Stavět šetrné domy musíme už teď, v roce 2020 bude pozdě, říkají odborníci
„Na nulový standard se nedá dostat skokem,“ říká Petr Vogel. Klíčem k tomu, aby v roce 2020 nenastala mezi stavaři panika, je začít se změnami hned. „Než se nějaký návrh budovy skutečně realizuje, může uplynout pět sedm let. Je potřeba se na to začít připravovat už dnes,“ radí Vogel. Česká rada pro šetrné budovy nedávno proto uspořádala konferenci, která se šetrnými budovami zabývala.
Generální ředitel Schneider Electric CZ Olaf Körner na konferenci připomněl, že z celkové spotřeby energie se jen v budovách spotřebuje 40 %. Potenciál úspor je proto veliký. Otázkou samozřejmě zůstává návratnost finančních prostředků nutných pro zlepšení energetické bilance budovy, ale Körner si myslí, že se investice vrátí, u rekonstrukcí starých budov dokonce dřív, než u novostaveb.
Frédéric Delcuve z Knauf Insulation prohlásil, že je nutné vytvořit vazbu mezi vysokými školami a průmyslem, v budoucnosti prý budou muset být všichni architekti a stavební firmy specialisté. Bude například rozdíl v tom, jak nulové spotřeby dosáhnout v chladné Skandinávii a jak na teplém jihu Evropy. Nelze jednoduše předepsat jednotnou šířku izolace domu, která by platila v celé EU, uvědomuje si Delcuve.
Petr Kotek zastupující EkoWATT měl pro investory jasný vzkaz: při stavbě budov zajistěte, aby vzájemně komunikovali architekti i projektanti navrhující vytápění, chlazení a větrání. „Možná se pak obejdete bez nejrůznějších zařízení na střeše, která jsou v podstatě zbytečná,“ říká Kotek.
Máte úspornou budovu? A certifikát?
Pokud je jakákoliv budova energeticky úsporná již nyní, může si tuto vlastnost nechat potvrdit certifikátem. „Mít certifikát znamená, že můžete doložit, jaká je skutečná úspornost budovy. Není to žádný greenwashing,“ tvrdí Petr Vogel.
Osvědčení, která mohou certifikovat budovu, je více. Podle Petra Vogela patří mezi čtyři nejpoužívanější mezinárodní certifikáty německý DGNB (Deutsche Gesellschaft für Nachhaltiges Bauen), který má po světě 20 certifikovaných budov, americký LEED (Leadership in Energy and Environmental Design), kterým se pyšní přes 3100 budov, britský BREEAM (BRE Environmental Assessment Method), který má po světě cca 185 tisíc certifikovaných budov, a unijní certifikát GreenBuilding, který má asi 90 budov v Evropské unii. GreenBuilding je jediný, který se zaměřuje jen na energetickou úspornost budovy. Jak dodává Vogel, jednotlivé certifikáty se od sebe liší tím, jak jsou přísné, jak jsou na trhu zavedené a jaký mají marketing, tedy jak jsou známé a žádané. V nedávné době byl představen také certifikát SBToolCZ, který pro české poměry upravila pražská ČVUT.
Petr Vogel zmínil, že se uvažuje o lokalizaci do českého prostředí u britského certifikátu BREEAM a německého DGNB. K úpravě amerického LEEDu prý zřejmě nedojde. „Spíš v budoucnu vznikne něco jako LEED Europe a LEED Asia, tedy kontinentální lokalizace. Hovoří se také o vzniku celoevropského nástroje,“ říká Vogel. Charakteristické podle něho je, že stavební firmy preferují ty certifikáty, které vznikly v jejich domovině.
Vogel dále řekl, že v ČR v posledních letech výrazně narostl počet pasivních domů a dodal, že ačkoliv jsme v tomto směru v postkomunistických zemích lídrem, za rozvinutými zeměmi stále zaostáváme. „Nesledujme ale absolutní počty, sledujme trend,“ říká však optimisticky Vogel k otázce pasivních domů v ČR.
Experimenty s bydlením
Tomáš Habel zastupující společnost Velux představil projekt Model Home 2020. Jeho myšlenkou je, že než tisíc názorů odborníků je lepší jeden experiment. Společnost se v letech 2009 až 2012 podílí na postavení 6 domů, ve kterých se budou „v reálném“ prostředí testovat možnosti snížení spotřeby energie a pohodlného bydlení.
První experiment nazvaný Home for Life byl realizovaný dánském Aarhusu. Jeden rok obývala úsporný dům skutečná rodina. Kromě zpětné vazby přímo od členů rodiny se také měřila spotřeba domu v „reálném“ provozu. První série dat byla ale silně ovlivněna faktem, že rodina sama neplatila účty za energii, což nevedlo ke zcela optimálnímu využívání možností domu. Například byly zatahovány závěsy oken v době, kdy jejich prostřednictvím mohla budova získávat teplo ze slunečního svitu. Svou roli také sehrálo, že dvanáctiletý chlapec našel v zimě zábavu v ovládání oken z velína domu, kvůli čemuž výzkumníkům neseděly naměřené hodnoty s těmi předpokládanými. Po roce se do domu nastěhovala rodina, která si účet za elektřinu už sama platí a výsledky náhle odpovídají výpočtům.
Dalším experimentem je Sunlighthouse ve Vídni. Zde má být dokázáno, že lze stavět CO2 neutrálně, i když nejsou podmínky ideální.
Elektromobily a šetrné budovy?
Podle odborníků budou v budoucnu s úspornými budovami spojeny tzv. chytré sítě a jejich prostřednictvím i elektromobily. Leoš Kabát ze společnosti Schneider Electric CZ uvedl, že průměrná vzdálenost ujetá denně v autě je 20 km. Kritici elektromobilů stále poukazují na nízkou kapacitu baterií, ale nové baterie mají třikrát až čtyřikrát vyšší kapacitu než staré olověné baterie při zachování stejné hmotnosti a tento parametr se navíc dále zlepšuje.
Kabát uvedl, že nynější vysoká cena elektromobilů je způsobena právě cenou baterií. Ale do 3 let by prý mohla tato cena spadnout na polovinu. Všechny automobilky totiž prý chtějí dělat elektromobily, nechtějí zaspat vývoj.
Boris Zupančič z České rady pro šetrné budovy upozornil, že je potřeba dobře promyslet, co elektromobila pro budovu znamená. „Jedno nebo dvě nabíjecí stání nebudou pro místní síť problém. Je ale potřeba se připravit na to, že jich třeba může být 20 a víc. To už pak hraje roli,“ říká.
Tomáš Chmelík ze Skupiny ČEZ zmínil, že už dnes si může elektromobil nabít během své pracovní doby. Druhou možností je jet jednou za týden na nákup a nabít vůz v nákupním centru u rychlonabíjecího stání. Po dvaceti minutách bude mít prý dobito 80 % kapacity baterie. Na to pak ujede nějakých sto kilometrů, což mu na pracovní týden stačí.
reklama
Zateplujte! Ale myslete i na zdraví a ekologii, radí Arnika
Při zateplování domů izolací nešetřete!
Na co si dát pozor při zateplování rodinného domu?