Země by uživila další miliardu lidí, kdyby se plýtvalo o polovinu míň

Efektivnější využití celého řetězce výroby potravin a omezení ztrát potravin by dramaticky pomohlo k zachování přírodních zdrojů naší planety a zároveň zlepšení kvality lidského života.
Je tu ale celá řada omezení. Čistá pitná voda není dostupná všude. Zemědělská půda je čím dál víc zbavována minerálů a živiny v ní klesají. A zároveň velké množství kalorií potravin se ztrácí v celém procesu výroby potravin. To vede k velkému plýtvání našimi zdroji, říká Matti Kummu, výzkumník z Aalto University.
Nová studie, na které se Kummu podílel, jako první hodnotí dopad ztrát v produkci potravin a vztah ke zdrojům, které máme globálně k dispozici. Ročně se neefektivností při výrobě potravin v přepočtu na jednoho člověka promrhá 27 metrů krychlových pitné vody, 0,031 hektarů zemědělské půdy a 4,3 kilogramů hnojiv.
„Z celkové spotřeby pitné vody má 90 procent na svědomí zemědělství. Stejné je to u surovin používaných pro výrobu hnojiv,“ říká Kummu. „Lepší efektivita a omezení ztrát při výrobě potravin jsou proto klíčové pro ochranu prostředí a budoucí potravinovou bezpečnost.“
Vědci z Aalto University se pokusili globální ztráty v produkci potravin vyjádřit v kilokaloriích na osobu. A vyšlo jim, že globálně jsou ztráty 614 kilokalorií na osobu a den. Pokud by se podařilo tuto neefektivitu odstranit, byly by celkové výnosy činí 2 609 kilokalorií a den a člověka. Pokud by se podařilo současné ztráty omezit na polovinu, Země by se současnými zdroji pohodlně uživila 8 miliard lidí.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Ještě by to chtělo vyčíslit, - 18. 10. 2012 - psKaždý zemědělec by měl být především podnikatel a smyslem podnikání je dosažení a udržení zisku. Podnikání a snaha o dosažení zisku samozřejmě není příčinou žádných problémů ani v zemědělství ani nikde jinde. Klíčovým problémem současného zemědělství je naprosto zhovadilá deformace zemědělského trhu prostřednictvím různých dotací a regulací. Tyto deformace si již projevují i ve formě devastace životního prostředí, viz masívní a dotované pěstování řepky či kukuřice za účelem výroby tzv. bionafty či bioplynu.Co především není smyslupné ani zodpovědné tak je to šíření hysterie a lží kolem moderních zemědělských technologií jakými jsou GMO a snažení se o jejich zákaz. Problémy se zcela určitě nevyřeší tím, že se bude přešlapovat na místě a tím, že problémy vzniklé regulacemi nebo problémy neexistující a vycucané prsty antigmo fanatiky se budou konzervovat. Krajně rizikové je vracet Evropu do zemědělského středověku zatímco okolní svět rychle spěje vpřed. |