Záhada Nepřístupného ostrova: Proč se na jihu Atlantiku objevují plastové odpadky z Asie?

Jeho název sice připomíná nějakou fiktivní lokaci, Inaccessible Island, tedy Nepřístupný ostrov, je ale naprosto skutečný. Nachází se v jižním cípu Atlantiku, zhruba na půl cesty mezi jihoamerickým a africkým kontinentem. A díky téhle své strategické pozici zaujal badatele z Kapského města, kteří tu posledních pár desetiletí prováděli rozbor naplavených plastových odpadků, aby dospěli k poněkud nečekaným závěrům. Píše o tom MG.co.za.

Vědecká práce není o potvrzování pravdy, ale o vyvracení nepravdivých hypotéz. Jednou z takových obecně přijímaných hypotéz je ta, že drtivá většina plastového odpadu v oceánech má svůj původ na pevnině. A že do moří se tyto odpady, nějakých 12,7 milionů tun ročně, dostávají skrze řeky.

„Ve skutečnosti ale pro toto tvrzení existuje jen velmi málo přímých důkazů,“ říká profesor Peter Ryan z univerzity v Kapském městě (UCT). Máme sice kvalifikované odhady, ale opravdu přesná čísla z terénu o tom, kolik ústím konkrétních řek ročně „proteče“ plastů, nám zatím schází. Stejně tak odhadujeme, kolik plastů v oceánech momentálně je, ať už na hladině nebo pod ní. Můžeme také sledovat, jak průběžně plastové škraloupy na hladině zvětšují nebo zmenšují svou plochu, ale pořád toho víme velmi málo. Hlavně o původu odpadků, které je utváří.

První plastový trosečník přistál v roce 1984

Dobrodružně pojmenovaný Nepřístupný ostrov a jeho třináct kilometrů čtverečních souše ztracené v jižním Atlantiku láká biology po generace. Přeci jen, je to dost zásadní zastávka na trase migrujících druhů, významné hnízdiště ptáků a perfektní místo pro sledování všech živočichů, kteří na jih zamíří. A proto si zdejší badatelé jako jedni z prvních povšimli nehezkých plastových lahví, vyplavených na zdejších plážích.

První takovou tu zaznamenali v roce 1984, loni to bylo například už 7500 kusů. Každé takové tu věnují náležitou pozornost. Nepřístupný ostrov se díky tomu stal dokonalou přírodní laboratoří, která dlouhodobě eviduje historii šíření plastových odpadů a mapuje jejich pohyb oceány. Každá vyrobená PET láhev totiž nese signaturu, zaznačení země výroby, svého původu. A podle nárostů druhově specifických řas, vilejšů a dalších mořských bezobratlých se dá poznat, kolik času ve vodě na své pouti strávily.

Změnil se objem i země původu

„Když jsme v osmdesátých letech s tímhle monitoringem začínali, drtivá většina vyplavených plastů pocházela ze zemí Jižní Ameriky,“ říká Ryan. „To znamená, že sem musely driftovat dlouhé měsíce, nějakých 3000 kilometrů. Jen zlomek jich pocházel z Afriky.“ Situace se ale rapidně změnila po roce 2009, kdy začaly převládat PET láhve, vyrobené v Asii. „Plasty z Asie loni tvořily 74 % všech nalezených PET lahví a z tohoto podílu 83 % bylo původem z Číny.“ Což je, když se podíváte na mapu světa, přinejmenším zvláštní.

Plastové odpady, které by podle všeho měly opouštět Asii koryty velkých řek, by totiž měly zůstat v Indickém oceánu, nebo ještě příhodněji, v Pacifiku. Tam, kde můžeme sledovat velké odpadkové krusty. Jenže tady se, a to dost neproporčním způsobem, rázem objevují také.

Aby byla záhada ještě tajemnější, většina z těchto nalezených plastů není starší než dvě léta a v moři si moc dlouho nepobyly. Ano, na Nepřístupný ostrov i dnes zavítají plastové odpady ze Severní Ameriky (1%), Evropy a Afriky (obě 2 %), Austrálie (méně než 1 %). Ano, hlavním zdrojem plastových odpadků byla před rokem 2009 Jižní Amerika. Jenže od roku 2009 pochází 75 % vyplavených nálezů z Asie.

Co za tak dramatickou proměnou trendu stojí? Mořské proudy v tom budou hrát jen pramalou roli. Badatelé se mohou opřít o tři dekády pozorování, takže na tomhle je nenachytáme. Mnohem pravděpodobnější, a ne zrovna potěšující vysvětlení, nabízí 2400 přepravních lodí, které okolím Nepřístupného ostrova pravidelně proplouvají. Podle vlajek pochází z Číny, Japonska, Tchaj-wanu.

Odpad z řek? Ne, plasty přes palubu!

„Nechceme přímo zpochybňovat tvrzení, že největší díl plastových odpadů má svůj původ na pevnině a do oceánů se dostává řekami,“ říká Ryan. „Minimálně v oblasti jižního Atlantiku se ale zdá, že největším zdrojem plastových odpadů by mohly být přepravní lodě, které se tu možná nelegálně zbavují plastových odpadů.“

Profesor Ryan a ostatní badatelé z UCT si samozřejmě musí pozor. Přeci jen, pro takové závažné obvinění nemají dostatek důkazů. Ale to, že spousta čínských nákladních lodí zaváží vlastní plastové odpady k recyklaci do Jihoafrické republiky a Keni, je fakt. A jestli část z nich učiní malou zajížďku do jižního Atlantiku a za recyklaci ušetří? Kdo ví. Plastové odpady na Nepřístupném ostrově teď mají jiný původ a je jich víc.

---

reklama

---