Ústavní soud zrušil část vyhlášky Hradištka u Prahy, místní díky ní platili méně za odpad Aktualizováno

Obce mají ze zákona možnost výběru ze dvou odlišných poplatkových schémat. Lidé platí buď "za systém", anebo "za odkládání". Zatímco první varianta má zaručit, že poplatníci hradí stejnou výši poplatku bez ohledu na objem vyprodukovaného odpadu, u druhé varianty poplatek odráží kvantitu. Podle ÚS nelze poplatková schémata kombinovat.
"Základní parametry poplatků za obecní systém odpadového hospodářství a za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci nelze kombinovat, neboť obec může zavést pro poplatkové období pouze jeden z poplatků. Obec nemůže obecně závaznou vyhláškou upravit úlevu na poplatku za obecní systém odpadového hospodářství, která tuto dichotomii dvou různých poplatků narušuje," rozhodl ÚS.
Soudci v nálezu také uvedli, že rozumí snaze obce dosáhnout řešení, které odpovídá specifikům místních poměrů, a uznali, že zákonné nastavení poplatku "za systém" nemusí tato specifika vždy odrážet. "Kritérium trvalého pobytu v podobě, jak jej nastavila nyní napadená vyhláška, je však přehnaně paušalizující a popírá zákonné rozlišení dvou různých poplatkových modelů," rozhodl soud.
Obec ve vyjádření poukazovala na to, že v Hradištku je mnoho nemovitostí, kde není nikdo přihlášený k pobytu, a přesto jsou užívané, mnohdy i celoročně. Obec chtěla slevou motivovat lidi k přihlášení k pobytu, což by jí umožnilo dosáhnout na nižší sazby poplatku za skládkování. Systém, který by zohledňoval množství odpadu z jednotlivých nemovitostí, prý v Hradištku zavést nelze. Část nemovitostí totiž nelze obsluhovat svozovým vozem a řešením není ani pytlový sběr.
Loni v dubnu ÚS zrušil část podobné vyhlášky Krásné Lípy na Děčínsku, která zvýhodňovala rezidenty oproti chatařům. Majitelé rekreačních objektů měli podle vyhlášky platit za odpad skoro dvojnásobek. V lednu ÚS zrušil část vyhlášky Tchořovic na Strakonicku, zavedla slevu 200 korun pro lidi přihlášené k trvalému pobytu.
Soud při rozhodování o odpadových vyhláškách nebývá jednotný. Tentokrát sepsali společné odlišné stanovisko Veronika Křesťanová, Kateřina Ronovská, Jan Wintr a Daniela Zemanová, samostatný disent připojil Tomáš Langášek. Návrh by zamítli, názor většiny pléna pokládají od počátku za nesprávný. Podle Langáška by politici mohli změnit právní úpravu, což by také soudcům otevřelo cestu k překlenutí starší judikatury. "'Vysvobození' tak obcím i ÚS může poskytnout zákonodárce, nelze-li očekávat, že svůj názor změní ÚS sám," napsal Langášek.
reklama