https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/zivotni-uroven-v-cine-roste-coz-ma-i-neprijemny-environmentalni-kontext
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Životní úroveň v Číně roste, což má i nepříjemný environmentální kontext

1.11.2021 06:14 | PRAHA (Ekolist.cz)
Čínská poptávka už nyní citelně propisuje do životního prostředí v jiných zemích. Příkladem může být zakládání sójových plantáží v Brazílii, kde 43 % emisí spojených s odlesňováním pralesů „vede“ až do Pekingu.
Čínská poptávka už nyní citelně propisuje do životního prostředí v jiných zemích. Příkladem může být zakládání sójových plantáží v Brazílii, kde 43 % emisí spojených s odlesňováním pralesů „vede“ až do Pekingu.
Rostoucí životní úroveň v Číně se odráží na vyšší spotřebě potravin, kterou tato země ve zvyšující se míře pokrývá dovozem ze zahraničí. Utěšená ekonomická situace Číňanů tak může nepříjemně ovlivnit životní prostředí v řadě dalších států.
 

Jen málokterý ukazatel mapuje růst střední ekonomické třídy v Asii tak dobře jako ukazatele hrubého domácího produktu přepočítané na jednoho obyvatele. Zatímco v devadesátkách to bylo kolem tří stovek dolarů, v roce 2000 činil přepočítaný HDP na jednoho obyvatele Číny 960 $. O deset později to bylo 4550 a loni 10 500 dolarů. Takové skokové navýšení, v podstatě v průběhu života necelých dvou generací a při setrvalém nárůstu populace, nemá nikde jinde ve světě obdoby. Můžeme sice říct, že ekonomicky je na tom průměrný obyvatel Číny nyní asi tak jako Češi v roce 2003. Jenže zatímco si Češi „polepšili“ za posledních 30 let asi 6x, Číňané za stejnou dobu 35x. A dosáhnout růstu životního standardu v zemi s 10 miliony obyvatel je pořád něco jiného než u státu s 1,4 miliardami lidí.

Uživit 1,4 miliardy lidí? To je výzva

Z veskrze pozitivních zpráv o tom, jak se Číňané (v průměru) mají nyní mnohem lépe, ale vychází i ne až tak příjemný environmentální kontext. S ekonomickým růstem se neodlučně pojí i zvýšená spotřeba, a dobře miliarda Číňanů si teď do svých životů a domácností může pustit věci, které si dříve dost dobře nemohli dovolit. Mimo zvýšené poptávky po technologiích, spotřebičích, automobilech, značkovém oblečení a dalších se to týká proměny gastronomie a celkové výživy obyvatel. V hrubém zjednodušení to už zkrátka nebude o jedné misce rýže denně a jednom či dvou masitých pokrmech týdně jako před rokem 1990. Ekonomický růst znamená vyšší nároky střední třídy, jež si žádá pestrost a kvalitu. A zajistit lepší výživu 1,4 miliardy strávníků je opravdu nadlidský úkol.

Čína masivně podporuje domácí produkci. Naleznete tu největší světové populace chovaných vepřů a drůbeže (každé druhé prase a každá pátá slepice na světě žije v Číně). Ale k nasycení obyvatelstva to prostě nestačí. Proto se zde rapidně zvyšuje dovoz potravin, import ze zahraničí. Celkový úhrn dovozu poživatin narostl ze 14 miliard dolarů (v roce 2003) na 104,6 miliard (v roce 2017). A roste stále. I když to Peking nejspíš jen nerad nahlas připouští, je valnou měrou závislý na dovozu potravin z Brazílie, USA, Kanady a Austrálie (a Nového Zélandu). A je pochopitelnou otázkou, jak do dalších let bude čínská poptávka po dovozu potravin ovlivňovat životní prostředí mimo území Číny. Odpověď na ni hledá a částečně přináší studie, uveřejněná v žurnálu Nature Sustainability.

Nakrmit hladovou Čínu

Její autoři z Mezinárodní institutu pro aplikovanou systémovou analýzu (IIASA) přitom bez obalu uvádí, že uspokojení poptávky Číny, zajištění její potravní bezpečnosti bez poškození životního prostředí, je jednou z největších výzev udržitelnosti do dalších dekád, které bude celý svět čelit. Dílem proto, že se čínská poptávka už nyní citelně propisuje do životního prostředí v jiných zemích. Příkladem může být zakládání sójových plantáží v Brazílii, kde 43 % emisí spojených s odlesňováním pralesů „vede“ až do Pekingu. A podobě pak 17 % celkových emisí skleníkových plynů, spojených s produkcí hovězího masa na Novém Zélandu, má svůj původ v poptávce v Číně. Jak to ale bude dál? Podle analýz IIASA se jeví zřejmé, že růst importovaných potravin bude pokračovat. Zvlášť u hospodářských zvířat (a produktů z nich), včetně krmiv pro ně.

„V tomto kontextu se dá dále očekávat rozšiřování rozlohy pastvin, spolu s dalším navýšením produkce skleníkových plynů ze zemědělství,“ uvádí Pavel Havlík, spoluautor studie. V roce 2050 by Čína mohla podle projekcí dovážet ve formě zemědělských produktů téměř dvounásobek ekvivalentu zemědělské půdy, než kolik bude vykrývat z domácích zdrojů. Státy, které budou odbytem trhu navázány na Čínu, mohou v průměru počítat s tím, že 30 % jejich vlastní environmentální bilance a k tomu navázaných výzev bude spojeno právě s exportem do asijské ekonomické velmoci. Například na Novém Zélandu bude 48 % zemědělské půdy (a 33 % emisí ze zemědělské produkce) navázáno na zásobování Číny. Okolo 16 % spotřeby dusíkatých hnojiv v Kanadě půjde na vrub Číny, stejně jako 11 % závlahové vody v USA.

Na čínský ekonomický úspěch tedy svým způsobem nejspíš doplatí životní prostředí v řadě dalších zemí a snaha Číny uživit se importem potravin se projeví v nemalém zkomplikování globálních Cílů udržitelného rozvoje. „Ke snížení globálních dopadů bude zapotřebí silná propagace principů udržitelné produkce i udržitelné spotřeby,“ dodává Havlík. „A to jak na úrovni celosvětové, tak i v oblasti obchodních úmluv.“


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (33)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PH

Pavel Hanzl

1.11.2021 11:50
Čína se stává skutečně globálním problémem, pro velikost Země je to Bubrdlíček už dnes příliš velký.
Ato nejen ekologicky, ale i politicky a vojensky. Navíc je to totalita řízená komunisty, což problémy přímo umocňuje.
Pokud ovšem stoupající teplota vytvoří z velké části Číny neobyvatelnou poušť, bez problému si obsadí Sibiř.
Už dnes tam žije možná 10x více Číňanů, než Rusů.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

1.11.2021 12:51 Reaguje na Pavel Hanzl
No fajn, popsal jste to hezky.

Ještě zkuste napsat co s tím.
Odpovědět
Radomír  Dohnal

Radomír Dohnal

1.11.2021 13:01 Reaguje na Svatá Prostoto
to je na tom možná právě to nejzajímavější (a nejvíc pesimistické). Je totiž naivní si myslet, že problémy velmoci formátu Číny budou "řešit" země formátu Česka. Obávám se, že pokud Čína bude chtít nějakým způsobem vyřešit své zásobováni - potravinami, pohonnými hmotami, energií, čímkoliv - tak to prostě udělá, a zemí násobně menších se na názor ptát nebude.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.11.2021 13:15 Reaguje na Radomír Dohnal
Pro nás je extrémně důležité, že jsme součásti EU a NATO. To znamená, že máme stále daleko větší ekonomickou i vojenskou sílu.
Proto si myslím, že Čína bude expandovat na úkor Ruska, které pro ni už dávno není soupeř.
SP

Svatá Prostoto

1.11.2021 13:35 Reaguje na Pavel Hanzl
No, z EU si Asie prd dělá a NATO bez USA je funkční jako nějaký dobrovolný spolek hasičů.
Odpovědět
Sa

Sauerkirschmann

1.11.2021 14:04 Reaguje na Svatá Prostoto
No, prakticky dnes už již i bez GB a Kanady.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.11.2021 17:00 Reaguje na Svatá Prostoto
Je úplně fuk, co si kdo z koho dělá, ale NATO je nejsilnější vojenské uskupení na Zemi. A to se počítá.
Ekonomická síla Eu je taky dost výrazná a Čína je na exportu do EU silně závislá.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.11.2021 19:12 Reaguje na Pavel Hanzl
Všeho do času. Mohu mít zbraň na
stejné úrovni, ale za zcela jinou cenu
a tou porovnávat náklady na zbrojení.
Je to jako porovnávat výrobní cenu
oceli z Číny a cenu oceli z Británie.
To pak mohu říci, že jsou podle obratu
většími producenty Britové, ale opak
bude pravdou. Kdo se ohání zbraněmi,
tak mu došly argumenty a ekonomická
převaha. Pak záleží na tom, aby se
neutrhl z řetězu a nesnažil se ty
argumenty a ekonomickou převahu pouze
vybojovat. S tím bych byl ale opatrný,
protože i Hitler si vylámal zuby na
ekonomickém outsiderovi SSSR. Nestačí často pouze technika, kterou ovládá
voják a který nebojuje o svůj život,
ale pouze o vítězství nad soupeřem.
Ona ta motivace může být důležitější,
než výše žoldu a údajná kvalita zbraní.
V Afghánistánu jsme byli svědky té
převahy NATO a budiž vám to k poučení.
No a závislost Číny na exportu do EU je daleko menší, než závislost EU na dovozu
z Číny. To vidíme u hořčíku a jiných
produktech. Bez dovozu z Číny si už EU
ani neprdne. To vy ale nechápete, neboť
vy neuvažujete, ale pouze hlásáte dávno neplatící hesla. Spěte si ve své ulitě
dávno zašlých časů a ukájejte se nad
těmi svými bláboly.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

1.11.2021 20:07 Reaguje na Břetislav Machaček
Rusáci by bez materiální pomoci USA v podobě všeho byli v prdeli už někdy v srpnu 1941. Neměli nic, veškeré dopravní prostředky lokomotivy, vagony byly z ameriky, 70% všech aut z ameriky, 85% všech bot z let války z ameriky, 70% všech potravin z ameriky, nebyli schopní se svými kolosálními zásobami soběstačnosti ani v produkci paliv. Nebýt amerických konvojů realiovaných v rámci programu lend and lease, by celá rudá armáda s dřevěnými maketami zbraní vyexovala hlady při pěší bosé stakilometrové cestě na frontu. Takže s tím vašim přirovnáním bych byl sakra opatrný
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

1.11.2021 20:27 Reaguje na Jakub Graňák
Tohle je otázka. Ta pomoc byla jistě významná, ale zase tvrdit, že by to bez ní Sověti nedali ...

Ale to už se nikdy nedozvíme.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

1.11.2021 20:30 Reaguje na Břetislav Machaček
Áda si zuby vylámal, to jo. Ale kdyby to toho furt nekecal a nehrál si na nej velitele, co do všeho krafe, tak to taky mohlo dopadnout jinak. Naštěstí nedopadlo.

S postupující závislostí EU na exportu ale souhlas.
Odpovědět
Sa

Sauerkirschmann

1.11.2021 20:31 Reaguje na Břetislav Machaček
Macháčku, evropská ocel je drahá víte proč??? Protože čínan to produkuje za 3 hrsti rýže denně, spí na palandě za hutí, maká 12 hodin denně, 6 dní v týdnu, nemá žádné sociální pojištění, a jeho rodiče nepobírají důchod. A porovnejste to byt jen s chacharským špindírou, jeho rozežraností. A to se vůbec nebavím o standardech ochrany ŽP v té číně.
Odpovědět
Sa

Sauerkirschmann

1.11.2021 20:35 Reaguje na Břetislav Machaček
Aha, a jakou motivaci má dnešní rusáček, co? Rusáčkovské vlastenectví končí s prvním setkáním s konzumní realitou západního světa, a dnešní rusáček tuto zná. A Macháčku, svět je plnej rusáčkovskejch bárišeň a prostitutek, pro které je I-phone, nebo kabelka Louis Vuitton asi 1000000000000000000000x víc, než kartínka moskvýýýý, dokonce, když mi bylo necelých 17, v roce 1983, tak mi jedna ruská středoškolačka z dobře situované rodiny CCCP lampasáčků za dvoje silonky docela špičkově vyhřála pelíšek :) Takže povyprávějte nám o té motivaci :)
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

1.11.2021 20:26 Reaguje na Pavel Hanzl
Ne NATO, USA ... bez nich je Evropa jen podfinancovanou domobranou. Taky nedáváme ani ta umrněná 2% ... a ne my, čížci, ale snad vůbec nikdo.

Stačí, aby to USA přestalo bavit a jsme v řiti. Všichni. Stačila ta ostuda s Kábulem.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.11.2021 13:12 Reaguje na Svatá Prostoto
To my skutečně řešt nemusíme a hlavně ani nemůžeme.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

1.11.2021 13:35 Reaguje na Pavel Hanzl
Aha ... no to se ale pak můžeme vyprdnou na celý Grýn dýl, bo pokud země ty Čajny na to budou kašlat, tak budeme jen praštěným hloučkem masochistů.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.11.2021 17:05 Reaguje na Svatá Prostoto
Grýndýl je pro nás dost dobrá příležitost pro dobré výroby i kšefty. A firmy EU na tom už dne dobře vydělávají....
Odpovědět
Sa

Sauerkirschmann

1.11.2021 18:04 Reaguje na Pavel Hanzl
Povyprávějte nám o těch dobrých výrobách a kšeftech. Zkuste to rozvinout, takto jste za pana Josefa Vyskočila z Putimi.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.11.2021 19:23 Reaguje na Sauerkirschmann
"Je velkým štěstím, že evropští producenti větrných turbín a elektráren nejsou už dávno závislí na jednom trhu. V Německu má trh problém, mezitím evropští producenti trhají rekordy v objemu objednávek pro globální trh. Jen 3 největší (Vestas, Siemens-Gamesa, Nordex) evropští producenti získali v druhé kvartálu objednávky na cca 12 GW instalovaného výkonu." oenergetice. cz
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

1.11.2021 20:35 Reaguje na Pavel Hanzl
Otázkou je, nakolik to vykompenzuje snížená výroby a exportu v jiných segmentech.

Nic ve zlém, ale tohle je info tak nějak o ničem.
Odpovědět
Sa

Sauerkirschmann

1.11.2021 20:37 Reaguje na Pavel Hanzl
A pro koho na to globálním trhu ty Turbíny produkují???? No, schválně :) Pro Čínu a USA, kteří na ten Greendeal serou, a navíc mají vlastní výárobce?
Odpovědět
Sa

Sauerkirschmann

1.11.2021 20:41 Reaguje na Pavel Hanzl
Tak nám povvyprávějte, kteráže česká firma vyrábí ty vfětriné turbíny, když tvrdíte, že je to kšeft pro český průmysl. Pokud žádná, pak máte skvělý business plán, jistě víte, jak na to, a mne jistě dobře zaplatíte za to, že jsem Vám tak dobře poradil. Pokud ne, tak je to v rovině akorát blbého krafání, jakožto ostatně všechno, co sem patláte.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

1.11.2021 20:43 Reaguje na Sauerkirschmann
Ne celé turbíny, ale mladýmu Wichterlemu a jeho Wikovu se už celkem dlouho dost daří, a to i v tomto segmentu ... co si pamatuji, tak dělali nějaká převodová soustrojí či co, nejsu strojař.
Odpovědět
Sa

Sauerkirschmann

1.11.2021 21:32 Reaguje na Svatá Prostoto
Dobře, kolik to zaměstnává lidí v desetitících, kolik to má obrat ve stovkách miliard, a kolik z toho není placené z veřejných rozpočtů? HA, a jsem pod úrovní statistické chyby.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

2.11.2021 15:57 Reaguje na Sauerkirschmann
To nic nemění na tom, že tam potenciál je a když někdo umí a chce a nebojí se, tak to jde.

Nabudu si tu hrát na Hanzla, ale zase tvrdit že je to úplně na pytel a jen zmar taky není fér.

Je to vždy v lidech.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.1.2022 14:47 Reaguje na Sauerkirschmann
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-trendy-analyzy-miliardar-dedek-rozjizdi-v-cesku-vodikovy-byznys-jeho-startup-vydelava-186109#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&dop_req_id=ZAXfVos5LpT-202201200931&dop_id=186109&source=hp&seq_no=4&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

1.11.2021 15:41
Čína se pokusila něco dělat. Zavedla systém jednoho dítěte. Nikdo se nepřidal a všichni kolem zbrojili ostošest.
Lidmi Indie, Pákistán, Bangladéš...politikou a zbraněmi Evropa, Amerika... No a tak potřebuje taky kanonenfutr.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

1.11.2021 20:36 Reaguje na Slavomil Vinkler
Jj, jedno dítě bylo super ... hlavně když jim došlo, že to jedno dítě bude muset živit oba rodiče:-))). O demografickém složení populace ani nemluvě.

Taky už dostali rozum.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

1.11.2021 16:26
Snad stále platí, že s rostoucí koncentrací CO2 roste i sklizeň a současně odolnost rostlin proti suchu.

https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/0378377483900756

Současně s rostoucí teplotou se prodlužuje i vegetační období (v Česku můžeme na konci století očekávat až 2 týdny navíc).
Takže je klidně možné, že díky tomu bude Čína potravinově soběstačná. Obdobně se stává soběstačným Rusko, které se dokonce stalo největším exportérem pšenice.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.11.2021 17:03 Reaguje na Richard Vacek
Muhehehhehe koncem století, kdy teplota může vystoupat o +5.7°C, už žádná vegetační doba existovat nebude.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

1.11.2021 17:32 Reaguje na Pavel Hanzl
Asi se domníváte, že v teplých periodách, kdy bylo podstatně tepleji než dnes, žádné rostlinstvo neexistovalo. A uhlí k nám přivezli marťané.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.11.2021 19:26 Reaguje na Richard Vacek
V té době by člověk nepřežil bez skafandru a současný ekosystém už vůbec ne.
Tehdejší ekosystém se vyvíjel milióny let v úplně jiné teplotě.
Odpovědět
Sa

Sauerkirschmann

1.11.2021 21:33 Reaguje na Pavel Hanzl
Aha, fotosyntéza fungovala jinak, takže ne jenom pohádka o hodném a zlém CO2, lae ještě pohádka o hodném a zlém chlorofylu.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist