https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/studie-investice-do-odklonu-od-uhli-v-cesku-se-v-budoucnu-vrati
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Studie: Investice do odklonu od uhlí v Česku se v budoucnu vrátí

12.11.2020 11:58 | PRAHA (ČTK)
Ministři životního prostředí zemí Evropské unie se na podmínkách dosažení klimatické neutrality do poloviny století shodli na konci října.
Ministři životního prostředí zemí Evropské unie se na podmínkách dosažení klimatické neutrality do poloviny století shodli na konci října.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Významné investice do odklonu od využívání uhlí v Česku se v dlouhodobém horizontu vyplatí a vrátí, protože pomohou podnikům a domácnostem snížit jejich provozní náklady. Vyplývá to z aktuální studie možných cest k dekarbonizaci pro hlavní hospodářská odvětví v ČR, kterou vypracovala poradenské společnost McKinsey. ČTK ji má k dispozici.
 

Česko podle ní může do roku 2030 splnit záměr EU snížit emise skleníkových plynů o 55 procent proti roku 1990. Podle efektivního scénáře společnosti McKinsey by si to vyžádalo dodatečné investice ve výši 500 miliard korun, tj. zhruba jednoho procenta hrubého domácího produktu v příštích deseti letech.

"Nejdůležitějším krokem je přitom další výrazné omezení výroby elektřiny a tepla z uhlí. Kromě toho je třeba zrychlit výstavbu obnovitelných zdrojů, podpořit přechod dopravy k alternativním palivům, zejména elektromobilitě, a pokračovat ve zvyšování energetické účinnosti budov. Velkou hrozbou pro splnění cílů pro rok 2030 je současná kůrovcová kalamita, která způsobuje, že české lesy se stávají významným zdrojem skleníkových plynů," uvedl partner pražské kanceláře McKinsey Viktor Hanzlík.

Pro dosažení takzvané uhlíkové neutrality do roku 2050 by pak Česko podle studie muselo investovat další čtyři biliony korun a nasadit nové technologie, které zatím ještě nejsou v dostatečném měřítku dostupné. Podle analýzy McKinsey se však velká část dodatečných investic do dekarbonizace v dlouhodobém horizontu vrátí.

"Za posledních 30 let došlo ke kompletní transformaci českého hospodářství. Nyní máme před sebou dalších 30 let, které přinášejí nutnost změny podobného rozsahu, a to dosáhnout nulových čistých emisí celé ekonomiky do roku 2050. Česko musí zůstat konkurenceschopné i ve světě, který rychle směřuje k nízkouhlíkovým technologiím, a co nejrychleji zajistit, aby pracovní místa, která zaniknou ve vysoce emisních sektorech, byla nahrazena v odvětvích nové, zelené ekonomiky," řekl vedoucí partner společnosti McKinsey & Company pro ČR a Slovensko Daniel Svoboda.

Podle ekologického Hnutí Duha otevírá studie v české debatě důležité téma, navrhovaný scénář ale podle něj mimo jiné nepočítá s možným žádoucím růstem obnovitelných zdrojů energie (OZE) v ČR ve 20. letech, tak jak činí například Komora OZE. "Varianta s pomalejším nástupem obnovitelných zdrojů a vyšším využitím plynu nahrává vysokému dovozu elektřiny z levných obnovitelných zdrojů v zahraničí," reagoval za hnutí Karel Polanecký.

Ředitel aliance Šance pro budovy Petr Holub označil za pozitivní závěr studie, že ČR může do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů na úroveň, kterou požaduje EU. "Nicméně metodika studie a rozdělení emisí po jednotlivých sektorech je diskutabilní a soustředí se téměř výhradně na stranu výroby. Přitom na straně spotřeby budovy emitují na 35 procent českých emisí, které je možné z velké části uspořit a budovy dekarbonizovat. K tomu z velké části vedou kvalitní energeticky úsporné renovace a využití místních obnovitelných zdrojů," uvedl.

S navýšením evropského klimatického cíle do roku 2030 bez znalosti dopadů, které by přinesl, podle dřívějšího vyjádření nesouhlasí Svaz průmyslu a dopravy ČR. V případě, že by takovýto cíl byl na úrovni Evropské unie definitivně schválen, musí podle svazu Česko toto rozhodnutí podmínit tím, že jednotlivé členské státy budou moci samy určit jak vlastní energetický mix, tak zejména individuální příspěvek k plnění cíle, který bude respektovat jejich možnosti.

Ministři životního prostředí zemí Evropské unie se na podmínkách dosažení klimatické neutrality do poloviny století shodli na konci října. Členské země budou dále o konečné verzi normy vyjednávat s Evropským parlamentem. Zatímco země severní a západní Evropy nemají s postupnými krátkodobějšími milníky problém, státy východní části EU včetně Polska či Česka tvrdí, že přechod k čistým technologiím pro ně bude velmi obtížný vzhledem k průmyslu závislému na fosilních zdrojích. Požadují proto, aby s klimatickým plánem byly spojeny dostatečné finanční kompenzace, mezi něž komise řadí například fond pro regiony závislé na uhlí.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (41)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Šimůnek

12.11.2020 11:54
Je mi líto, snůška pitomostí. Vypnutí uhlí před jeho náhradou jádrem bude znamenat drastický nedostatek elektřiny, protože OZE parodie jí prostě nejsou s to dodat tolik, aby to pokrylo potřeby stávající sítě. Elektromobilita navíc bude znamenat další obrovskou spotřebu elektřiny. Kdybychom měli nahradit všechna auta elektromobily, nestačily by nám tři čtyři Temelíny navíc k té jaderné náhradě uhlí.
Experty by opravdu neměli dělat lidé, kteří nezvládají kupecké počty a trojčlenku.
Odpovědět
TP

Tomas Peltan

12.11.2020 12:38 Reaguje na Jan Šimůnek
Ono ať se nám to líbí nebo ne, tak ty uhelné elektrárny za pár let budeme muset odstavit, nebo přijít na to, kde do nich sehnat uhlí. Zásoby (snadno těžitelného) uhlí nejsou neomezené, stačí se podívat na to, kolik let má před sebou který severočeský velkolom (a to i v případě "prolomení limitů").
Odpovědět

Viktor Šedivý

12.11.2020 14:37 Reaguje na Tomas Peltan
Zásoby snadno těžitelného uhlí třeba v Austrálii jsou dostatečné (a cena tak nízká, že se ho vyplatí vozit i k nám).

Odstavování uhelných zdrojů je záležitost čistě ideologická, nemá nic společného s technikou ani ekonomikou provozu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

12.11.2020 14:43 Reaguje na Tomas Peltan
Uhláky do roku 30 skončí, protože zbankrotují. Pokud to stát nebude masivně dotovat, (což by v tomhle bordelistánu nebyl problém). Už dnes se těží stále méně, přitom nároky na energii rostou.
Všude uláky zavírají ve velkém, uhlí je dnes už nejdražší elektřina.
Odpovědět
EN

Emil Novák

12.11.2020 14:44 Reaguje na Pavel Hanzl
A co je do roku 2030 nahradí?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

12.11.2020 14:57 Reaguje na Emil Novák
A čímpalk?
Jádro stavíme už 12 let a ještě není ani vypsaný tendr, do OZE se vráží ročně snad 40 miliard a rozvoj je blízký nule. A stařičké uhláky melou z posledního, navíc je už vevyplácí vůbec provozovat.
Odpovědět
EN

Emil Novák

12.11.2020 15:05 Reaguje na Pavel Hanzl
No to jsem se právě ptal já vás, co je do roku 2030 nahradí, když tak jistě víte, že skončí. Nebo si myslíte, že skončí bez náhrady a nikomu ta elektřina chybět nebude?
Mimochodem žádné jádro 12 let nestavíme a tendr bude vypsaný v nejbližších několika měsících.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

12.11.2020 15:55 Reaguje na Emil Novák
Samozřejmě žádné jádro nestavíme a stavět nebudeme, soudruzi se ještě ani nedomluvili, koho vezmeme do tendru.
Uhláky řachnou a my budeme elektřinu kupovat. Stejně se to pomalu zavírá samo:
"Roční těžba uhlí v Česku podle dat ČGS dlouhodobě klesá, od sametové revoluce klesla o desítky procent. Zatímco v roce 1989 se vytěžilo téměř 35 milionů tun černého uhlí a 89 milionů tun uhlí hnědého, loni to bylo necelých 3,2 milionu tun černého a 37,5 milionu tun hnědého uhlí. Celkově známé zdroje hnědého uhlí přitom podle ČGS činí 8,6 miliardy tun hnědého a 16,3 miliardy tun černého uhlí. "Celkové zdroje jsou prozkoumané poměrně dobře. Využitelné nejsou především z ekonomických a ekologických důvodů," uvedl Starý.
Odpovědět
EN

Emil Novák

12.11.2020 16:07 Reaguje na Pavel Hanzl
A to měla být odpověď na otázku, co do roku 2030 nahradí uhelné elektrárny, které zkrachují? Dovoz?
Pokud ano, pak by mě skutečně zajímalo, od koho si myslíte, že budeme dovážet, když Polsko, Rakousko i Slovensko mají také elektřiny nedostatek a Polsko a Německo jsou navíc další dvě země silně závislé na uhelných elektrárnách. To zkrachují jen u nás? Nebo máme ještě nějaké další sousedy s přebytky elektřiny?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

12.11.2020 23:14 Reaguje na Emil Novák
Toje otázka na uhelnou komisi, která za rok vyplodila víte co.
Ale můj názor je takový: budeme se potácet stejně jak doposud, rozvoj se bude blížit nule a mezitím si hlavně Němci vybudují dost výrazné kapacity v OZE a budou nám prostě prodávat. Otázka je, jestli budeme mít za co kupovat, protože cu grunt jde většina našeho hospodářství,nejen energetika.
Odpovědět
EN

Emil Novák

13.11.2020 07:39 Reaguje na Pavel Hanzl
Němci mají dost starostí s pokrytím vlastní spotřeby, zvlášť když sami odstavují uhlí a ještě k tomu jádro. Jejich export se docela rychle rozplývá. Ještě před dvěma lety měli saldo exportu skoro 50 TWh, letos už zatím jen 13 TWh. Většinu jejich přírůstků elektřin z OZE kryjí větrné elektrárny, jejichž rozvoj je v posledních letech v Německu doslova tragédie.
Logicky mohou uhelné elektrárny zbankrotovat jedině v tu chvíli, kdy za ně bude levnější náhrada. Pokud levnější náhrada do roku 2030 nebude, tak nezbankrotují, protože si mohou stanovit takovou cenu, aby se jejich provoz vyplatil.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.11.2020 10:18 Reaguje na Emil Novák
Stanoví si kulový. My jsme naštěstí v EU, kde je trh s elektřinou zcela volný a uhláci nejsoi distributoři. Těmi je EON, RWE atd. atd. a ti budou kupovat tam, kde bude nejlevnější. Tj. hlavně v Německu, kde mají dost často elektřinu skoro na nule a dotují na max 60 eur/MWh, což je níž, než naše cena z uhláků.
My zase prodáváme když nefučí a nesvítí a tak uhláky používáme jako špičkové, na což stavěné nejsou. Ale s rozvijem akumulaví půjdou naše uhláky zákonitě do dža, pokud je stát nebude brutálně dotovat.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

15.11.2020 11:20 Reaguje na Pavel Hanzl
Co konečně těmto elektrárnám naúčtovat systémové služby, distribuci a zálohy místo toho aby je ze zákona platil způroměrované na kWh spotřebitel?

Pak se naopak stanou prakticky nejdražší produkcí.
Odpovědět
EN

Emil Novák

15.11.2020 11:26 Reaguje na Pavel Hanzl
1) Distributor elektřinu nenakupuje, ale, jak už název napovídá, pouze distribuuje, vy "experte".
2) "Podle německého síťového regulátora se celková výroba elektřiny z podporovaných obnovitelných zdrojů v příštím roce odhaduje na 228 TWh. Provozovatelé přenosové soustavy předpokládají celkové platby provozovatelům těchto zdrojů ve výši 34 miliard eur, výnosy z prodeje elektrické energie na trhu odhadují nicméně na pouhých 7,2 miliard eur. To znamená, že 26,8 miliard eur bude muset být pokryto příjmy z poplatku hrazeného odběrateli a ze státního rozpočtu."
https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecko-zastropovalo-prispevek-podporu-oze-kvuli-deficitu-uctu-by-jinak-prudce-vzrostl
Pouhým dělením tedy docházíme k tomu, že 26800 milionů Euro děleno 228 milionů MWh = 117,5 Euro průměrné dotace za jednu vyrobenou MWh. Tak přestaňte laskavě lhát.
3) U nás uhelné elektrárny rozhodně jako špičkové zdroje nevyužíváme, to je další z řady nesmyslů, které tu šíříte. Stačí se podívat např. na REMIT ČEZu. Nedělám si iluze, že byste vůbec tušil, co to je, ale třeba si to vygooglíte.
4) Až budete v tom googlení, zjistěte si také, co jsou to závěrné elektrárny a jak tvoří cenu na trhu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.11.2020 21:26 Reaguje na Emil Novák
Výpočet dělením dvou gigasum je zcela nesmyslný postup, protože vůbec nevíte, co je tam zahrnuto. Nikdy jsem nepsal že jsem "expert", ale proti vám..... odpověď nahoře.
Odpovědět
EN

Emil Novák

16.11.2020 21:42 Reaguje na Pavel Hanzl
Máme tu celkovou vyplacenou částku a celkovou částku získanou prodejem elektřiny. Jejich rozdílem získáme celkovou dotaci. Dále tu máme vyrobenou elektřinu celkem. Prostým podílem těchto dvou čísel získáme průměrnou vyplacenou dotaci na vyrobenou MWh. Je to úloha pro žáka základní školy. Pokud ji nezvládáte, nebo vám tento zcela triviální výpočet připadá nesmyslný, hodně to o vás vypovídá.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

12.11.2020 14:39 Reaguje na Jan Šimůnek
Co je to "vypnutí před jádrem"???
Jaké jádro máte na mysli? Toho mastodonta, který má nahradit polovinu Dukovan? A na kterého není za 12 let intenzivnímo "makání" ani vypsaný tendr?
Tolik času fakt nemáme, i kdybychom pálili 4 lopaty uhlí ročně.
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.11.2020 07:34 Reaguje na Pavel Hanzl
Za každou uhelnou elektrárnu bude třeba postavit jadernou, protože nic jiného není v našich podmínkách reálně k dispozici.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.11.2020 10:20 Reaguje na Jan Šimůnek
Tož to abyste si už konečně vyhrnul rukávy.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

14.11.2020 21:44 Reaguje na Pavel Hanzl
No vzheldem k tomu že v době kdy bude ten mastodont dostavět přijdeme už z důvodu věku o Dukovany komplet... to bude docela sranda.

krom toho - ve fosilní energetice kolem 40GW (18 elektrika a 22 topení) i pokud škrtneme export. Do toho vůbec nepočítáme jádro a existující OZE.

I kdyby jsme zcela škrtli 5GW co sem tam posíláme do Německa a Rakušákům (ikdyž ti si formálně platí vodní a větrnou elektřinu ve Skandinávii která k nim ale fyzicky nikdy nedoteče) a ještě udělali nějaká zateplení stáhneme to při nejlepším na 30GW.

To je 15 nových Temelínů... a nebo 30 těch vašich "mastodontů".

a nebo 60 000 x 2,5MW větrník, a záloha v kapacitách stovek GWH se schopností pojmout desítky MW výkonu každou sekundu. Plus k tomu dráty.

pokud by jsme chtěli plnit "žádná fosilní paliva" v roce 2040 musel by se takový větrník stavět v ČR jeden denně.

U solárních panelů by to bylo to samé s nějakou nutností mít jich 800km2... to by se denně muselo stavět nějakých 110 000 metrů čtverečních solárních panelů denně. (km2 má 1000x1000 metrů... milion metrů čtverečních) čisté plochy panelů... zcela bez nějakých mezer na mytí a údržbu... čili nějaké x3 jenom na pozemky.
Plus k tomu samozřejmě distribuce a zálohy.

Cheers :-) jestli myslíte že se tohle postaví rychleji než ten mastodont jste blázen. Ani nedisponujeme kvalifikovanou lidskou pracovní silou co by na to měla vzdělání.

Ono se totiž mladým progresivním zeleným chce jenom věčně plkat o tom jak má energetika vypadat, ale že by jí šli rukama někde stavět to absolutně nehrozí.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

14.11.2020 21:46 Reaguje na Vaclav Sobr
pardon... akumulovat destíky GW každou vteřinu. v roce 2040 při plném OZE bude jen ČR potřebovat akumulační kapacitu schopnou pojmout v každé chvíli 60-90GW výroby a tuhle hodnotu akumulovat v nějaké formě desítky hodin... a v nějaké formě i měsíce - například u soláru z léta až do někdy do března...

Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

12.11.2020 13:00
Teoretické plky bez relevantní odpovědnosti radílka.
Co o sobě poradenské firma McKinsey píše ?

"...jsme součástí sítě kompetenčních center McKinsey složené z jedinečných a talentovaných kolegů. Naše týmy mají odborné znalosti a znalosti k řešení nejsložitějších problémů, kterým společnost čelí."

Tento výrok je absolutně nepravdivý a pouze dokládá účelovost celého článku, který mezi námi děvčaty je otřesný.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

12.11.2020 13:18 Reaguje na Miroslav Vinkler
Je také otázkou, kdo byl zadavatelem studie :-).
Protože, to by pak bylo špatné, kdyby byl výsledek jiný, než byl záměr...
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.11.2020 07:35 Reaguje na Miroslav Vinkler
Prostě blábolilové typu pana Hanzla.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

12.11.2020 14:53
Uhelná komise zasedá už druhý rok a zasedá, a jedná, a zasedá, a nejedná, ale čerpá, protože přišel koronáč, takže se čeká, co kdyby zase odešel, tak by nase zasedala a jednala a čerpala........a co soudruzi teda už vyjednali, když konečný výsledek měl být v září?? Obrovské HO....

Jakýkoliv posun může nastat použe se změnou vlády, v našem případě i režimu. Pokud bychom to zvládli už příští rok, máme ještě šanci. Ale vidím to dost černě.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

12.11.2020 14:57 Reaguje na Pavel Hanzl
A vy stále plácáte a plácáte a plácáte stále dokola...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

12.11.2020 15:56 Reaguje na Jaroslav Studnička
Jenže já nečerpám a hlavně nic nerozhiduji.
Odpovědět
EN

Emil Novák

12.11.2020 15:06 Reaguje na Pavel Hanzl
Co přesně čerpá ta uhelná komise?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

12.11.2020 15:57 Reaguje na Emil Novák
Myslíte si snad, že zasedají zadarmo? Že jsou placeni od úkolu? cha cha.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

12.11.2020 16:01 Reaguje na Pavel Hanzl
Tak to jděte napsat p. Rovenskýmu a p. Koželouhovi :-)
Odpovědět
EN

Emil Novák

12.11.2020 16:11 Reaguje na Pavel Hanzl
A vy si myslíte, že je to placená funkce? Pak tedy prosím doložit, kdo členy uhelné komise platí a kolik.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

12.11.2020 23:21 Reaguje na Emil Novák
Je úplně fuk, jesti je placená nebo ne, každopádně i zadarmo je silně předražená.
Poláci začli mudrovat o půl roku později a už mají nasmlouvané giga objemy ve fve i ve, (i naši solárníci dělají pro ně) už mají dohodu s Westinghouse na asi 6 bloků JE.
A naše komise zasedá a zasedá a soudruzi politici ještě pořád neví,koho vůbec pozvou do tendru na chcípáka v Dukovanech.
První tendr vypsala už Nečasova vláda někdy v roce 2011, to je ale švunk, co?
Odpovědět
EN

Emil Novák

13.11.2020 07:47 Reaguje na Pavel Hanzl
Poláci nemají dohodu s Westinghouse ale s americkou vládou a není to dohoda na 6 bloků JE, ale na dodávku jaderných technologií v hodnotě 18 miliard Euro. To určitě nestačí na 6 velkých jaderných bloků, které se chystají stavět.
Pro vaši informaci, Poláci stavbu jaderné elektrárny plánovali už několikrát, naposledy před deseti lety, měli dokonce konkrétní harmonogram, ve kterém byla naplánovaná betonáž jaderného ostrova na první polovinu roku 2020. Po deseti letech stále ještě oficiálně neoznámili, jaký reaktor budou stavět, kde ho budou stavět, která společnost ho bude stavět ani jak budou stavbu financovat.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

12.11.2020 15:16
Bože, bože kdo tyto nesmysly platí. Kam se řítí tento svět, k jisto jistým blackoutům.
Odpovědět

Viktor Šedivý

12.11.2020 15:58 Reaguje na Vladimír Hošek
Kdo to platí? No přeci my všichni. Vy také.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

12.11.2020 16:48
Jak firmy a domácnosti vypnutím uhlí sníží svoje náklady? A pokud to tak je, tak proč je potřeba vyhlašovat nějaké emisní cíle, když je odklon od CO2 tak výhodný?
Odpovědět

Viktor Šedivý

12.11.2020 22:43 Reaguje na Richard Vacek
Sprostý poddaný by nemusel kvůli nevalným schopnostem tu výhodnost poznat, proto nám to ti, co se jim dostalo osvícení z brusele, musí správně vysvětlit.
-
Zažil jsem politická školení v socialistické armádě, myslel jsem si, že pitomější agitaci nemůžu potkat ... ale eurokecy už se tomu začínají blížit.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

12.11.2020 23:24 Reaguje na Viktor Šedivý
Jenže ty eurokecy máte přefiltrované přes ropáckou propagandu.
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.11.2020 07:37 Reaguje na Viktor Šedivý
Ano, naprosto stejné bezcenné blekty jak od těch komunistických politruků. A pár Jasénků, co jim to žerou.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.11.2020 21:46
Pro pana Nováka:
Pokud chcete vědět, kolik se dotují v Německu OZE, je potřeba se podívat do článku, kde se to píše.
Vytvořit si nějakou sumu podělením dvou údají a obviňovat mě ještě ze lži, je prostě nechutné. Tady máte informace, ze kterých vycházím:

"U aukci tak uspělo 75 projektů o výkonu 258 MW. Vysoutěžené ceny se pohybovaly mezi 48 a 53,9 EUR/MWh, jejich vážený průměr dosáhl 52,2 EUR/MWh" . Tohle je celková cena za MWH, na kterou se dotacemi dostanou.

Tohle je výše skutečné dotace, takže je jasné, že lžete vy.
"U kombinovaných zdrojů, které tvořily většinu úspěšných projektů, výše vysoutěžené podpory dosahovala od 19,4 do 55,2 EUR/MWh, její vážený průměr dosáhl 45 EUR/MWh. Tyto částky tedy zdroje dostanou jako fixní bonus k tržní ceně, tedy hodnoty nelze přímo srovnávat s výkupními cenami, které jsou soutěžené v běžných aukcích".

https://oenergetice.cz/nemecko/vetrne-elektrarny-si-zari-nemecku-vysoutezily-nejvyssi-moznou-cenu-novinkou-byla-inovativni-aukce/


Odpovědět
EN

Emil Novák

16.11.2020 22:01 Reaguje na Pavel Hanzl
Pro pana Hanzla:
Pokud chcete vědět, kolik se dotují v Německu OZE, tak je potřeba podívat se do článku, kde se to píše, a ne do článku, kde se to nepíše, což děláte vy. Vy totiž citujete článek, který uvádí, za kolik se vysoutěžily nové projekty, které ještě vůbec nestojí, takže je logicky nikdo nedotuje, protože dosud nevyrobily ani kilowatthodinu. Naopak je potřeba se podívat na účet EEG, ze kterého se dotace do aktuálně provozovaných OZE platí. Ten výpočet je velice jednoduchý, viz výše, a dává pro příští rok průměrnou dotaci 117,5 Euro za každou vyrobenou megawatthodinu.
Je to naprosto stejná lež jako tvrdit, že u nás se neplatí žádné dotace do OZE, přestože nás ročně stojí kolem 45 miliard Kč.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist