https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/tradicni-zahumenky-udrzuji-ptaky-v-zemedelske-krajine-ukazala-studie
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tradiční záhumenky udržují ptáky v zemědělské krajině, ukázala studie

6.8.2026 01:23 | PRAHA (ČTK/Ekolist)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Tradiční záhumenky, tedy malá políčka, významně zvyšují počet i druhovou rozmanitost ptáků v zemědělské krajině. Biodiverzitě prospívají také staré stodoly, otevřené půdy, pestré zahrady a sady, které ptákům poskytují úkryt i vhodná místa ke hnízdění. V jednolité zemědělské krajině naopak ptáků ubývá, ukazuje studie Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, kterou publikoval časopis Agriculture, Ecosystems and Environment.
 
Evropská krajina se proměnila po druhé světové válce kvůli intenzivnějšímu zemědělství. V Česku také kvůli kolektivizaci, během níž se scelovaly pozemky, odstraňovaly remízky, aleje a mokřady. Negativně se to odrazilo také na populacích polních ptáků – jejich početnost se v ČR za posledních čtyřicet let snížila přibližně o 40 % a některé druhy dnes balancují na pokraji vyhynutí. V místech, kde zůstala zachovaná pestřejší krajina, tedy mozaika menších polí, mezí, travnatých pásů či sadů, je situace lepší.

„Právě pestrost krajiny, tedy kombinace drobných polí, mezí, travnatých pásů, ovocných sadů, vinohradů a dalších struktur, vytváří vhodné podmínky pro široké spektrum druhů,“ vysvětluje hlavní autor studie Martin Šálek.

Publikovaná studie je založená na datech z 97 monitorovacích tras, na kterých vědci zaznamenali více než 11 000 jedinců 78 druhů ptáků. Nejvyšší početnosti i druhové bohatosti dosahovala ptačí společenstva ve vesnicích následovaná oblastmi s drobným hospodařením. Naopak intenzivně obhospodařovaná velkoplošná krajina vykazovala hodnoty nejnižší.

"Naše výsledky jasně ukazují, že maloplošné hospodaření v okolí lidských sídel může hrát klíčovou roli v ochraně ptačích populací zemědělské krajiny. Pozitivní vliv maloplošného hospodaření se navíc neomezuje pouze na samotné záhumenky, ale kladně ovlivňuje početnost a druhovou diverzitu ptáků také v navazující velkoplošně obdělávané krajině a v samotných lidských sídlech," uvedl Martin Šálek.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Důležitá jsou také tradiční lidská sídla, která se stávají útočištěm pro řadu ptačích druhů, pro něž je okolní intenzivně obhospodařovaná krajina nehostinným prostředím. "Pro některé druhy, jako je sýček obecný, sova pálená či chocholouš, jsou tradiční vesnická sídla a farmy přímo klíčovým biotopem pro přežití," doplnil vědec.

S rostoucím podílem nových a rekonstruovaných budov ovšem klesá početnost i druhová rozmanitost ptáků. "Moderní budovy jsou sice technicky dokonalejší, často však postrádají drobné stavební prvky a mikrostanoviště, která ptáci využívají k hnízdění nebo lovu potravy. K tomu se přidává i homogenizace okolního prostředí, například nahrazování rozmanitých zahrad udržovanými trávníky nebo okrasnou výsadbou s nižší ekologickou hodnotou," vysvětlil Šálek.

Výsledky studie podle vědců ukazují, že ochrana biodiverzity v zemědělské krajině se neobejde bez podpory tradičního maloplošného hospodaření. Nejde o návrat do minulosti, ale o strategickou investici do odolnější krajiny, potravinové bezpečnosti, adaptace na klimatickou změnu i zachování evropské biodiverzity.

„Pokud chceme zastavit dramatický úbytek ptáků zemědělské krajiny a dalších druhů, je nutné podporovat nejen tradiční formy hospodaření, ale zároveň citlivě přistupovat i k proměnám venkovských sídel,“ dodává Martin Šálek. Stejně důležité je podle jeho slov přehodnotit systém zemědělských dotací tak, aby podporoval pestrou krajinu, šetrné hospodaření a zachování tradičních zemědělských postupů.

„Vedle produkce potravin musí zemědělská politika zohledňovat také význam krajiny pro zachování biodiverzity a poskytování ekosystémových služeb, které jsou nezbytné pro fungování společnosti i přírodních ekosystémů,“ uzavírá Martin Šálek.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ID

Ignác Duhový

6.8.2026 07:15
Běžte to vysvětlit lidovcům, starostům, socanům a odsákům.
Popřípadě dalším příznivcům globalizace kteří jdou vesničanům po krku pomocí dovozů jídla a daní z nemovitostí.
Odpovědět
DA

DAG

6.8.2026 09:56 Reaguje na Ignác Duhový
No já myslel, že záhumenka je pole pro vlastní potřebu, abych nemusel utrácet za jídlo, protože si ho část vypěstuji. Dřu na tom, věnuju tomu hadiny a utrácím za mechanizaci a palivo, ale nakonec to vyjde levněji. I když pominu Vaši myšlenku, že ty strany jsou všechny pro globalizaci, což není pravda, tak vy v podstatě říkáte: Oni zařizují levnější jídlo a chudákům záhumenkářům tak nevychází ekonomicky jejich lopocení na vlastním. Nebo jak to myslíte?
Odpovědět
sv

s v

6.8.2026 16:59 Reaguje na Ignác Duhový
A pak ses probudil v burešově anofertím nočníku, soudruhu.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.8.2026 09:48
Ano, a takové "záhumenky" jsou vlastně i většina NPR, PR, PP. A o ty se nikdo nestará.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.8.2026 09:51
„Vedle produkce potravin musí zemědělská politika zohledňovat také význam krajiny pro zachování biodiverzity a poskytování ekosystémových služeb, které jsou nezbytné pro fungování společnosti i přírodních ekosystémů,“
Takže přestat s biopalivy a bioplynem.
Odpovědět

Radek Čuda

6.8.2026 11:02
Pan Šálek to myslí dobře a rozumím mu. Ale ... na maloplošné hospodaření a opečovávání záhumenků nejsou lidi.

Tradiční stavení jdou buď rovnou k zemi, neb se zcela zásadně rekonstruují, z bývalých záhumenků jsou okrasné zahrady (trávník + bazén + něco málo dalšího), a do práce se jezdí ne do JZD na kole/fichtlu, ale autem do města do fabriky/na úřad.

Klasický scénář venkova za posledních min. 20 let.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

6.8.2026 12:09 Reaguje na Radek Čuda
Tak jest.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

6.8.2026 18:02 Reaguje na Radek Čuda
1**
Odpovědět
VN

Vladimír Nechutný

6.8.2026 12:52
Většina lidí žijící na vesnici dělá ve městě nebo příměstských montovnách.
Nakupovat se chodí do supermarketů. Do práce se jezdí auty.
Vesnice nejsou skanzeny na fotografování pro turisty z města.
Záhumenka je hobby, stojící čas , náklady a i životní styl ne existenční nutnost.
Kde je potrava a kryt tam je život.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

6.8.2026 17:33 Reaguje na Vladimír Nechutný
1*
Odpovědět
pp

pavel peregrin

6.8.2026 18:01 Reaguje na Vladimír Nechutný
1**
Odpovědět
Peter

Peter

6.8.2026 14:54
"V Česku také kvůli kolektivizaci, během níž se scelovaly pozemky, odstraňovaly remízky, aleje a mokřady. Negativně se to odrazilo také na populacích polních ptáků – jejich početnost se v ČR za posledních čtyřicet let snížila přibližně o 40 % ..."
Lenže kolektivizace neprebehla "posledních 40 let", naopak v rámci dekolektivizácie rôzne neužitky a biele plochy pribúdali, pričom aleje, mokrade a remízky pribúdajú dokonca cielene (napr. v rámci ÚSES).
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist