Výzkumníci hledají přírodní zbraň proti přemnoženým hrabošům

Křeček a sysel díky průmyslovému způsobu hospodaření téměř vymizeli, tak poslední potravní zdroj mnoha ikon (lasice, sovy, dravci) též dorazíme!(???) A to navzdory rekordním úrodám... Tento protihraboší džihád mi připomíná závazky z časů poměrně nedávných (Ani zrno nazmar!), nicméně volba vhodných plodin (v problémových oblastech) v gradačním roce by ničemu vadit neměla. Hraboš zkrátka do přírody patří, přičemž většinou škody (požerky) nepřesahují plochu vyjetých kolejáků... A i na ně se časem zaměříme, až postřiky budou provádět drony...

ono to tak asi bude, že nejdříve zlikvidují populace těch, co požírali hraboše, aby pak hledali, ty co zlikvidovali.

Až vám hraboší zlikvkvidují úrodu nebo zničí všechny stromky ve školce budete mluvit jinak.

Pokud predátorům chybí hnízdní příležitosti a/nebo úkryt před jinými predátory (např. užovky vs prasata) , tak samotný potravní zdroj hojnost predátorů nezaručí.

To musí být velmi hloupý/lenivý sedlák, že si s hlodavci neumí poradit. Místo sezení v kanclu má vzít kýblík a sypat granule do nor - tak jak se to běžně dělá. A jestli je to opravdu "drtivý tlak" (každý čtrvrtý rok!-), má to zaloučit a chránit sýčka a pálenku - to je dnes trendy. Tráva se obnoví bez lidského přičinění...

https://ekolist.cz/cz/ekolist/mesicni-souhrn/karel-zvaral-hrabos-polni-na-travnich-porostech-neskodi-resp.zcela-zanedbatelne

Vědci hledají kocoura.

Osobně na hlodavce používám pšeničný šrot, mouku a SÁDRU. Podmínkou je
umístění na suchém místě a nebo v nepromokavém obalu( mikrotenový sáček).
Hlodavec směs pozře, ve vlhkých střevech sádra ztuhne a hlodavec se
nemůže vyprázdnit. Je to sice krutá smrt, ale takového hlodavce může
bez následků zkonzumovat kdejaký predátor, protože ztuhlou sádru
považuje za odpad a nechá ji bez povšimnutí. Je to navíc levné a pokud
pak ty sáčky odstraním, tak taky zcela ekologické. Ty sáčky je možné
nahradit povoskovaným papírem a nebo plasty na bázi přírodních látek.
Pro vyšší účinnost je dobré před použitím sádrové směsi hlodavce na
šrot s moukou učit, krátce je vyhladovět a pak použít směs se sádrou.
Po vyhladovění se na směs rychle vrhnou všichni bez "průzkumníků" jako
u jedů. Jsou naučeni na neškodnou směs a důvěřivě hladoví sežerou i
tu směs se sádrou. Naučil mne to kdysi děda, který kvůli kočkám jedy
k likvidaci hlodavců nepoužíval. Jinak dobré jsou minisklopce do nor,
které byly kdysi k dostání, ale zmizely. Do nich se nastražila potrava
a zakopaly se do odkryté nory. Při průchodu norou hraboš, či hryzec
narazil na potravu a sklopec ho živého uzavřel do doby vynětí sklopce
z nory. Sám jsem si vyrobil i sklopec, který měl pouze zpětné klapky,
které ho pustily dovnitř a nikoliv ven. Kamarád zase plastovou trubku
osadil drátěnými trychtýři jako u vrší a pastí na myši(košíčky). Dráty
se poddaly při vstupu, ale bránily v odchodu z pasti. To je samozřejmě použitelné pouze na zahradách, ale na polích by se nepromokavé sáčky
směsi šrotu a sádry daly aplikovat i rozhozem bez ztrát na predátorech.
Jinak malé množství hrabošů není žádná pohroma na poli o stovce hektarů,
ale na zahradě už ano a na tom poli taky, když se namnoží do tisíců.
Důležitá je prevence hlubokou orbou v době rozmnožování, ale ty nově
propagované bezorební technologie a množství zatravněných polí jsou
rezervoárem odkud se přemisťují po okolí. Zažil jsem kdysi dvě invaze
hrabošů ze zanedbaných polí, které byly po letech hluboce zorány. Ti
hraboši doslova táhli do okolí a byla jich kvanta přejeta auty na cestě
přes kterou opouštěli to pole. Predátoři byli doslova přecpaní hraboši
a celé okolí s nimi zápasilo následující dva roky. Přemístili se ve
velkém i dva kilometry daleko. Dalším rezervoárem jsou zanedbané meze
pokryté roky nesklízenou stařinou ve které je neuloví ani predátoři.
Jsou před nimi ukryti pod vrstvou polehlé stařiny z pod které pouze
krátce vycházejí za čerstvou potravou. Takže v prvé řadě prevence
a v druhé řadě zkusit použít i způsoby likvidace používané před
příchodem chemických jedů.

Já bych to nechal být. Matěj Pomahač zcela jistě přijde s odbornou a profesionální vědeckou studií, že to vyřeší vlk.

A co takhle, ehm, kočku? Ta má spotřebu 8 myší/den.

Kočka je regulována liškou, výrem, kunou, prasaty, tudíž hrozba přemnožení je nízká, má spoustu predátorů. V naší přírodě má místo a je celkem šumák jestli je to kočka divoká nebo zdivočelá domácí, nejsme Austrálie.

8 myší za den? A kolik ptáků? Máme jich tu ještě tolik? Kočku reguluje kuna a nebo kočka kunu, která myši loví taky? A nebo liškou, před kterou uteče na strom? Nebo prasaty? Snad koťata, ale
i ty umí ukrýt mimo dosah predátorů. Kočka loví zajíčky, ještěrky
a z nouze i žáby a vy ji považujete za spásu pro přírodu? To jste
vymyslel(a) u PC s nakrmenou vrnící kočkou na klíně?

Kočka je podle statistik nejnebezpečnější a nejhorší predátor ohrožující biodiverzitu. Proto je ekologisty podporovaná

Oni dělají vše opačně, aby znechutili myslivce, rybáře, pastevce, zemědělce a lesáky vykonávat své
koníčky a zaměstnání. Cíl ekolenivců je nicnedělání,
kdy se vše samo reguluje a vše se doveze. Zvykli
si na štědré dotace a bezpracné zaměstnání v neziskovkách a nově zřízených AOPK, CHKO, NP, nebo
vědeckých pracovištích negujících staleté praktiky
předků. Vše naopak jako v té pohádce a bude tu ráj na zemi. Šašek bude králem, král šaškem a živit nás
nebude naše příroda, ale na dluh příroda odjinud.

Bohužel.

Vy dva zoufalci jste se našli. :D