V Brně lze i letos koupit vánoční jedličku v květináči, do prodeje jich šlo 1300

Jsem proti této neekologické činnosti. Koupit si stromek v květináči je pro přírodu o nejhorší co člověk může udělat.

Nejhezčím jehličnanem jako vánoční stromek je bezesporu modřín.

a nejlepší cukroví jsou čerstvé vepřové škvarky. jednou jsem tím vyhrál předvánoční machrovací soutěž o nejlepší vánoční cukroví v rámci jednoho pracovního kolektivu.

Tak tak.A nejlepší kapr je velký smažený,vepřový řízek z kterého kape tuk

Zasílám své zkušenosti s živými vánočními stromky:
Vánoční stromek v kontejneru (květináči) kupuji každoročně již 20 let, a to u ekologických organizací, nebo v hobby marketech. Obvykle smrk pichlavý, nebo jedli kavkazskou, ve velikosti 80-100 cm. Po svátcích jej vysadím na vlastní zahradě a příští rok je opět k dispozici. Někdy může uschnout. Pokud přeroste, přesadím jej do lesa, nebo ponechám na místě.

Tak a ted jste se přiznak k neekologickému,špatnému chování a ochranaři vám ukažou zač je toho loket.Smrk pichlavý a jedle kavkazská jsou nepuvodní dřeviny,které nemají v českých lesích co cělat.Počítám,že vás udají PČR dostanete tak pět let,ale možná vás za dobré chování pustí dřív.

si pani představte. poslala jsem včera starýho pro stromeček, pro jedličku, a ten starej osel přinese borovičku. celej litr.

Opět jedna z her na ekologii. Zdravý mladý strom patří do lesa a ne ho
zblbnout v květináči v zimě teplem doma a pak vynesením na mráz. Mnoho
jich nepřežije a o jak velký stromek v květináči se asi jedná, aby
se jeho přirozeně velký kořenový systém vzhledem ke květináči do něho
vešel? Pokud je v květináči intenzivně pěstován, tak jeho potřeba mít
pořádný kořenový systém není velká a v přírodě je mu to potom osudné.
S malým kořenovým systémem si vzrostlý stromek v přírodě nenajde vodu
a živiny a buď usychá a nebo živoří. Lidé neblázněte. Vánoční stromky
z prořezávky jsou v lese navíc a ty z plantáží jsou k tomu určené, jako
třeba kapusta na vašem stole. Hra na ekologii pro nedouky sklízí zase
své bodíky, ale odborníci pouze zase kroutí hlavou.

Stromky o kterých se píše moc velké nejsou (40 cm). Spíše se jedná o větší kontejnerované sazenice. Pokud mají být výsadby schopné, je lepší je mít v chladnější místnosti nebo venku.

No a ještě jedle, která má kořen cca v poměru k výšce
stromku 1:3 je další kopanec. Protože ta se nejlépe
ujímá po přesazení v co nejmenší velikosti. V květináči
venku na mraze pak hrozí vysušení půdy a uschnutí už
v zimě. A vánoční stromek 40 cm? Toho už nahradí větev
ve váze, která vzrostlému stromu scházet nebude. Prostě
kravina hodna EKO odborníků!

Tak nevím, jestli píšete o velké jedli (např. kavkazské) nebo o jedličkách v květináči.
Loni jsem dostal kavkazskou jedli 1-1,5 m vysokou (normálně bych si ji nekoupil), ale v malém kvetináčku, ale ani přes přesazení do většího a zalití to nerozchodila.

Naopak jedlička v květináči je taková větší a drahá kontejnerovaná sazenice (a ten květináč pro ten je docela velký). Jinak pokud vím, k tomu stromku je i návod, jak se o něj starat, aby byl na jaře výsadbyschopný.

Píšu o jedli bělokoré v optimální velikosti k
výsadbě. Vždy jsme vysazovali maximálně 30 cm
sazenice a to prostokořenné ze školek. U těch
větších bylo třeba kopat o hodně hlubší díry
a vyplnit je něčím lepším, než vykopanou
jalovinou. Pak oplotit a nebo alespoň ohradit
(individuální ochrana sazenice) Je to jedna
z nejchoulostivějších dřevin na ujímání po
výsadbě a i při pečlivosti nebyly výsledky
nic moc. Ideální to bylo před delšími dešti
a nebo na podzim. Jaro není k výsadbě moc
vhodné, protože slunce už má sílu a půdu
i sazenice rychle vysušuje. My je vysazovali
výhradně na podzim a většinou už mezi jiné
dříve vysazené stromy v oplocenkách. Nechci
nikomu ale radit, když to dělá takto, jen je
škoda každé zničené sazenice. Ona ta jedle
zas tak moc nesemení a získat její šišky
je sakra dřina. Taky se nám velmi osvědčilo
vyhledání semenáčů v lese a jejich oplocení
každého zvlášť. Samozřejmě tam, kde měly
perspektivu a nebo je zkusit přesadit bez
časové prodlevy na místo k tomu určené.
Nikomu nadšení neberu, ale ekologii chápu
zcela jinak, než prodávat sazenice a čekat
kolik procent skončí v lese. V lese jich
má končit 100% a přežít pokud možno co nejvíc.
Tak trochu mi to připomíná EKObyznys bez
opravdové snahy vracet jedli do našich lesů.