musí u inzerátu zmínit i třídu energetické náročnosti uváděnou v průkazu. To se týká i realitních kanceláří.
To, co od ledna 2013 platí při prodeji bytu, bude platit od ledna 2016 i při jeho pronájmu. Majitel bytu bude muset zájemcům o pronájem bytu předkládat průkaz budovy. Nesplnění některé z výše uvedených povinností je přestupek, za který podle zákona hrozí pokuta do 50 tisíc.
Bytové domy
Prvních pár let se zřejmě bude dít to, že majitelé bytů budou po svých společenstvích vlastníků žádat vyhotovení průkazu, který dosud nemají zpracovaný. Časem ale budou muset mít průkaz všechny domy. Termíny se liší podle velikosti bytových domů. Nejdříve budou muset mít průkaz bytové domy s energeticky vztažnou plochou nad 1500 metrů čtverečních, a to do roku 2015. Domy nad 1000 metrů čtverečních do roku 2017 a domy menší do roku 2019. Tato povinnost se už týká i družstev. Energeticky vztažná plocha je podlahová plocha všech podlaží, ale měřená až k vnějším stranám obvodových zdí. Bude zhruba o 10 až 15 % větší, než jsou nyní různě definované užitné plochy budov.
Novostavby
Každá novostavba, která získá stavební povolení od ledna 2013, bude muset mít průkaz energetické náročnosti stavby. A kromě toho bude muset být naprojektována tak, aby splnila předepsanou energetickou náročnost odpovídající zhruba nízkoenergetickému standardu. Časem, v druhé polovině dekády, se požadavky na energetickou náročnost zpřísní. Rodinné domy budou muset mít téměř nulovou spotřebu od roku 2020 s tím, že zapojením obnovitelných zdrojů energie lze pokrýt část nároku na nízkou spotřebu domu.
Termíny na splnění téměř nulové spotřeby u bytových domů budou opět odstupňované podle velikosti domů. Rok 2018 se týká novostaveb s energeticky vztažnou plochou nad 1500 metrů čtverečních, rok 2019 pro domy nad 350 metrů čtverečních a domy menší mají termín v roce 2020.
Pro lidi, kteří tyto nové povinnosti vnímají jako další byrokratické ústrky ze strany státu, potažmo Evropské unie, může být drobným zadostiučiněním, že státní správa musí u svých novostaveb splnit výše popsané podmínky o dva roky dříve. Komerční kancelářské budovy pak mají stejné podmínky jako bytové domy s tím, že při prodeji či pronájmu jednotlivých kanceláří či celých kancelářských pater musí majitel předložit průkaz energetické náročnosti.
Opravy domů
Novela zákona myslí i na renovace domů, a to jak rodinných, bytových nebo komerčních budov. Nenutí majiteli domu žádný předepsaný rozsah renovace, ten si podle svých potřeb určí majitel. Zákon jej ale bude motivovat k tomu, aby daný rozsah oprav byl proveden s co největším ohledem na snížení energetických nároků budovy.
Pokud se například společenství vlastníků bytového domu rozhodne pro rekonstrukci a zateplení domu, je zcela na něm, zda si dům jen zateplí, nebo jen vymění okna, nebo zda tyto kroky provede najednou nebo zda práce rozfázuje do více let a do více kroků, třeba po jednotlivých fasádách. Jejich povinností ale bude provést tyto opravy tak, aby se dosáhlo co největších úspor energie za rozumných nákladů. Požadavky jsou tedy opět stanoveny na tzv. nákladově optimální úrovni, tedy takové úrovni, která v průběhu životnosti vychází pro majitele ekonomicky nejlépe. Propočty optimálnosti nákladů byly prováděny na modelových příkladech.
Po renovaci bude záhodno si nechat aktualizovat průkaz energetické náročnosti, což lze i u více krokové rekonstrukce, ale povinnost to není. V takovém případě je povinnost zachovat účetní doklady, které s rekonstrukcí souvisí. Aktualizovat průkaz by ale mělo být v ekonomickém zájmu majitele budovy, protože při prodeji či pronájmu jeho části nebo celku může vykázat vyšší kvalitu budovy a požadovat pak lepší cenu. Také zapojení energetického experta do plánování rekonstrukce může ve výsledku snížit investiční náklady na tuto rekonstrukci a také vést k lepším energetickým výsledkům.
Na koho se to nevztahuje?
Chaty a chalupy nemusí splňovat energetickou náročnost, ani mít průkaz. Stejně tak budovy do 50 metrů čtverečních. Výjimka se také týká budov určených k náboženským účelům či kulturních památek.
Kolik stojí průkaz?
Ceny se budou lišit podle jednotlivých zpracovatelů průkazů a velkou roli také bude hrát to, zda daný objekt má projektovou dokumentaci stavby v pořádku. Je celá řada budov, které z různých důvodů potřebné podklady nemají. V takových případech je potřeba počítat s náklady na základní zaměření domu a plochy oken.
Řádově lze očekávat, že zpracování průkazu u rodinného domu, který má všechny potřebné poklady, vyjde na cca čtyři tisíce Kč. Průkaz pro rodinný dům včetně zaměření by se měl vejít do deseti tisíc Kč. Bytové domy za průkaz zaplatí zhruba dvacet a více tisíc korun, podle velikosti a zejména složitosti objektu. Velké administrativní budovy pak adekvátně zaplatí více.
Zpracovávat průkazy mohou jen tzv. energetičtí experti, autorizování ministerstvem průmyslu a obchodu, případně energetičtí experti z EU, kteří mají odpovídající akreditaci. Tu opět posuzuje ministerstvo průmyslu a obchodu. Je možné zadat poptávku po zpracování průkazu více expertům a vybrat z jejich nabídek tu nejvýhodnější. Je dobré se orientovat nejen podle ceny, ale i dalších služeb. Některé firmy v ceně nabízejí i upozornění na slabá místa domu a navrhnou vhodná opatření pro zlepšení energetické náročnosti budovy.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Jak se stát šťastným majitelem dobře zatepleného panelákového bytu
Při zateplování domů izolací nešetřete!
Zateplovat budovy z tradičních materiálů je nesmysl, tvrdí ochránci památekOnline diskuse
nesouhlas - 7. 10. 2012 - psObávám se, že nemáte pravdu vy, to za prvé. A za druhé, nepochopil jste co jsem měl na mysli. Rozhodně jsem netvrdil, že by se z rozpadem EU nic nestalo, stalo. EU samozřejmě má jistý stabilizační charakter, i když zárukou bezpečnosti Evropy je samozřejmě hlavně NATO. Každopádně případné válečné krize by nastaly až dlouho poté (nejspíš desetiletí) po rozpadu EU a samozřejmě by měly zcela jiný charakter než jaký naznačujete. Evropa 21. století je naprosto jiná než Evropa století 19. kterou připomínáte. Samozřejmě rivalita mezi Řeckem a Tureckem stále přetrvává (ale jejich střetnutí nezabránila ani EU ani NATO) ale nějaké konflikty mezi Francií, Anglií a Německem jsou zcela ve sféře scifi.Já jsem měl na mysli především to, že stabilitu EU neohrožuje Klaus ani další euroskeptici nýbrž právě levicoví a zelení eurooptimisté, a to z důvodů jaké jsem uvedl výše. Stabilita EU a její postavení v globálním měřitku jsout totiž bytostně závislé na ekonomické prosperitě, technologické vyspělosti, růstu HDP členský zemí EU a vysoké životní úrovni jejích obyvatel. A tyto právě ohrožují zelené a sociální (či spíše socialistické) experimenty, které se v EU (a bohužel i v USA) v posledních letech tak rozbujely. Jak jste si určitě mohl všimnout tak největši nacionalistické nálady nebují mezi holanďany s jejich militantním euroskeptikem Wildersem, nýbrž mezi řeky či španěly, tedy mezi obyvateli jejichž země jsou ekonomicky ve srabu. Je myslím jasné, že činnost a rétorika Klause a dalších euroskeptiků má pro stabilitu EU spíše pozitivní charater, protože brání nejhorším zhůvěřilostem levicových a zelených euronadšenců, které by vedly (a vedou - jak je vidět z šílenství kolem oze, globálního oteplování, biopaliv, eura a dalších šíleností) k ekonomickému úpadku EU a tedy v konečném důsledku i k jejímu rozpadu. A mimochodem, co se týče ceny potravina a dotací tak je to přesně naopak než uvádíte. http://finexpert.e15.cz/zemedelske-dotace-zbytecne-zatezuji-rozpocty-a-zdrazuji-potraviny Většina zemědělských dotací v EU skončí v kapse velkých producentů nebo velkých vlastníků půdy (v GB například princ Charles - je jasné proč se tak ohání bionesmysly, protože to znamená více dotací a tedy i více peněz do jeho kapsy) a ke snížení ceny potravin nepřispějí vůbec nijak. |
