Zanedbávání požárních nádrží by nás mohlo mrzet, říká hasič
Jedním ze zdrojů vody, které mohou hasiči využít, jsou požární nádrže. Potíž je v tom, že ne všechny požární nádrže jsou v dobrém stavu.
Hasičská technika leccos vydrží a pro hašení požáru nepotřebují hasiči vodu pitnou. Ale pokud je požární nádrž plná kalu, je zarostlá řasami a sinicemi nebo je v ní naházený odpad, může dojít k ucpání či poškození čerpadla.
„Problém je, že hasiči pravděpodobně nemají dostatek informací o stavu všech požárních nádrží,“ říká Žďárský.
V některých případech tak operační střediska nemohou informovat velitele zásahu o stavu a přístupových cestách požární nádrže v blízkosti požáru. Nezřídka se stává, že požární nádrž je silně znečištěná, zarostlá nebo také zcela bez vody.
Žďárský připouští, že pro obec může být náročné udržovat požární nádrž v provozuschopném stavu. Každopádně jí to ale ukládá zákon o požární ochraně. Podle Žďárského může být pro obce řešením využívat požární nádrže víceúčelově, v létě ke koupání, v zimě na bruslení.
"Podle mého by měl být nejprve zjištěn stav a hlavně využitelnost jednotlivých požárních nádrží, a podle toho buď zjednat nápravu, či se zamyslet, zda by některé nádrže nebylo lepší zrušit," říká Žďárský. "Efektivní řešení tohoto problému je možné pouze v součinnosti mezi hasiči, obcemi a soukromými firmami."
„V některých obcích jsou i jiné zdroje požární vody. Tam pak nemá smysl obec zatěžovat starostí o starou požární nádrž. Neudržovaná nádrž je spíš než využitelnou ochranou jenom problém pro obec i pro hasiče.“
Petr Žďárský o problematice nedostatku hasební vody hovořil na mezinárodní konferenci Klimatická změna a její bezpečnostní dopady, kterou pořádala Policejní akademie ČR a Národní univerzita veřejné služby.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Návrh předsednictví COP29 zvýšit příspěvek bohatých zemí čelí dle médií kritice
Na klimatické konferenci v Baku zatím žádný viditelný pokrok, píše AP
Důsledky klimatické krize dopadají více na ženy. Přesto na COP29 zasedá mezi 78 světovými lídry jen 8 žen
Další články autora |
Jaká je u nás situace u vícepodlažních dřevostaveb? Odpovědi přinesla panelová diskuze odborníků
Ministr Vlček pokřtil publikaci Dřevostavby: Nová éra udržitelných staveb 
Mám strašně špatný pocit, že se posledních 20 let vlastně propáslo, říká Yvonna GaillyováOnline diskuse
Všechny komentáře (7)
Vilda Smakal
5.10.2019 14:30Jan Šimůnek
6.10.2019 09:28
Karel Zvářal
6.10.2019 15:13Bylo by proto záhodno při projektování těchto staveb dělat alespoň jednu stěnu šikmou, jak je zřejmé na druhém snímku. To by se letní noční náves opět proměnila v koncert stovek žabích hrdel, jak to dnes známe již jen z vybrávění. Z rybníka zvíře (i člověk) vyleze, po hladké kolmé stěně nikoliv.
V. Kolar
6.10.2019 16:12 Reaguje na Karel ZvářalZajímaly by mě, ale nějaké vědecké studie o tom, že kolmé stěny opravdu nezdolají obojživelníci? Viděl jsem několikrát lézt čolka po skle, takže betonové hrubé stěny pro něj nemohou být problém a to samé platí i pro žáby... Jediné co, tak možná hmyz třeba potápníci jsou trochu nemotorní a vylézt na kolmou stěnu by jim dělalo problémy, na druhou stranu na rákos taky vylezou a odletí.
Karel Zvářal
6.10.2019 16:52 Reaguje na V. KolarChodil jsem tři týdny pozorovat skokana chyceného do požární nádrže s metrovou zídkou ze dvou stran, od západu s trávníkem. Hodil jsem tam prkno, aby si měl kde posedět a celé dny na něm vydržel. Za tu dobu poněkud zhubnul, takže nakonec s povděkem přijal pomoc a usadil se na dlouhé lati, kterou jsem ho z nádrže vytáhl.
V. Kolar
6.10.2019 17:26 Reaguje na Karel ZvářalEkologická past je např. rybník do kterého hmyz naklade vajíčka, ale ty jsou všechna vyžrána rybama, nebo některé druhy asfaltu, který odráží polarizované světlo a kladou na něj jepice a opět hynou.
Hladina porostlá okřehkem je prostě jen past...
Ty kýble se taky každý den kontrolují a žáby vyndavají at už z důvodu útoku tak především, aby se nepozabíjeli mezi sebou.
Pozorování jednoho jedince úplně neberu, jako důkaz ;-)
