Začíná projekt na záchranu karasů, pomoci může i veřejnost
První fáze záchranné akce má čtyři cíle. Vědci chtějí zmapovat úbytek karase obecného a vytipovat zbytkové populace, které by bylo možné využít pro jeho návrat do krajiny. Také je třeba najít vhodné lokality pro vysazení těchto ryb a získat další informace o invazi karase stříbřitého v Česku. Lidé svá pozorování vyplní do dotazníku na webu zachrankarase.cz. Podle AV potrvá šetření od letošního září do srpna 2022. Respondenti obdrží na e-mail výsledky průzkumu a zúčastní se soutěže o drobné ceny.
"Za mého dětství bylo na návesních rybníčcích těžké chytit jinou rybu než karase obecného," poznamenal autor projektu, hydrobiolog Marek Šmejkal z Biologického centra AV. Karas se hodně vyskytoval i ve slepých ramenech řek a tůní kolem toků. Často také zůstal jediným druhem ve stojaté vodě s nedostatkem kyslíku nebo v zanesených nádržích a tůních. Tato ryba totiž umí na dlouhou dobu přepnout na bezkyslíkatý metabolismus. Přežije tak i v zabahněných tůních pokrytých ledem a sněhem, kde v zimě kyslík rychle a na dlouho dochází.
Na přelomu tisíciletí však populací karase výrazně ubylo. "Karas obecný se z důvodů vymizení jeho přirozeného biotopu, což byly převážně dolní toky řek, stěhoval do náhradního prostředí, do rybníků, rybníčků, zatopených těžebních jam a podobně. Teď už se nemá kam stěhovat a vymírá," vysvětlil Lukáš Kalous z České zemědělské univerzity v Praze.
Největší pohromou je však pro tuto rybu právě karas stříbřitý. Ten má podobnou odolnost vůči nepříznivým podmínkám i schopnost množit se pomocí gynogeneze, což je forma nepohlavního rozmnožování. Původního karase tak z jeho lokalit prakticky vytlačil a s ním i další druhy živočichů. "Spolu s karasem obecným obývalo tůně několik druhů obojživelníků, po jejich obsazení karasem stříbřitým tyto druhy zmizely,” uvedl Petr Velenský, kurátor plazů v pražské zoo. Zoologická zahrada letos v dubnu také odstartovala záchranný program, kdy do bývalého mlýnského náhonu ve svém areálu vypustila více než 160 karasů obecných. Zástupci zoo tehdy uvedli, že je v plánu vysazení karase i na jiných místech v Česku.
Karas obecný je všežravá ryba, která dorůstá zhruba 30 centimetrů a váží až jeden kilogram. Tvarem těla se podobá kaprovi, tělo karase ale může mít různý tvar, může být štíhlý nebo vysokotělý. Vysokotělou formu karas nabývá v případě, že se v jeho okolí vyskytuje rybí predátor jako například štika. Rozměrný tvar těla má predátora odrazovat od útoku.
Projekt Zachraň karase podpořila AV ČR v programu Záchrana a obnova krajiny v rámci Strategie AV 21.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (6)
Petr Difko
16.8.2021 16:58Zde je ukázka toho že lidé do přírody vypustí kde co a nebo např. rybáři dovezly raka signálního až pak se zjistilo že přenašečem račího moru . Zkouší se zde mnoho nepůvodních druhů ryb a pak vyjde směrnice EU která v podstatě zlikviduje hobby chovatele. To mi připadá jako taškařice . A co s těmi koi kapry? to taky budeme čekat až bude na pokraji náš kapr? Opravdu když někdo rozhoduje od stolu tak to stojí za to a ještě tomu vůbec nerozumí ani nerozená druhy pak je to pouze snaha .