V Brně lze i letos koupit vánoční jedličku v květináči, do prodeje jich šlo 1300
29.11.2021 16:20 | BRNO
(ČTK)
Loni bylo k dsipozici asi o 100 stromků více, prodaly se všechny.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Rezekvítek
Loni bylo k dsipozici asi o 100 stromků více, prodaly se všechny. "Letos jsme jich kvůli situaci s koronavirem objednali méně. Pokud ale bude třeba, není problém další doobjednat," uvedla Žižková.
Jedličky pocházejí od Lesů města Brna, k dostání jsou na tradičních místech. Vedle dvou prodejních míst Nadace Veronica je lidé mohou koupit také u Rezekvítku, v EkoCentru Brno, v Informačním centru YMCA Brno, u Lesů města Brna či na třech místech školského zařízení pro environmentální vzdělávání Lipka. Nabízí je také úřad městské části Brno-Žebětín.
Cena za stromek je 135 korun, o desetikorunu vyšší než loni. Ke každému stromku, který je kolem 40 centimetrů vysoký, dostane kupující i návod, jak se o něj má přes zimu starat.
Vánoční jedličky v květináči nabízejí brněnské ekologické organizace přes 20 let. Smyslem projektu je omezit plýtvání řezanými stromky a zároveň vracet do brněnských lesů původní druh - jedli bělokorou. Lidé stromky na jaře mohou vysadit například u svých chat či jinde, ekologové také každoročně chystají společnou výsadbu v lesích mezi Vranovem a Svinošicemi na Brněnsku. Pravidelně se jí účastní desítky lidí. Loni a předloni se akce ale kvůli koronavirovým opatřením nekonala.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Český svaz ochránců přírody otevírá adventní kalendář plný skutečné pomoci
Plzeň rozdá 100 sazenic jedlí k 100. výročí prvního vánočního stromu na náměstí
Vánoční výstava představí staré ovocné odrůdyOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
DA
DAG
30.11.2021 11:05Jsem proti této neekologické činnosti. Koupit si stromek v květináči je pro přírodu o nejhorší co člověk může udělat.
Odpovědět
kk
karel krasensky
30.11.2021 11:29Nejhezčím jehličnanem jako vánoční stromek je bezesporu modřín.
Odpovědět
30.11.2021 11:52 Reaguje na karel krasensky
a nejlepší cukroví jsou čerstvé vepřové škvarky. jednou jsem tím vyhrál předvánoční machrovací soutěž o nejlepší vánoční cukroví v rámci jednoho pracovního kolektivu.
Odpovědět
kk
karel krasensky
30.11.2021 12:01 Reaguje naTak tak.A nejlepší kapr je velký smažený,vepřový řízek z kterého kape tuk
Odpovědět
PŽ
Pavel Železný
30.11.2021 12:19Zasílám své zkušenosti s živými vánočními stromky:
Vánoční stromek v kontejneru (květináči) kupuji každoročně již 20 let, a to u ekologických organizací, nebo v hobby marketech. Obvykle smrk pichlavý, nebo jedli kavkazskou, ve velikosti 80-100 cm. Po svátcích jej vysadím na vlastní zahradě a příští rok je opět k dispozici. Někdy může uschnout. Pokud přeroste, přesadím jej do lesa, nebo ponechám na místě.
Odpovědět
Vánoční stromek v kontejneru (květináči) kupuji každoročně již 20 let, a to u ekologických organizací, nebo v hobby marketech. Obvykle smrk pichlavý, nebo jedli kavkazskou, ve velikosti 80-100 cm. Po svátcích jej vysadím na vlastní zahradě a příští rok je opět k dispozici. Někdy může uschnout. Pokud přeroste, přesadím jej do lesa, nebo ponechám na místě.
kk
karel krasensky
30.11.2021 12:49 Reaguje na Pavel ŽeleznýTak a ted jste se přiznak k neekologickému,špatnému chování a ochranaři vám ukažou zač je toho loket.Smrk pichlavý a jedle kavkazská jsou nepuvodní dřeviny,které nemají v českých lesích co cělat.Počítám,že vás udají PČR dostanete tak pět let,ale možná vás za dobré chování pustí dřív.
Odpovědět
30.11.2021 12:52
si pani představte. poslala jsem včera starýho pro stromeček, pro jedličku, a ten starej osel přinese borovičku. celej litr.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
30.11.2021 15:30Opět jedna z her na ekologii. Zdravý mladý strom patří do lesa a ne ho
zblbnout v květináči v zimě teplem doma a pak vynesením na mráz. Mnoho
jich nepřežije a o jak velký stromek v květináči se asi jedná, aby
se jeho přirozeně velký kořenový systém vzhledem ke květináči do něho
vešel? Pokud je v květináči intenzivně pěstován, tak jeho potřeba mít
pořádný kořenový systém není velká a v přírodě je mu to potom osudné.
S malým kořenovým systémem si vzrostlý stromek v přírodě nenajde vodu
a živiny a buď usychá a nebo živoří. Lidé neblázněte. Vánoční stromky
z prořezávky jsou v lese navíc a ty z plantáží jsou k tomu určené, jako
třeba kapusta na vašem stole. Hra na ekologii pro nedouky sklízí zase
své bodíky, ale odborníci pouze zase kroutí hlavou.
Odpovědět
zblbnout v květináči v zimě teplem doma a pak vynesením na mráz. Mnoho
jich nepřežije a o jak velký stromek v květináči se asi jedná, aby
se jeho přirozeně velký kořenový systém vzhledem ke květináči do něho
vešel? Pokud je v květináči intenzivně pěstován, tak jeho potřeba mít
pořádný kořenový systém není velká a v přírodě je mu to potom osudné.
S malým kořenovým systémem si vzrostlý stromek v přírodě nenajde vodu
a živiny a buď usychá a nebo živoří. Lidé neblázněte. Vánoční stromky
z prořezávky jsou v lese navíc a ty z plantáží jsou k tomu určené, jako
třeba kapusta na vašem stole. Hra na ekologii pro nedouky sklízí zase
své bodíky, ale odborníci pouze zase kroutí hlavou.
JŠ
Jan Škrdla
30.11.2021 16:37 Reaguje na Břetislav MachačekStromky o kterých se píše moc velké nejsou (40 cm). Spíše se jedná o větší kontejnerované sazenice. Pokud mají být výsadby schopné, je lepší je mít v chladnější místnosti nebo venku.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
30.11.2021 17:06 Reaguje na Jan ŠkrdlaNo a ještě jedle, která má kořen cca v poměru k výšce
stromku 1:3 je další kopanec. Protože ta se nejlépe
ujímá po přesazení v co nejmenší velikosti. V květináči
venku na mraze pak hrozí vysušení půdy a uschnutí už
v zimě. A vánoční stromek 40 cm? Toho už nahradí větev
ve váze, která vzrostlému stromu scházet nebude. Prostě
kravina hodna EKO odborníků!
Odpovědět
stromku 1:3 je další kopanec. Protože ta se nejlépe
ujímá po přesazení v co nejmenší velikosti. V květináči
venku na mraze pak hrozí vysušení půdy a uschnutí už
v zimě. A vánoční stromek 40 cm? Toho už nahradí větev
ve váze, která vzrostlému stromu scházet nebude. Prostě
kravina hodna EKO odborníků!
JŠ
Jan Škrdla
30.11.2021 17:54 Reaguje na Břetislav MachačekTak nevím, jestli píšete o velké jedli (např. kavkazské) nebo o jedličkách v květináči.
Loni jsem dostal kavkazskou jedli 1-1,5 m vysokou (normálně bych si ji nekoupil), ale v malém kvetináčku, ale ani přes přesazení do většího a zalití to nerozchodila.
Naopak jedlička v květináči je taková větší a drahá kontejnerovaná sazenice (a ten květináč pro ten je docela velký). Jinak pokud vím, k tomu stromku je i návod, jak se o něj starat, aby byl na jaře výsadbyschopný.
Odpovědět
Loni jsem dostal kavkazskou jedli 1-1,5 m vysokou (normálně bych si ji nekoupil), ale v malém kvetináčku, ale ani přes přesazení do většího a zalití to nerozchodila.
Naopak jedlička v květináči je taková větší a drahá kontejnerovaná sazenice (a ten květináč pro ten je docela velký). Jinak pokud vím, k tomu stromku je i návod, jak se o něj starat, aby byl na jaře výsadbyschopný.
BM
Břetislav Machaček
30.11.2021 19:41 Reaguje na Jan ŠkrdlaPíšu o jedli bělokoré v optimální velikosti k
výsadbě. Vždy jsme vysazovali maximálně 30 cm
sazenice a to prostokořenné ze školek. U těch
větších bylo třeba kopat o hodně hlubší díry
a vyplnit je něčím lepším, než vykopanou
jalovinou. Pak oplotit a nebo alespoň ohradit
(individuální ochrana sazenice) Je to jedna
z nejchoulostivějších dřevin na ujímání po
výsadbě a i při pečlivosti nebyly výsledky
nic moc. Ideální to bylo před delšími dešti
a nebo na podzim. Jaro není k výsadbě moc
vhodné, protože slunce už má sílu a půdu
i sazenice rychle vysušuje. My je vysazovali
výhradně na podzim a většinou už mezi jiné
dříve vysazené stromy v oplocenkách. Nechci
nikomu ale radit, když to dělá takto, jen je
škoda každé zničené sazenice. Ona ta jedle
zas tak moc nesemení a získat její šišky
je sakra dřina. Taky se nám velmi osvědčilo
vyhledání semenáčů v lese a jejich oplocení
každého zvlášť. Samozřejmě tam, kde měly
perspektivu a nebo je zkusit přesadit bez
časové prodlevy na místo k tomu určené.
Nikomu nadšení neberu, ale ekologii chápu
zcela jinak, než prodávat sazenice a čekat
kolik procent skončí v lese. V lese jich
má končit 100% a přežít pokud možno co nejvíc.
Tak trochu mi to připomíná EKObyznys bez
opravdové snahy vracet jedli do našich lesů.
Odpovědět
výsadbě. Vždy jsme vysazovali maximálně 30 cm
sazenice a to prostokořenné ze školek. U těch
větších bylo třeba kopat o hodně hlubší díry
a vyplnit je něčím lepším, než vykopanou
jalovinou. Pak oplotit a nebo alespoň ohradit
(individuální ochrana sazenice) Je to jedna
z nejchoulostivějších dřevin na ujímání po
výsadbě a i při pečlivosti nebyly výsledky
nic moc. Ideální to bylo před delšími dešti
a nebo na podzim. Jaro není k výsadbě moc
vhodné, protože slunce už má sílu a půdu
i sazenice rychle vysušuje. My je vysazovali
výhradně na podzim a většinou už mezi jiné
dříve vysazené stromy v oplocenkách. Nechci
nikomu ale radit, když to dělá takto, jen je
škoda každé zničené sazenice. Ona ta jedle
zas tak moc nesemení a získat její šišky
je sakra dřina. Taky se nám velmi osvědčilo
vyhledání semenáčů v lese a jejich oplocení
každého zvlášť. Samozřejmě tam, kde měly
perspektivu a nebo je zkusit přesadit bez
časové prodlevy na místo k tomu určené.
Nikomu nadšení neberu, ale ekologii chápu
zcela jinak, než prodávat sazenice a čekat
kolik procent skončí v lese. V lese jich
má končit 100% a přežít pokud možno co nejvíc.
Tak trochu mi to připomíná EKObyznys bez
opravdové snahy vracet jedli do našich lesů.
