WHO varuje před dopady změny klimatu na zdraví v Evropě a zakládá komisi
Komise, v jejímž čele stane bývalá islandská premiérka Katrín Jakobsdóttirová, má podle Klugeho vypracovat finančně dostupná doporučení pro zdravotnické systémy s ohledem na změny klimatu, aby byly odolnější nebo snížily vlastní emise. "Komise prozkoumá škálu nových i stávajících řešení v oblasti zdravotnictví. Od snižování množství odpadu přes budování energeticky úsporných zařízení až po záchranu životů prostřednictvím systémů včasného varování před horkem," dodal.
Evropa je podle WHO nejrychleji se oteplujícím ze všech regionů, které tato organizace pokrývá. Téměř každý ukazatel týkající se klimatu a zdraví - od úmrtnosti související s horkem až po klimatickou úzkost - se zhoršuje, varuje tisková zpráva. Termín klimatická úzkost se obvykle používá pro psychické reakce na změnu klimatu a další problémy životního prostředí.
"Rok 2024 byl nejteplejším v historii měření a v tomto století se rychle ženeme ke katastrofickému nárůstu globálních teplot o tři stupně Celsia. V letech 2022 a 2023 zemřelo v důsledku horka dohromady více než 100 000 lidí ve 35 zemích evropského regionu," uvedla Jakobsdóttirová. WHO pak dále ve své zprávě píše, že kvůli znečištěnému ovzduší umírá sedm milionů lidí ročně na celém světě, včetně půl milionu obyvatel Evropy.
Podle agentury Evropské unie pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus byl rok 2024 celosvětově nejteplejším rokem v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 15,10 stupně Celsia. Loňský rok byl podle této agentury nejteplejším v historii také pro Evropu, s rekordními teplotami na téměř polovině kontinentu a s rozsáhlými záplavami zejména v jeho západní části.
Navzdory přibývajícím důkazům o existenční hrozbě, kterou změna klimatu představuje pro společnost, politická opatření - včetně těch ve zdravotnictví - jen stěží odpovídají tomu, co je potřeba k ochraně lidí a planety, uvádí WHO. Průvodní jevy změny klimatu mají podle Světové zdravotnické organizace rozsáhlý dopad na duševní i fyzické zdraví lidí, což odčerpává z už tak přetížených zdravotnických systémů a rozpočtů další zdroje.
reklama
Dále čtěte |
V řekách bude nedostatek kyslíku pro ryby, předpokládá Povodí Moravy
V Hluboké nad Vltavou uhynulo po čtvrteční bouřce v Munickém rybníku asi 300 ryb
Fiala v Bruselu: EU by neměla stanovovat nové klimatické cíle do roku 2040Online diskuse
Všechny komentáře (12)
Jaroslav Řezáč
12.6.2025 08:28https://globe24.cz/pocasi/skutecne-dopady-pocasi-na-evropu-katastrofy-pocituji-statisice-lidi.h26psjbk
Jaroslav Řezáč
12.6.2025 08:33 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Karel Zvářal
12.6.2025 09:16 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPetr Blažek
12.6.2025 10:21Těch hypotetickych půl milionu lidí by v minulosti již dávno nežilo.
Břetislav Machaček
15.6.2025 10:31 Reaguje naosídlili Zemi od polárního kruhu po rovník. Přizpůsobili, ale nebyli nuceni se přemáhat, aby pracovali ve vedru a třeskutém mrazu.
Dodnes některé národy drží polední siestu, ale jiné pracují
i v tom vedru a nebo třeskutém mrazu bohužel pouze pro něčí
zisk. Pracovní dobu si každý přizpůsobil podle svého věku,
zdraví a sily. Nyní ve mzdě MUSÍ i když NEMŮŽE a to ty lidi likviduje. Víte, že i tažné koně lidé chránili stínem álejí
a v poledne se na poli s koňmi nepracovalo a dobytek ležel
pod stromy ve stínu a jen přežvykoval ráno spasenou trávu?
Od té doby, kdy máme hodiny a lidi rozdělené na vlastníky
a zaměstnance, tak jsou zaměstnanci nuceni pracovat venku
i tehdy, kdy sedí vlastník v chládku a nebo v mrazech v
teple. Jeho se extrémní počasí netýká a je mu fuk, že
zaměstnanec z vedra zkolabuje, protože přijme jiného.
Jsem rád, že jsem v důchodu a určuji si, kdy pracovat
chci a nikoliv, kdy musím. Často to ani není počasím,
ale pracovním prostředím, kdy lidé v hutích pracují ve
vedru neustále a s teplotním skokem mimo zaměstnání.
A nebo skladníci v mrazírnách, když ve dvě odpoledne v
létě vylezou z mrazíren do vedra. Nutnost se uživit je
horší, než změny klimatu na které se lze přichystat.
Prostě budeme venku pracovat jako třeba ve Středomoří
se siestou a ubereme na nárocích na tyto zaměstnance.
Pamatuji práci při žních, kdy unavenou babičku(tehdy
ji nebylo ani 60 let, což by dnes měla do penze 7 let)
děda poslal připravit oběd a všichni se šli domů při
obědě ochladit. Měl rozum na rozdíl od statkáře, který
honil pacholky a děvečky i v tom vedru, aby sklidil co
nejdříve a beze ztrát na úrodě i za cenu ztráty lidí.
Úroda pro něho měla cenu větší, než zaměstnanci a totéž
se děje i dnes . Nejvíc mne vytáčí, když lidé v autech
s klimatizací kritizují silničáře, že v poledne ve vedru odpočívají, nepracují a oni "chudáčci" stojí v koloně ve
vychlazeném autě. Jsem zvědav, zda by dřeli ve vedru oni!
Jakub Graňák
13.6.2025 08:41 Reaguje na Radek ČudaRadek Čuda
13.6.2025 11:46 Reaguje na Jakub GraňákJak se to jmenuje pracovní skupina, komise nebo výbor, tak je hotovo;-). A když ne, tak časem stejně bude;-).
Tonda Selektoda
14.6.2025 09:20Z toho plyne, že názory, doporučení a činnost WHO, tím můžou být ovlivněny penězi a zájmy jejich dárců.
Koho chleba jíš, toho píseň zpívej!
Pavel Hanzl
16.6.2025 10:29 Reaguje na Tonda SelektodaRadek Čuda
16.6.2025 14:05 Reaguje na Pavel HanzlAby bylo jasno, já netuším jak tomu je a hlavně po covidové mánii považuji WHO za spolek idiotů, u kterého je mi putna kdo je platí, ale pokud chcete rozporovat něčí tvrzení, tak by to chtělo něco víc, než vaše vzpomínky na to, jak jste budoval socialismus.
