Vývoz ojetých automobilů je také globální problém

Končí tam auta úplně bez katalyzátorů, v průměru s najetými 200 000 kilometry a stářím kolem 18 let. Pro tamní životní prostředí a kvalitu ovzduší ve městech je to časovaná bomba, která stírá pozitiva „omlazení“ flotily na silnicích v exportních zemích.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Giorgio Montersino / Flickr.com

Nejprve trocha statistiky: momentálně se po silnících celého světa pohybuje 1,4 miliardy automobilů. Jejich zprůměrované stáří nyní činí 11 let. V roce 1995 byl průměrný věk této auto-populace jen 8 let.

Přitom zcela nové auto si motoristé obvykle ponechají v držení 6 let, než jej přes inzeráty a bazary pošlou dál. A životnost většiny vozů se pohybuje v rozmezí 12-18 let. Co to dohromady znamená? Že i když je ročně zkonstruováno kolem 92 milionů nových automobilů, většina globální automobilové flotily je notně zastaralá a v zásadě s nimi nejezdí ti, kteří si je jako první zakoupili.

Zbavit se starého a vyměnit jej za nový model je všední realitou a to, jestli si náhradou pořídíte elektromobil anebo těžkotonážní SUV zatím velkou roli nehraje. Proč? Protože tu funguje velmi rozsáhlý mezinárodní trh s ojetými vozy. Váš starý čmoudící automobil totiž ze silnice nezmizí. Jen změní řidiče. Což se na první pohled nemusí jevit úplně zle: šetří se tím už jednou vydaný materiál, auta se dojíždí až do úplného konce životnosti. Horší je, že ojetá auta míří z rozvinutých zemí do těch rozvojových, kde zhoršují tamní emisní bilanci.

Že se ojetými německými bouráky pyšní v Bulharsku, by zase tolik nevadilo. Ale zrovna země EU ročně exportují 3 miliony ojetin i do Afriky. A podobně si počínají i v Japonsku a USA. Jeden kontinent se tak stává skládkou budoucích autovraků, se kterými si poradit nedokáže. Vývozci přitom těží z absence regulací a volné legislativy. Končí tam auta úplně bez katalyzátorů, v průměru s najetými 200 000 kilometry a stářím kolem 18 let. Pro tamní životní prostředí a kvalitu ovzduší ve městech je to časovaná bomba, která stírá pozitiva „omlazení“ flotily na silnicích v exportních zemích.

Není to poprvé, co vyspělé státy exportují své emise za hranice. Ale v tomto případě se čištění na jedné straně rovná tvorbě znečištění na druhé. Problém je to tak závažný, že na něj ve své zprávě upozorňuje Program OSN pro životní prostředí (UNEP). „Rozvinuté země musí okamžitě přestat vyvážet automobily, které nesplňují environmentální a bezpečnostní limity v jejich vlastních státech, a země rozvojové musí okamžitě zavést přísnější standardy pro dovoz automobilů,“ říká Inger Andersen, ředitel UNEP. Snadné to ale nebude. Hned 146 zemí světa nemá pro dovoz ojetin nastavenou legislativu.